Název : Moje super rodinka
Série : Deník úúúplně obyčejného upíra
Autor: Tim Collins
Nakladatelství : Fragment
Počet stran : 224
Rok vydání : 2012
Česká anotace :
Jmenuji se Nigel Mullet. V upíra jsem se proměnil, když mi bylo patnáct. V tomhle věku už zůstanu napořád, takže musím trávit věčnost bojem s akné, mutujícím hlasem a svou neobratností při balení holek…
Trápí mě mé zoufalé pokusy o upoutání pozornosti mé životní lásky Chloe. Tak rád bych zabořil špičáky do jejího krku… Jsem mrtvý už víc než osmdesát let a přitom jsem ještě ani jednou neměl holku! A do toho musím neustále řešit mé neskonale trapné upírské rodiče, kteří se pokoušejí pít krev mým kamarádům.
Moje hodnocení obálky : 3/5
Moje hodnocení : 4/5
Můj názor :
Kniha mě zaujala už anotací i obalem, ale nevěděla jsem, co od ní mám čekat.Také jsem věděla, že je psaná formou deníku a připomínalo mi to knihu "Deník malého poseroutky". Ale musím říct, že to bylo ještě lepší. Jak se píše na zadní straně : Nesnesitelně vtipný deník. Tak to přesně sedí. Když jsem knihu četla, pořád jsem se u ní musela culit . Nejhorší to bylo ve škole, protože si o mě mysleli bůhví co. Líbily se mi také ilustrace, které byly v knize. Přesně vystihovaly celý děj a byly prostě super.
Celý příběh je o upírovi, kterému táhne už na stovku a ještě neměl holku. Upíři mají být krásní , rychlí a mají mít svůj šarm. Nigel však neoplývá žádnou z těchto vlastností. Ve škole je přiřazován ke gothům, protože je bledý a nosí černé oblečení. V upíra se proměnil v 15ti letech a už 85 let je upír. Pořád ale vypadá stejně a nemění se. Myslíte si, že upíři spí v rakvích ?? Oni nespí a rakve doma také nemají. A to, že se umí proměňovat ve zvíře je taky hloupost. Nebo to, že je sluneční svit spálí ?? Zase jenom něco, co si člověk vymyslel. Na sluníčko nesmí, protože by měli vyrážku. V zrcadle se také vidí.
Jednoho dne, když přijde nová dívka jménem Chloe do jeho třídy, on se do ní zamiluje. Chloe má lahodnou krev 0-. Nigel se snaží odolat pokušení, aby se mu jeho špičáky nezabodly do jejího krku. Nikdy před tím neměl holku a hodlá se to napravit do svých 100 narozenin. To jaké triky si na Chloe vymyslel, jsou neskutečně divný. Nigel je také nadaný básník, nebo si to aspoň myslí. Nechápe, proč někdo může srdce kreslit jako něco, co jako srdce nevypadá. Proto Chloe nakreslil opravdové, ale raději jí ho neukázal. Nigel si každý den musí protrpět spousty věcí : Zvířata ho nenávidí, jeho rodiče jsou zastaralí a on se za ně stydí , jeho sestra je praštěná , tělocvikář Jenkis se ho snaží dohnat k šílenství a Chloe kterou miluje si to ani neuvědomuje. Když zjistí, že někdo saje krev lidem ve městě,myslí si , že za tím stojí jeho rodiče, ale co když se mílý... Co když je pravda jiná než si myslí a shledá se s jiným upírem než s jeho upírskou rodinou. Jaká je temná pravda... A dopadne to s Nigelem a jeho láskou Chloe dobře ?? To už si přečtěte sami.
Nigela jsem si zamilovala. Jeho názory a neskutečně vtipné nápady mi přirostly k srdci a ty jeho básničky taky. Jeho lásku Chlou mám také ráda, když se totiž dozvěděla, že je Nigel upír, vzala to dobře a nikomu to neřekla. Nigel byl vlastně její první kamarád na této škole, ale potom se to vyvinulo jiným směrem. Nigerovo malá ségra mi přišla roztomilá, ale svým způsobem malinko cáklá. Učitel tělocviku Jenkis byl už od začátku divný a neměla jsem ho ráda. Potom jsou tu Nigelovo rodiče, psala jsem, že jsou zastaralí a myslela jsem to tím způsobem, že nosí oblečení někdy z 18tých let. Jeho "mamka" dlouhé černé šaty s mnoha doplňkama a jeho "otec" volánkové košile s dlouhým černým kabátem. Uvozovky nad mamkou a tátou píšu proto, že to nejsou jeho genetičtí rodiče, ale pouze jeho stvořitelé, kteří chtěli mít děti.
Obálka se mi líbí. Líbí se mi to písmo a ty obrázky. Ten kdo kreslil ilustrace musí být vážně nadaný. Obálce dávám 3 hvězdičky. A celé knize 4 hvězdičky, protože mě naprosto uchvátila, vždy rozesmála a hlavně mi vždycky zlepšila náladu.
VE STÍNECH KRÁČÍM
Ve stínech kráčím
s touhou rozháranou
ty kráčíš na slunci
a tvé oči planou.
Ach , k tobě se připojit
na světle jak toužím
mám však z toho pupínky
vyrážkou se soužím.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.
Teď knížku čtu a brr.. Tak neoriginální a nudná byla v poslední době snad jen Krvavá romance- Polibek nesmrtelnosti, u tohoto deníku jsem ale usínala snad ještě víc :D
OdpovědětVymazatTo mě se zase líbil :) Bylo to vtipné sice okoukané , ale vtipné :D
Vymazat