Autor: Carlos Ruiz Zafón
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2012
Počet stran: 256
Anotace: Po patnácti letech se mi vrátila vzpomínka na ten den. Viděl jsem toho mladíka, jak se potuluje mlhou kolem nádraží Estación de Francia, a jméno Mariny mě znovu zasáhlo jako čerstvá rána. Každý z nás má ve své duši zamčené nějaké tajemství. A tohle je to moje.“
Píše se rok 1980 a mladý student Oskar Drai na jedné ze svých zasněných toulek potkává odvážnou Marinu. Společně se vydávají za záhadným znamením černého motýla. Nemají však ani tušení, jaké hrůzy na ně v temných uličkách Barcelony čekají.
Můj názor...

Příběh se odehrává v prostředí Barcelony v letech 1980. Tahle část světa mi byla dosud skryta a já nevěděla, co na mě autor chystá. Byla jsem příjemně překvapená jeho stylem psaní, které mi umožňovalo vžít se do příběhu a každičkou jeho část prožívat s Oskarem.
Na začátku jsem byla trochu mimo, protože Oskar byl na vlakovém nádraží, kde se zčista jasna objevil. Byl týden nezvěstný a vlastně byl i hodně dezorientovaný. Potom se příběh posouvá trochu zpět a dozvídáme se, co je Oskar zač a co se mu to vlastně stalo.
Mlčky jsem ji česal. Naše oči se v zrcadle setkaly. Marina mě vzala za ruku a přitiskla si ji na tvář. Cítil jsem, jak mi na pokožku kanou její slzy. Nenašel jsem však odvahu zeptat se, proč pláče.
Obálka vystihuje tu ponurou atmosféru v knize a dům do příběhu pasuje také. Mám ráda, když se obálka shoduje s tím, co je uvnitř knihy, takže se mi hodně líbí.
Ocitli jsme se v zakleté Barceloně, v labyrintu duchů, v němž ulice měly mytická jména a kde nám za zády chodili skřítci.
Knižní zápletka je spíš detektivního rázu a pocitu mrazení na zátylku jsem se nemohla zbavit. Oskar a Marina by tvořili úžasný pár, kterému by to určitě vydrželo. Jenže autor se držel spíš zápletky a vztah mezi Oskarem a Marinou se nijak zvlášť nevyvíjel.
Carlos Ruiz Zafón se narodil a vyrostl v Barceloně. Navštěvoval katolickou školu Sarrià, která měla své sídlo ve městě s gotickým zámkem z červených pálených cihel, s věžemi a tajemnými uličkami, které podnítily jeho fantazii a radost z vyprávění příběhů. Ze začátku byl činný v Barceloně v jedné reklamní agentuře, v roce 1994 odešel do Los Angeles a soustředil se plně na psaní. Vedle své práce na románech je známý také jako scenárista a novinář španělských deníků El País a La Vanguardia.
Slovo závěrem...
Marina je úžasná kniha, kterou si do budoucna určitě znovu přečtu. Na knize se mi líbila zápletka a ta hororová atmosféra, co v knize podle mě panovala. Ten konec ve mě vyvolal lítost a pálily mě u něj oči. Opravdu dojemný konec, který jsem nečekala. Kniha se mi líbila, ale dávám jí pouze 4,5 hvězdičky.
Za poskytnutí RC děkuji nakladatelství CooBoo.
Knihu si můžete zakoupit zde.
0 komentářů:
Okomentovat
Pokud se Vám článek líbil, napište mi to! Jsem ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu, i tu negativní.