Recenze: Měděný jezdec - Taťána a Alexandr (#2)

• Měděný jezdec • Taťána a Alexandr • Letní zahrada • 

Proč jsem si chtěla knihu přečíst?

Měděný jezdec je jedna z mých nejoblíbenějších knih a po tom konci jsem prostě nemohla

nepřečíst druhý díl. Konec mě naprosto odrovnal, a proto jsem šla hned na GD a zjistila si jeden z největších spoilerů, co jsem mohla. To je důvod, proč jsem četbu tak dlouho odkládala.

Jiná doba, jiní lidé...

Za 2SV bylo všechno jinak. Zrádci číhali na každém rohu a vláda z nich chtěla dostat informace za každou cenu. V ulicích Ruska lidé chodili jako mrtví a byli vyzáblí na kost. Jediným jejich přáním bylo přežít a zůstat v bezpečí. Mnoho z nich se pokoušelo utéct, ale ne všem se to podařilo. Za mořem viděli svobodu, mír a konečně prostředí bez války. Taťána měla veliké štěstí, že se ji to povedlo.

Myslel na to, že Taťána nemá na celém světě živou duši.

Nikoho kromě něj.

Byl na tom stejně.

Než vstoupil do armády, měl rodiče, ale ztratil je, 

Než přijel do Sovětského svazu, měl prarodiče a tetu. Přišel o ně. 

Měl tehdy Ameriku. Ztratil ji. 

str. 167

Nikdy nevíš... 

Co bude teď? Nikdy jsem nevěděla, co se bude dít dál a v některých scénách mě to přivádělo k šílenství. Taťána byla samé tajemství a každou chvíli byl v knize prozrazen další díl skládačky. O tom, že Alexandr není mrtev jsem věděla, ale stejně mě mnoho věcí v knize překvapilo. 

Nepřestávej věřit... 

Všechna nadějete byla ta tam. Lidé přestávali věřit. Jen Taťána v sobě pořád nechala hořet plamínek jisté naděje, který doufal v šťastné shledání. Práce v nemocnici ji nijak neusnadňovala život, alespoň potkala pár přátel, a i když ona sama byla ještě pořád dítě, o svého synka se dokázala velmi dobře postarat. 

A tím výš hlavu nes

jako teď,

tak napořád,

neb tys to byl, kdo syna dal

vichrům, jež odnesly lidskosti řád.

RUDYARD KIPLING

Paullina Simonsová...

Narozena v roce 1963 v Leningradě. V deseti letech se odstěhovala s rodinou do USA. Autorka několika knih. Do češtiny byl přeložen pouze Měděný jezdec.

Je autorkou deseti románů, přičemž největšího úspěchu dosáhla Měděným jezdcem z roku 2001 (česky 2004, 2013), který se stal mezinárodním bestsellerem.

Happy ending, prosím...

Všichni čtenáři určitě předpovídali konec a měli spoustu teorií o tom, jak se to bude dál vyvíjet. Sama jsem byla překvapena, že je i třetí díl. Jak se říká: Do třetice všeho dobrého. Tak teď jen doufám, že se toho pořádného happy endu konečně dočkám! 

Obálka... 

Nějak jsem si zvykla na styl obálek, jakého se mi u Taťány a Alexandra dostává. I když to není zrovna podle mých představ, myslím si, že ta naše verze není úplně nejhorší :) 

   

   

  

Můj názor... 

Taťánu a Alexandra mám opravdu ráda, možná bych jej nominovala do něčeho jako "Knižní pár roku", ale i tahle zdánlivě dokonalá dvojice má své mouchy, které musí ještě trochu vyřešit. Upřímně se těším na třetí díl a jsem zvědavá, jaká dobrodružství těchto dvou přinese. Tomuto dílu dávám 4 hvězdičky - přeci jen byl ten první lepší a uvidíme, zdali ho ten třetí překoná.