Dlouhé zimní večery 2# - Z pohádky do pohádky

Projekt pořádaný mnou. 

Dnes na téma Z pohádky do pohádky. Vánoce jsou plné pohádek, které zpestřují atmosféru a já se o nich hodlám dnes vykecávat. 

Vánoce jsou svátky míru, pohody a televizní program je vždy nabitý pohádkami všeho druhu. Od malička se na ně koukám, a i když většinu z nich znám nazpaměť, pořád se mi líbí. Nedokážu si představit Vánoce bez pohádky Tři oříšky pro Popelku nebo Mrazíka. 

K srdci mám nejvíc přirostlé české pohádky, které nikdy neomrzí. Lehkou averzi mám na americké vánoční filmy. Santa Klaus je pro mě tabu a skřítci na severním pólu, kteří vyrábějí hračky také. Tyhle filmy způsobí akorát to, že si malé děti v hlavě utvoří mylnou představu o Ježíškovi. 

Pohádky, které má na svědomí Zdeněk Troška nikdy nezklamou. Je to přesně ten typ pohádek, kde dobro vyhrává nad zlem. Princezna ze mlejna, Z pekla štěstí nebo O princezně Jasněnce a létajícím ševci. To jsou prostě pohádky mého dětství. 

Pod Štědrovečerní večeří si nepředstavím jenom bramborový salát s řízkem, ale také zapnutou televizi s pohádkami. Často dávají ty, ve kterých hraje Jan Werich - Pekařův císař, Byl jednou jeden král atd. Můj táta je naprosto miluje, takže není divu, že si je pouštěl i v létě, když měl dovolenou.