Jako malá jsem milovala knížky. Rodiče mi četli vždy před spaním a můj strejda se dokonce snažil mi číst knížky i v angličtině, což si nepamatuji, ale knížky mám pořád schované. Jednou z mých oblíbených pohádek byla podle mámy Badulbura (nevím, jestli to píšu dobře). Měla jsem jí v takovém boxu plném pohádek cca na 4 A4. Nikde na internetu jsem pohádku nenašla, a proto jsem se rozhodla, že se pokusím po ní pátrat. Ráda se vracím do starých časů!
Harry Potter je kapitola sama o sobě. Knížky jsem nečetla jako malá, ale ráda jsem "čarovala" a zkoušela jsem všechny možné kouzla, které jsem našla. Každý si přál být jako Harry, ne? :D Není tomu tak dávno, co jsem se do prvního knižního Pottera pustila, ale bohužel jsem skončila pouze u něj. V budoucnu bych však jistě chtěla napravit!Víte, co udělá každému knihomolovi radost? Když vidí, jak i jeho kamarádi začínají číst - i bloggovat! Takovou rast mi udělala jedna kamarádka z dětství, která si založila nedávno blog a opravdu mě tím zaskočila (v dobrém smyslu)! Její blog se jmenuje B♥♥ks W♥orld a na to, že je v šesté třídě je to velice dobré. Mělibychom podporovat mladší čtenáře, už kvůli tomu, že je jich tak mála. Ten facebook prostě láká dnešní mládež víc, co si budeme povídat, že? :D
Copak facebook! Moji sourozenci jsou zbláznění do sledování youtuberů (Ehm, píše se to tak? :D). To by nebylo nic hrozného, ale oni jsou schopní trávit sledováním těch videí celý den, a pak přijdou za mnou s tím, že neví, co dělat se slohem a že bych jim ho mohla vymyslet. Jenže sledováním lidí s mizernou slovní zásobou si svoje vyjadřovací schopnosti opravdu nevylepší. Když pak od nich slyším větu: "Ale proč mám číst takové kraviny (konkrétně šlo o knížku "Možná, možná ne" od Fulghuma, což opravdu není náročné čtivo), stejně mi to k ničemu není," tak bych jim nejraději jednu pleskla, protože z takového přístupu vznikají jedinci, kteří s maturitou nedají dohromady ani inzerát do novin tak, aby měl hlavu a patu. Aby bylo jasné, u toho inzerátu bohužel vycházím z reálného případu mého spolužáka... :D
OdpovědětVymazatTak youtube je závislost sama o sobě :D Přiznám se, že také sluduji některé youtubery, ale netrávím u toho hodiny. O to, abych někomu napsala sloh jsem slyšela milionkrát, jenže nikdy jsem ho nikomu nenapsala. Přijde mi pak smutné, že nedají dohromady ani 250 slov, což je strašně málo!
VymazatS tím inzerátem si mě dostala... to snad ani není možné :DD
Já jich pár napsala, ale mělo to dva háčky:
Vymazata) naše češtinářka mě v tom obvykle poznala
b) potom mě štvalo, že se lidi chlubí mým peřím :D
Mně by vadilo nejvíc to béčko :D Když se mi něco povede napsat, nechci, aby to někdo vydával za své :D
VymazatVer tomu a jeste se treba do Bradavic dostanes :D
OdpovědětVymazatNikdy se nevzdám! You're right! :D
VymazatDěkuji za tip na blog :) Jdu ho omrknout. Také knihy miluji od dětství. Dodnes si pamatuji svou úplně první přečtenou knihu, tu, kterou to celé začalo :) Hezký článek.
OdpovědětVymazatDěkuji :) Myslím, že máš pravdu :D :)
OdpovědětVymazatNevím, nevím, co dodat. Srovnávat knihy a sociální sítě by člověk mohl donekonečna, ale k ničemu novému by se nedobral. A fakt, že moje spolužačky (tj. většina dívek, se kterými sedím v jedné třídě, ale nenazývám je svými kamarádkami, neboť ode mě chtějí akorát tak ten sloh) občas také ČTOU nějakou KNIHU mi často dokáže přivodit velký šok. Kamarádek, co čtou, mám sice spoustu, ale tahle individua s nimi bohužel nemají nic společného... Co naplat, každého baví něco. A mě baví číst a jsem na to hrdá :)
OdpovědětVymazatJá mám ve třídě také pát holek, co čtou... i když někdo četl jen Hvězdy nám nepřály a považuje se za hotového čtenáře - to mě leckdy dokáže vážně rozesmát :D
VymazatS tou hrdostí jsem na tom stejně. Čtu ráda a baví mě to, tak proč na to nebýt hrdá, ne? :))