Série : Křišťály moci 4.díl ( poslední )
Autorka : Michaela Burdová
Nakladatelství : Fragment
Tajemný labyrint v horách ukrývá tvora , který dávno zapomněl , kým býval. Přesto čeká na Vyvolenou , která ale jeho hlas slyšet nechce. Isgrael mezitím chystá poslední úder , který zmaří všechny neděje na záchranu. Nikdo , ale netuší , že přitom osvobodil prastaré zlo , před kterým nikdo neuteče.....
Moje hodnocení obálky : 4/5
Moje hodnocení : 3/5
Můj názor (Obsahuje spoilery ) :
Kniha se mi líbila, ale dávám jí jenom tři hvězdičky, protože tam umřelo spoustu mích oblíbených postav. Kniha se četla sama. Michaela je dobrá spisovatelka, ale ten konec mě dostal. Myslím si, že i pár slz mi steklo po tváři. Opravdu jsem měla spoustu postav ráda a u čtvrtého dílu jsem nehorázně trpěla. Byla jsem zvědavá jak to dopadne takže jsem knihu četla rychle, ale to jsem neměla dělat. Na čtení jsem měla náladu a byla jsem i rozesmátá, ale u toho konce se mi nálada zkazila a byla taková pochmurná ... No prostě nic moc. Knihu hodnotím spravedlivě, protože se ostatním mohla líbit, ale na mě moc velký dojem neudělala teda až na konci ne... Já vím, že vám tu pořád píšu o špatným konce, ale taková je realita a tak to je, je to můj názor ve kterém se snažím vytknou věci co se mi líbili a co ne.
Awrixel nezemřel, Isgrael ho věznil a léčil. Až by se vyléčil chtěl by ho začít mučit a vyslíchat aby mu řekl informace. Ale on utekl. Dozvěděl se totiž, že Neilin ho chce probudit z mrtvých a proto šla za mocnou čarodějkou. Isgrael o tom však věděl, protože probudil dávné zlo. Tak dávné, že je starší než tvorové prvenství. Neilin je proto v pěkném maléru, ale neví o tom. Na výpravě za temnou čarodějkou potká nové přátele, kteří znají cestu a doprovodí ji tam. Když se Neilin vydá do světa mrtvých aby našla Awrixela a aby ho přivedla zpět do světa živých, zjistí, že neumřel, protože ve světě mrtvých není. Zaskočí ji to, ale je ráda, že je živý, ale o tom jestli je zdravý pochybuje. Když se všichni přátelé schledají, dají se na výpravu za Minotaurem, aby získali další křišťál. Mezitím chystá Isgrael válku, které o všem rozhodne a na které závisí mnoho životů. Zvítězí dobro nebo zlo ??
Neilin jsem si ze všech hrdinek oblíbila nejvíc a když se rozhodla, že přestane pátrat po křišťálech nedivila jsem se jí. Myslím si, že jsem s ní dokonce i cítila. Stratila mnoho přátel, rodinu a dokonce Awrixela. Její síla, ale narůstá a ona to cítí. Awrixel mi chvilkama pil krev, ale potom jsem byla ráda, že tam je. Terien je hodně zvědavá a neopatrná a to ji dostalo párkrát do velkého maléru ze kterého se nešlo jen tak vymotat. Sorgana jsem si v posledním díle oblíbila , ale to jsem neměla dělat... Vím, že se obětoval aby všechny zachránil, ale prostě mi to přišlo neférový . Proč se to nemohlo stát Edrianovi ?? A když už jsme u Edriana tak ten u mě hodně klesnul, protože se kvůli němu Leja scvokla a zabila se. Potom je tu také Elnesa ta už mi tolik sympatická nebyla, ale zato Rtiels ano. Isgraela jsem neměla ráda nikdy a nadále to tak i zůstane.
0 komentářů:
Okomentovat
Pokud se Vám článek líbil, napište mi to! Jsem ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu, i tu negativní.