Je téměř nemožné říct, kdy se to přesně stane. Také to neznamená, že necháte všechno okolo ladem a soustředíte se jen na jednu věc. Ten vlak jednou přijede. Možná už je na cestě a vy o tom ještě nevíte.
Lidé, kteří mě znali
"Jen ke mně buď upřímná, dobře? Od teď?"
Přikývla jsem a lehla si vedle ní, obtočila jsem kolem ní ruku. Upřímná. Možná to bude to nejtěžší, oč mě kdy žádala.
King
Nezdálo se mi o něm; v tom měl pravdu. Protože King nebyl sen. King byl noční můra.
Případ ukradeného zubu
"Jackaby vzdychl. "Ano slečno Rooková. Je to Rumplcimprcampr. Odhalila jste mě. Jsem vychytralý pohádkový skřet."
"Rozhodně by to nebylo to nejdivnější, co jste mi řekl od chvíle, kdy jsem pro vás začala pracovat.""
Písečníci a bludný asteroid
První co si uvědomil venku mimo loď, bylo prázdno. Všudypřítomná, ničím nerušená prázdnota doprovázená absolutním tichem. Před ním a okolo něj nebylo nic než prázdný prostor a hvězdy. Jako když na Písečnic spával pod noční oblohou, ale tady to bylo tisíckrát intenzivnější."
Jelikož si dnes všichni splníme svá přání, rozhodla jsem se i já se Snow Fairy, že přispějeme do mlýnku. Dnes je VELKÁ VÁNOČNÍ SOUTĚŽ. Všechny knihy jsem darovala. Je to mix recenzních výtisků, koupených knih. Některé jsem četla jednou, některé vůbec. Zničené nejsou, nebojte, to jsem kontrovala. Doufám, že se najde i pár kreativnějších dušiček!
Už jako loni to bude spočívat ve více věcech. Nad formulářem jsem se nevztekala a po dlouhé době využiji e-mail blogu, který jsem si zakládala před nějakou dobou.
Pro patnáct chlapců, z nichž nejmladšímu bylo osm a nejstaršímu patnáct let, to měla být jen příjemná a bezpečná prázdninová plavba kolem Nového Zélandu. Jenže díky souhře nešťastných událostí jejich jachtu bez zkušené posádky bouře zahnala až k opuštěnému ostrovu, kde ztroskotali. Dokážou si obyčejní hoši z města poradit v naprosto nepříznivých podmínkách? Dva roky prázdnin je jeden z nejznámějších dobrodružných románů Julesa Verna. Příběh inspiroval mnoho dalších spisovatelů a stal se také předlohou pro několik filmů a seriálů. Kniha patří do unikátní kolekce verneovek, kterou edice Omega pro své čtenáře nachystala.
Dnes tu pro Vás trochu netradiční článek. K Vánocům jsem si o pár knih psala a většinu z nich si i objednala, takže vím, co dostanu. Nejdřív jsem to nechtěla moc říkat, ale dobře, podělím se s Vámi o tom, co na mě bude čekat pod stromečkem.
A také Vám doporučím pár knížek, které stojí za to o Vánocích číst :)
Ano, rozhodla jsem se dát dohromady článek o tom, jaký byl můj týden. To už tu dlouho nebylo, co? :D Už mám skoro první pololetí na střední škole za sebou. Zjistila jsem, že je ve třídě víc lidí, které nemám ráda než těch, které ráda opravdu mám. To je tragické :D Na žádného knihomola jsem také zatím nenarazila, bohužel. Ale jinak přežívám a vypadá to, že prvákem možná i prolezu :D
Na Štědrý den dáme dárky pod stromeček už ráno - je to pěkně o nervy. Odpoledne chodíme na hřbitov a potom už připravujeme večeři. Po večeři se vrhneme na dárky, přijde babička, která si rozbalí dárky, které na ni čekají pod stromečkem. A potom jak jinak než koukáme na pohádky :))
Řekněte mi, že tohle pro Vás není perfektní den a já tomu nebudu věřit, vážně. Kdo by nechtěl prosedět celý den nad knihou někde zavrtaný v dekách, zatímco by venku padal sníh (letos se ho asi nedočkáme O.o) a v ruce by jste svírali hrnek čaje, který by provoněl celý pokoj.
Tématické články jsou různé. Některé se píší sami a některé jsou tak těžké, že člověk napíše pouze pár vět. Osobně mám tento druh článků ráda, i když je to zrádná záležitost. Někdy lidé s názorem souhlasí a někdy ne. Jsou dvě skupiny lidí, kteří nesouhlasí. Ti, kteří budou názor akceptovat a ti, kteří se Vám budou snažit dostat pod kůži a ukázat, že nemáte pravdu.
Konečně je tu článek i o Snow Fairy, se kterou jsme vymysleli tento projekt na Vánoce.
Jak jsme se vůbec dali dohromady?
Minulý rok jsem se zapojila do projektu Days until Christmas a psala jsem jí e-mail, jestli nechystá zase vytvořit podobný projekt, moc mě to totiž bavilo! Snow Fairy navrhla, že bysme mohli udělat jeden společný projekt a po pár odeslaných e-mailech byla struktura projektu hotová. Jsem ale moc ráda, že jsem mohla trochu blíž poznat tak úžasného knihomola jako je ona.
Dnes je řada zase na čtenářích. Doufám, že se Vám projekt líbí a že se na články těšíte. Dle sledovanosti je jasné, že docela dost lidí si články čte, za což moc a moc děkuji!
Jaká knížka ti připomíná zimu - ať obálkou, dějem nebo jen proto, že si ji četl/la v zimě?
I když jsem nečetla ani první ani druhý díl, stejně ráda okukuji jejich obálky, jsou opravdu povedené. Třeba se jednou ke knížkám, doufejme, dostanu :)
Kde jsou ty časy, kdy jsem věřila na Ježíška a vždy potajmu poslouchala za dveřmi, jestli už nejde. Moje vzpomínky na Vánoce když jsem byla malá jsou jedny z těch nejúžasnějších, jaké mám, opravdu.
Počásí stojí za prd, alespoň můžu dnešní večer strávit s knihou a ne s učebnicí matematiky, to je také pokrok :) Dnes se pro změnu zaměříme na bloggery.
Mně sníh nevadí, vlastně ho mám ráda, ale jen ten nadýchaný... ne namrzlý, neboli ledovku. To se potom kloužu a když to po mně nekdo hodí, fakt to bolí :D
Invaze Československo 1968 Svědectví velitele Vladimír Vedraško Mladá fronta 2014
Na jaře roku 1968 dostal generál Aleksandr Michajlovič Majorov (1920–2008), velitel 38. armády Přikarpatského vojenského okruhu, rozkaz vpadnout „do ČSSR s cílem potlačit a v případě nutnosti zničit kontrarevoluci na jejím území“. V roce 1998 podal jako vůbec první z velitelů, kteří uskutečnili srpnovou invazi do Československa, o tehdejších dramatických událostech svědectví, jež k vydání připravil ruský novinář Vladimir Vedraško.
Tahle obálka upoutala moji pozornost na první pohled. Líbí se mi grafické zpracování a ta barevná kombinace... Thumbs up! Opravdu jedna z nejpovedenějších obálek, na které jsem v poslední době narazila.
Pro mě je to asi pohádka Tři oříšky pro Popelku. Možná to zní divně, ale i když jsem té pohádky překoukaná a v roce ji nemůžu ani vidět, k Vánocům pro mě neodlučitelně patří. Dříve jsem měla ráda i Mrazíka, ale postupem času jsem si na něj vypěstovala averzi a už ho nemůžu ani vidět.
Jelikož mi přišlo jako dobrý nápad zapojit i čtenáře, připravili jsme pár článků věnovaných jim :)) Kdyby jste se ještě někdo chtěl zapojit jako čtenář, ozvěte se mi na e-mail, ráda Vás tam ještě připíšu.
Dnes máme rozhovor s autory, doufám, že se Vám odpovědi budou líbit.
Pro mě Vánoce znamenají zejména rodinu, pohodu a klid. Mám ráda, když je na Vánoce sníh a nejraději toto období trávím v okruhu rodiny a bližších přátel. A co vy? Co znamenají vánoce pro Vás? :)
Letos jsem společně se Snow Fairy vymyslela projekt The Most Beautiful Christmas. Můžete se těšit na různé rozhovory, tématické články nebo fotografie. S tímhle projektem jsem se opravdu vyřádila, a i když nemám zapojených tolik lidí, doufám, že se Vám budou články líbit. Rozhodně pište do komentářů i Vaše odpovědi, mileráda si je přečtu! Ještě bych chtěla upozornit na soutěž, která také bude. Většinu z knížek, né-li všechny, věnuji do soutěže ze své knihovničky + jsem jich pár speciálně pro tuto příležitost koupila. Tak doufám, že se do soutěže budete chtít zapojit, dám prostor i kreativnějším dušičkám, aby se vyřádily.
Tahle obálka je velmi zvláštní, ale knížka Weird things customers say in bookshops vypadá skvěle a já doufám, že si ji budu moci brzy přečíst.
CUSTOMER: Hi, I just wanted to ask: did Anne Frank ever write a sequel? BOOKSELLER: ........ CUSTOMER: I really enjoyed her first book. BOOKSELLER: Her diary? CUSTOMER: Yes, the diary. BOOKSELLER: Her diary wasn’t fictional. CUSTOMER: Really? BOOKSELLER: Yes... She really dies at the end – that’s why the diary finishes. She was taken to a concentration camp. CUSTOMER: Oh... that’s terrible. BOOKSELLER: Yes, it was awful - CUSTOMER: I mean, it’s such a shame, you know? She was such a good writer.
Po delší době přicházím zase s rubrikou Knihy mého ♥. Každý máme určitě několik oblíbených knih a v mém případě jich je o trošku víc. Nedám dopustit na spoustu knih, protože si o nich myslím, že jsou jedinečné a něčím vyčnívají z řady :)
Ještě ani neskončila minulá výzva a já už se zapojuji do další. Minule jsem si dala 70 knih + není konec roku a přečetla jsem jich už 73. Tenhle rok budu zase o něco přísnější a dám si jich 80. Muhehe, to nedám :DDD
V poslední době jsem si oblíbila tagy, protože mě baví odpovídat na různé otázky a sama jsem se divila, kolik jich po internetu koluje. Knižní svatební TAG mě zaujal svojí originalitou a jedinečností, takových by chtělo víc :)
Tento projekt pořádá NikaRoovy :) Doufám, že mi tento projekt vydrží co nejdéle, jelikož mě to fakt baví. Sepisovat si věci, které mi udělali radost je stejně tak skvělé, jako psát si deníček. Už je tomu skoro rok, co si ho tak nějak pravidelně vedu a skoro ho budu mít popsaný celý. I'm proud of myself :3
Darkova akademie se stěhuje na nové místo, k nádhernému tyrkysovému moři do Keni. Cassie se trápí ztrátou milovaného Ranjita. Ten je na útěku a Cassie je rozhodnutá udělat vše pro to, aby ho našla. Vrací se však zlá Kateřina a její matka – obě silnější než kdy dříve. Cassie ví, že její láska k Ranjitovi je její největší slabostí. Musí učinit zásadní rozhodnutí…
Tento týden se stala spousta šťastných věcí a já jsem za ně ráda. Snažila jsem se být co nejvíc optimistická a leckdy mi to doopravdy šlo. Ve škole jsem byla celkem pozorná a snažila se v hodinách dávat co největší pozor - to byl docela kámen úrazu, málem jsem jim tam usínala :D
Tahle obálka The sky is everywhere se mi líbí nejvíc. Je kouzelná a na první pohled oslní. Škoda jen, že u českého vydání bude nejspíš - určitě - jiná obálka :))
Každodenní život knihomola je plný překvapení a jednou z jeho výhod je fantazie, kterou si pomocí knih vypěstoval. Dokáže teorii použít v praxi, a i když mu rodiče v útlém věku říkali, že kouzlit jako Harry Potter nebudu, nevěřil jim a zkoušel to pořád dál...