neděle 3. března 2013

Nejlepší povídka z Valentýnského HOPU

Děkuji, že jste mi zaslaly krásných 10 povídek, které byly opravdu krásné. Ale jen jedna může být nejlepší a u mě to vyhrála  povídka od Amy .


Skočil by pro ni do bahna

Byl podzim. Padalo listí, foukal vítr a děti pouštěly draky. Všude byla zima a nikomu se nechtělo chodit ven. Já byla asi jediná, kdo se odvážil do toho nečasu, ale nemyslete si, to nebylo jen tak. Každé ráno jsem chodila běhat do nedalekého parku. Já, totální sportovní antitalent a věčná odpůrkyně tělocviku. Jenže co se dá dělat? Láska je láska, a jak říká babička, pro lásku se musí hodně obětovat.
„Janičko, to chce někoho, kdo by pro tebe do vody skočil. Jako náš děda, vždyť víš, jak mě zachránil.“ Jistěže jsem věděla, bábi neměla oblíbenějšího tématu než jejího románového seznámení s dědou. Ale řekněte, že takhle se dnes neseznámím. Babička mi sice vtloukala, že nemám nikoho hledat, že se objeví sám, ale v případě Aleše jsem na to prostě nemohla spoléhat.
Takže proto teď pobíhám v parku a snažím se ho alespoň na chvíli zahlédnout. Aleš je vážně fajn kluk, vídáme se ve škole na angličtině, ale nikdy si mě nijak zvlášť nevšímal. Od holek jsem zjistila, že chodí každý den ráno běhat do parku, a tak jsem tady. Jak jsem říkala, je podzim, všude je bahno, spousta kaluží a přes listy není nic vidět, a podle toho to i dopadlo.
V dálce jsem ho zahlédla. Běhal vážně rychle a každým okamžikem se přibližoval. Snažila jsem se běžet rychleji, abych nevypadala jako totální začátečník, ale to jsem neměla dělat. Nedávala jsem pozor na cestu a velmi rychle jsem se skácela k zemi. Zatracené listy a hlavně bahno! Bože! Snažila jsem se aspoň zakrýt obličej, aby Aleš neviděl, co za šikulu podlehlo bahnové zkáze. Aleš se však zachoval úžasně. Doslova ke mně přiskočil a začal mi pomáhat. Nejdřív to bylo strašně trapné, nevěděla jsem, jestli se nezačne smát, ale dopadlo to skvěle.
„Jani, to jsi ty? Nestalo se ti nic? Tady je to vražedný, minulej rok jsem si tady šíleně namlel.“
Byla jsem v šoku, vlastně jsem doteď. Aleš mi pomohl vstát, doprovodil mě domů a přidal radu jak nejlépe dostat bahno z oblečení. Když jsme se loučili, pozval mě na čaj. Byl to ten nejlepší čaj s citrónem a ještě lepší společnost. Nakonec musím dát bábi za pravdu. Vážně to chce někoho, kdo by pro vás do vody skočil. To jenom my s Alešem jsme si to trochu poupravili. Chce to někoho, kdo by pro vás do bahna skočil.
Reakce:

3 komentáře:

Pokud se Vám článek líbil, napište mi to! Jsem ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu, i tu negativní.