Série: Taťána & Alexandr
Díl: 1#
Autorka: Pullina Simons
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 616
Anotace: Poutavá historická freska je zároveň nezapomenutelným příběhem o lásce vzdorující hrůzám války
i lidské zášti. 17letá Taťána vyrostla v Leningradě, v městě, kde památníky zašlé slávy kontrastují s šedivou realitou stalinského Ruska. V roce 1941, ten den, kdy Němci napadnou Rusko, se Taťána poprvé zamiluje - vzápětí pocítí trpkost zakázané lásky: nadporučík Alexandr Bělov je vyvolený její sestry Dáši. Navíc má Alexandr temné tajemství - pochází z rodiny amerických komunistů, kterou zlikvidovalo NKVD. Lásce Taťány a Alexandra není přáno: město drtí německá blokáda, hladomor, zima a všudypřítomný strach ze smrti. Ale jindy slabá Táňa se ukáže jako nejsilnější člen rodiny a s Alexandrovou pomocí překonává všechny útrapy. Nejtěžší zkouškou však bude odolat vlastní touze…
Můj názor...
Úžasná kniha, která se nedá popsat v pár řádcích, ale musela bych na to
mít hodně prostoru. Ze začátku jsem nevěděla, do čeho se to vlastně
pouštím a u konce jsem byla jako z kamene. Taťána není žádná hrdinka se super
silou, ale i přes to je víc než silná. To, co si prožila a kolik toho musela
obětovat...
Válka v Rusku
nebyla zrovna lehká. Lidé umírali a vojáci se obětovali, aby zachránili to, co
ještě zbylo. Bohužel to pro ně vypadalo zle. Německo bylo silný nepřítel,
nevzdávalo se a hlavně neustupovalo. Lidé neměli co jíst a pracovali na
čemkoliv, na čem mohli. A hlavně čekali na to, až si pro ně skoro nevyhnutelná
smrt přijde..
"Co je to za
hru?"
"Stejná jako
každý jiný den."
"Což
je.."
"Vstát,
milovat se. Umýt se, milovat se. Uvařit, najíst se, milovat se. Zaplavat si,
milovat se. Zahrát si kopanou, domino či slepou bábu a milovat se."
"No ano, ale teď se jdeme rovnou milovat.
Kde je nějaká legrace?"
Kniha plná emocí,
která vás dostane do kolen. Dost dlouhou chvíli jsem knihu nenáviděla, potom
jsem ji milovala, protože se stalo něco, co jsem chtěla a v poslední řadě jsem
byla totálně mimo. Za posledních 30 stran se toho stalo tolik nečekaného, že
jsem nestačila zírat.
Táňa měla četnou
rodinu, se kterou si bydlela v klidu a pohodlí Ruska. Její sestra Dáša mi od
začátku lezla hrozně na nervy a nemohla jsem jí vůbec vystát, ale nakonec mi jí
bylo líto. Paša, její dvojče, odjel pryč, když válka odjela a Taťána na něj
pořád vzpomínala. A v neposlední řadě její rodiče, kteří byli nechápaví a pořád
říkali "Taťáno udělej tohle a Táňo udělej támhleto". Ona byla tak hodná,
že opravdu skákala, jak oni pískali. Jediní její prarodiče jí chápali a brali
ji takovou, jaká doopravdy je.
Navrhl jí, že ji
vezme do jednoho z vojenských obchodů pro důstojníky, zvaných Vojentorg, kde si
bude moci nakoupit spoustu věcí, které potřebuje.
"Ale já přece nejsem
důstojník," namítla.
"Vy ne, ale já ano."
"Opravdu?"
"Ano," odpověděl. "Nadporučík Alexandr Bělov. Udělalo to na vás
dojem?"
Taťána byla silná.
Nedokážu si něco takového představit. Lidé kolem ní umírali, ale ona žila život
dál, a když jí skoro už nic na světě nezbylo, byla silná a překonala všechny
nástrahy, co jí život připravil. S Alexandrem se Taťána seznámila úplnou
náhodou a to tak, že když jela městskou dopravou, čekala, až vystoupí on, ale
dojeli na konečnou a pořád nic. Od té doby se ti dva začali vídat čím dál tím
častěji.
Jenomže nic není
tak jednoduché, jak se zprvu zdá být. Dáša miluje Alexandra a doma o něm pořád
básní. Táňa si to nechává líbit, protože nechce její sestře ublížit. Co oči
nevidí, to srdce nebolí a Taťána se s ním stýká dál. Potom tu hraje ještě
důležitou roli Dimitrij, kamarád Alexandra, který se nešťastnou náhodou
zamiluje do nevinné Taťány.
"Na co
čekají?" zeptala se.
"Na vlak. To jsou ti prozíraví.
„Opouštějí
město," vysvětlil Alexandr.
"Odjíždějí?"
"Ano." Odmlčel se. "Táňo...
stejně jako byste měli odjet i vy."
"Kam ale
odjet?"
"Kamkoli. Pryč
odtud."
Obálka není žádná
síla, protože se mi na ní nelíbí ten obličej. Nejvíc mě dostala kamarádka ze
školy, která řekla: „Dej ten obličej pryč! Děsí mě!“ Já jsem se jí musela smát,
protože měla pravdu. Ty dívčí oči jsou prozíravé a nahánějí husí kůži. Ke
zbytku obálky nemám žádné výtky, protože se mi líbí.
Tahle kniha mi toho
dala hodně. Ještě nikdy jsem nebyla tolikrát šťastná, naštvaná, smutná nebo
vykolejená ze žádné knihy jako z téhle. Tolik pocitů a emocí jsem v sobě už
dlouho neměla. Musím přiznat, že asi na pěti sté stránce jsem se sekla a asi
čtyři dny jsem se nehnula dál. Věděla jsem, že všichni byli z knihy mimo a ty
gify na GD mě děsily. Ale nakonec jsem se odhodlala to dočíst.
Pullina
Simons...
Narozena v roce
1963 v Leningradě. V deseti letech se odstěhovala s rodinou do USA. Autorka několika
knih. Do češtiny byl přeložen pouze Měděný jezdec.
Je autorkou deseti
románů, přičemž největšího úspěchu dosáhla Měděným jezdcem z roku 2001 (česky
2004, 2013), který se stal mezinárodním bestsellerem.. Závěrečný díl trilogie o
osudech Taťány a Alexandra The Summer Garden vyjde v nakladatelství Euromedia
na konci roku 2013.
Slovo závěrem...
Úžasná kniha plná
zvratů a nečekaných okamžiků. Četla jsem ji jedním dechem a byla zvědavá na to,
co se stane. Každou chvíli kniha dostala nový spád, stačilo, aby umřela jedna
postava a všechno bylo vzhůru nohama. Téhle knize nemůžu dát nic jiného než 5
hvězdiček.
Já knihu četla v létě a také jsem si jí zamilovala!
OdpovědětVymazatOno nejde si ji nezamilovat (:
VymazatZrovna jí dočítám. Do konce mi chybí asi tak 50 stránek. Bojím se číst dál :) Dokonalá kniha! :)
OdpovědětVymazatJá to měla stejně... :D Prostě jsem se sekla a dál se mi nechtělo :D V poličce už mě naštěstí čeká druhý díl!
VymazatSouhlasím, tuhle knihu naprosto miluji, ale zároveň nějakým způsobem ji musím i nenávidět.
OdpovědětVymazat