KING | Jane Doe a majetnický zločinec

Goodreads 4.23 | Databáze knih 90% | ČBDB 87%

King, zuřivý, vášnivý, odhodlaný. Vyrůstal v nelítostném světě a vždy žil na hraně zákona. Dnes je umělecký tatér, ale také kariérní kriminálník a drsný alfa samec, který byl právě propuštěn z vězení. Doe. Naprostý protiklad. Její vlastní minulost je záhadou. Poté, co se probudí v popelnici celá potřísněná krví, není schopna vybavit si jedinou vzpomínku na to, kým je a odkud pochází. 

"Novinka od nakladatelství Ocelot, román roku, který si nesmíte nechat ujít," ze všech stran se na mě valila upozornění, že kniha z pera T. M. Frazier míří do Čech. Byla jsem zvědavá, i když podobné knihy nevyhledávám tak často, většinou se jedná o oddechové čtení, u kterého se skvěle pobavím. Když se mi kniha dostala do rukou, byla jsem nadšená, design celé obálky je naprosto skvostný a mnohokrát lepší nežli originál. Kámen úrazu však přišel po první kapitole, kdy jsem zaváhla nad tím, jestli knihu vůbec dočtu. 

Brantley King byl právě propuštěn z basy a jeho kámoš mu uspořádal uvítací párty, jenže King už si je neužívá na tolik, jako před tím. Něco tomu chybí. S Preppym se seznámil v útlém věku a od té doby spolu podnikají v různých - většinu času ilegálních - věcech. Doe, dívka, jež ztratila minulost. Vlastně se ani Doe nejmenuje, ale když ji našla Nikki, bylo zázrakem, že ještě žila. S Kingem se seznámila na jeho uvítací oslavě, na kterou přišla kvůli jedinému účelu: najít si motorkáře, který by ji uchránil než vymyslí, co dál. Jeden z chlapů, Bear, chtěl aby potěšila Kinga, jenž se zašil v pokoji. Bohužel ten s Doe nic míc nechtěl. A pak se to zvrtlo. Všechno. Nikki Kinga okradla o šest táců, postřelila Doe, utekla a z Doe se stal Kingův majetek.

Protože já se totiž právě chystám prodat své tělo. A ten zbytek duše, co mi ješě zůstal.  

Nikki našli mrtvou, bez peněz. King trval na tom, že Doe zůstane jeho majetkem, dokud ho to nepřestane bavit, nakonec ji pustil. Jenže ne na dlouho. Doe neměla kam jít a naletěla jednomu z mnoha podivínů, King ji zachránil. Nárokoval si ji jako jeho majetek. Byla jeho a neměla na výběr. Jenže Doe chtěla svobodu, i když neměla nic. Neměla vzpomínky, přátele, peníze, střechu nad hlavou, ale stále chtěla být volná. S Kingem neprožili lásku na první pohled... a i přes to se nakonec sblížili natolik, že King odhalil Doe svojí minulost. Proč byl ve vězení a kdo je Max. 

Doe byla typickou hlavní hrdinkou. Zranitelná, naivní a tvrdohlavá. Její charakter se během knihy nijak nevyvinul, a proto jsem zvědavá na další díl, jenž rozhodně přinese mnoho nových překvapení a ztracenou minulost. King neměl v mládí štěstí, s kamarády se rozhodl podnikat, prodával trávu a byl velmi opatrný.. i tak nakonec skončil ve vězení na tři roky. Popsala bych jej jako majetnického, výbušného a vychytralého, přeci jen mě na konci zaskočil a nemile překvapil. Hlavní postavy jsem si nezamilovalo, jejich chemie mě sice neoslnila, ale i tak si další díl ráda přečtu. Autorka ví, jak na čtenáře... takový cliffhanger jsem u Kinga doopravdy nečekala.

Líbilo se mi, jak na mě leží.
Jak se mě dotýká. Jak po mně touží
Ne. Nestačí říci, že by se mi to líbilo.
Šíleně jsem po tom toužila.
Zbožňovala jsem spaní vedle jeho těla.
Zbožňovala jsem cítit se vedle něj tak malá. 

Tracey Marie Frazier je jednou z nejprodávanějších autorek v USA a její knihy byly přeloženy do mnoha jazyků a vydány po celém světě. Autorka si užívá psaní románů s odvrácenou stranou, románů s antihrdiny a odvážnými hrdinkami. Žije na Floridě se svým manželem a dcerou, když zrovna nepíše, tak se věnuje svým čtenářům, poslouchá country a cestuje. 

Drsné, temné a "raw", tak bych knihu popsala. Autorka se s ničím nepáře, své postavy nechala trpět a jejich život nebyl procházkou růžovým sadem. T. M. Frazier má zvláštní a dosti specifický styl psaní, takže se připravte i na pěknou dávku vulgarismů. Kvůli nim jsem po prologu a prví kapitole byla šokována a knihu na dlouhou dobu odložila. V tomto ohledu vyhrála zvědavost. Vždyť je kniha tak oblíbená a dobře hodnocená. Třeba se to zlepší. A věřte, že se to zlepšilo. Nebo jsem si na to zvykla a konečně se do knihy začetla. (Dalším rušivým elementem, jenž mi při čtení vadil, je formátování. Na tom by mělo nakladatelství Ocelot zapracovat.)

Nezdálo se mi o něm; v tom měl pravdu.
Protože King nebyl sen.
King byl noční můra. 

100 lidí, 100 chutí - přesně k téhle knize se to hodí. King je velmi dobře hodnocenou knihou, ale vždy se najde někdo, komu se nelíbí. Pokud máte rádi romantické knihy, jež jsou temné, drsné a dost přitažené za vlasy, tak si Kinga přečtěte, třeba se Vám bude líbit. A mít Kinga v poličce je potěšením pro oči, protože jak už jsem se zmínila v druhém odstavci, obálka je naprosto dokonalá. 

Sečteno a podtrženo: King není mým šálkem kávy. Neříkám, že jsem knihou byla naprosto zklamána a vůbec se mi nelíbila, to vůbec ne, jen mě neoslnila. Mnoho lidí hodnotí Kinga kladně, zamilovali se do příběhu a byli unešení hlavními hrdiny. Já knize dávám 3 hvězdičky. Další díl s názvem Tyran zůstává v mém hledáčku a já jsem zvědavá, co si pro nás T. M. Frazier připravila. 

Román King jsem dostala na recenzi od internetového knihkupectví Megaknihy. cz, kterému velmi děkuji za spolupráci. 

Prvotinu z nakladatelství Ocelot si můžete zakoupit zde. 

MOJE KNIŽNÍ NEJ ZA ROK 2018

Rok 2018 mi přinesl do života hodně změn. Hodil mě do vody a nechal mě, abych se v tom naučila plavat. V květnu 2018 jsem úspěšně odmaturovala na Obchodní akademii a Vyšší odborné škole v Příbrami a v září 2018 začal můj vysokoškolský život. Byla jsem zvyklá na dojíždění, ale najednou jsem si musela zvyknout na kolej, jiný školní režim a mnohem více zodpovědnosti. Momentálně studuji na Západočeské univerzitě v Plzni - Management obchodní činnosti, aka na MOČce. 

Letos jsem přečetla pouze 49 knih a 10 473 stránek. Pod rukou mi prošly zajímavé knihy - pustila jsem se i do moderní poezie a samozřejmě ještě narychlo před maturitou dočítala povinnou četbu. Na příští rok jsem si challenge stanovila na 50 knih, ale ráda bych zkusila i nové knižní žánry, začala více číst české autory a být ve vybíravější v tom, co chci číst. 

Nejlepší knihy, co jsem četla 

   

1984 je kniha ze seznamu povinné literatury k maturitě. měla jsem z ní trochu obavy, hlavně proto, že mi ji učitelka k maturitě nedoporučovala. Nicméně jsem 1984 přečetla velmi rychle a byla okouzlena - tedy trochu znechucena režimem, jenž byl v knize popsán, ale rozhodně toto dílko z pera George Orwella doporučuji. Já sama se k němu hodlám vrátit. Malého prince jsem četla podruhé, ale i tak jej sem musím zařadit. Všichni víme, že Sarah J. Maas je skvělou autorkou, já nejsem výjimkou a patřím do řady jejích obdivovatelů. Nejvíce se mi z prvních třech dílů líbil ten druhý s názvem Dvůr mlhy a hněvu. Jako zabít ptáčka je taktéž povinnou četbou, byla jsem příběhem okouzlena a naprosto se do něj zamilovala.

Nejlepší knižní hrdinové 

  

Fever se řadí k mým nejoblíbenějším sériím, proto není divu, že do tohoto seznamu zahrnuji Mac. Od prvního dílu se její charakter vyvíjel a já jsem velmi spokojena s tím, jak ji autorka nechala dospět. Fayere, Sarah J. Maas, Dvůr trnů a růží. Co k tomu víc dodat. Letos jsem přečetla novou knihu od české autorky Michaeli Burdové. Hlavní hrdinka Nala, poslední Dcera Hvězd, na mě též zapůsobila, líbilo se mi, jak se během knihy stala z dívky s kamenným srdcem dívka, která začíná pomalu vnímat a cítit jako člověk. 

Nejvtipnější knihy 

  

Humorous History já náhodně vybranou knihou z Amazonu, dobře jsem se u ní odreagovala a pobavila. Just the Sexiest Man Alive, další slaďárna, která pobaví a neurazí. 

Nejlepší knižní pár 

Feyre a Rhysand. Kdo by jim mohl odolat. Pokud jste se ještě k této sérii nedostali, vřele doporučuji. Já jsem po prvním díle nebyla nijak nadšená, jelikož jsem před tím četla Sklenění trůn, ale dala jsem sérii druhou šanci a naprosto se zamilovala do celého příběhu. Nemůžu se dočkat dalších dílů! 

Největší překvapení 

   

Pestilence jsem viděla u Vendey a anotace mě velmi zaujala. Děj se točí pouze kolem dvou postav a pojem bad boy zde dorůstá opravdu jiných rozměrů. O myších a lidech. Nikdy bych neřekla, že tak útlá kniha mě dovede k slzám, ale stalo se. There is Beaty in the Bleeding je sbírkou poezie, pohladí po duši a čte se skoro sama. The princess saves herself in this one, pustila jsem se do této sbírku kvůli srovnávání s Milk&Honey, kterou jsem též četla, avšak Amanda Lovelace vytvořila mnohem lepší dílko, ke kterému se neustále vracím. 

Písečníci a bludný asteroid | Vyhlášení soutěže

RECENZE | ROZHOVOR | UKÁZKA | WEB 

Všem děkuji za účast v soutěži, doufám, že Vás tato série článků a spolupráce s autorem bavila. Jsem moc ráda, že jsem měla příležitost na blogu uspořádat soutěž o skvělou knihu a také bych tímto chtěla samotnému autorovi poděkovat za spolupráci a popřát mnoho dalších knižních úspěchů! 

Vítězem podepsaného výtisku knihy Písečníci a bludný asteroid se stává: 

Tereza 

Písečníci a bludný asteroid | SOUTĚŽ

RECENZE | ROZHOVOR | UKÁZKA 

Písečníci a bludný asteroid je jednou z knih, která by u Vás v knihovně zaručeně neměla chybět! Začínající autor Václav Dvořák nasadil vysokou laťku a já se do jeho příběhu po pár stránkách vžila. Velmi děkuji autorovi za poskytnutí knihy na recenzi, milého rozhovoru - a hlavně za jeden podepsaný výtisk do soutěže! 

Podmínky:

• Soutěž je otevřena pro ČR.
• Soutěž probíhá od 17.12.2018 - 2. 01. 2019.
• Soutěž musíte sdílet (je jedno kde).

SOUTĚŽNÍ FORMULÁŘ 

Písečníci a bludný asteroid | UKÁZKA

Recenze | Rozhovor 

Myslím si, že podporovat české autory je velmi důležité - hlavně ty, co s publikací svých knih teprve začínají. Ráda bych Vás nalákala na sérii 4 článků, které díky spolupráci s Václavem Dvořákem, autorem knihy Písečníci a bludný asteroid, můžu zveřejnit na svém blogu. Václav je výjimečný tím, že svou prvotinu publikoval na vlastní náklady - a slovem publikoval, myslím se vším všudy. Kniha se pyšní pevnou vazbou s přebalem, nádhernou obálkou a ještě kouzelnějšími ilustracemi od Jakuba Cenkla. 

UKÁZKU NALEZNETE ZDE 

Písečníci a bludný asteroid | ROZHOVOR

Pokud jste si všimli, momentálně mi na blogu běží menší projekt se začínajícím českým autorem, Václavem Dvořákem. Budu velmi ráda, když si přečtete mou recenzi - která Vás, doufám, na knihu naláká. Jako poslední článek z tohoto projektu bude soutěž o jeden podepsaný výtisk, jenž Vám zašle sám autor. Máte se na co těšit! A teď už k rozhovoru... 

Dobrý den, ještě jednou moc děkuji za souhlas k rozhovoru. Co byste nám o sobě prozradil?

Dobrý den a děkuji za možnost povídat o mé knížce. Jmenuji se Václav Dvořák a pracuji jako docent na Technické univerzitě v Liberci. Písečníci a bludný asteroid jsou mým prvním románem pro děti a mládež. Na příběhu jsem pracoval pět let a další rok mi trvalo, než jsem rukopis vydal jako knihu.

Mohl byste pro čtenáře, kteří o Vaší knize slyší poprvé, stručně a vlastními slovy shrnout děj?

Hlavní hrdinou knihy je jedenáctiletý Tomáš Nebula, sirotek žijící na planetě Písečnici. Touží se podívat do vesmíru, ale místo toho musí pracovat v dolech vykopaných neznámými mimozemšťany. Do cesty se mu připlete malá Lucka a on se s ní proti své vůli skamarádí. Když se mu naskytne příležitost se do vesmíru vydat, musí si vybrat – navždy odletět a opustit Lucku, nebo zůstat a pokusit se odhalit tajemství své minulosti.

Proč jste se rozhodl vydat knihu na vlastní náklady? Zkusil jste před tím oslovit nějaké nakladatelství?

Já jsem vlastně nikdy netoužil po tom, vydat si knihu sám. Naopak – na autory vydávající si díla sami jsem se díval svrchu. Rukopis jsem nabídl jistému renomovanému nakladatelství a tam byli z příběhu nadšení. Jenže spolupráce nakonec stejně nedopadla. Prý jsem moc náročný. Chtěl jsem dělat věci naplno, být aktivní autor, mít vlastní stránky, pořádat besedy, psát blog… Ale když jsem svoji vizi představil nakladatelství, narazil jsem. Než aby se se mnou nakladatelství „dohadovalo“, raději okamžitě ukončilo spolupráci. A to myslím doslova – k žádnému jednání vůbec nedošlo! Možná v tom sehrála roli i moje neochota pozměnit jména hlavních postav, kdo ví… Každopádně to byla tak negativní zkušenost, že jsem to zkusil sám. A vyšlo to.

Jste spokojený s tím, jak kniha vypadá? (obálka, ilustrace..)

Určitě. Jakmile jsem se rozhodl, že si knihu vydám sám, šel jsem do toho opět na sto procent. A protože některé věci skutečně neumím, hledal jsem pro svoji knihu profesionály – od korektorky a dlouholeté redaktorky Albatrosu Šárky Krejčové, přes ilustrátora Jakuba Cenkla až po grafika Jana Herynka. Samozřejmě, že vždy si člověk může říkat, že něco se mohlo udělat lépe a na některé věci má každý člověk jiný názor. Ale knížka se libí a to je hlavní!

Hodláte pokračovat v psaní a vydávání knih?

V psaní určitě, ale jestli půjdu i nadále cestou autora samovydavatele, to skutečně netuším. Je to hodně náročné, časově i finančně. Na druhou stranu „nikdy neříkej nikdy“ a teď, měsíc po vydání mé první knihy, je skutečně ještě brzy na hodnocení. Co se psaní týče, tak dokončuji druhý román, ale dokud nebude opravdu hotový, je na jakékoliv podrobnosti ještě brzy.

Když jste vymýšlel postavy do svého příběhu, nechal jste se inspirovat lidmi ve Vašem životě?

Jedna postava z mého okolí tam je, ale samozřejmě neprozradím která. Pravda je, že mám v příběhu docela dost dívčích postav. Asi je to tím, že sám mám doma dva kluky a tak si to tímto vynahrazuji J. Většinou ale vytvářím nové postavy proto, že je typově potřebuji do příběhu. Znám jejich motivaci, schopnosti a postupně mi z toho vykrystalizuje ta správná osobnost. To, že se mi pak k nim hodí někdo z mého okolí, je víceméně náhoda.

Stalo se Vám někdy v průběhu psaní knihy, že jste ztratil inspiraci a byl v koncích? Jak jste se s tím vypořádal?

Stalo a hned na začátku. A tak jsem začal hledat, jak se vlastně knihy píší, jak psát čtivě. Našel jsem si literaturu a vše si nastudoval. Nevím, zda jsem na to nešel moc vědecky, ale vyplatilo se. Jsou zkrátka metody, jak autorský blok a ztrátu inspirace překonat a znalost řemesla, v tomto případě spisovatelského, je základem úspěchu.

Lákal Vás vesmír již od malička?

Lákal, ale určitě nejsem ten typický „milovník“ vesmíru. Doteď třeba nemám vesmírný dalekohled a k pozorování noční oblohy jsem se pořádně dostal až letos, kdy jsem měl příležitost vidět jižní oblohu. Ta moje „láska“ k vesmíru se spíše projevuje v představách – sněním o tom, jaké by to asi v tom vesmíru mohlo být. V tom Tomáš Nebula, hlavní hrdina knížky, vychází ze mě osobně. Napsání příběhu o Písečnících pro mě byla vlastně možnost, jak si ten svůj sen podívat se do vesmíru alespoň trochu splnit.

Patří čtení a psaní k vašim každodenním koníčkům?

Četl jsem hodně v dětství, vlastně až do svých studií, mnohdy to bylo třeba pět knih týdně. Četl jsem samozřejmě zejména sci-fi (Jules Verne), hlavně dobrodružné, ale mojí nejoblíbenější četbou byl Asimov a jeho série Nadace. Pak jsem měl spoustu let čtecí pauzu a ke čtení se vrátil až se svými dětmi – a začal psát. Psaní se opravdu pravidelně věnuji posledních pět, ale třeba už toho nenechám. Na čtení bohužel už moc času nemám.

Kdo je vaším vzorem a inspirací, co se autorů týká?

Určitě nemůžu popřít inspiraci dílem J. K. Rowlingové – jako autorka knih je výborná a její knihy jsou opravdu dobře napsané. Chtěl jsem se inspirovat právě v tom.

Ještě jednou moc děkuji za rozhovor. Vzkázal byste něco čtenářům?

To já děkuji za rozhovor! A co vzkázat čtenářům? Ať více čtou! Hlavně české autory, ať se jim nebojí dávat šanci a zároveň ať se nebojí dobré knihy českých autorů propagovat – doporučovat známým a podobně. Také je dobré, dříve než si knihu koupí, zajímat se o recenze, zkrátka hledat a podporovat zejména to dobré a nejít jen s davem. Pokud lidé chtějí číst dobré české knihy, musí jim trochu pomoct a začít mohou třeba u Písečníků a bludného asteroidu J . My, čeští autoři, to máme totiž velice těžké.

Písečníci a bludný asteroid | RECENZE

Goodreads 4.67 | Databáze knih 92% | ČBDB 85%

Když vyrůstáte v sirotčinci na zaostalé planetě Písečnice, nemáte zrovna super vyhlídky. A je úplně jedno, že se v dolech vykopaných mimozemskou rasou vyznáte jako nikdo jiný. Můžete akorát snít, že jednou pojedete do Hlavního Města. Ledaže ... ledaže by se k Vaši planetě blížila mezihvězdná loď a vy jse dostali pozvánku na palubu. Potom si musíte vybrat: navždy odletět a studovat na vesmírné akademii  pro tajemné pátrače, nebo zůstat a pokusit se odhalit tajemství své minulosti. 

Kniha Písečníci a bludný asteroid se mi zprvu jevila jako milé, pohádkové čtení, u kterého si odpočinu, proto když mi sám autor napsal, zda-li bych jeho prvotinu nezrecenzovala, byla jsem nadšená. Ráda objevuji nové české autory a ještě raději se pouštím do nových žánrů - I když po tom, co jsem četla Manolita, jsem si knihy pro mládež velmi oblíbila. Václav Dvořák vydal knihu na vlastní náklady a když se mi poprvé Písečníci dostali do rukou, mile mě překvapili. Kniha se pyšní nádhernou obálkou a ilustracemi od Jakuba Cenkla a ještě více mě překvapil její formát - pevná vazba s přebalem. Písečníci jsou prostě pastvou pro oči.

"Pamatuji si den, kdys přišel do dolu," promluvil důlní mistr podivně zastřeným hlasem. "Byls tam poprvé a znals cestu. Od prvního chvíle jsi věděl kudy kam! Nemám tušení, jak to děláš. Je to něco mezi nebem a zemí."

Budoucnost, vesmír a mimozemšťané. Těšit se můžete na všechno. Děj se odehrává na planetě Písečnici, kde lidé vybudovali svou kolonizaci, nejzajímavější je, že pod krátery jsou doly, jenž nevybudoval člověk, nýbrž jiná, mimozemská rasa. Hlavní hrdina, sirotek  Tomáš Nebula, rád tráví noci venku a pozoruje oblohu, vždy ho velmi fascinoval vesmír a ví toho o něm více, než ostatním přiznává. Lucinka, dívka ze sirotčince, jej osloví s tím, že má být jejím průvodcem, to se Tomášovi ani trochu nezamlouvá. Proč by měl dělat průvodce malý ufňukaný holce? Jenže od té doby, co ji pozná, si ji oblíbí a nebojí se riskovat vlastní život pro její záchranu. Doly jsou nebezpečné a není radno zacházet do neoznačených míst, Tomáš má tu výhodu, že zdá důl jako svoje boty -vždy dokáže najít cestu zpět.

K planetě se blíží mezihvězdná loď Poutník - a mimo zkoumání flóry a fauny na Písečnici, chce rekrutovat nové členy posádky. Tomáš vždy snil o vesmíru, ale nikdy by nevěřil tomu, že dostane tu příležitost studovat na vesmírné akademii. Nemá rodinu, a tak by ho nemělo nic držet v sirotčinci, jenže slíbil Lucince, že ji neopustí - a proto vymyslí způsob, jak to splnit. I když se záhy dozví, že se budou vídat jen o prázdninách, je rád, že není sám. Největším tajemstvím však stále zůstává Tomášův původ. Kdo byli jeho rodiče a jak přišel ke svým výjimečným schopnostem?

"Jsem tvůj průvodce. Už nikdy tě nenechám samotnou."

Ano, nebudu originální a stejně jako další recenzenti uvedu, že příběh mi připomínal ten z pera J.K.Rowling. I když je pár shod neopominutelných, vůbec mi to nevadilo. Přeci jen chlapců se zajímavou minulostí a výjimečnými schopnostmi je plná řada. Hlavní dvojici, Tomáše a Lucku, jsem si velmi oblíbila už na začátku děje, kde jsem doufala, že se spojí. Co se dalších postav týká, též jsem s nimi byla spokojená. Vševědoucí Alice a Jana skvěle doplňovaly Tomáše a Olleho. 

Václav Dvořák je začínajícím českým autorem, vystudoval fakultu strojní na Technické univerzitě v Liberci, kde dnes působí jako docent. Na svém prvním románu Písečníci a bludný asteroid pracoval pět let, příběh chtělo původně vydat renomované nakladatelství, ale Václav Dvořák se nakonec rozhodl pro cestu nezávislého autora. Projekt na vydání knížky umístil na Startovač, kde se mu za krátký čas podařilo vybrat více než dvojnásobek požadované ceny. Více se o autorovi můžete dozvědět zde.

První co si uvědomil venku mimo loď, bylo prázdno. Všudypřítomná, ničím nerušená prázdnota doprovázená absolutním tichem. Před ním a okolo něj nebylo nic než prázdný prostor a hvězdy. Jako když na Písečnic spával pod noční oblohou, ale tady to bylo tisíckrát intenzivnější. 

Komu bych knihu doporučila? Rozhodně všem, co se chtějí odreagovat a mají chuť na pohádkovou jedhohubku. Jelikož se blíží Vánoce, doporučila bych knihu i jako dárek pro dítě, rozhodně neurazí a dokáže leckterému dospělákovi, ale i dítěti, vykouzlit úsměv na tváři. I přesto, že nejsem cílovou skupinou čtenářů, Písečníci na mě udělali velký dojem a rozhodně je budu doporučovat jako četbu pro mládež. 

Myslela jsem si, že budu mít problém se do knihy začít, proto jsem ji zprvu docela odkládala, ale autor má čtivý styl psaní a já se během několika stránek ponořila do tajuplného příběhu. Velmi se mi zpracování příběhu líbilo a nejvíce jsem si oblíbila malou Lucinku, u níž jsem měla trochu nutkání spojovat si ji s Lucinkou z Narnie, avšak to mi vůbec nevadilo, ba naopak! Ilustrace skvěle doplňují příběh, nemohla jsem si pomoci a pořád se k nim vracela. Konec byl plný zvratů a nových objevů, a já pevně doufám, že se v budoucnosti dočkáme dalších dílů a nových dobrodružstvích skupinky mladých pátračů. Ode mne si kniha Písečníci a bludný asteroid odnáší 4,5 hvězdičky. 

Za poskytnutí knihy na recenzi bych tímto chtěla moc poděkovat samotnému autorovi.
Knihu si můžete zakoupit zde.

Cover of the Week #85

I am Henrietta Howel. The first female sorcerer. The prophesied one. Or am I?

Henrietta Howel can burst into flames. When she is brought to London to train with Her Majesty's sorcerers, she meets her fellow sorcerer trainees, young men eager to test her powers and her heart. One will challenge her. One will fight for her. One will betray her. As Henrietta discovers the secrets hiding behind the glamour of sorcerer life, she begins to doubt that she's the true prophesied one. With battle looming, how much will she risk to save the city--and the one she loves?

Tentokrát jsem zvolila obálku knihy A Shadow Bright and Burning z pera Jessicy Cluess. Tato kniha mi v týdnu přišla domů a jsem velmi zvědavá, jestli se mi bude líbit. Na goodreads jsem narazila na mnoho rozporuplných názorů a hodnocení též není nijak zvlášť vysoké, avšak anotace mě zaujala natolik, že jsem se rozhodla dát knize šanci. Třeba mě mile překvapí. 

Cover of the Week #84

SNY JSOU JAKO PŘÍBĚHY - DIVOKÉ A NEPRAVDĚPODOBNÉ. 

Sen si vybírá snílka, nikdy ne obráceně. Lazlo Neznnámý, sirotek a knihovník, se vždy obával, že jeho si vybere nějaký obyčejný sen. Ale i přesto byl již od svých pěti let posedlý mytickým ztraceným městem Pláč. Avšak na to, aby se ho vydal hledat přes půlku světa, by musel být mnohem odvážnější. A tak ho hledá v knihách. Každou zmínku o městě, které záhadně a nenávratně zmizelo. Až do chvíle, než se mu jako zázrakem naskytne příležitost, aby vyrazil se skupinou legendárních válečníků a splnil si svůj den... nebo ho ztratil navždy. 

Co se stalo v Pláči před dvěma sty lety? Proč byl najednou odtržen od zbytku světa? kdo je velitel známých válečníků a jakou tajemnou záhadu se snaží vyřešit? A proč mu může pomoci zrovna Lazlo? 

Odpovědi čekají ve městě Pláč, stejně jako bohyně s modrou kůží, která navštěvuje Lazla ve snech. Jak o ní může snít ještě předtím, než ji potkal? A jestli jsou všichni bohové mrtví, proč se zdá ona tak skutečná? 

I přes to, že je kniha Snílek neznámý už nějakou chvíli venku, já na něj začínám narážet až teď. Překrásná obálka na mě kouká v každém knihkupectví a já jen čekám, kdy ji neodolám a odnesu si ji sebou. Anotace zní zajímavě, i když na mě je v ní až přespříliš otázek. Četla jsem mnoho kladných recenzí, tak doufám, že se ke knize v blízké době dostanu a vytvořím si na ni vlastní názor. 

Četli jste knihu? | Líbila se Vám? 

PÍSEČNÍCI A BLUDNÝ ASTEROID

Myslím si, že podporovat české autory je velmi důležité - hlavně ty, co s publikací svých knih teprve začínají. Ráda bych Vás nalákala na sérii 4 článků, které díky spolupráci s Václavem Dvořákem, autorem knihy Písečníci a bludný asteroid, můžu zveřejnit na svém blogu. Václav je výjimečný tím, že svou prvotinu publikoval na vlastní náklady - a slovem publikoval, myslím se vším všudy. Kniha se pyšní pevnou vazbou s přebalem, nádhernou obálkou a ještě kouzelnějšími ilustracemi od Jakuba Cenkla. 

Písečníci a bludný asteroid je knihu určená dětem od 9 let. I když nejsem cílovou skupinou čtenářů, tak jsem si příběh vychutnala na sto procent. Pokud se rádi vracíte do svých dětských let a chcete prožívat jedno dobrodružství za druhým, rozhodně bych Vám knihu doporučila.

Na jaké články se můžete těšit?

• Recenze 
• Rozhovor
• Ukázka
• Soutěž 

Moc děkuji samotnému autorovi za spolupráci a ochotu poskytnout do soutěže jeden podepsaný výtisk. (Máte se na co těšit!)

Václav Dvořák | Web