Kniha Jak jsem svým vnoučatům vyprávěl o vesmíru je založena na autentických rozhovorech astrofyzika Huberta Reevese s jeho čtrnáctiletou vnučkou. Věnuje se širokému spektru témat: kromě známých otázek jako třeba vznik a stáří vesmíru, černé díry a temná hmota se zabývá i způsoby měření a poznávání světa, principy vědeckého zvažování a uspořádáním lidských znalostí. Stranou nezůstávají ani úvahy o mimozemském životě, otázka "hodináře" čili stvořitele vesmíru nebo zamyšlení o odpovědnosti lidstva za stav naší planety.
Kniha je vyprávěna lehce, srozumítelně a plyne jako skutečný dialog se zvídavou dívkou, přesto však často zabíhá do nečekaných hloubek: je znát, že Hubert Reeves je zkušený popularizátor vědy a zárověň velký vědec, jehož myšlenky a postoje měly čas dozrát. Sám autor knihu charakterizuje jako svůj duchovní odkaz mladé generaci a je zřejmé, že si na něm dal záležet.
O vesmíru je napsáno spoustu děl, které řeší detailně otázky, na které známe odpovědi a polemizují nad tím, čemu zatím tak docela ještě nerozumíme. Já osobně jsem se o vesmír nikdy moc nezajímala. Ne protože bych tím nebyla fascinována, ale protože jsem se vždycky kapku bála. Lidská existence je pro mě něčím úchvatným a strašidelným zároveň. Tuto knihu jsem si vybrala, protože jsem se chtěla o krásách vesmíru dozvědět něco více a v podání Huberta Reevese se pro mě čtení stalo zábavným.
Celá kniha je poskládána z dialogů mezi dědeček a vnučkou. Vnučka klade svému dědočkovi, který ztvárňuje samotného autora, různé otázky o vesmíru, planetách a atomech. Dostává se jí zajímavých odpovědí, které všechno jasné a stručně vysvětlují, takže i malé dítě by jim porozumělo. K mému překvapení došlo i na trochu kontroverzní téma, zda-li jsme ve vesmíru sami. Autor vysvětloval, jak vysíláme do vesmíru rádiové signály a snažíme se i o jejich zachycení.
Jak se říká: neexistence důkazů není důkazem neexistence.
Knihu Jak jsem svým vnoučatům vyprávěl o vesmíru bych rozhodně zařadila do povinné četby na základních školách. Hubert Reeves ji věnoval svým vnoučatům a otázkám, kterými se v knize zabývá budou rozumět děti i dospělí. Já osobně jsem si čtení velmi užila a nemohu knize nic vytknout. Zpočátku se kniha moc netvářila... jméno autora mi nic neříkalo, obálka mě neoslovila a s vydavatelstvím nemám žádné zkušenosti - prostě jsem po knize naslepo sáhla a ničeho nelituji. Rozhodně vám ji doporučuji, čtení nebudete rozhodně litovat!
Hubert Reever je francouzký astofyzik kanadského původu a popularizátor vědy. Po studiu na kanadských a amerických vysokých školách přednášel astorofyziku na Montrealské univerzitě a pracoval pro NASA, v roce 1965 se stal ředitelem pro výzkum ve francouzském Národním výzkumném centru (CNRS). Je autorem mnoha odborných publikací o fyzice jaderné fůze, neutrinech a řadě dalších astrofyzikálních témat. Ještě rozhlejší je jeho populárně-naučná činnost - kromě nekolika desítek knih natočil řadu filmů a často vystupuje v naučných pořadech francouzské televize. S atrofyzikou často spojuje i filozofické témata a otázky udržitelného rozvoje. Kromě jiných vyznamenání je komandérem Řádu čestné legie a jmenuje se po něm asteroid "9631 Hubetreeves".
- Existují ještě jiné fosilie z raného vesmíru?
- Existuje jich ještě několik. Zde je jedna: popel z velkého třesku zůstal mezi námi. Jsou to atomy vodíku a helia.
Překlad knihy z francouzského origánulu má na svědomí Stanislava Jindrová, které tímto děkuji za skvěle odvedenou práci. Obálka se mi sice moc nelíbí, ale rozhodně dobře vyobrazuje celý obsah knihy. Líbí se mi ilustrace od Lukáše Georgieva, které skvěle doplňují text. Toto je moje první kniha od nakladatelství Dokořán, ale s celkovým designem knihy jsem spokojená.
Od knihy jsem toho moc neočekávala, jelikož jsem si nebyla tak úplně jistá, co mi nabídne. Popravdě jsem si ani nečetla anotaci... když se po dočtení knihy zamyslím, rozhodně bych Jak jsem svým vnoučatům vyprávěl o vesmíru zařadila mezi knihy, které mi do života opravdu něco daly. Je to naučná literatura a rozhodně bych ocenila více podobných knih!
Sečteno a podtrženo: knihu hodnotím kladně. Nemůžu jí vůbec nic vytknout, jelikož se jedná převážně o literaturu faktu podanou hravým způsobem tak, aby i mladší generace rozuměla poselství, jež nám Hubert Reeves odkazuje. Jak jsem svým vnoučatům vyprávěl o vesmíru si ode mne odnáší plný počet hvězdiček a těším se až se za pár let knize vrátím a s nostalgií se pustím znovu do čtení.
Sečteno a podtrženo: knihu hodnotím kladně. Nemůžu jí vůbec nic vytknout, jelikož se jedná převážně o literaturu faktu podanou hravým způsobem tak, aby i mladší generace rozuměla poselství, jež nám Hubert Reeves odkazuje. Jak jsem svým vnoučatům vyprávěl o vesmíru si ode mne odnáší plný počet hvězdiček a těším se až se za pár let knize vrátím a s nostalgií se pustím znovu do čtení.
Za poskytnutí knihy na recenzi děkuji internetovému knihkupectví knihcentrum.cz.
Knihu si můžete zakoupit zde.
Knihu si můžete zakoupit zde.
0 komentářů:
Okomentovat
Pokud se Vám článek líbil, napište mi to! Jsem ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu, i tu negativní.