čtvrtek 30. března 2017

Suburra | Řím, hlavní město mafie



Ve starověkém Římě byla Suburra čtvrtí,kde se tajně setkávaly světy zločinu a politiky. V ghettu na úpatí Palatina, kde byly vedle sebe taverny a vykřičené domy, se potkávali vážení senátoři a lidé se špatnou pověstí. I po více než svou tisíciletích toto místo nadále žije díky těm obyvatelům věčného města, kteří v dnešní době udržují křehkou rovnováhu mezi úřední mocí a zločinci z ulice ve snaze najít co nejrychlejší a nejefektivnější cestu k penězům, bohatství a moci. 

Suburra je mou první mafiánskou knihou, a popravdě jsem nevěděla, co od ní mám očekávat. Obálka mě zaujala na první pohled, avšak příběh zněl dosti komplikovaně. Tak či tak jsem se s chutí pustila do čtení a začala zjišťovat, že autoři se opravdu nedrželi na uzdě a na své čtenáře všechno chrlili už od začátku. Hodnocení na knižních webech je sice dosti průměrné, mně se však kniha velmi líbila a myslím si, že bývá mnohdy podceňována.

"Mám s tebou velké plány, Maxi. V příštích dnech se stanou důležité věci a chci, abys mi byl po boku. Ale lítost nech doma. Tenhle svět si s tím neumí poradit, věř mi."
str. 74

Ocitáme se v Itálii, v hlavním městě Řím. I když by se na první pohled zdálo, že je všechno tak, jak má být, odehrává se tu tichá válka. Mafie, politici, věřící či policisté. U nikoho si nemůžete být stoprocentně jistí, za čím si stojí, může se totiž stát, že i ti, kteří vypadají čestně, jsou až po uši namočeni v ilegálních záležitostech a korupce je u nich na denním pořádku.

Jistý poslanec Pericle Malgradi se dostává do problému. Díky touze, které nemůže odolat, se mu noc v hotelu Šnek stane osudnou. Jedna ze šlapek, které pozval do svého pokoje, zemře - nikdo se nemůže dozvědět, že on, poslanec a mistr křesťanství se dopustil něčeho takového. Sabrina, druhá děvka, má naštěstí známosti, které se o mrtvou dívku umějí postarat bez problémů a rozruchu kolem. Jenže všechno má nějakou cenu a Kudlanka, který poslanci pomohl, si chce hrát, protože vidí kořist, jež se jen tak nevzdá.

Ve světě, ve kterém se nehraje čestně je všechno sázkou na nejisto. Kudlanka si zahrával s ohněm a ošklivě se popálil. Avšak to jen jen začátek jedné velké aféry. Výstavba italského "Las Vegas" v Ostii by měla přinést mnoho výhod, ale který z mafiánských klanů bude ten vítězný? Samuraj je na scéně už nějakou dobu, má dobré zkušenosti s podsvětím, ale poměrně nový gang v čele s Osmičkou se bez boje nevzdá. A do třetice je tu ještě cikánský gang, který si jde za osobní pomstou. Ani jeden z gangů neví, co je to prohra, a proto se v Římě rozpoutá peklo na zemi.

"Uvnitř byl naolejovaný hadr, do kterého byla zabalena jeho milovaná pistole Mannlicher. Samuraj věděl, že se s ní bude muset rozloučit. Bylo mu to líto. Ale byl čas, aby Mannlicher znovu dala poctít svůj zvuk."
str. 230

Do knihy jsem se začetla ihned a autorům jsem sežrala vše i s navijákem. Příběh byl poutavý a plný akce. Nejvtipnější bylo, že když jsem si konečně našla nějakou oblíbenou postavu, tak jsem byla pořád na vážkách, protože mohla umřít kdykoliv a já bych to stejně nečekala. Dostalo mě, jak reálně bylo vše vykresleno - každá postava měla svůj osobitý charakter a postavení. Ze začátku jsem sice byla trochu zmatená, protože autoři na své čtenáře vychrlili nemalé množství informací a mnoho jmen, které jsem sotva dostala přes jazyk.

Povedenou obálku má na svědomí  Jiří Miňovský. Nejenže je obálka stejná i bez přebalu, ale pro filmové nadšence je jako dělaná. Suburru přeložila Petra Najmanová, které děkuji za skvěle odvedenou práci. Kniha se četla jedním dechem a nikde jsem nenalezla kostrbatý překlad či zvláštně použité výrazy.

Máte rádi mafiánské příběhy či napínavé knihy? Pokud ano, tak je Suburra rozhodně ta pravá pro Vás. Jedna z věcí, co vás zaujme, je dějová linie, která se opravdu barvitě vyvíjí a mnoho z hlavních spádů nečekáte, takže jen sedíte na židli s knihou v ruce a máte otevřenou pusu. Dle knihy je natočen i stejnojmenný film, jenž bych v budoucnu ráda viděla - ale znáte to, jen málokdy překoná filmové zpracování to knižní. Tak či tak jsem zvědavá, jak se tvůrcům povedla zachytit napínavá atmosféra a postava Samuraje, která byla v knize jednou z nejdůležitějších.

"Musíme si připít, Samuraji."
"Víš, že nemám rád alkohol."
Samuraj se zvedl aby se rozloučil.
Shalva si odkašlal.
"Samuraji..."
"Povídej."
"Jedná se o ´balíčky´."
"Nějaké problémy?"
"Dnes ráno jsem cítil smrad z fízlů."
"Zjistím to a dám ti vědět."
str. 137

Carlo Bonini se narodil v roce 1969 v Římě a je zpravodajem deníku "La Repubblica". Publikoval knihy jako Červený talár, Květ zla a Guantánamo, Obchod se strachem. Giancarlo De Cataldo se narodil v Rarantu a publikoval knihy Něžní vrazi, Kriminální srdce nebo Cti svého otce.

Suburra není šálkem kávy pro každého, ale pokud máte silný žaludek a jen tak něco Vás nevyvede z míry, tak se vám zajisté bude kniha líbit. Jak už jsem říkala, mě okamžitě vtáhla do děje a byla to jedna dlouhá jízda plná zatáček a hrbolů. Knihu proto hodnotím velmi kladně a doufám, že se v budoucnosti od těchto autorů dočkáme další spolupráce a další skvělé knihy. Ode mne si Suburra odnáší 4,5 hvězdičky. 

Za poskytnutí knihy na recenzi děkuji nakladatelství Omega.
Subburu si můžete zakoupit zde.

0 komentářů:

Okomentovat

Pokud se Vám článek líbil, napište mi to! Jsem ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu, i tu negativní.