• Nádherný příběh s nádhernou obálkou

    Whenever you read a good book, somewhere in the world a door opens to allow in more light. –Vera Nazarian
  • Vtipné, svižné, oddechové

    There comes a time when you have to choose between turning the page and closing the book. –Josh Jameson
  • Pokrevní pouta nelze zlomit

    If you only read the books that everyone else is reading, you can only think what everyone else is thinking. –Haruki Murakami
  • Kamarády si člověk vybírat nemůže

    Keep reading books, but remember that a book is only a book, and you should learn to think for yourself. –Maxim Gorky
  • Obyčejně neobyčejná kniha

    It is what you read when you don’t have to that determines what you will be when you can’t help it. –Oscar Wilde

sobota 31. prosince 2016

Knihy, na které se v roce 2017 nejvíc těším

Jakožto každý knihomol i já jsem si již sepsala list knih, které si příští rok prostě musím přečíst. Už letos jsem to stíhala jen tak tak a v roce 2017 to jistě nebude vůbec lepší. Moje peněženka bude lehčí a moje knihovnička plnější. Vybrala jsem knihy, na které se těším opravdu nejvíce, samozřejmě jich jak v českém překladu, tak v originále vyjde mnoho. 

/kliknutím na obálku se dostanete na Goodreads/

neděle 4. prosince 2016

Sladká pomsta | Zloděj ke zloději sedá


Adrianne, dcera vyhlášené hollywoodské krasavice a proslulého arabského šejka, žije pozoruhodný dvojí život. Všichni ji znají jako princeznu, lehkomyslnou moderní dívku, která přes den poletuje po dobročinných akcích a večer z jednoho luxusního večírku na druhý. Nikdo netuší, že právě ona je Stín, největší zloděj současnosti. Daří se jí to tajit, dokud se neobjeví jeden z nejtvrdších detektivů Interpolu Philip Chamberlain, v minulosti také sám pověstný zloděj. Muž se však dopustí jedné osudové chyby – podlehne Adrianninu kouzlu…

Nora Roberts je známou a uznávanou autorkou, jejíž knihy se překládají do spousty jazyků. Musím přiznat, že na Sladkou pomstu jsem se těšila a to proto, že je mou první od této autorky. Po přečtení anotace jsem si nebyla tak úplně jistá, do čeho se pouštím. Začátek knihy mě tedy dost překvapil, i když autorku obdivuji, jak dobře má všechno propojené a také si dala záležet na rozmanitém pozadí každé své postavy. 

pondělí 5. září 2016

Will Grayson, Will Grayson | kamarády si člověk vybírat nemůže


Pokaždé, když jsem se pouštěla do knihy Johna Greena, po pár stránkách jsem jej odložila. I když je vychvalovaným autorem, mně jeho styl psaní nesedel. Na Willa Graysona jsem se však velmi těšila, anotace a recenze naznačovaly, že půjde o velmi zajímavou knihu, a tak jsem nečekala a pustila se do čtení. Bez očekávání. A po dočtení můžu jen doporučit, toto dílko zůstane v paměti každého - nejenom pro svou originalitu, ale hlavně střeštěnost a onen humor, který každý ocení. 

čtvrtek 4. srpna 2016

Můj školní rok 2015/2016

Pokud sledujete můj blog už delší dobu, tak víte, že navštěvuji Obchodní akademii, obor Ekonomické lyceum. Letos jsem úspěšně prošla druhým ročníkem a musím říci, že jsem plně vyčerpaná. Na blog jsem většinu roku prděla a dokonce jsem chvíli uvažovala nad tím, že s blogováním úplně seknu. Což popravdě zvažuji jednou do roka, jenže pak si vzpomenu, kolik úsilí jsem za ty čtyři roky vložila do něčeho takového a když mě vždy přejde anti-čtecí období tak si uvědomím, jak mě to baví.

Upozornění: dlouhý článek o mém životě, číst na vlastní nebezpečí!

neděle 31. července 2016

Monthly summary | červen a červenec 2016

Za měsíc červen a červenec jsem nashromáždila dohromady 10 knih. Přes prázdniny mi jich do knihovničky přibude vždy více, jelikož dostávám peníze z brigády a na konci léta se zhrozím, kolik jsem zase utratila za knihy. Letos tomu určitě nebude jinak!

sobota 30. července 2016

Skleněný trůn | Pokrevní pouta nelze zlomit

Goodreads 4.24 | Databáze knih 86% | ČBDB -
Srdce z ledu. 
Cíle z oceli. 
Nelítostný boj začíná. 

V temných a špinavých solných dolech Endovieru si doživotní trest odpykává osmnáctiletá dívka. Celaena byla od dětství trénována k jednomu jedinému úkolu -l stát se tím nejlepším zabijákem na světě, rychlým tichým neodhalitelným a všehospopný. Ale udělala chyby. Nechala se chytit. 

Korunní princ jí nabídne poslední šanci: Svobodu výměnou za velkou oběť. Musí ho reprezentovat v turnaji, kde se proti sobě postaví 24 šampionů, těch nejlepších vrahů a zlodějů z celé země. Bude to boj na život a na smrt. Pokud zvítězí, bude volná. Ovšem její soupeři umírají nejen při soubojích, ale i za tajemných okolností - Cealena teď o svůj život bojuje nejen s nimi, ale i s něčím tajemným a děsivým, co se skrývá v pozadí.

Když jsem o knize poprvé slyšela, chtěla jsem si ji přečíst, jenže pak jsem na ni zapomněla a co vyšla u CooBoo jsem se od ní držela dál.  Skleněný trůn je velmi populární knihou v zahraničí a už po jejím vydání sklízela úspěch kde se dalo. Když jsem se koukala na zahraničního booktubera, který o knize mluvil více nažli pozitivně, konečně jsem se rozhoupala k tomu si ji pořídit a přečíst. A víte co? Nelituji toho. Tahle série se velmi rychle stala mou srdcovkou a já uvažuji o re-readingu!

pátek 29. července 2016

Jak jsem svým vnoučatům vyprávěl o vesmíru | Hubert Reeves


Kniha Jak jsem svým vnoučatům vyprávěl o vesmíru je založena na autentických rozhovorech astrofyzika Huberta Reevese s jeho čtrnáctiletou vnučkou. Věnuje se širokému spektru témat: kromě známých otázek jako třeba vznik a stáří vesmíru, černé díry a temná hmota se zabývá i způsoby měření a poznávání světa, principy vědeckého zvažování a uspořádáním lidských znalostí. Stranou nezůstávají ani úvahy o mimozemském životě, otázka "hodináře" čili stvořitele vesmíru nebo zamyšlení o odpovědnosti lidstva za stav naší planety. 

Kniha je vyprávěna lehce, srozumítelně a plyne jako skutečný dialog se zvídavou dívkou, přesto však často zabíhá do nečekaných hloubek: je znát, že Hubert Reeves je zkušený popularizátor vědy a zárověň velký vědec, jehož myšlenky a postoje měly čas dozrát. Sám autor knihu charakterizuje jako svůj duchovní odkaz mladé generaci a je zřejmé, že si na něm dal záležet.

O vesmíru je napsáno spoustu děl, které řeší detailně otázky, na které známe odpovědi a polemizují nad tím, čemu zatím tak docela ještě nerozumíme. Já osobně jsem se o vesmír nikdy moc nezajímala. Ne protože bych tím nebyla fascinována, ale protože jsem se vždycky kapku bála. Lidská existence je pro mě něčím úchvatným a strašidelným zároveň. Tuto knihu jsem si vybrala, protože jsem se chtěla o krásách vesmíru dozvědět něco více a v podání Huberta Reevese se pro mě čtení stalo zábavným.

středa 20. července 2016

Marie Baťová | První dáma Zlína

Goodreads - | Databáze knih 70% | ČBDB -

Tomáš Baťa byl nesporně nejvýznamnějším československým podnikatelem, jemuž se povedlo oslovit svým zbožím - ale i svými lidmi - úspěšně celý svět. Víme ale něco o jeho ženě Marii Baťové? 

O sedmnáct let mladší Marie, vídeňská Češka z rodiny c. a k. dvorního bibliotekáře s nejlepšími školami by si - přesazena do napůl ještě valašské vesnice napůl už industriálního Zlína - měla spíš zoufat. Namísto toho se tam stala úžasnou osobností vyvažující racionalitu svého muže a zvládající diplomatiky i ty nejsložitější problémy. 

Nebylo jí ještě čtyřicet, když Tomáš havaroval s letadlem a ona zůstala sama. a brzy čelila další výzvě - musela se na začátku války vrátit do protektorátu, aby jí nacisté nezabavili celý majetek. Přestože se de facto stala rukojmím nacistů, dokázala pomáhat rodinám popravených a zatčených odbojářů. Byla to dáma, která dokonce pomáhala financovat Slovenské národní povstání. 

Že jste o tom v životě neslyšeli? - Není divu, předchozí režim měl na jméno Baťa spadeno. Tím spíše, že i všude jinde na světě zůstalo symbolem úspěchu. I na tom měla svůj podíl.

Marie Baťová první dáma Zlína je biografií o velmi významné osobě našich dějin. Všichni zajisté známe Tomáše Baťu, který město Zlín proslavil, ale o jeho ženě toho už moc nevíme. Chtěla jsem se něčemu novému přiučit, a proto jsem po knize s radostí sáhla a pustila se do opravdu - pro mě - netradičního čtení.

čtvrtek 7. července 2016

Manolito vytahuje špinavý prádlo | Vtipné, svižné, oddechové


Manolito vytahuje špinavý prádlo je čtvrtou knihou úspěšné série o španělském chlapci Manolitu Brejlounovi. I tento díl je přímo nabitý zábavnými anekdotami a komickými situacemi. Manolito poprvé pozná lásku, kterou k němu zahoří nová záhadná spolužačka Melody Martínez. Dozvíte se také, jak se slaví španělské Vánoce a jak probíhá tradiční Jízda Tří králů, během níž Manolito na vlastní brýle uvidí svého otce převlečeného za Římana. Se svými nerozlučnými přáteli také se vydá na koledu, jejímž jediným výsledkem bude, že se mu ztratí mladší bratr Blbeček... Vše ale dobře dopadne a čtenáři se opět budou mít na co těšit v dalším díle. 

Všechny encyklopedie, jak by Manolito řekl, jsem o klučinovi ze Španělska četla s úsměvem na tváři. Elvira Lindo dokáže pobavit všechny generace a nesejde vůbec na tom, že je tento příběh věnován zejména menším dětem. Čtvrtý díl nese název Manolito vytahuje špinavý prádlo a já jsem si před čtením nemohla pomoci a přemýšlela nad tím, co si pod tím mám představit. Líbí se mi, jak dává autorka v každém díle prostor i vedlejším postavám a nechává své čtenáře poznat každé tajemství .

středa 15. června 2016

Každodenní problémy knihomola #2 | TUMBLR

Pokud jste ještě nečetli první článek v této sérii, odkazuji na něj zde.

Jak už bylo mnohokrát řečeno a vyjádřeno, knihomolové mají spoustu problémů. Maličkosti, které nás užírají do morku kostí jsou pro obyčejného smrtelníka lehce pominutelné, avšak pro nás nikoli. Dostala jsem se do mnoho případů, ve kterých jsem pouze kroutila hlavou a měla chuť někoho uškrtit. Většinou u otázek jako je: Proč čteš? Co je na tom zajímavé? Proč tě to baví? Nemáš těch knih nějak moc? Ty si přečetla dvě knihy za týden? (To nedám ani do roka!)

Tiše trpím. Když si čtu, lidé na mě rádi mluví. Když jsem unavená a měla bych jít spát, tak raději čtu. I když druhý den trpím spánkovým deficitem. Nebo si ke knize udělám čaj, který stejně vždy vypiju studený. Jak už jsem diky sociálním sítím zjistila, dost těch problémů sdílíme s knihomoly z celého světa. Každý má své, ale mnohdy, skoro vždy, se mi stává, že se v podobných situacích vidím.

neděle 12. června 2016

Odvrácená tvář lásky | Neptej se na minulost a nepočítej s budoucností...



Neptej se na minulost a nepočítej s budoucností... Dvě jasně daná pravidla. Jak dlouho ale můžou fungovat v lásce? 

Když se vysokoškolačka Tate Collinsová na čas přestěhuje ke svému staršímu bratrovi a seznámí se s jeho kamarádem, pilotem Milesem Archerem, není to rozhodně láska na první pohled. Není to dokonce ani přátelství, jen vzájemná prudká a neovladatelná touha. Miles kupodivu váhá déle než Tate, ale nakonec i on potlačí svoje zábrany. Už po prvním milování je zřejmé, že fyzicky si oba dokonale vyhovují. Oboustranná domluva zní jasně: on o lásku nestojí, ona na ni nemá čas, takže zůstanou jen u sexu. Jenže Tate brzy zjišťuje, že chce se záhadným, uzavřeným a posmutnělým Milesem prožít mnohem víc. Že chce porušit obě jeho pravidla: neptat se na minulost a nepočítat s budoucností.

Jenže Miles sám už si není jistý, jestli je dokáže dodržet. Protože láska je silnější než pravidla, sliby a odhodlání. I když její odvrácená tvář je tak děsivá…

Colleen Hoover si dobývá srdce čtenářů po celém světě - a věřte mi, daří se jí to na výbornou. O knize Ugly love, u nás v překladu Odvrácená tvář lásky, jsem toho mnohé slyšela. Většinou to byla samá chvála, a i když jsem se na knihu velmi těšila, její čtení jsem od vydání pořád posunovala dál. Jsem ráda, že jsem se do knihy konečně pustila, protože u Colleen je to na jistotu.

čtvrtek 2. června 2016

Monthly summary | Květen 2016

Za měsíc květen jsem nashromáždila pěkných šest knih. Jelikož jsem teď po takovém antičtecím období, jsem ráda, že jsem se konečně dostala znovu do své kůže a začala číst. Začalo mě už trochu děsit, že se z toho nedostanu. Od začátku roku jsem přečetla asi 19 knih - což je na mě poměrně málo. Budu mít co dělat, abych do konce roku 2016 dohnala poslední tři měsíce!

úterý 31. května 2016

Mladý Mesiáš | Neotřelý příběh z pera autorky Interview s upírem



Svatou zemí zmítají nepokoje a sedmiletý Ježíš s rodinou opouští Egypt a vydává se na nebezpečnou cestu domů do Jeruzaléma. Během cesty chlapec přemýšlí o záhadách, které obklopily jeho narození. Román Anny Riceové, vycházející z evangelií a Nového zákona, je brilantně napsaný. Spojuje hlasy přítomnosti a Ježíšova slova, pomocí nichž se Ježíš snaží pochopit svůj neobyčejný život a vypráví svůj příběh.

Nejsem věřící a nikdy by mě nenapadlo, že se pustím do knihy, jako je Mladý Mesiáš. Avšak zvědavost mě přemohla. Chtěla jsem vědět, jak si autorka poradila s tak těžkým tématem - hlavně když je autorkou knih jako je například Interview s upírem. Příběh o Ježíšovi je žánrově z jiného soudku a přijde mi, že má generace si na knihy s biblickým podkladem nepotrpí. A proto jsem se pustila do knihy, o níž jsem toho moc nevěděla a doufala, že mě překvapí a něco málo si z ní odnesu.

pondělí 30. května 2016

Navždy s tebou | Jedna noc, jedna životní změna



Dvěma nespoutaným duším změní život jedna noc...

V něco prostě věříte, přestože jste to nikdy nezažili. Například v lásku. Někde tam venku je. Možná i pro Stefanii, která pracuje v tréninkovém centru bojových umění a flirtuje s nádhernými muži, jako je Nick. Tajemství je svede dohromady a před Stefanií se otevírá budoucnost, o jaké se jí nikdy nesnilo - než ji o ni připraví tragédie.

Pod Nickovým  sebevědomým zevnějškem se skrývá minulost, o níž nikdo nemusí vědět. Báječný vztah se Stefanií to však rychle změní. Stejně rychle jako on kolem sebe bourá zdi, které ho dosud chránily před závazky, ona je naopak kolem sebe staví, aby se ubránila bolesti... a Nickovi. On od ní ovšem odejít nedokáže, protože Stefanie je jediná žena, s níž by si přál žít navždy.

Armentrout si pod pseudonymem J. Lynn vybudovala slibnou autorskou kariéru. Zatím se mi od ní všechny knihy včetně série Lux líbily - a proto není divu, že jsem se do Navždy s tebou pouštěla bez přečtení anotace, což u mě není žádná novinka, šla jsem prostě na jistotu. Obálka mě ze začátku lehce odrazovala - je strašně umělá, ale už jen to od koho je pro mě musel být záchytný bod.

středa 18. května 2016

Beze snů | Osudu nelze uniknout



Středoškolačka Helen z ostrova Nantucket je polobohyní. Patří totiž k rase Následníků, k potomkům řeckých bohů, kteří mají mnohá nadpřirozená nadání, ale jejich životy poutají prastaré zákony a kletby. Jedním z největších prokletí jsou Furie, které nutí Následníky z různých rodů, aby se mezi sebou zabíjeli ve jménu dávné krevní msty. A Helen je zřejmě jediná, kdo si s Furiemi může poradit. Jen ona totiž dokáže sestupovat do podsvětí a hledat přízraky pomsty ve strašlivé říši pána mrtvých.

Neustálé cesty do pekla a naprostý spánkový deficit si ale brzy začnou vybírat svou daň. Helen je unavená, nemocná a ke všemu ještě zoufalá ze své zakázané lásky k dalšímu Následníkovi – Lucasovi. Když už se zdá, že za pátrání po Furiích dívka zaplatí tu nejvyšší daň, získává náhle v podsvětí pomocníka: tajemného a nádherného mladíka, potomka krásné Afrodity…


Helen jako poutník podsvětím ví, že láska je silnější než smrt. Ale je také silnější než prastaré kletby?

Druhé díly knižních sérií jsou začoravané - trošku jsem se bála, že toto "prokletí druhých dílů" bude platit i u těchto polobohů. Již v prvním díle jsem se však přesvědčila, že Josephine Angelini je skvělá autorka, která dokáže napsat poutavý příběh, který čtenářům z paměti jen tak nevymizí. Beze snů se pyšní nádhernou obálkou a skvělým hodnocením. Jak se kniha líbila mně? 

úterý 10. května 2016

Jackaby | Kniha s nádechem minulosti a detektivem, co umí vysvětlit nevysvětlitelné


"Místo je teď každopádně volné, Abigail Rooková, ale nejsem si jistý, zda jste ta pravá dívka na tuhle práci."

Příběh detektiva, který se specializuje na paranormální jevy, překypující troufalým vtipem a notnou dávkou hrůzy ve stylu Doktora Who a Sherlocka Holmese. Abigail Rooková právě přicestovala do Nového Fiddlehamu v Nové Anglii. Píše se rok 1892 a ona nutné potřebuje najít práci. Potkává R. F. Jackabyho, detektiva objasňujícího neobjasnitelné, jehož bystré oko si všímá všeho neobvyklého — což zahrnuje i pozorování nadpřirozených bytostí. Abigail má zase jiný dar, dokáže si všímat obyčejných, ale podstatných detailů, takže se na místo Jackabyho asistentky výborné hodí. Hned během svého prvního dne v novém zaměstnání se Abigail ocitne uprostřed napínavého případu: ve městě řádí sériový vrah. Policie je přesvědčená, že se jedná o běžného kriminálníka, ale Jackaby si je jistý, že je to nelidská stvůra, jejíž existenci policie — s výjimkou mladého pohledného detektiva Charlieho Canea — vytrvale popírá.

neděle 1. května 2016

4. blogové narozeniny | Shame on me!

 

Nejdříve bych se ráda vyjádřila k názvu tohoto článku: Shame on me! Dnes ráno jsem se nic netušíc probudila ve své posteli a skoro zapomněla na to, že dnes slavím 4. blogové narozeniny. Je to neuvěřitelné, jak rychle ten čas uběhl a kolik jsem toho již stihla udělat. Mrzí mě jediné, poslední dobou na blog a celkově i na čtení peču. Nemám čas, chuť a když už konečně nějakou knížku přelouskám, k recenzi se nedostanu. 

Všem děkuji za přízeň a doufám, že vám nadále i vydrží. Až se konečně zase rozjedu, přijde vlna recenzí a nemohla bych si odpustit ani narozeninovou soutěž, protože k tomu prostě patří. Nejsem člověk, který se příliš zaobírá statistikami, ale číslo 374 mi dokáže vykouzlit úsměv ve tváři. Tolik pravidelných čtenářů jsem stihla "posbírat" a doufejme, že se do budoucna řady mých čtenářů třeba i rozšíří. 

Občas se zastavím nad tím, pod jakými slovy narážejí náhodní lidé na můj blog. Často je to pod "blog recenze knih", což mě těší. Avšak najdou se i výjimky, které asi na blogu nenaleznou to, co hledají. Například pod slovem "zrcadla" nebo "dětské oblečení". 

Čtyři roky jsou skoro 1/4 mého života  a popravdě si už moc nepamatuji dobu, kdy jsem nečetla a v knihách jsem viděla spíše nepřítele. Ráda se vracím do dob, ve kterých jsem se snažila se zápalem založit knižní blog na blog.cz a asi rok si své hnízdečko opečovávala. Moje recenze byly katastrofální a povídka, kterou jsem psala, neměla hlavu ani patu. Jsem moc vděčná za své rozhodnutí přesunout se na blogger.com - jsem tu více než spokojená a v blízké době neplánuji nic měnit. 

Na závěr bych vám ještě jednou poděkovala. Bez podpory a odezvy bych blogování rychle vzdala (třeba bych skončila závislá na videohrách). Dnešek je pro mě významným dnem a stydím se za sebe, že jsem na něj skoro zapomněla! 

btw narozeninovou soutěž můžete očekávat ke konci měsíce

úterý 26. dubna 2016

pondělí 21. března 2016

Vyvolená bohy | Smrtící dotyk



"Jsem dokonalá zbraň. Můj dotyk je smrtící."

Twylla je dívka vyvolená bohy. Je zosobněním božské dcery a jako taková je zaslíbená prince. Za svojí výjimečnost ale draze zaplaty: každý měsíc musí pozřít jed a pčinést tak důkat o svém božském postavení. Její dotyk je však pro obyčejného člověka smrtící. Twylla proto není běžným členem královského dvora. Je královninou popravčí. Každý měsíc navštěvuje vězení a přikládá své ruce na ty, kteří jsou odsouzení k smrti. Žije osaměle a izolovaně. Když ale nastoupí nový strážce, vše se změní. Spustí se kolotoč dvorských intrik, úkladů a vražd... 

Další kniha božské tématiky, řekla jsem si, když jsem ji poprvé spatřila. Velmi mile mě překvapilo, že od ostatních božských sérií se liší, je jiná a to ji dělá tak originální a nápaditou. Nejen obálka zaujme na první pohled, ale i anotace slibující svěží příběh plný intrik a napětí. Těšila jsem se co, mi kniha nabídne, slyšela jsem na ni pár rozporuplných názorů a hodnocení je víceméně průměrné.

sobota 27. února 2016

Já knihomol | 100 lidí, 100 chutí

Už dlouhou dobu mám v hlavě jednu otázku. Jaký je můj nejoblíbenější typ knižních hrdinek? I když v poslední době tolik nečtu, setkala jsem se s mnoha různými charaktery postav. Některé vyzařovaly potenciál a originalitu, jiné byly tak trochu přes kopírák. Pokud dokáže autor stvořit zajímavou hlavní postavu do své knihy, je to rozhodně velké plus. Jenže mnohdy se autoři pustí do knih s ufňukanou hlavní hrdinkou, jejíž myšlenkové pochody přivádí čtenáře na pokraj šílenství... 

Mám ráda badass hrdinky s prořízlou pusou a vlastními názory. Například takovou Kate Daniels či Rose Hathaway. Ví, co chtějí a tvrdě si za tím jdou. Nespoléhají tolik na mužskou populaci a snaží se zachránit své blízké nebo dokonce celý svět.  Je dobře, když má hrdinka svojí hlavu, ale pokud se v knihách objevují dlouhé dialogy, ve kterých se hlavní hrdinky hádají, že mají pravdu ony a stane se to denní kaší, pak je jasné, že to autor trochu přehnal. Všeho s mírou. 

neděle 21. února 2016

Není upír jako upír | SOUTĚŽ

Z knih, filmů a seriálu známe mnoho upírů, někteří se na slunci třpytí, jiní jdou lidem po krku. Tak či onak, doba, kdy byly tyto bytosti cool už je skoro za námi... upíry vystřídaly knihy plné erotických scén s hlavními hrdinkami bez mozku. Zajímal by mě Váš názor na upíry, jaká je Vaše nejoblíbenější kniha s nimi a pokud byste mohli, stali byste se nemrtvím?

Jak už jste si mohli v názvu přečíst, tento článek obsahuje i soutěž, což je samozřejmě jeho podstatou. A o co budeme soutěžit? 

čtvrtek 18. února 2016

Léto, kdy jsem zkrásněla | Sladký románek pro náctileté


Goodreads 3.97  | Databáze knih 82% | ČBDB 77%

Belly měří svůj život v létech, a tím nemyslíme roky, ale roční období. Všechno zajímavé a báječné se v jejím případě odehrává výhradně od června do srpna. Zimy jsou dobré pouze na to, aby počítala týdny do dalšího léta, kdy konečně s mámou a bratrem Stevenem odjede jako každý rok k moři. Tedy přesněji řečeno do prázdninového domu přímo na pláži, který patří Susanně, mámině nejlepší přítelkyni. A k Suzanně a jejímu domu zase neodmyslitelně patří její dva synové, Konrád a Jeremiáš. Tuhle dvojičku zná Belly odmala a co si pamatuje,jenom netrpělivě čeká, až si jí kluci začnou konečně všímat a vezmou ji mezi sebe. A toto léto se to konečně stane. A navíc se z nevýrazného káčátka vyloupne krásná labuť. Belly je k údivu všech najednou krásná mladá dívka. Jenže v toto báječné a zároveň hrozné léto se změní i všechno ostatní. Vlastně se promění Bellin celý život. K lepšímu i k tomu horšímu...

Kniha slibující letní atmosféru a románek, u kterého bych se mohla odreagovat. Když jsem si knihy všimla v Levných knihách, ze zvědavosti jsem si pořídila rovnou celou sérii. Naše verze obálek není špatná a ohlas u čtenářů také ne... čekala jsem příběh na způsob Lenky Lanczové, neoriginální zápletku, ale za to čtivou a nápaditou knihu. Do knih je však lepší se pouštět bez očekávání.

neděle 14. února 2016

Proroctví | Být polobohem není zase tak super, jak to může znít...

 


 Šestnáctiletá Helen Hamiltonová si odmalička bolestně uvědomuje, jak moc se liší od svých vrstevníků – nejen nezvyklou výškou, ale i schopnostmi. Umí například superrychle běhat a má nadlidskou sílu. Zároveň se bojí, že tyhle její „abnormality“ značí, že je nějaká zrůda, a tak se snaží co nejvíc splynout s davem, nevyčnívat. Což je minimálně při její výšce opravdu těžké. Pak ale na americký ostrůvek, kde žije, zavítá početná rodina Délosových a obvykle mírná a klidná Helen přecitlivěle reaguje na jakoukoli zmínku o nich, přestože je vůbec nezná. Její okolí, táta, nejlepší kamarádi Claire a Matt, ji nepoznávají a nechápou, co se děje. Jenže rodina Délosových Helen nepřinese jenom neklid, ale taky jí pomůže zjistit, co je vlastně zač. Že není žádné monstrum, ale stejně jako atraktivní, výjimečně chytří a sportovně nadaní Délosovi pochází z linie potomků řeckých polobohů…

Četla jsem mnoho rozporuplných recenzí na knihu a popravdě jsem byla zvědavá, jak se bude příběh líbit mně. Percy Jackson, přesně toto jméno se mi vybaví, když někdo řekne polobůh, ale s touto sérií bych Percyho doopravdy nespojovala. Líbí se mi, jak autorka pojala námět a snažila se z něj vyždímat všechen potenciál, co mohla. Příběh okořenila vtipnými scénami, zakázanou láskou, zápornou postavou, kterou všichni nenávidí a mnohým dalším... 

pátek 12. února 2016

Co se děje? | Konec?


Poslední dobou je toho na mě moc. Nestíhám, jediné, nad čím přemýšlím je škola a zjišťuji, že nemám ani žádné jiné koníčky krom čtení a blogování. Měla jsem po Vánocích strašně moc plánů, co budu na blogu publikovat, ale s novým rokem přišlo i období prokrastinace a zase se na mě uvalilo období, ve kterém přečtu sotva jednu knihu za měsíc. Jo, štve mě to, ale nechci se pouštět do knihy, když vím, že už jen moje špatná nálada by mohla ovlivnit dojem z celé knihy. 

sobota 30. ledna 2016

Zakázaná hra | Doupě

Zakázaná hra
Doupě 
#2
L. J. Smith
Fragment

Stínový muž Julian se vrátil a s ním i nová Hra. Jennyini přátelé jeden po druhém mizí a zůstávají po nich jen papírové figurky. Jenny musí najít Julianovo tajné doupě a zachránit své přátele ze Světa stínů dřív než bude pozdě.
Zakázaná Hra pokračuje. 
Kdo bude vítěz, a kdo poražený?

pátek 15. ledna 2016

Hazardérka | Mladí a bohatí

HazardérkaHazardérka
Stephanie Clifford
Leda
Goodreads 3.04 | Databáze knih 80%

Román Stephanie Cliffordové, novinářky New York Times, nám s fascinujícími detaily umožňuje nahlédnout do „zlaté klece” mladých newyorských finančníků a bankovních makléřů, kteří se díky kapitálu svých rodičů, elitním školám a konexím vezou na vlně spekulativních báječných zisků – v době, kdy jen škarohlídi rozpoznávají příznaky krize, jež zanedlouho zasáhne celou Ameriku. Hrdinka Evelína pochází ze skromnějších poměrů, ale díky své ambiciózní matce absolvovala elitní školu a nyní využije všech prostředků, aby pronikla do oslnivého života, který dosud sledovala jenom zpovzdálí. Řečeno s Hemingwayem je oslněna romantickou bázní ze superbohatých, a tak napodobuje snobská tekutá pravidla, slangové výrazy a manýry „aristokratických starých peněz”. Jenomže kam až dosahuje magická hypnotizující moc muzikálových příběhů? Evelína se musí v mnohém zapřít – co se jí ale ukáže, jestli projde zrcadlem a ohlédne se?

Příběhy tohoto typu nejsou zrovna mým oblíbeným žánrem, nikdy nevím, co si o nich mám myslet. Stephanie Clifford má zvláštní styl psaní, který si buď čtenář zamiluje a nebo vzdá čtení knihy po několika stránkách. První výtkou je knižní obálka - i když se říká, že v jednoduchosti se skrývá krása, u Hazardérky to neplatí. Obálka je až moc obyčejá a na první pohled nezaujme. Na knihu jsem byla zvědavá a s chutí jsem se pustila do čtení. Elán mě však brzy přešel...

pondělí 4. ledna 2016