Dlouhé zimní večery: Vánoční dopis Ježíškovi aneb dlouhý seznam knih

Projekt, který mám na svědomí já :)

Dnešní název projektu je "Vánoční dopis Ježíškovy aneb dlouhý seznam knih."
Já si tohle téma pojala po svém. Nepsala jsem jenom o knihách, ale o Vánocích jako takových..
Více o projektu zde.

♥

Určitě se všichni těšíte na vánoce jako já. Sice nemám ráda tu zimu a že musím chodit v čepici  (to opravdu nemám ráda), ale tohle všechno se dá přežít. Někdo se těší na vánoční atmosféru, někdo se těší na dárky. U mě je to půl na půl a k tomu ještě vánoční prázdniny a žádná škola.  Mám ráda bílí sníh, protože ráda fotím jenže se také bojím toho, že mě někdo v tom sněhu vyválí. S tím mám bohužel zkušenosti a povím Vám, že je to pěkně nepříjemné (Ono to také schytat "ledovkou do hedky"  není moc příjemné).
Jak už to u mě tak bývá nikdy se nemůžu rozhodnout, co chci k Vánocům. Tenhle rok jsem nepočítal se žádnými knížkami, ale babička mě překvapila. Řekla ať si něco objednám a já jsem samozřejmě neváhala ani minutku. Zatím Vám, ale neprozradím o jaké knihy se jedná (uvidíte až v povánoční měsíční chvástačce). Také jsem chtěla k vánocům čtečku knih, ale z té sešlo a já se rozhodla pro tablet. Zatím si přeji tento dárek (Do Vánoc času dost a jak se znám ještě to milionkrát změním).

Na mém blogu  pořádám projekt  Výměna dárku aneb Vánoce podle knihomolů. Na tenhle projekt jsem myslela už od prázdnin, chtěla jsem si ho pořádně promyslet. Nakonec to dopadlo tak, že jsem pár věcí musela ještě dopsat. Samozřejmě jste mi pomohli vy abych tento projekt zdokonalila.
Na Vánoce se většinou ve škole pohybujeme na nižším stupni. Jediné, co mě docela štve je, že malé děti si představují Ježíška jako Santu Klause. Copak jsme v Americe?! Někdy se jim to snažím vysvětlit, ale nechci jim brát jejich představivost. Jednou mi jedna holčička řekla, že slyšela z venku rolničky.  Z toho jsem už opravdu nemohla a musela na čerství vzduch.


 
Jako malá jsem vždy "Ježíškovi"  kreslila obrázek a máma psala věci, co jsem chtěla. Když jsem si nedávno jeden z dopisů četla... bože k čemu jsem potřebovala nové pastelky a skicáky? To opravdu byli jen takové drobnější dárky. Už od malička se mě drží čtení, k Vánocům jsem si vždy přála knížku o Krtečkovi. Teď vlastním snad celou sérii (Teď leží chuděrka ve sklepě). Mám i jednu vtipnou vzpomínku. Dávala jsem za okno dopis a ona ho mamka zapomněla vyzvednout. Pamatuji si, že jsem hodně brečela. Od té doby, co mi to rodiče řekli připomínám jim to každé Vánoce. Já to beru s klidem a oni mi na to pořád říkají, že jim to budu snad připomínat do smrti. Tenhle rok toho už asi nechám.. i když..

Tenhle rok nepíšu žádný dopis nic. Snad jenom posílám mamce na e-mail odkaz toho, co chci. Neříkám, že mi to nevadí, protože to není pravda. Vadí mi to jenže když se rozhodnu to změnit nic mě nenapadá. Už to nemá takové kouzlo jako když jsem byla malá holka.  Měla jsem radost z Vánoc a užívala jsem si každé chvilky. Chtěla jsem pořád zkoušet nové tradice. Rodiče mi většinou vyhovovali, ale ne vždy to co jsem řekla dávalo smysl a vyznělo to trochu jinak.  Na zlaté prasátko jsem vždycky "pekla." Nikdy mi nepřišlo zajímavý viděl zlatý prasátko tak jsem tuhle tradici ani nedodržovala.

Kdybych shrnula tenhle rok tak jsem byla hodná. Plus mínus dvě menší nehody. Takže si myslím, že by Ježíšek mohl být štědrý. Přeci jenom jeho pomocníci... dobře už jsem z toho také vedle a jsem nakažená Santa Klausem. Co bych si jinak moc přála za knihy k Vánocům? Určitě by to byla Rudá jako rubín. Na tuhle knihu jsem slyšela samé chvalné recenze. Cestování časem? To jsem ještě nečetla, ale určitě bych si časem chtěla dokoupit celou sérii. Slepá vášeň od Meg Cabottové. O téhle knize mluvím od té doby, co jsem začala bloggovat jenže nikdy mi nevyšly peníze na tuhle krásku.  Jako poslední kniha by to bylo Finale od Bacci Fitzpatrickové. Vím, že kniha vyjde ( nebo by měla vyjít ) tenhle měsíc, ale já už bych jí chtěla teď. Viděla jsem trailer a byla z něj trochu vedle. Přišlo mi, že se Nora chová povrchně, Patch je z toho nešťastný  a pak se tam také hodně křičí. Z toho traileru se mi asi nejvíc líbila ta postelová scéna o kterou nás v knize doufám neošidí.

Mám ráda rozbalování dárků a těším se na ty o kterých nevím. Co já však nejvíc miluji je dělání radosti druhým. Když mí rodiče rozbalují dárky vždy se na ně koukám jak se jim to líbí. A nejvíc se mi líbí můj pejsek když kolem dárků pořád běhá a cítí tam svoje hračky a kostičky ♥. Jinak tenhle článek je snad nejdelší, co jsem kdy napsala. Já jsem nikdy nebyla tolik výřečná takže doufám, že se článek líbí. ( také se případně omlouvám za chyby, ale jsem jen člověk a na češtinu jsem totálně levá).

Zdore:
Obrázky: weheartit