• Rychleji mluvit nedokážu

    Je téměř nemožné říct, kdy se to přesně stane. Také to neznamená, že necháte všechno okolo ladem a soustředíte se jen na jednu věc. Ten vlak jednou přijede. Možná už je na cestě a vy o tom ještě nevíte.
  • Lidé, kteří mě znali

    "Jen ke mně buď upřímná, dobře? Od teď?" Přikývla jsem a lehla si vedle ní, obtočila jsem kolem ní ruku. Upřímná. Možná to bude to nejtěžší, oč mě kdy žádala.
  • King

    Nezdálo se mi o něm; v tom měl pravdu. Protože King nebyl sen. King byl noční můra.
  • Případ ukradeného zubu

    "Jackaby vzdychl. "Ano slečno Rooková. Je to Rumplcimprcampr. Odhalila jste mě. Jsem vychytralý pohádkový skřet." "Rozhodně by to nebylo to nejdivnější, co jste mi řekl od chvíle, kdy jsem pro vás začala pracovat.""
  • Písečníci a bludný asteroid

    První co si uvědomil venku mimo loď, bylo prázdno. Všudypřítomná, ničím nerušená prázdnota doprovázená absolutním tichem. Před ním a okolo něj nebylo nic než prázdný prostor a hvězdy. Jako když na Písečnic spával pod noční oblohou, ale tady to bylo tisíckrát intenzivnější."

úterý 31. května 2016

Mladý Mesiáš | Neotřelý příběh z pera autorky Interview s upírem



Svatou zemí zmítají nepokoje a sedmiletý Ježíš s rodinou opouští Egypt a vydává se na nebezpečnou cestu domů do Jeruzaléma. Během cesty chlapec přemýšlí o záhadách, které obklopily jeho narození. Román Anny Riceové, vycházející z evangelií a Nového zákona, je brilantně napsaný. Spojuje hlasy přítomnosti a Ježíšova slova, pomocí nichž se Ježíš snaží pochopit svůj neobyčejný život a vypráví svůj příběh.

Nejsem věřící a nikdy by mě nenapadlo, že se pustím do knihy, jako je Mladý Mesiáš. Avšak zvědavost mě přemohla. Chtěla jsem vědět, jak si autorka poradila s tak těžkým tématem - hlavně když je autorkou knih jako je například Interview s upírem. Příběh o Ježíšovi je žánrově z jiného soudku a přijde mi, že má generace si na knihy s biblickým podkladem nepotrpí. A proto jsem se pustila do knihy, o níž jsem toho moc nevěděla a doufala, že mě překvapí a něco málo si z ní odnesu.

pondělí 30. května 2016

Navždy s tebou | Jedna noc, jedna životní změna



Dvěma nespoutaným duším změní život jedna noc...

V něco prostě věříte, přestože jste to nikdy nezažili. Například v lásku. Někde tam venku je. Možná i pro Stefanii, která pracuje v tréninkovém centru bojových umění a flirtuje s nádhernými muži, jako je Nick. Tajemství je svede dohromady a před Stefanií se otevírá budoucnost, o jaké se jí nikdy nesnilo - než ji o ni připraví tragédie.

Pod Nickovým  sebevědomým zevnějškem se skrývá minulost, o níž nikdo nemusí vědět. Báječný vztah se Stefanií to však rychle změní. Stejně rychle jako on kolem sebe bourá zdi, které ho dosud chránily před závazky, ona je naopak kolem sebe staví, aby se ubránila bolesti... a Nickovi. On od ní ovšem odejít nedokáže, protože Stefanie je jediná žena, s níž by si přál žít navždy.

Armentrout si pod pseudonymem J. Lynn vybudovala slibnou autorskou kariéru. Zatím se mi od ní všechny knihy včetně série Lux líbily - a proto není divu, že jsem se do Navždy s tebou pouštěla bez přečtení anotace, což u mě není žádná novinka, šla jsem prostě na jistotu. Obálka mě ze začátku lehce odrazovala - je strašně umělá, ale už jen to od koho je pro mě musel být záchytný bod.

středa 18. května 2016

Beze snů | Osudu nelze uniknout



Středoškolačka Helen z ostrova Nantucket je polobohyní. Patří totiž k rase Následníků, k potomkům řeckých bohů, kteří mají mnohá nadpřirozená nadání, ale jejich životy poutají prastaré zákony a kletby. Jedním z největších prokletí jsou Furie, které nutí Následníky z různých rodů, aby se mezi sebou zabíjeli ve jménu dávné krevní msty. A Helen je zřejmě jediná, kdo si s Furiemi může poradit. Jen ona totiž dokáže sestupovat do podsvětí a hledat přízraky pomsty ve strašlivé říši pána mrtvých.

Neustálé cesty do pekla a naprostý spánkový deficit si ale brzy začnou vybírat svou daň. Helen je unavená, nemocná a ke všemu ještě zoufalá ze své zakázané lásky k dalšímu Následníkovi – Lucasovi. Když už se zdá, že za pátrání po Furiích dívka zaplatí tu nejvyšší daň, získává náhle v podsvětí pomocníka: tajemného a nádherného mladíka, potomka krásné Afrodity…


Helen jako poutník podsvětím ví, že láska je silnější než smrt. Ale je také silnější než prastaré kletby?

Druhé díly knižních sérií jsou začoravané - trošku jsem se bála, že toto "prokletí druhých dílů" bude platit i u těchto polobohů. Již v prvním díle jsem se však přesvědčila, že Josephine Angelini je skvělá autorka, která dokáže napsat poutavý příběh, který čtenářům z paměti jen tak nevymizí. Beze snů se pyšní nádhernou obálkou a skvělým hodnocením. Jak se kniha líbila mně? 

úterý 10. května 2016

Jackaby | Kniha s nádechem minulosti a detektivem, co umí vysvětlit nevysvětlitelné


"Místo je teď každopádně volné, Abigail Rooková, ale nejsem si jistý, zda jste ta pravá dívka na tuhle práci."

Příběh detektiva, který se specializuje na paranormální jevy, překypující troufalým vtipem a notnou dávkou hrůzy ve stylu Doktora Who a Sherlocka Holmese. Abigail Rooková právě přicestovala do Nového Fiddlehamu v Nové Anglii. Píše se rok 1892 a ona nutné potřebuje najít práci. Potkává R. F. Jackabyho, detektiva objasňujícího neobjasnitelné, jehož bystré oko si všímá všeho neobvyklého — což zahrnuje i pozorování nadpřirozených bytostí. Abigail má zase jiný dar, dokáže si všímat obyčejných, ale podstatných detailů, takže se na místo Jackabyho asistentky výborné hodí. Hned během svého prvního dne v novém zaměstnání se Abigail ocitne uprostřed napínavého případu: ve městě řádí sériový vrah. Policie je přesvědčená, že se jedná o běžného kriminálníka, ale Jackaby si je jistý, že je to nelidská stvůra, jejíž existenci policie — s výjimkou mladého pohledného detektiva Charlieho Canea — vytrvale popírá.

neděle 1. května 2016

4. blogové narozeniny | Shame on me!

 

Nejdříve bych se ráda vyjádřila k názvu tohoto článku: Shame on me! Dnes ráno jsem se nic netušíc probudila ve své posteli a skoro zapomněla na to, že dnes slavím 4. blogové narozeniny. Je to neuvěřitelné, jak rychle ten čas uběhl a kolik jsem toho již stihla udělat. Mrzí mě jediné, poslední dobou na blog a celkově i na čtení peču. Nemám čas, chuť a když už konečně nějakou knížku přelouskám, k recenzi se nedostanu. 

Všem děkuji za přízeň a doufám, že vám nadále i vydrží. Až se konečně zase rozjedu, přijde vlna recenzí a nemohla bych si odpustit ani narozeninovou soutěž, protože k tomu prostě patří. Nejsem člověk, který se příliš zaobírá statistikami, ale číslo 374 mi dokáže vykouzlit úsměv ve tváři. Tolik pravidelných čtenářů jsem stihla "posbírat" a doufejme, že se do budoucna řady mých čtenářů třeba i rozšíří. 

Občas se zastavím nad tím, pod jakými slovy narážejí náhodní lidé na můj blog. Často je to pod "blog recenze knih", což mě těší. Avšak najdou se i výjimky, které asi na blogu nenaleznou to, co hledají. Například pod slovem "zrcadla" nebo "dětské oblečení". 

Čtyři roky jsou skoro 1/4 mého života  a popravdě si už moc nepamatuji dobu, kdy jsem nečetla a v knihách jsem viděla spíše nepřítele. Ráda se vracím do dob, ve kterých jsem se snažila se zápalem založit knižní blog na blog.cz a asi rok si své hnízdečko opečovávala. Moje recenze byly katastrofální a povídka, kterou jsem psala, neměla hlavu ani patu. Jsem moc vděčná za své rozhodnutí přesunout se na blogger.com - jsem tu více než spokojená a v blízké době neplánuji nic měnit. 

Na závěr bych vám ještě jednou poděkovala. Bez podpory a odezvy bych blogování rychle vzdala (třeba bych skončila závislá na videohrách). Dnešek je pro mě významným dnem a stydím se za sebe, že jsem na něj skoro zapomněla! 

btw narozeninovou soutěž můžete očekávat ke konci měsíce