• Rychleji mluvit nedokážu

    Je téměř nemožné říct, kdy se to přesně stane. Také to neznamená, že necháte všechno okolo ladem a soustředíte se jen na jednu věc. Ten vlak jednou přijede. Možná už je na cestě a vy o tom ještě nevíte.
  • Lidé, kteří mě znali

    "Jen ke mně buď upřímná, dobře? Od teď?" Přikývla jsem a lehla si vedle ní, obtočila jsem kolem ní ruku. Upřímná. Možná to bude to nejtěžší, oč mě kdy žádala.
  • King

    Nezdálo se mi o něm; v tom měl pravdu. Protože King nebyl sen. King byl noční můra.
  • Případ ukradeného zubu

    "Jackaby vzdychl. "Ano slečno Rooková. Je to Rumplcimprcampr. Odhalila jste mě. Jsem vychytralý pohádkový skřet." "Rozhodně by to nebylo to nejdivnější, co jste mi řekl od chvíle, kdy jsem pro vás začala pracovat.""
  • Písečníci a bludný asteroid

    První co si uvědomil venku mimo loď, bylo prázdno. Všudypřítomná, ničím nerušená prázdnota doprovázená absolutním tichem. Před ním a okolo něj nebylo nic než prázdný prostor a hvězdy. Jako když na Písečnic spával pod noční oblohou, ale tady to bylo tisíckrát intenzivnější."

čtvrtek 4. srpna 2016

Můj školní rok 2015/2016

Pokud sledujete můj blog už delší dobu, tak víte, že navštěvuji Obchodní akademii, obor Ekonomické lyceum. Letos jsem úspěšně prošla druhým ročníkem a musím říci, že jsem plně vyčerpaná. Na blog jsem většinu roku prděla a dokonce jsem chvíli uvažovala nad tím, že s blogováním úplně seknu. Což popravdě zvažuji jednou do roka, jenže pak si vzpomenu, kolik úsilí jsem za ty čtyři roky vložila do něčeho takového a když mě vždy přejde anti-čtecí období tak si uvědomím, jak mě to baví.

Upozornění: dlouhý článek o mém životě, číst na vlastní nebezpečí!