Název: Marina
Autor: Carlos Ruiz Zafón
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2012
Počet stran: 256
Anotace: Po patnácti letech se mi vrátila vzpomínka na ten den. Viděl jsem toho mladíka, jak se potuluje mlhou kolem nádraží Estación de Francia, a jméno Mariny mě znovu zasáhlo jako čerstvá rána. Každý z nás má ve své duši zamčené nějaké tajemství. A tohle je to moje.“
Píše se rok 1980 a mladý student Oskar Drai na jedné ze svých zasněných toulek potkává odvážnou Marinu. Společně se vydávají za záhadným znamením černého motýla. Nemají však ani tušení, jaké hrůzy na ně v temných uličkách Barcelony čekají.
Můj názor...
Kniha, při jejímž čtení mě mrazilo na zátylku. Co jsem čekala? Poklidnou knihu plnou zvratů. A co jsem dostala? Knihu, která byla lehce hororová, krásně sepsaná a všechno to tvořilo jeden úžasný příběh, který se mi vryl do srdce...
Příběh se odehrává v prostředí Barcelony v letech 1980. Tahle část světa mi byla dosud skryta a já nevěděla, co na mě autor chystá. Byla jsem příjemně překvapená jeho stylem psaní, které mi umožňovalo vžít se do příběhu a každičkou jeho část prožívat s Oskarem.
Na začátku jsem byla trochu mimo, protože Oskar byl na vlakovém nádraží, kde se zčista jasna objevil. Byl týden nezvěstný a vlastně byl i hodně dezorientovaný. Potom se příběh posouvá trochu zpět a dozvídáme se, co je Oskar zač a co se mu to vlastně stalo.
Mlčky jsem ji česal. Naše oči se v zrcadle setkaly. Marina mě vzala za ruku a přitiskla si ji na tvář. Cítil jsem, jak mi na pokožku kanou její slzy. Nenašel jsem však odvahu zeptat se, proč pláče.
Oskar je obyčejný chlapec, co žije na internátě, ale když jednoho dne ukradne staré hodinky, začnou se dít divné věci. On se rozhodne je jít vrátit, a tak se seznámí s podivnou dívenkou jménem Marina. Spolu se vydávají prozkoumávat starou část Barcelony. A na co jednoho dne nenarazí…
Obálka vystihuje tu ponurou atmosféru v knize a dům do příběhu pasuje také. Mám ráda, když se obálka shoduje s tím, co je uvnitř knihy, takže se mi hodně líbí.
Ocitli jsme se v zakleté Barceloně, v labyrintu duchů, v němž ulice měly mytická jména a kde nám za zády chodili skřítci.
Knižní zápletka je spíš detektivního rázu a pocitu mrazení na zátylku jsem se nemohla zbavit. Oskar a Marina by tvořili úžasný pár, kterému by to určitě vydrželo. Jenže autor se držel spíš zápletky a vztah mezi Oskarem a Marinou se nijak zvlášť nevyvíjel.
Carlos Ruiz Zafón se narodil a vyrostl v Barceloně. Navštěvoval katolickou školu Sarrià, která měla své sídlo ve městě s gotickým zámkem z červených pálených cihel, s věžemi a tajemnými uličkami, které podnítily jeho fantazii a radost z vyprávění příběhů. Ze začátku byl činný v Barceloně v jedné reklamní agentuře, v roce 1994 odešel do Los Angeles a soustředil se plně na psaní. Vedle své práce na románech je známý také jako scenárista a novinář španělských deníků El País a La Vanguardia.
Slovo závěrem...
Marina je úžasná kniha, kterou si do budoucna určitě znovu přečtu. Na knize se mi líbila zápletka a ta hororová atmosféra, co v knize podle mě panovala. Ten konec ve mě vyvolal lítost a pálily mě u něj oči. Opravdu dojemný konec, který jsem nečekala. Kniha se mi líbila, ale dávám jí pouze 4,5 hvězdičky.
Za poskytnutí RC děkuji nakladatelství CooBoo.
Knihu si můžete zakoupit zde.
0 komentářů:
Okomentovat
Pokud se Vám článek líbil, napište mi to! Jsem ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu, i tu negativní.