RC recenze: Cinder| Popelka v jiném podání

Název: Cinder
Série: Měsíční kroniky
Díl: 1#
Autorka: Marissa Mayer
Nakladatelství: Egmont
Rok vydání: 2012
Počet stran: 400
Anotace: Šestnáctiletou Cinder považuje většina lidské společnosti za nepovedenou hříčku techniky a její macecha za neúnosné břemeno. Být kyborg ale má i své výhody – mozkové rozhraní poskytuje Cinder nevšední schopnost opravovat věci (roboty, vznášedla, své vlastní nefungující součástky), díky čemuž se stane nejvyhlášenější mechaničkou v Novém Pekingu. Právě tato pověst přivede k jejímu stánku prince Kaie, který potřebuje před výročním bálem opravit porouchaného androida. Princ opravu v legraci nazve otázkou národní bezpečnosti, ale Cinder má podezření, že věc je mnohem vážnější, než jí je princ ochoten prozradit.

Cinder touží udělat na prince co nejlepší dojem, ale se všemi plány je konec, když se její mladší nevlastní sestra a jediná lidská přítelkyně nakazí smrtelným morem, který sužuje Zemi už celé desetiletí. Macecha obviní z dceřiny nemoci Cinder a nabídne její tělo pro výzkum moru, což je „pocta“, kterou dosud nikdo nepřežil.

Ale netrvá dlouho a vědci zjistí, že jejich nové pokusné morče je zvláštní. Chirurgové, kteří proměnili Cinder v kyborga, něco skrývali. Něco cenného.
Něco, kvůli čemu jsou někteří lidé ochotní zabíjet…

Proč jsem si chtěla knihu přečíst?

Lákalo mě, že je to příběh o Popelce v jiném světě s né tak úplně lidskou popelkou. A ještě jsem si knihu chtěla pořídit proto, že jsem měla od Marissi podepsanou samolepku, kterou jsem si už dlouho chtěla do knihy vlepit.

Děj...

Cinder je kyborg a nemá to v životě lehké. Lidé ji za to odsuzují, považují ji za pouhou věc a bojí se jí. Její macecha a dvě sestry spolu žijí v jedné domácnosti a jak už to tak u Popelky chodí, ona musí dělat věci, které ji poručí. Cinder prošla operací v pouhých jedenácti letech a nic si ze své minulosti nepamatuje. Když se u ní v dílně objeví pohledný princ Kai s prosbou, aby mu spravila androida, nemůže ho odmítnout a tohle nebylo zdaleka jejich první setkání.

Pivoňka, její nevlastní sestra dostala mor a byla odvezena do karantény. Ona jediná chápala a brala Cinder takovou, jaká je. A ke všemu tomu neštěstí má na zem přiletět královna Levona. Proč se tohle vše děje jenom jí? Všichni ji nenávidějí, protože není člověk, a když zjistí víc o svém původu, hodně ji to vyleká.

Once upon a time...

Myslela jsem si, že kniha bude víc pohádková, ale autorka hodně popisovala dystopický svět a jeho pravidla. Cinder, jako každá popelka chce jít na ples, ale její macecha by jí to nedovolila. A jaké to by to pro ni bylo, kdyby všichni zjistili, že je kyborg? Jak by se asi zachoval princ Kai, kdyby to zjistil...?

A přesto vzpomínka na jeho prsty na její kůži odmítala vyblednout. 

Jedno velké zklamání...

I když jsem si knihu zamilovala, je tu jedná velká věc, která se tolik nepovedla. A to, že kniha byla hrozně předvídatelná. I slepý člověk by už na začátku poznal, o co v knize jde. 

Marissa Mayer...

Marisse Meyerové je 26 let. Na svém kontě má novelu „The Phantom of Linkshire Manor,“ která vyšla ve sborníku gotických romancí Bound in Skin (Cats Curious Press, 2007), a je členkou asociace Amerických romantických spisovatelů. Pod jménem Alicia Blade napsala přes čtyřicet fanfikcí, což jí získalo vlastní fanouškovskou základnu. Marissa Meyerová je sympatická autorka s všeobecným přehledem, která si uvědomuje význam blogů i společenských médií a s chutí se propaguje (viz její foto v kostýmu princezny Zeldy!). Marissa má dva vysokoškolské tituly z oboru publikování a kreativního psaní, s důrazem na dětskou literaturu. Žije se svým snoubencem (a dvěma kočkami) v Tacomě ve státě Washington v USA.

Autorčina nebojácnost...

Líbí se mi, že autorka se nebála vzít jednu z nejznámějších klasických pohádek a předělat si ji do něčeho naprosto nového. Sice se držela pár prvků, které jsou v Popelce, kterou známe, ale koho by kdy napadlo, že někdo napíše Popelku, která je napůl kyborg.

Cinder si objala pažemi tělo a dívala se, jak si Pivoňka na nosítkách lehá, choulí se do klubíčka a je odnášena pryč. 

Obálky...

Naše obálka není špatná, ale u mě to vyhrála originální obálka, na které je noha v červeném střevíčku a jsou v ní vidět části kyborga. Obálka, na které je akorát střevíc v jiné barvě se mi také líbí, ale ty poslední dvě... Zaprvé se ke knize nehodí a zadruhé se mi nelíbí

.

 

  

Slovo závěrem...

Kniha mě naprosto učarovala a po dočtení jsem si hned šla najít kdy vyjde druhý díl. Když nad knihou přemýšlím, už mi to nepřejde zas tak dobré, a když vezmu v potaz ještě tu průhlednost… Ale čert to vem, knihu jsem si zamilovala a princ Kai si mě omotal kolem malíčku. Knize dávám zasloužených 5 hvězdiček!!

Za poskytnutí RC děkuji nakladatelství Egmont.

Knihu si můžete zakoupit zde!