• Rychleji mluvit nedokážu

    Je téměř nemožné říct, kdy se to přesně stane. Také to neznamená, že necháte všechno okolo ladem a soustředíte se jen na jednu věc. Ten vlak jednou přijede. Možná už je na cestě a vy o tom ještě nevíte.
  • Lidé, kteří mě znali

    "Jen ke mně buď upřímná, dobře? Od teď?" Přikývla jsem a lehla si vedle ní, obtočila jsem kolem ní ruku. Upřímná. Možná to bude to nejtěžší, oč mě kdy žádala.
  • King

    Nezdálo se mi o něm; v tom měl pravdu. Protože King nebyl sen. King byl noční můra.
  • Případ ukradeného zubu

    "Jackaby vzdychl. "Ano slečno Rooková. Je to Rumplcimprcampr. Odhalila jste mě. Jsem vychytralý pohádkový skřet." "Rozhodně by to nebylo to nejdivnější, co jste mi řekl od chvíle, kdy jsem pro vás začala pracovat.""
  • Písečníci a bludný asteroid

    První co si uvědomil venku mimo loď, bylo prázdno. Všudypřítomná, ničím nerušená prázdnota doprovázená absolutním tichem. Před ním a okolo něj nebylo nic než prázdný prostor a hvězdy. Jako když na Písečnic spával pod noční oblohou, ale tady to bylo tisíckrát intenzivnější."

neděle 31. prosince 2017

KŘIŠŤÁLY MOCI | Michaela Burdová



Pře dvěma sty lety se nejmocnější bytosti světa rozhodly stvořit sedm Křišťálů moci. Staly se odrazem jejich moci a duše. Sedm bratrů - Neposkvrněných, stvořených z moci jedné z božských nymf, sestoupilo z nebes na zemi. Podle nymfy získala země, již stvořila a kterou měli Neposkvrnění chránit, své jméno - Mianthilie. 

Křišťály moci jsou mou nejoblíbenější sérií od české spisovatelky Michaeli Burdové. Už je tomu nějaký pátek, co jsem knihy četla, ale pamatuji si, že jsem do nich byla naprosto zamilovaná. Do knih jsem se pustila zejména kvůli mé kamarádce, jež nemluvila v té době o ničem jiném, nežli o knihách Míši Burdové. S nadšením jsem se pustila do prvního dílu a zamilovala se do Mianthilie. Pokud bych měla shodit vinu na tu knihu, kvůli které jsem si zkazila oči, když jsem ji četla po večerce pod peřinou se špatně svítící baterkou, byla by to Zrada temného elfa. 

Zrada temného elfa (Křišťály moci, #1) Hněv Pána ohně (Křišťály moci, #2) Věž zkázy (Křišťály moci, #3) Minotaurus (Křišťály moci, #4)

Neilin je Vyvolenou dívkou, která má osvobodit svět od moci temného elfa Isgraela. Nikdy o svém osudu nevěděla, ale kvůli němu byla její vesnice zdemolována a její nejbližší zavražděni. Až na její sestru, na kterou čeká otroctví. Záchranou jí byl podivný elf Arwin, jenž toho moc nenamluví a chová se velmi podivně. Ještě před tím, než se Neilin vydá na pouť, aby našla schované křišťály, musí se dostat do země Bílých elfů. Tam ji pomohou pochopit její osud a naučí ji používat dar, který dostala od elfů, jenž do ní vložili všechnu svou naději. 

Ale to není vše. Isgrael zabil svou manželku, matku jeho dvou dětí, Awrixela a Terien. Poté, co Awrixel spatřil smrt své matky na vlastní oči, uprchl od svého otce pryč. Netrvalo dlouho a i Terien se rozhodla utéct od svého otce. K útěku ji pomohl otcův věznění tvor Prvenství, o kterém se slýchalo mnoho legend, jejichž pravdivosti nikdo nevěřil. V Mianthili nastane Nový věk a přinese s sebou krutou válku. Ta rozhodne o všem.

Pak si náhle uvědomila, že nechce umřít. Že neutekla z Nar´doxu, že neopustila svou lásku, že nepodstoupila všechno proto, aby nakonec skončila jako žrádlo pro krvelačné, tupé zrůdy. 
Michaela Burdová je ve svých 28 letech vyhledávanou autorkou fantasy knih pro děti a mládež. První knihu publikovala v 19 letech a od té doby prodala přes 40 000 výtisků. Nyní se chystá vydat svou 13. knihu s názvem Dcera hvězd. Míša ráda maluje, vystavuje své obrazy, dělá ilustrace, zbožňuje svoje zvířata a miluje svoje dva pejsky. Jak sama o sobě říká, je na půl vegetariánka, napůl veganka a snaží se angažovat v ochraně zvířat. Více se toho o Míše můžete dozvědět v rozhovoru.

Obálky ilustroval Petr Vyoral, který odvedl kus slušné práce. Sice z nich nejsem úplně odvázaná, ale líbí se mi. Jsou zajímavé a originální. Co se příběhu a nového světa týká, jsem z něj nadšená. Michaela Burdová má talent. Mianthilii jsem si zamilovala. I když námět bojů dobra proti zlu není nic nového, autorka to pojala velice originálně.

Ale Arwin ho neslyšel. Neposlouchal, nevnímal. Nitro mu zaplavilo zoufalství. Zoufalství tak silné, až měl pocit, že ho sráží zaživa.
Podíval se na zčeřenou řeku, v níž Neilin zmizela a rozhodl se.
Zasunul meče, zhluboka se nadechl a -
Skočil. 
Komu bych sérii doporučila? Všem. Ať jste či nejste fanoušci fantasy, dejte knize šanci. A pro ty, kteří mají stále předsudky, co se českých autorů moderní literatury týká, ničeho se nebojte, prostě se do knihu pusťte. Slibuji Vám senzační jízdu plnou zvratů a nečekaných událostí.

Jak už jsem se zmínila, Křišťály moci jsou mou nejoblíbenější sérií od české autorky Michaeli Burdové. I když jsem četla vše, co zatím vydala, mé srdce stále patří Sorganovi a Awrixovi. S tímto článkem jsem si celou sérii přečetla znovu a vrátila se do svých skoro-dětských let. Myslím si, že touto sérií nikdy nepohrdnu a ráda se k ní za pár let vrátím, abych znovu prožila to skvělé dobrodružství jako hlavní hrdinka Neilin. 

sobota 30. prosince 2017

SNÍH NEBO POPEL | Jednoho dne budeme víc než jen slova ve tmě


Goodreads 3.98 | Databáze knih 78% | ČBDB 75%

Mírné jaro, krušná zima? Kdepak, v tomto světě platí jiná pravidla! Jaro před šestnácti lety dobylo Zimní království. Jedinou nadějí zničené země je osm přeživších a Meira je jednou z nich. Celý život prožila jako uprchlík, nepoznala své rodiče a vychovali ji jako válečnici. Avšak i jako nelítostná bojovnice se zamilovala. Nešťastně. Ani zlomené srdce ji ale nezastaví - udělá cokoliv, aby její království získalo svobodu. 

Slibné recenze a přirovnávání ke známé sérii od Sarah J. Maas Skleněný trůn. Už jen to mě nalákalo na prvotinu, Sníh nebo popel, Sary Raasch. U nás ji vydalo nakladatelství CooBoo, jež ponechalo tu božskou obálku, která je chloubou každého správného knihomola. Od knihy jsem očekávala hodně napětí, akce a samozřejmě hrdinku, jež ví, co chce a tvrdě si za tím jde. I když jsem se toho všeho nedočkala, kniha Sníh nebo popel se mi líbila. Bylo to zajímavé čtení na jeden zimní podvečer. 

Zimní království bylo zničeno - pouze 25 lidem se povedlo utéct a zůstat na živu. Hlavní hrdinka Meira byla v té době ještě dítětem. Ale už tehdy věděla, že jejich prioritou je získat vládu zpět. Po několika letech se skupinka uprchlíků zmenšila, zůstala jich pouze osm. Osm lidí, kteří netouží po ničem jiném, nežli po spravedlnosti. Meira je jednou z nich. Jenže její bojové schopnosti nejsou nejlepší a podmínky jakbysmet. Všichni žijí na planině Ranie a snaží se najít kousky rozlámaného amuletu. Ten by jim mě pomoci osvobodit své lidi z pracovních táborů a získat zpátky moc. 

Teď konečně dělám to, co jsem vždycky chtěla. Pomáhám svému království.
str. 23
Mezi osmi uprchlíky je i jejich budoucí král Mather. Byl stejně jako Meira také dítětem, když byli nuceni odejít. Teď bojují za stejný cíl. Pro Meiru byl vždy králem a ví, že ona bude vždy jen bojovnicí. Tak to má být. Jenže její city jsou v cestě, snaží se je utajit, protože nechce být zklamaná. 

Na knihu jsem se moc těšila a myslím si, že má očekávání mi bránily si knihu pořádně užít. Očekávala jsem kickass hrdinku jako v sérii Skleněný trůn - toho jsem se sice nedočkala, avšak si i tak Meiru oblíbila. Byla totiž odhodlaná a vytrvalá, i přes to, že ji nikdy nevěřil a nevkládat do ní své naděje, dokázala opak. Milostný trojúhelník byl trošku slabší a moc se mi nezamlouval - svého favorita jsem si zvolila už na začátku a myslím si, že se ho jen tak nezbavím. 

Věřit v něco většího nám někdy pomáhá být víc sami sebou. 
Jak už jsem se zmínila, obálka je chloubou pro každého knihomola. Je zajímavá,  originální a naprosto dechberoucí - tak bych alespoň popsala své pocity, když jsem ji poprvé spatřila. Celá trilogie Sníh nebo popel se pyšní skvostnými obálkami a já doufám, že jednou se budou vyjímat i v mém pokoji. 

Sarah Raasch už odmala věděla, že chce psát. Zatímco její kamarádi si otevřeli stánek s citronádou, ona se snažila prodat své ručně vyrobené knížky. A od té doby se toho moc nezměnilo. Sara nadále kreslí a její vášeň pro psané slovo a jiné světy ji dokonce dovedla k vydání první knihy Sníh nebo popel. 

Žízní se mi točí hlava, klopýtám, ale stále jdu. Ještě jeden krok. Meiro. Ještě jeden krok. str. 216 
Komu bych knihu doporučila? Všem knihomolům, kteří mají rádi originální fantasy knihy, ve kterých se fantazii meze nekladou. Sara si vymyslela vlastní svět Primorii, ve které je 8 královstvích - 4 jsou Střídavé, střídají se v nich roční období Jaro, Léto, Podzim a Zima. Zaujalo Vás to? Tak to se do knihy co nejdříve pusťte! Příběh je vyprávět z pohledu Meiry, takže jsou zaznamenané všechny její myšlenkové pochody a názory. 

Sníh nebo popel je průměrnou fantasy knihou s nádhernou obálkou. Jakožto prvotina Sary Raasch je to skvělé čtení na zimní podvečer. Doufám, že se v dalších dílech dočkám více akce a napětí, dozvím se, s kým Meira skončí a znovu se ponořím do nového světa plného bojů dobra proti zlu a magie. Kniha si ode mne odnáší pěkné 3,5 hvězdičky. 

Knihu jsem dostala na recenzi od internetového knihkupectví Megaknihy.cz, kterému děkuji za spolupráci. 
Sníh nebo popel si můžete zakoupit zde. 


pátek 29. prosince 2017

MAGNUS CHASE | Thorovo kladivo



Po prvním díle mi bylo jasné, že si Magnus získal mou přízeň stejně jako to tenkrát udělal Percy Jackson. Rick Riordan neztratil svou schopnost očarovat mě hned po několika stránkách a já jsem se do jeho další série zamilovala. Četla jsem mnoho názorů, že jeho knihy jsou na jedno brdo - obyčejný kluk se dozví, že není obyčejný a čeká na něj mnoho dobrodružství a proroctví. Ano, myslím se, že je to pravda. Avšak pokud to víte a jako už trochu otrkaný fanda Ricka Riordana se do knih pustíte, nebudete litovat. 

Ještě nedávno byl Magnus bezdomovcem, spal pod mostem a pochutnával si na falafelu. Pak zemřel a díky Sam, jeho kamarádce, která je jednou z Valkýr, ze z něj stal Ódinův válečník. Společně s přáteli Hearthem a Blitzem odvrátili ragnarok a doufal, že už se dočká klidu. Tedy do té doby, než se Thorovi ztratilo kladivo, které chránilo Midgard před vpádem nepřátel. Aby toho nebylo málo, mají na to pouze pět dní. Pokud jej nenaleznou, nepřátele vtrhnou do ostatních světů, rozpoutají chaos a kdo ví - možná nastane i onen osudový den. 

"Jo. Mohyla nemrtvých. Je to zlý?"
"Na stupnici od jedné do deseti někde mezi dvacítkou."
str. 31 
Sam je dcerou Lokiho, ten nemá nikdy čisté úmysly, ale tentokrát zmate hlavu nejen své dceři, ale i Magnusovi. Do Vallhaly se dostane další jeho dcera Alex, která má velmi podivuhodnou schopnost: umí měnit svou podobu, dokonce i své pohlaví! Je to sice Lokiho dcera a oplývá pořádnou dávkou sarkasmu, ale co když bude ona tím hrdinou, který je dostane z maléru? Jenže na druhou stranu může být špehem a mohla by všechno změnit k horšímu. 

Co je na knihách od Ricka nejoriginálnější? Názvy kapitol. Každá z nich nese specifický název, který souvisí s jejím obsahem - ale čtením obsahu se jistě každý pobaví. Přestal bys mi laskavě vraždit kozu?, Godzila mi posílá důležitý vzkaz, Navštívíme mé oblíbené mauzoleum, a další. Narozdíl od Percyho Jacksna se zde setkáváme se severskou mytologií, což znamená, že na scénu přicházejí nový bohové a také mnoho nových pojmů. Věděli byste co je například NAGLFAR? Pokud ne, máte štěstí, že je na konci knihy slovník. Ten já velmi ráda využívám! (naglfar = loď z nehtů

Blitzen si stáhl ručníkovou burku. "Jsme v Midgardu," oznámil nám. "Ten pach poznám vždycky."
str. 225
Už u prvního dílu se mi velmi líbila obálka, u druhého tomu není jinak. Jsem velmi ráda, že nakladatelství Fragment zachovává originální obálky (a konečně už nedávají na knihy štítek Young adult). I když jsem se lehce bála "prokletí druhých dílů", Thorovo kladivo mě bavilo o něco více. Našla jsem si další oblíbené postavy, hodně se nasmála a užila si celou tu napínavou jízdu s Magnusem a jeho přáteli. 

Rick Riordan se narodil roku 1964. Téměř 15 let působil jako učitel angličtiny a historie na veřejných i soukromých školách v Kalifornii a texaském San Antoniu. Po těžkém rozhodování se povolání učitele vzdal a začal se plně věnovat psaní knih pro děti i dospělé, za které získal řadu cen, mimo jiné i tři nejprestižnější americké literární ceny v žánru mystery. Momentálně žije v San Antoniu se svou manželkou a dvěma syny.

"Výborný nápad," pochválil mě Otis. "Každopádně jsem řekl té valkýře, že ji budu udržovat v obraze, protože má na povel Ódinovy ... no víš, speciální mise. Tohle je moje první pořádné vodítko k tomu, kde se nachází jistý předmět. Mám spolehlivý zdroj. Je to další koza, chodíme k jednomu psychiatrovi. Vyslechla něco na dvoře."
str. 15
Komu bych knihu doporučila? Rozhodně všem fanouškům Ricka Riordana. Pokud jste dosud nečetli žádnou z jeho knih, měli byste to napravit! I když si myslím, že jsou knihu určeny převážně teenagerům, kteří se lehce vžijí do role mladých hrdinů, Ricka by si neměl nechat ujít nikdo. Jestliže hledáte fantasy knihu, jež vás nadchne svým dějem a pobaví zároveň, Magnus Chase je tím pravým ořechovým. 

Bohové Ásgardu se hned po prvním díle stala mou srdcovkou - i když na Percyho to nikdy mít nebude. Jsem velmi zvědavá, jak autor tuto trilogii zakončí a doufám, že otázky, které stále visí ve vzduchu budou zodpovězeny. Druhý díl s názvem Thorovo kladivo si ode mne odnáší pěkné 4 hvězdičky. 

Za poskytnutí knihy na recenzi děkuji internetovému knihkupectví knihcentrum.cz. 
Knihu si můžete zakoupit zde! 

čtvrtek 7. prosince 2017

POSELSTVÍ JEDNOROŽCŮ | MICHAELA BURDOVÁ



Vydejte se za dobrodružstvím do Lilandgarie, země posvátných jednorožců! Jednorožci jsou ztělesněním dobra, a dokud drží pohromadě, nemá zlo šanci. Černý čaroděj se však chce zmocnit jednoho z nich a ovládnout celou zemi. Di Lilandgarie se proto vracejí elfové, aby pomohli zachránit dobro. Elfská princezna Aranis se musí spojit s nevyzpytatelnými draky, aby temné síly přemohla. Skryté tajemství však ohrožuje i soudržnost záchranné výpravy elfů. Podaří se království zachránit a nastolit opět rovnováhu světa? 

Strážci dobra (Poselství jednorožců, #1) Zrádné hory Dragor (Poselství jednorožců, #2) Záchrana Lilandgarie (Poselství jednorožců, #3) Snížkova dobrodružství (Poselství jednorožců, #4)

Prvotina české autorky je právě série Poselství jednorožců, která se skládá ze tří knih a jedné dodatkové o Snížkovi. Už je tomu nějaký pátek, co jsem sérii četla, ale pamatuji si, že se mi velmi líbila. V té době jsem ještě o fantasy moc nevěděla a četla jsem převážně knihy pro náctileté slečny (např. Lenku Lanczovou). Michaela Burdová si hned po prvním díle získala místo v mém srdci a věděla jsem, že se o budoucnost jejích knih bát nemusím.

OCENĚNÍ: Záchrana Liladgarie získala 3. místo Ceny dětí a anketě SUK za nejoblíbenější dětskou knihu 2009.
Vítejte v Lilandgarii, zemi, kterou stvořili sami elfové. Avšak to už je dávnou minulostí. Skutečnost se změnila v legendu a nyní Liandgrarii obývají lidé, jenž už ztratili víru v pradávné bytosti. Za to jednorožci, tvorové dobra, stále setrvávají, a i když jsem oku pouhého člověka skryti, sami se nedokáží ubránit. Proto byli povoláni elfové, aby pomohli navrátit rovnováhu a přemoci zlo. Nikdo nečekal, že nebezpečí bude tak velké. Stoupenci Valraga jsou na každém rohu a dobrodružná výprava má za úkol jednu jedinou věc - přemoct zlo.

NOMINACE: celá trilogie i autorka nominována na Zlatou knihu 2010.
Elfové dorazili se svou princeznou Aranis, ta však byla po příjezdu unesena. Její pomocníci Lavri a Eleas ji měli býti po boku a udělají všechno, aby svou princeznu zachránili. V tom jim má pomoci princ Falien a Veragin se Snížkem. Všichni mají svá tajemství a minulost, o které raději nemluví. Ale i navzdory tomu, sdílejí jeden společný cíl. Prostředky světí účel, každý má trochu jiné plány, co se bitvy týká, stojí na straně dobra a to je to nejdůležitější.

ÚSPĚCH: Strážci dobra se stali 4. nejoblíbenější dětskou knihou v anketě SUK 2008. 
Michaela Burdová je ve svých 28 letech vyhledávanou autorkou fantasy knih pro děti a mládež. První knihu publikovala v 19 letech a od té doby prodala přes 40 000 výtisků. Nyní se chystá vydat svou 13. knihu s názvem Dcera hvězd. Míša ráda maluje, vystavuje své obrazy, dělá ilustrace, zbožňuje svoje zvířata a miluje svoje dva pejsky. Jak sama o sobě říká, je na půl vegetariánka, napůl veganka a snaží se angažovat v ochraně zvířat. Více se toho o Míše můžete dozvědět v rozhovoru.

ZAHRANIČÍ: Celá trilogie byla přeložena do srbštiny a slovenštiny. 
Komu bych sérii o mýtických postavách doporučila? Především fanouškům fantasy, kteří si potrpí na bojích zla proti dobru a kapka té romantiky jim nevadí. Míša má poutavý styl psaní, a pokud se do děje ponoříte, budete prožívat příběh společně s Aranis a Veraginem. A ty kouzelné obálky?! Nejde se do nich nezamilovat na první pohled. Na mě osobně zapůsobila tato série velmi kladně.  Zápletka byla sice trochu předvídatelné, ale i tak jsem si čtení užila. Abych pravdu řekla, Poselství jednorožců není mou nejoblíbenější sérii od Míši - tou jsou Křišťály moci, o kterých se dozvíte  v dalším článku.

úterý 14. listopadu 2017

pondělí 13. listopadu 2017

RYCHLEJI MLUVIT NEDOKÁŽU | Od Gilmorových děvčat ke Gilmorovým děvčatům (a všechno mezi tím)



V této knize se herečka Lauren Graham pokusila na chvíli zastavit a ohlédnout se zpět za svým životem. Podělí se s Vámi o úsměvné zážitky ze svého dětství, dospívání a přiblíží své herecké začátky až po dobu, kdy si pouštěla trailer k seriálu Famílie a ptala se sebe sama: "Jak jsi to vlastně dokázala?" Otevřeně mluví o tom, jak je složité žít v Hollywoodu single ("kde kdo se o mě bál, protože jsem byla sama tak dlouho"), o nabídce dublovat zadek i o zkušenosti coby porotce v projektu Runway. 

Není tomu tak dávno, co jsem naposledy viděla Gilmorova děvčata. Již v útlém věku jsem se do seriálové Lorelai a její stejnojmenné dcery zamilovala. Pamatuji si doby, kdy jsem seděla přitisknutá na televizní obrazovce a čekala na novou epizodu. To je však už nějaký ten pátek zpátky. Když letos vydala stanice Netfix nové epizody, bála jsem se → povede se jim navodit stejnou atmosféru jako před deseti lety? Moje odpověď zní nyní ano. Povedlo se jim to na jedničku. Lorelai Gilmore aka Lauren Graham je velmi osobitá herečka, a proto jsem knize Rychleji mluvit nedokážu nemohla odolat. 

Moje první slova byla v japonštině. Řekla jsem o-heso. Možná si myslíte, že to znamená maminka nebo tatínek, ale ve skutečnosti je to pupík, což mimo jiné dokazuje, že už od útlého věku jsem byla velmi neobvyklá, hloubavá a rozjímající osoba.
str. 12
Lauren Graham začala pěkně od začátku, ve své knize vylíčila své dětství, které prožila v Japonsku, o tom, jak se svým otcem žila na lodi a dokonce o slibné kariéře, jež nakonec nešla přesně podle plánu. Avšak to nejvíce zajímavé, na co se všichni fanoušci těší, je samozřejmě natáčení Gilmorek. Věděli jste, že před pilotním dílem si producenti ani nebyli jistí, zdali se Lauren podobá Alexis (své seriálové dceři)? A vysílací čas první série se kryl s Přáteli - jedním z nejsledovanějších seriálů. Ale i přes všechno tohle si Gilmorky našly místo v srdcích všech diváků.

Mimo jiné se dozvíte, jak se vyvíjel osobitý styl Lauren jakožto Lorelai a jaký měla během natáčení vztah se svými kolegy. Nakouknete pod pokličku hollywoodských diet a trendů, které letí. I když je Lauren známá hlavně díky své roli v Gilmorových děvčatech, můžete ji vidět i v seriálu Famílie, kde hraje Sarah Braverman.  Život Lauren je jako jízda na horské dráze, někdy je dole a někdy nahoře.


Je téměř nemožné říct, kdy se to přesně stane. Také to neznamená, že necháte všechno okolo ladem a soustředíte se jen na jednu věc. Ten vlak jednou přijede. Možná už je na cestě a vy o tom ještě nevíte.
str. 100 
Lorelai jsem jako dítě milovala, a proto pro mě byla tato kniha nutností. Čekala jsem, že bude zaměřena zejména na natáčení Gilmorových děvčat, avšak autorka překvapila a ve své biografii shrnula celý svůj život. Své úspěchy, přešlapy a marná očekávání. Životní etapy Lauren barvitě vylíčila a nezapomněla zmínit ani její temnější okamžiky, kdy nevěděla, co si počít. Všichni jsme jen lidé - a i osobnosti, jejichž životy vypadají jako z bavlnky, mají své chyby.

K obálce nemám co dodat. Barevná kombinace pastelových barev je stylová a obličej (respektive jeho polovina) zaujme na první pohled. Jsem ráda, že nakladatelství Omega nechává původní obálky, které mají své osobité kouzlo a půvab. Knihu přeložila Noemi Mottlová, které děkuji za skvěle odvedenou práci.

Kam mě povedeš, budu tě následovat
kamkoliv mi řekneš, půjdu
jestli potřebuješ být se mnou
budu tě následovat všude, kam mě povedeš
str. 204
Komu bych knihu doporučila? Samozřejmě každé správné milovnici či milovníkovi Gilmorových děvčat. Pokud máte rádi herečku Lauren Graham a její seriálové role, rozhodně si knihu pořiďte. Nemusíte u ní sedět a přečíst ji za jeden večer, je to jedna z těch knih, kterou rozečtete, a i když se k ní dostanete znovu až za měsíc, bude Vás pořád stejně bavit.

Rychleji mluvit nedokážu je jedou z knih, ke kterým se ráda vracím. Prostě si je jednou za čas otevřu a prolistuji. Lauren Graham je neskutečně vtipnou, výstižnou a silnou ženou. Umí se do svých rolí ponořit natolik, že se chová jako ony i ve volném čase. Pokud budu mít možnost přečíst si od ní další knihy o jejích zkušenostech a vzpomínkách, hned se po ní vrhnu. Ode mne si kniha odnáší plný počet hvězdiček. 

Za poskytnutí knihy na recenzi děkuji nakladatelství Omega
Rychleji mluvit nedokážu si můžete zakoupit zde.

Výsledek obrázku pro gilmore girl gif

středa 1. listopadu 2017

HALLOWEENSKÝ KNIŽNÍ HOP

Moje nejoblíbenější roční období je podzim. Miluji sychravé počasí a podzimní přírodu. Avšak co je na tom nejlepší - HALLOWEEN! S kamarádkou máme pár bláznivých tradic, které dodržujeme - jedna z nich je vyřezávání dýni. Člověk by řekl, jak je to jednoduché, ale nenechte se zmást, pokud nevíte jak na to, není to procházka růžovým sadem. Dále milujeme pečení. Od loňského roku mám doma silikonové formičky ve formě Jacka O'Lantera (dýně s obličejem), které jsou naprosto roztomilé. Letos se dostalo i na štrúdl a bábovku (ano, letos jsme toho upekly nějak moc). Za normálních okolností bychom se podívaly na jeden až dva horory a prokecaly celou noc (něco na tom že jsou ženský drbny bude), letos jsme se vydaly na Halloweenskou párty v mém městečku. Sice jsme nešly v maskách, ale i škrabošky měly své kouzlo. Už se těším, až si to příští rok zopakuji! 

A aby toho nebylo málo, rozhodla jsem se zapojit do Halloweenského hopu, který každoročně pořádá Vendea. Do soutěže jsem darovala dvě knihy → ty společně poputují k jednomu výherci.



Podmínky: 
  • Soutěž je otevřena pro ČR 
  • Soutěž probíhá od 31.10. - 11. 11. 2017 
  • Výherce musí do 48 hodin odpovědět na email, jinak vybírám nového 

neděle 29. října 2017

4 KROKY JAK NAPSAT KNIHU | Michaela Burdová (soutěž)

Název:  4 kroky jak napsat knihu
Autor: Michaela Burdová
Rok vydání: 2017
Počet stran: 35
Formát:  e-book

Na co se můžete v ebooku těšit? 
  • Dozvíte se jak vytvořit živou postavu. 
  • Naučíte se napsat skvělý začátek knihy, vydržet u psaní středu a také vytvořit napínavý konec. 
  • Můžete se těšit na různé úkoly a cvičení, u každé kapitoly samozřejmě nechybí 1 ze 4 kroků, jak napsat knihu 
  • A to není všechno. Ebook obsahuje i bonusy a to rovnou dva: Jak se vyrovnat s psací krizí a jak nejlépe oslovit nakladatele. 
  • A ještě něco navíc! Dárek v podobě pracovního sešitu Vám přijde společně s ebookem přímo na Váš email.
Když se někdo dozví, že ráda čtu, jedna z prvních otázek je vždy: A píšeš i své příběhy? Ráda bych všem odpověděla, že mám skvělou představivost a psaní je pro mě hračkou, to však není pravda. Dříve jsem mívala období, kdy jsem ráda psala, jenže jsem ten typ člověka, kterému to moc dlouho nevydrží. Ano, několikrát jsem začala psát různé příběhy, v počítači mám mnoho z nich uložených - jediným háčkem je, že ani jeden není dokončený. Vždy ztratím iniciativu a jednoduše to vzdám. Kniha 4 kroky jak napsat knihu je dle mého skvělou pomůckou pro lidi, kteří by rádi psali, jen jim něco dělá problém a nebo pro lidi, co se chtějí pouze inspirovat od Míši. Tak či tak jsem velmi ráda, že jsem měla možnost si knihu přečíst. 

Skvělé je, že knihu napsal člověk, který má praxi. Míša Burdová píše fantasy knihu už nějaký ten pátek a co se oslovovaní nakladatelství týká, knihy ji vycházejí pod nakladatelstvím Fragment. Pokud potřebujete poradit právě s tím, není nejlepší nechat si poradit od člověka, co se v tom vyzná? Ale všechno pěkně od začátku. Nejdříve tu knihu musíme napsat. Dle Míši jsou základem každého příběhu postavy, které, jak sama říká, musejí dýchat, cítit a žít.

Čtení tohoto e-booku pro mne bylo potěším, protože po grafické stránce se velmi vydařil. Míša se nezaobírala zbytečnými detaily a šla rovnou k věci. Pokud teprve začínáte psát, rozhodně Vám pomohou i úkoly, které Míša stvořila. Já osobně se zatím na psaní knih necítím - na rovinu řeknu, že raději čtu než píšu. Avšak pokud se v budoucnu zblázním a rozhodnu se napsat nějaký ten příběh, k téhle knize se mile ráda vrátím.

Všichni máme nějaký sen. Nezáleží na tom, jestli je malý nebo velký, nebo že se zdá bláznivý či naprosto neuskutečnitelný. Sny jsou tu od toho, abychom si je plnili. Abychom z nich vytvářeli realitu. Já jsem si svůj sen splnila, ale mám ještě další sny. S každým splněným snem se posunete zase o kousek dál a budete snít o dalších věcech. Sny dávají našemu životu větší rozměr. Ale jak dosáhnout jejich splnění? Za svou kariéru jsem se naučila, že ze všeho nejdůležitější je vytrvalost.  
Jak tě napadlo dát dohromady knihu nebo spíš takový návod 4 kroky jak napsat knihu? 
Vlastně mě k tomu přivedli moji čtenáři. Chodilo mi totiž spoustu dotazů ohledně psaní  knihy, protože spousta mých čtenářů také touží napsat vlastní knížku. Tak mě napadlo, že bych zkusila dát dohromady svoje zkušenosti a svůj pohled, jak to zkrátka vidím já. Hodně také vycházím z článků, které jsem psala pro časopis Pevnost do rubriky Profíci radí. E-book ale navíc obsahuje i další myšlenky a především procvičování a úkoly. 

Proč bys svou knihu doporučila? 
Myslím, že se mi celkem podařilo shrnout základní pravidla a tipy, aby člověk mohl nejen příběh začít stavět a psát, ale také u psaní vydržet. Psaní knihy je dlouhý proces a je potřeba hodně trpělivost a vytrvalosti. Každý ji v sobě může najít. Tenhle e-book je pro každého, koho psaní opravdu baví. Navíc si můžete všechna cvičení zapisovat do pracovního sešitu.

Držíš se těchto kroků pokaždé, když píšeš knihu? 
Ano, většinou ano. Postup je téměř pokaždé stejný, jen se pak v průběhu změní děj nebo zápletky, nebo mě napadne něco nového, takže musím hodně předělávat. Jde ale o můj  vlastní osobní postoj, moje názory. Mně můžou vyhovovat, někomu jinému nemusí vyhovovat vůbec. Jde spíš o to získat přehled a najít svůj vlastní styl a postup. 

Vytvořila sis obálku sama? 
Ne, vytvořila ji jedna velice šikovná grafička. ☺ 

Co bys vzkázala svým čtenářům? 
Tenhle e-book vznikl pro Vás. Věřím, že Vám přinese potěšení i užitek a pomůže Vám na Vaší vlastní cestě ke splněnému snu. 


A teď něco o soutěži. Pokud byste si knihu rádi přečetli, mám pro Vás skvělou novinku. Míša mi poskytla dva e-booky do soutěže! Soutěž ukončím  19. listopadu 2017  a 2 výherce vylosuji pomocí random.org

Podmínky: 
  • Soutěž je otevřena pro ČR a SK
  • Soutěž probíhá od 29.10. - 19.11. 2017
  • Komentovat můžete jen jednou - duplikáty mažu 

Komentář: 
  • Jméno/přezdívka
  • E-mail 
  • Odkaz sdílení soutěže (můžete sdílet kdekoliv chcete) 
  • Pokud jste četli některou knihu od Míši, jak se Vám líbila? Pokud jste jich četli více, která je Vaše nejoblíbenější a proč? 
Ráda bych Míše tímto poděkovala za rozhovor a poskytnutí knih do soutěže!

středa 25. října 2017

VE STÍNU ČERNÝCH PTÁKŮ | Věříte v nemožné?



Kniha Ve stínu černých ptáků se mi povalovala doma už nějaký ten pátek. Moc jsem se na ní těšila a byla zvědavá, co mi Cat Winters nabídne, avšak mi trvalo než jsem se  k ní dostala. Už jsem si nepamatovala anotaci, a tak jsem byla mile překvapena, kam mě příběh zavedl. Dočkala jsem se napětí, neznáma a chvilku jsem měla dokonce husinu. Pokud hledáte čtení na Halloween nebo jste příznivci lehce hororových příběhů, tato kniha je pro Vás jako dělaná!

Píše se rok 1918, nástrahy první světové války číhají na každém kroku, to si uvědomuje i šestnáctiletá Mary Shelley Blacková. Její otec byl zatčen, protože měl odlišné názory a její matka zahynule ještě před tím, než se tak stalo. Nyní se musí Mary postavit na nohy a jet za svou tetou do San Diega. Chřipka je další z nástrah, kterým musí čelit. Lidé chodí zahaleni v roušce a doufají, že nebudou dalšími na řadě. Jenže je to jedna z věcí, kterou nikdo nezastaví - Španělská dáma je nevyhnutelnou katastrofou.

Kolem nás zaječela další siréna. Smrťák mi dýchal za krk a rýpal do mě: Neztrácej ani vteřinu času. Jestli existuje něco, co chceš dodělat, když jsi ještě naživu, raději to udělej brzy. Já se blížím. 
V San Diegu žil i její kamarád a láska Stephan, ten se však rozhodl, že půjde na frontu. Jeho bratr Julius je momentálně zaměstnán ve svém vlastním studiu, kde fotografuje lidi s duchy jejich blízkých. Celou kariéru si postavil na kontroverzní fotce Mary Shelley, na které se vedle ní zjevil duch. To si všichni myslí. Stephan byl však toho názoru, že jeho bratr není ničím jiným, nežli podvodníkem. Julius chce pořídit ještě jednu její fotku - mohla by protestovat, to by se však mohla rozloučit s balíčkem, jež pro ni Stephan zanechal.

Situace je v San Diegu na tolik zoufalá, že se všichni skrývají pod rouškou a snaží se dělat všechno proto, aby nebyli nakaženi. Její teta Eva žije už delší dobu sama, a proto není divu, že je zakoukaná do Juliuse. Avšak kvůli tomu je její názor lehce zkreslený, vidí ho jen přes růžové brýle. Okolnosti, jako byla Stephenova smrt a Mary Shelley byla zasažena bleskem dali příběhu spád a vám nezbude nic jiného, než sedět s otevřenou pusou a čekat, co se nakonec stane.

Cat Winters se narodila a vyrostla v jižní Kalifornii, nedaleko Disneylandu což možná vysvětluje, proč má v oblibě zámky, kde straší, dávno minulé věky a fantaskní země. Vystudovala angličtinu a drama na Kalifornské univerzitě a posléze pracovala v knižní nakladatelství. Její prvotina, román Ve stínu černých ptáků, byl nominován na řadu literárních cen. Druhý román The Cure for Dreaming vyšel na podzim 2014. S manželem a dvěma dětmi žije v oregonském Portlandu a na plný úvazek se věnuje psaní knih.

Seděla jsem ve vlaku ve vlastní zemi, v roce, který vymyslel ďábel. 1918.
Nikdy jsem nebyla příznivcem hororového žánru, ale za to jsem si vždycky chtěla v období Halloweenu přečíst nějakou pořádně strašidelnou knihu. A letos jsem se k tomu konečně dostala. Ve stínu Černých ptáků jsem si vyhlídla už před nějakou obou, byla jsem fascinována obálkou s duchem a designem, který je doopravdy skvělý. Své volby nelituji. Dostalo se mi do ruky dílko se zajímavým námětem a velmi povedeným zpracováním. Pokud budu mít v budoucnu možnost přečíst si další autorčinu knihu, rozhodně jí využiji.

Obálka je totožná jako originální - velmi povedená a naprosto spjatá s příběhem knihy. Hlavní hrdinu si představuji jinak, než jak vypadá na obalu, ale s leteckými brýlemi a jejím vzhledem se do té mé představy skoro trefili. Černobílé fotografie dodávají příběhu na autentičnosti - i když se jedná a pouhou fikci. 

Komu bych knihu doporučila? Rozhodně všem příznivcům lehce hororových příběhů. Pokud však nemáte na horory žaludek, nebojte, i když se jedná o paranormální zjevení, kniha není nijak zvlášť děsivá. Je to spíš krutý příběh o kruté době,  jež je tou strašidelnou atmosférou dosti atypický. Čtení na dlouhý podzimní večer bych nemohla strávit jinak, než s Cat Winters.

"Nejsem nemocná, jsem jen unavená." Vyprostila jsem se zpod uklidňující paže toho muže a vykročila zpátky. "Děkuji. Musím jít. Než umřu, musím někomu pomoct. Moje matka nepřišla o život jen proto, aby poslala do světa holku, která je k ničemu. Musím být trochu platná."
Marry Shelley dobyla mé srdce. Jakožto knižní hrdinku jsem si ji velmi oblíbila a vždy sympatizovala s jejími názory. Doba za první světové války byla krutá a nelítostná. Lidé umírali v podstatě kvůli ničemu a mnoho mladých životů bylo zmařeno. Cat Winters si dobře pohrála s námětem a tu hrůzu roku 1918 popsala velmi věrohodně. Ode mne si kniha odnáší 4 hvězdiček. 

sobota 7. října 2017

MICHAELA BURDOVÁ | ROZHOVOR


1. Prozradila bys nám pár slovy něco o sobě?
Jmenuji se Míša, je mi 28 let a miluji psaní. Fantasy knížky píšu už 12 let a právě chystám vydání své nové již 13. knihy. Má prvotina Poselství jednorožců získala ocenění za nejoblíbenější dětskou knihu roku 2009 v anketě SUK – 3. místo, nominaci na Zlatou knihu a také se vydává v zahraničí. Temná fantasy o vlkodlacích Syn pekel vyšla i v angličtině a prodává se na americkém Amazonu. Psala jsem do rubriky Profíci radí pro časopis Pevnost a porotcovala jsem v soutěži Hledá se autor bestselleru 2015. Ráda maluji, vystavuji své obrazy, dělám ilustrace, zbožňuji zvířata a miluji svoje pejsky Charlíčka a Jessíčka. Jsem vegetariánka, napůl veganka a snažím se angažovat v ochraně zvířat.

2. Bylo pro tebe psaní knih vždy snem?
Právě že ne. Chtěla jsem být veterinářka a mým velkým snem později bylo stát se mořskou zooložkou. Kouzlo knih jsem objevila až někdy v 15 letech a o rok později jsem si řekla, že zkusím napsat knihu. Buď mě to bude bavit nebo ne. No a baví mě to dodnes.

Strážci dobra (Poselství jednorožců, #1) Zrádné hory Dragor (Poselství jednorožců, #2) Záchrana Lilandgarie (Poselství jednorožců, #3) Snížkova dobrodružství (Poselství jednorožců, #4)

3. Kolik knih si už napsala? Která je ti nejbližší?
Když budu počítat svou právě dopsanou knížku, je jich 13. Ke všem mám silnou vazbu a každá je mi blízká něčím jiným, protože jsem každou psala v určitém období svého života. Hodně mě teď ale pohltila právě má čerstvě dopsaná kniha Dcera hvězd. Pracovala jsem na ní 2 roky a moc se těším, až vyjde.

4. Máš nějaké místo, kde píšeš nejraději?
Doma v ložnici u stolu, občas u rodičů, schoulená v křesle.

5. Čím sis přála být jako malá?
Výše zmíněnou veterinářkou. Vždycky jsem milovala zvířata. Když jsem ale později zjistila, co všechno vlastně veterina obnáší (krev, operace, usmrcování…), rychle jsem si to rozmyslela. Rozhodla jsem se, že se stanu malířkou. Což se mi vlastně splnilo. Mým velkým snem ale byla mořská zooložka. Láká mě to dodnes, protože mě mořský svět fascinuje.

Zrada temného elfa (Křišťály moci, #1) Hněv Pána ohně (Křišťály moci, #2) Věž zkázy (Křišťály moci, #3) Minotaurus (Křišťály moci, #4)

6. Jak se jmenuje tvá nová kniha, komu bys ji doporučila?
Dcera hvězd. První díl temné fantasy série o válečnicích bohů. Je to příběh o odvaze, síle, osamění a smrti. Doporučila bych ho všem, kdo mají rádi temnější fantasy a mytologii 

7. Upír, vlkodlak, čaroděj nebo elf?
No, to je těžké! Byla jsem blázen do upírů, ale přitahují mě i vlkodlaci. V závěru to ale vyhraje elf. Vždycky jsem je obdivovala – koneckonců o tom svědčí i fakt, že jsem je obsadila do 9 svých knih.

8. Čemu se věnuješ, když zrovna nepíšeš nebo nekreslíš?
Moc ráda chodím na dlouhé procházky do přírody se svými pejsky. Taky hodně čtu, ráda chodím do kina, cestuji. Baví mě jóga, trampolína a kolo, ale jsem moc líná. 

9. Jaký autor/ka je tvým vzorem?
Nemám asi přímo vzor. Obdivuji Tolkiena a Kinga, ale knihy si vybírám spíš podle toho, jak mě zaujmou.

Vlčí krev (Syn pekel, #1) V moci démonů (Syn pekel, #2) Prokletí (Volání sirény, #1) Pomsta (Volání sirény, #2)

10. Vyber si jednu svou knižní postavu a popiš její hudební vkus.
Tak to je těžké -  moje postavy hudbu totiž moc neposlouchají. Až na Noel z Volání sirény – Pomsta. Je to středoškolačka z Anglie. Ráda si pustí pop-rock i klasický rock, ale tajně miluje ploužáky a všechny romantické písničky, jako je song z Titaniku nebo A thousand years ze Stmívání.

11. Kdybys nemohla být autorkou, čím by si byla?
Tak to nevím. Možná ilustrátorkou dětských knížek nebo ošetřovatelkou v zoo.

12. Jak dlouho ti průměrně trvá napsat knihu?
Většinou rok. Někdy i déle. Dcera hvězd mi zabrala přes 2 roky práce. Psát jsem ji ale začala už v roce 2011. Tehdy jsem sepsala asi 50 stran. Potom jsem se k ní občas vracela v průběhu psaní dalších knížek jakou jsou Křišťály moci nebo Syn pekel. Plně jsem se na ni ale zaměřila až před dvěma lety.

13. Zvažovala si někdy, že bys psala pod pseudonymem?
Na úplném začátku mě to napadlo. Ale připadá mi to příliš neosobní. Jsem hrdá, že můžu na svých knížkách vidět své jméno 

14. Co pro tebe znamená úspěch?
Znamení toho, že to, co dělám, dělám správně, a že to těší nejen mě, ale i ostatní lidi. Úspěch je pro mě také odměnou za tvrdou práci, kterou se snažím odvádět.



15. Jak vybíráš jména pro své postavy?
To je čím dál těžší! Jak se knihy hromadí, vzniká větší riziko, že se jména budou podobat. Vždycky ale postupuji podle toho, aby mi jméno dobře znělo, dobře se mi psalo i vyslovovalo a krásně pasovalo k dané postavě. Také se musí lišit jména např.: pro elfku a pro záporáka. Třeba Thargos je tvrdé jméno. Představuje postavu grona v mém příběhu Dcera hvězd, který patří mezi záporáky.

16. Podporuje tě v psaní tvá rodina, přátelé a blízké okolí?
Ano, neskutečně moc. Bez nich bych nikdy nedosáhla všeho, co se mi podařilo. Podpora mé rodiny je obrovská a já si jí obrovsky vážím. Stejně tak mě podporuje a povzbuzuje přítel i kamarádi.

17. Co bys na závěr vzkázala svým čtenářům?
Jsem ráda, že vás mám. Opravdu. Každičký vzkaz, který od vás obdržím, je pro mě jako poklad. Vždycky mi vyloudí úsměv na tváři a zahřeje mě u srdce. Moc si vážím vašeho povzbuzování a nemůžu se dočkat, až se společně vrhneme do nového světa v mé knížce Dcera hvězd!

Děkuji Míše za skvělý rozhovor a nově navázanou spolupráci. Můžete se těšit na články o jejích knihách - a dokonce Vás nemine ani soutěž. Doufám, že se jí zúčastníte a pomůžete mi podpořit tuto skvělou českou autorku a její knihy! 

středa 4. října 2017

BON JOVI | So I'll just say good night my friends



"Není pochyb, že kapela Bon Jovi se svou hudbou významně zapsala do popové kultury. Já na ní i na Jonovi obdivuji, jak dlouho si drží své usilovné postavení. Když se vydám někam na turné, určitě uvidím plakáty na některý jejich koncert. Která kapela by to tak dlouho vydržela, aniž by klesla nebo ztratila podporu? Neuvěřitelné."

- John Petruci, kytarista kapely Dream Theater, leden 2016

Všichni fanoušci pořádného rocku a Bon Joviho, buďte na pozoru! Kniha, ve které nenaleznete jen mnoho fotografií, ale také příběh o tom, jak to vlastně všechno začalo, právě vyšla i u nás. Nenechte si ujít příběh plný zlatých momentů plných slávy, ale také okamžiků, při kterých si všichni mysleli, že  nové písničky už očekávat nemusí. Bryan Reesman dal dohromady naprosto skvělou knihu, v jejímž zpracování se zrcadlí sláva a nesmrtelnost jedné z nejslavnějších hardrockových skupin všech dob. 


In a world that don't know Romeo and Juliet
Boy meets girl and promises we can't forget
We are cast from Eden's gate with no regretr
Into the fire we cry 
Kniha Bon Jovi má za úkol všem fanouškům nastínit vznik kapely od roku 1975 až do roku 2016. Jon Bon Jovi byl vždy ambiciózní a jeho rodina jej podporovala. Skupina, která se dala dohromady a dodnes nese jeho jméno - Bon Jovi - to neměla vždycky lehké. I když byla na vrcholu slávy, popularita má vždy své stinné stránky a ne všichni dokáží takový nápor vydržet. Bryan Reesman vytvořil dílo o dvanácti kapitolách, ve kterých naleznete zajímavosti ze světa showbyznysu, ale i střípky rozhovorů nejen členů skupiny, ale i lidí pohybujících se v tomto průmyslu.

Patřím mezi určené čtenáře? Tak napůl. Bon Joviho mám ráda a od malička jsem díky svému otci vyrůstala na rocku. Avšak nejsem zapálenou obdivovatelkou, která by měla poslechnutá všechny alba a pamatovala si texty všech písniček. Pokud se v hudebním průmyslu jako já nepohybujete, ze všech těch jmen vám půjde hlava kolem. Času stráveného s knihou jednoznačně nelituji. Nejenže jsem si rozšířila obzory,  přiučila se něčemu novému, ale také objevila mnoho skvělých písní, jež jsem dodnes neznala.

Dokud na vaší hudbě záleží, je jedno, kolik vám je let. Sinatra zpíval a jezdil po koncertech až do osmdesáti a B. B. King na té svojí stoličce hrával každý večer. Já ještě v osmdesáti pokračovat nehodlám.
- Jon Bon Jovi (6. listopadu 2009) 
Bryan Reesman je hudební a kulturní novinář, přispíval do více než 100 médií, včetně New York Times, Playboy, MSN Movies, E! Online, American Way, Grammy nebo Stage Directions, a je autorem více než 100 článků a 20 publikací. Psal také doprovodné texty k albům AC/DC, Judas Priest, Black Sabbath, 311 a desítkám jiných rockových kapel. Deset let je členem Recording Academy a přispěl do šesti knih včetně The Art of Metal, Classic Rock Posters a Music Producers.

Pokud v knihkupectví knihu zahlédnete, jen těžko z ní spustíte oči. V jednoduchosti se skrývá krása, a přesně to platí pro Bon Joviho. Rudý nápis upoutá pozornost- a pokud knihu otevřete, rozhodně si ji odnesete domů, protože odložit ji z rukou je opravdu velmi těžké.


Ať jste fanoušci rocku nebo ne, pokud máte skupinu Bon Jovi rádi, rozhodně Vám knihu doporučuji. Pro mne nebyla jednou z těch, které bych četla se zatajeným dechem do začátku až do konce, ale čtení jsem si vychutnala na sto procent. Možnost přečíst si biografii skupiny, kterou mám již od útlého věku ráda, bylo naprosto skvělé. Ráda bych tímto poděkovala nakladatelství Omega, jež mi tento čtecí zážitek umožnilo.

Knihu Bon Jovi si můžete zakoupit zde.


Výsledek obrázku pro nakladatelství omega

neděle 1. října 2017

LIDÉ, KTEŘÍ MĚ ZNALI | Jak zneužít 11. září



Čtrnáct let po odchodu z New Yorku bylo vše v pořádku. Ale následující den se všechno změnilo... 

Emily se dostalo štěstí dříve než většině ostatních. Jako velmi mladá se vdala za muže, jehož vášnivě milovala, a budovala si život, jaký vždycky chtěla. Ale nic netrvá věčně. Pár ukvapených rozhodnutí, zamilování do jiného muže, nechtěné těhotenství - a její život je vzhůru nohama. Emily se rozhodne manželovi vše říct a odejít za otcem svého dítěte. Ale své plán změní 11. září 2011. Strašlivá tragédie je jejím vysvobozením, dává jí možnost beze stopy z New Yorku zmizet a začít nový život. 

Kniha mě nalákala především svým námětem. Dle anotace jsem pochopila, že půjde o knihu plnou emocí a životních rozhodnutí, které ne vždy dopadají dobře. Lidé, kteří mě znali je poutavý příběh, o němž Vám na začátek řeknu jediné: jakmile se do knihy ponoříte, neskončíte dříve, než-li otočíte poslední stranu.

Seznamte se s Emily Morrisovou. Ženou, která se rozhodla využít tragédii ke svému prospěchu. Utekla z New Yorku proto, aby mohla začít od znova, jenže to není tak jednoduché. Nosí v sobě další život a představa toho, že bude na všechno sama, je vcelku děsivá. Kalifornie ji poskytla útočiště, přejmenovala se na Connie Prynneovou a začala na novo. Co ji k tomu však dovedlo? Proč utekla od muže, kterého kdysi tak moc milovala? Měla k tomu své důvody. Trhalo jí to srdce, avšak její starý život jí vzal všechnu naději. Naději na lepší budoucnost.

Svou dceru pojmenovala Claire. I když si nechtěla pouštět lidi ke svému tělu, byly tu dva muži, které měla ráda. JT, který ji poskytl svou chatu k pronájmu a byl její spásou, druhý Al, u kterého pracovala v baru po nocích, a i když to nebyl chlap, jež by si potrpěl na city, záleželo mu na nich. Byla to její verze rodiny. Clairy vyrostla v krásnou mladou dámu, dle Emily byla chytřejší než ona a její otec dohromady. Byla na ní pyšná.

Lidé, kteří mě znali, si myslí, že jsem mrtvá. 
I když se všechno zdálo jako pohádka se šťastným happy endem, něco se zvrtlo. Emily byla nucena změnit svůj životní styl a udělat to, čeho se bála nejvíce. Povědět Clairy o svém předchozím životě. Povědět ji o jejím otci, který nezemřel, ale byl na živu a neměl ani ponětí, že má dceru. Dokáží se všichni vypořádat s minulostí a postavit se čelem svým nočním můrám?

Kim Hooper má skvělý styl psaní, její kniha Vás pohltí a budete otáčet jednu stranu za druhou, abyste se dozvěděli, proč Emily chtěla odejít od svého starého života a co se stane s její budoucností. Čím více bude mít přečteno, tím více budete chápat, proč se hlavní hrdinka rozhodla udělat za svou minulostí jednu tlustou čáru. Proč se rozhodla, že své staré já, Emily Morrisovou, pohřbí s ostatními obětmi, co zahynuli 11. září 2001.

Co se obálky týká, nakladatelství Omega se znovu ukázalo v dobrém světle. Obálka dokáže na první pohled zaujmout, avšak tentokrát musím přiznat, že i kdyby zanechali obal originální, vůbec by mi to nevadilo. Za překlad bych ráda poděkovala Michaele Dvořákové, jež odvedla dobrou práci.

Lidé, kteří mě znali People Who Knew Me

Pokud máte rádi dech-beroucí příběhy s životními rozhodnutími, kniha by se Vám mohla líbit. Někomu se Emiliiny důvody mohou zdát lehce dětinské či nedostačující proto, aby učila tak zásadní rozhodnutí - což je individuální. Nemohla jsem se vžít do role hlavní hrdinky, nikdy jsem tak zásadní rozhodnutí neučinila a hlavně si neprošla ničím podobným. Přečíst či nikoliv? Za sebe knihu doporučuji, přečetla jsem ji za jeden večer a zanechala ve mne mnoho pocitů.

Kim Hooper psala ještě před tím, než věděla, co to znamená být "autorem". Jako malá si k narozeninám přála knihy se jmény pro děti, aby našla ty nejpodivnější a mohla tak pojmenovat své postavy. Nyní žije v Jižní Kalifornii se svým manželem a absurdním počtem domácích mazlíčků. Lidé, kteří mě znali je její románový debut.

"Jen ke mně buď upřímná, dobře? Od teď?"
Přikývla jsem a lehla si vedle ní, obtočila jsem kolem ní ruku. Upřímná. Možná to bude to nejtěžší, oč mě kdy žádala. 
Jak už jsem psala,  kniha se mi velmi líbila.  Vydržela jsem u ní od začátku do konce a čekala, jak to všechno dopadne. Kim Hooper svým debutovým románem zabodovala na plné čáře a mně nezbude nic jiného než doufat,  že se od ní v budoucnu dočkáme dalších knih.  Ode mne si kniha Lidé,  kteří mě znali odnáší 4 hvězdičky.

Za poskytnutí knihy na recenzi děkuji nakladatelství Omega.
Knihu Lidé, kteří mě znali si můžete zakoupit zde. 

Výsledek obrázku pro nakladatelství omega

čtvrtek 28. září 2017

VŠICHNI JSME NĚJAK VADNÍ | I muži mohou mít zlomené srdce



Andy Carter byl šťastný. Měl solidní zaměstnání, běhal pro charitu, vedl klidný a spokojený život na americkém Středozápadě. A pak ho opustila žena . Kvůli sousedovi, pohlednému a urostlému řidiči sanitky. Všichni jsem tak trochu vadní je mimořádně zábavná a čtivá kniha se svižnými dialogy, chytrým humorem, množstvím odkazů na současnou populární kulturu a spoustou více i méně hlubokých zamyšlení. 

Příběh začíná rok poté, co Andy ztratil svou ženu, přestěhoval se do jiného státu a přestal věřit na lepší život. Jakožto barman se neměl špatně, ale co se žen týká, od té doby, co se s ním Karen rozvedla, nepovedlo se mu navázat šťastný vztah. Vrátit se do Omahy bylo jeho noční můrou, jenže rodinné záležitosti ho přinutili změnit postoj. Jeho dědeček na tom byl už dlouho špatně, avšak tentokrát už to doktoři viděli bídně. Pokud chce Andy dát své poslední sbohem, musí zatnout pěsti a vrátit se do rodného městečka, ze kterého po rozvodu prchl.

Bylo pro něj připraveno nejedno velké překvapení. Rodiče se přestěhovali do jiného domu a  z jeho matky se stala ikonická postava města - doktorka Nancy Moudrá má vždy pravdu; to stojí na všech plakátech ve městě. Ale to nebylo to nejhorší, děda už nemohl pomalu mluvit a i doktoři věděli, že mu moc dlouho nezbývá. Andy si myslel, že o dědovi všechno ví, tedy dokud nepoznal Daisy,  jeho kamarádku. Ta o něm věděla víc, než by se mu líbilo a dala si za úkol Andymu pomoci vrátit se do normálního života. Cesta je však plná nástrah a nečekaných událostí. Dokáže Andy znovu věřit na lásku - i po špatné zkušenosti, která ho natolik poznamenala?


"Jak máte nejraději cappuccino?" ptá se Stephen. Dívám se na Ronnieho a Chilliho, kteří na mě upřeně zírají. "Jakkoli." "Tomu rozumím," říká Stephen. "Tady mají to nejlepší cappuccino ve městě. A taky skvělé latté. Klidně se přiznám, že mezi cappuccinem a letté nevidím žádný velký rozdíl. A totéž vlastně platí i pro espresso. Koneckonců, všechno je to káva s mlékem, ne? A možná trochou pěny. Kdo se v tom má vyznat?"   

Andy je sympatickým knižním hrdinou, kterému ze všeho nejvíc přejete šťastný konec. Avšak je něco jiného číst příběh o tom, jak žena zachraňuje muže, jehož omrzel život a na druhou stranu příběh z pohledu muže, jenž to prostě vzdal. U mnoho pasáží jsem se nasmála od srdce a autorův humor se mi dostal pod kůži - zde se však objevuje jedno ALE. Některé věci autor trochu přepískl, beru v potaz, že kniha měla být napsána ve vtipném duchu, občas jsem se místo smíchu tvářila trochu zmateně. Humor je v knihách dobrý, ale nemělo by se to s ním nijak zvlášť přehánět.

Co se obálky a designu týká, jsem ráda, že se Jota rozhodla změnit původní obálku. I když není ošklivá, na první pohled by mě více zaujal ta naše. Přeci jen vystihuje hlavní hrdiny, a i přes to, že jsou na ní fotografie osob, není jim vidět do obličeje. Takže představivost čtenářů není ničím brzděna. Jsem ráda, že je kniha psána z mužského pohledu, pro mě to je trochu atypické, jelikož většinou čtu knihy z ženského úhlu pohledu. Bylo to osvěžující se podívat do hlavy i mužskému, který ať se napovrch chová jakkoliv nezlomitelně, uvnitř je to přesný opak.


We're All Damaged Všichni jsme nějak vadní

Komu bych knihu doporučila? Všem, co mají rádi oddechové čtení, u kterého se pobaví a stráví jedno až dvě odpoledně. Všichni jsme nějak vadní je určená všem, co mají rádi bláznivé komedie plné úletů s kapkou romantiky. Nečekejte nic speciálního či originálního, co se námětu týká. Autor do knihy vložil svůj smysl pro humor a vytvořil tak povedené dílo, jež umí překvapit a zaujmout jak ženy, tak muže.

Matthew Norman pracuje jako reklamní textař, žije se svou ženou a dvěma dcerami v Baltimoru a publikuje na internetových stránkách Salon, Good Men Project a Weeklings. Jeho první román Domestic Violets byl nominován na cenu Goodreads Choise za nejlepší humoristické dílo.

Všichni jsme nějak vadní se četlo dobře. Užila jsem si celou knihu a vychutnala si všechny pasáže, ve kterých byla bláznivá Daisy. Matthew Norman se předvedl v dobrém světle a já jsem ráda, že jsem měla možnost přečíst si jedno z jeho děl. Doufám, že se Jota rozhodně vydat i jeho zbylé knihy, které bych si moc ráda přečetla. Ode mne si kniha odnáší pěkné 3,5 hvězdičky

Za poskytnutí knihy na recenzi děkuji internetovému knihkupectví Knihcentrum.cz
Knihu Všichni jsme nějak vadní si můžete zakoupit zde. 
Výsledek obrázku pro knihcentrum