Za poslední dva měsíce jsem přečetla knihy, které na mě buď udělaly dojem, nebo mě naopak velmi zklamaly. Každopádně jsem se nemohla dokopat k sepsání mých normálních recenzí, tak mě napadlo, že bych mohla sepsat jeden článek, ve kterém bych se ke knihám krátce vyjádřila; so here we are.
Líbající se muži nebo dívky vedoucí se za ruce jsou dnes výjevy asi stejně pohoršlivé, jako když někdo nosí do sandálů ponožky. A to je dobře.
Spisovatelé pak totiž nemusejí aktivisticky dokazovat, že gayové a lesby jsou „stejní lidé jako ostatní“, nebo naopak ostentativně vystavovat své nejrůznější úchylky. Důvodem k příběhu už zkrátka nemusí být fakt, že homosexuálové „jsou“.
A právě to si velmi dobře uvědomuje Jan Folný ve sbírce povídek Buzíčci. Už sám název jako by naznačoval autorův postoj k jejich „hrdinům“, balancující mezi ironií a soucitem. Frustrovaný otec od rodiny setkávající se v gay baru s vietnamským mladíkem, slavný zpěvák, který nepřijede na třídní sraz, zamilovaný ligový fotbalista, starý muž chystající se do domova důchodců a řada dalších postav zde defiluje ve vzájemně provázaných příbězích. Folný přitom dokáže přesvědčivě střídat žánry a styly vyprávění, a jasně tak dokazuje, že toto téma konečně i u nás vykročilo z ghetta, aby se stalo literaturou.
Kniha Buzíčci se mi na poličce válela už asi přes rok - měla jsem od ní vysoká očekávání, ale pořád jsem trochu bojovala s tím, abych se do ní konečně pustila. A pak jsem si vytvořila TBR jar, protože jsem chtěla trochu snížit počet nepřečtených knih, které mám doma; jako první knihu jsem si vytáhla právě Buzíčky.
První kapitola byla fakt drsná - při jejím čtení jsem měla doslova otevřenou pusu a divila se, do čeho jsem se to sakra pustila. Ale když se tak zpětně poohlédnu, nebyla špatná, byla reálná.
Buzíčky bych popsala jako jedinečnou knihu, jež by si měli všichni přečíst, protože v sobě skrývá nejedno překvapení. Nejvíce se mi pod kůži dostala kapitola Neviditelný. Pojednávala o starém muži, které měl brzy nastoupit do domova důchodců a tím, jak se zakoukal do mladého muže, který bydlel naproti němu. Byla to velmi zajímavá kapitola, donutila mě zamyslet se nad životem a u konce i nějaká ta slza ukápla, prostě jsem to neudržela; autorovi jsem všechno "sežrala i s navijákem".
Knihu hodnotím kladně. Všechny povídky v sobě měly jisté kouzlo a všechny se mi líbily. Buzíčci se řadí ke knihám, u kterých nepochybuji o re-reading, protože si to zaslouží. Za mě 5 hvězdiček.
For small-town rebel Dani Webber magic and monsters are no more real than the Easter Bunny… until the day she accidentally stops time. Dani quickly discovers that not only do supernaturals exist, but she herself is one of them. This is great news for her life-long best friend Russ, who can finally come clean about his own supernatural status and his undying love for her. Before the two can start to enjoy the long overdue relationship, Dani is taken by a powerful council of supernaturals who believe she is the Chosen One destined to save them from extinction.
As if being kidnapped and expected to save the world isn’t bad enough, an ancient prophecy warns of the Chosen One’s dark nature: “Only the truest love will keep her an agent for good.” The council believes they know who this “true love” is and, unfortunately, that person isn’t Russ. The mysterious, powerful and devastatingly handsome Seer is the last person Dani wants in her life, but when she starts having visions of a horrific future, she has no one else to turn to for help.
Soon Dani finds herself torn between two very different boys with two very different opinions of whom she can trust. With the visions getting worse and time running out, Dani is forced to put aside her feelings and work with both the Seer and Russ before an ancient evil is unleashed upon the earth.
Už jsem někdy zmiňovala, že jsem velký fanoušek Kelly Oram? Protože doopravdy jsem a stydím se za to, že jsem od ní zatím nepřečetla všechny knihy, které vydala. Série Supernaturals mě velmi lákala a jelikož jsem si na Amazonu už před nějakou tou chvílí koupila Chameleon, rozhodla jsem se do knihy konečně pustit.
Hlavní hrdinka Dani se nejdříve jevila, jako skvělá knižní postava, se kterou budu sympatizovat. To jsem se však šeredně mýlila. Russ byl jediným protagonistou, jemuž jsem nechtěla omlátit židli o hlavu. Nejenže mě Dani začala šíleně iritovat a všechny její rozhodnutí mi byly proti srsti, a ani ten milostný trojúhelník jsem nemohla překousnout. Chameleon je ukázkovým příkladem toho, že ne všechny knihy od autorů, které mám ráda, se mi musí zalíbit.
Každopádně sérii neodsuzuji, další díly by měly pojednávat o jiných hrdinech a věřím tomu, že si Kelly opět získá mou přízeň. Chameleon si odnáší 2 hvězdičky (a to jen kvůli Russovi).
Life is full of expectations.
For Brady Coldwell it’s always been about the game.
Hockey is and always will be, his life.
His family sacrificed everything to get him here and he won’t let them down.
He knows what’s expected of him.
Natalie Banks is no different.
She too knows what it means to have everyone sacrifice for you.
She knows about the debt that’s left owing in the end and the price you pay for making up your own mind.
But when an innocent mistake lands them as roommates, neither of them is prepared for the feelings they have or the consequences of their actions.
How do you negotiate matters of the heart?
How do you say no when it simply feels so right?
Aneb než začnu novou sérii, měla bych se podívat, jestli začínám prvním dílem. Roommates je sice druhým dílem ze série Puck buddies, ale k mému štěstí navazuje pouze volně - i tak bych si a to měla dáti pozor. Další kniha, kterou jsem měla v knihovničce na Amazon Kindle a pořád jsem se k ní nemohla dostat. K mému překvapení se mi zalíbila a byla jsem z ní nadšená.
Natalie konečně unikla ze spárů svých rodičů a mohla bydlet sama, tedy se spolubydlící, kterou jí vybrala její nejlepší kamarádka. Jenže všechno se obrátí vzhůru nohama, když se namísto dívky vyklube z její spolubydlící kluk; přesněji řečeno hokejista jménem Brady. Pro něj je to však stejně velké překvapení, jako pro ni, také očekával něco trochu jiného. Dokáží spolu žít dva naprosto odlišní lidé, kteří mají jiné cíle a jiné morální zásady?
Uhodli jste, Roommates se řadí k dalším cheesy romantickým knihám, které mám tak ráda. Pokud hledáte nějaké příjemné čtení, u kterého se odreagujete a skvěle pobavíte, je to rozhodně tato kniha. Nečekala jsem, že se autorce povede z tak ohrané zápletky vyždímat všechen potenciál a napsat tak vtipnou knihu. Za mě 4 hvězdičky.
„Řeknu ti, proč jsme se rozešli, Ede. Napíšu ti to v tomhle dopise, celou pravdu o tom, co se stalo.“
Min Greenová a Ed Slaterton se rozcházejí, a tak Min napíše Edovi dopis a předá mu krabici, ve které se ukrývá to, proč se rozešli. Dvě zátky od lahví, lístek do kina, kde si dali první pusu, Edův vzkaz, na kterém Min tak záleželo, krabička od sirek, Edův úhloměr, knihy, autíčko, ošklivé náušnice, hřebínek z motelu a všechno ostatní, co Min nashromáždila v průběhu jejich bláznivého, hlubokého a srdcervoucího vztahu. Nyní ukládá těch 43 věcí, co z jejich vztahu zbylo, do krabice, která skončí stejně odkopnutá jako ona sama.
Proč jsme se rozešli jsem dostala od kamarádky k Vánocům a byla jsem na knihu velmi zvědavá - přeci jsem o ní slyšela na každém rohu. Bohužel jsem o ní měla až moc vysoká očekávání a u čtení jsem se nakonec docela nudila; jo, byl to originální příběh, který se od normálních YA liší v každém ohledu, ale čekala jsem prostě něco víc.
Proč jsme se rozešli se pyšní krásnou obálkou a ještě krásnějšími ilustracemi uvnitř knihy. Hlavní hrdinka Min vypráví o věcech, které nechala Edovi v krabici, když se rozešli. Vypráví, kde k nim přišla a každá z nich má svůj vlastní příběh. Autorovi musím nechat originalitu a nápaditost, za mě však pouze 3 hvězdičky, protože jsem čekala něco trošku jiného.
Četli jste nějakou z knih?
Pokud ano, jaký na ni máte názor Vy?
.jpg.jpg)
.jpg.jpg)
