Cover of the Week #14

Tak tahle obálka to u mě vyhrála pro tenhle týden na plné čáře.  Líbí se mi její jednoduchost a její osobité kouzlo. 

Co týden dal..

Brigáda sem, brigáda tam. Jsem na ní pořád! Ale vůbec mi to nevadí, protože mě to dokonce i baví. Tenhle týden byl nářez, protože takových lidí, co chtělo najednou jíst a byla jsem tam já a.. řekněme další brigádník (nechci prozrazovat jeho jméno, ale řeknu, že je mu 19). Protože on ani já nevynikáme ve vaření, nakonec to zbylo na mě, ale naštěstí už nevařím...Je tam totiž Monika, to je řekněme majitelka a ta vaří... chudák. To jí opravdu nezávidím :D

Ještě jsem se tím nechlubila, ale dostala jsem Marinu od CooBoo na recenzi a mám jí momentálně rozečtenou. Je to vážně skvělá kniha!

Tahle fotka je z dneška. Byla jsem nakupovat a pořídila si tuhle košili. Miluju jí! Ty ptáčci jsou ňuňácký!! 

A protože jsem nemám už ani moc co dávat, dám sem fotku z turnaje. Jestli jste četli nějaké předchozí články, víte, že jsme druhý v okrese, ale příští rok už se neumístíme :/ Z celého týmu jsem na škole zbyla totiž jenom já :D


Minions are everywhere... Chci jeno připomenout, že budu budu mít brzo narozeniny, takže se můžete těšit na další soutěž! Tu o Karanténu brzy vyhodnotím! Slibuji! :D

Co týden dal...

Ah, takže tenhle týden byl pohodový. Nic moc se nedělo a hlavně jsem nestíhala fotit! No spíš nebylo co. Počasí bylo sice krásné, ale já se koupala jenom jednou. V tom našim rožmitálským bažinci to totiž nejde moc dobře!

Přes neděli a pondělí jsem byla u kamarádky na vesnici a co jiného jsme mohli dělat, než skákat přes balíky. Musím říct, že jsem měla hrozně sedřený kolena, protože jsem si já chytrolín vzala kraťasy!

Tady jsou koťata, která přebývají u kamarádky, ale brzo půjdou ven lovit myšky a žít svůj kočičí *skoro nesmrtelný* život. 

Moje vlasy... jinou fotku z koupaliště nemám! Byla jsem tam hodně přes týden, protože přijel kamarád z Prahy, kterého vidím jednou za rok. Byl tam na tenisovém soustředění, takže jsem na koupáku strávila skoro celý týden :))

A tady jedna fotka z instagramu. Byla jsem zrovna v Lázu na brigádě v hospodě a Monika (řekněme vedoucí) mi udělala úžasné oříškové kapučíno s kopou šlehačky a skořice. Mňam! 

Tenhle týden jsem pořád na brigádě ve Věšíně na koupališti a jinak to ani nevidím. Vstanu v půl deváté a v půl jedenácté jedu tam. Domu se vracím až tak kolem té devatenácté hodiny a po deváté vytuhnu.  Jsem utahaná, ale baví mě to tam. Doufám, že vy si prázdniny užíváte a čtete! :D 

RC recenze: Krvavá romance - Spoutáni osudem

Název: Spoutáni osudem
Série: Krvavá romance
Díl: 3#
Autorka: Alice Moon
Překladatelka: Michaela Škultéty
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2013
Počet stran: 248
Anotace: Sára Dustina vysvobodila a zdá se, že prokletí věčnosti je definitivně zlomeno. Žádné nebezpečí jim už nehrozí. Tak proč oba pociťují, že není všechno v pořádku? Jako by jejich životní energie vystačila vždy jenom pro jednoho z nich a druhý musel trpět. Navíc se kolem nich nepozorovaně svírá kruh nenávisti a pomsty. Jak poznají, komu mohou věřit? Budou spolu někdy opravdu šťastní?



Můj názor...

Jsem na sebe hrdá, že jsem to s touhle sérií dotáhla tak daleko. Pokaždé když jsem otevírala další díl, věřila jsem, že to bude lepší a že se autorka poučila ze svých chyb. To se ale bohužel nestalo, ale i tak jsem se pustila do třetího dílu, který mě ničím nepřekvapil.


Sára dala Dustinovi dobrovolně svojí krev a tak ho vysvobodila. Oba si mysleli, že už je to napořád, ale něco na tom není v pořádku. Proč když jeden spí, je ten druhý silný, ale když jsou oba vzhůru, jeden je silný a jeden slabý? Oba se na to snaží přijít, ale brání jim v tom jejich nepřátelé.

Brzy teď budeš po krvi pást, toužit,

budeš ji pít chtít pro své žití,

k potravě vlci a srny budou ti sloužit,

po lidské krvi chtíč muka způsobí ti.

Emilie chce Sáru i Dustina zničit a udělá proto všechno. May je kamarádka Sáry, která chce Dustina zničit, protože ji provedl něco strašného v minulosti a ona ho považuje pořád za monstrum. A do třetice všeho dobrého špatného je tu Jonathan, který je také jejich nepřítel.


Když shrnu děj knihy, jde o lásku, která hory přenáší a o nepřátele toho zamilovaného párečku, kteří ho chtějí zničit. S knihami o upírech se v poslední době roztrhl pytel, a proto není divu, že Krvavá romance moc originality nepozbyla.


Obálky u téhle série se mi nelíbí. Ty obličeje a za nimi ještě to pozadí... Přijde mi to zbytečně přeplácané. Jediné, co se mi na obálce líbí, jsou růže, které krásně lemují okraje. U Fragmentu nemám žádné výhrady k překladu, protože jsem tam doposud nenašla nějakou výraznou chybu nebo kostrbatou větu.


Alice Moon...
Americká autorka, která se přestěhovala do Německa. V němčině také napsala svou upírskou sérii Blood romance (Krvavá romance).


Slovo závěrem...
Už jsem doufala, že třetí díl bude poslední, ale zjistila jsem, že v originále vyšel už i 4 díl. Myslím si, že když jsem přežila už 3 díly, tak čtvrtý také zvládnu. Ten konec na mě udělal dojem a jsem dokonce zvědavá, co na nás autorka připravila dále. Krvavá romance je průměrná knižní série, takže asi nikoho nepřekvapím 2,5 hvězdičkami.

Za poskytnutí RC děkuji knihcentrum.cz

Knihu si můžete zakoupit zde.

Cover of the Week 13#

Omlouvám se, že jsem tu dlouho nebyla s touhle rubrikou, ale pokusím se ji vyplňovat pravidelně! 

Takže proč jsem tuhle obálku vybrala na tenhle týden? Je úžasná! Líbí se mi její jednoduchý, ale elegantní design. A také to, že do budoucna (doufám) bude tahle kniha částí mé knihovny :3

17.-18,7.2013

Dnes mi z albatrosmedia přišly tyhle dvě krásky :))

A tohle mám od autorky Kelly Oram. V srpnu budete moct soutěžit o e-book knihy The Avery Shaw experiment. Ale více se dozvíte až v srpnu ;) 

RC recenze: Ledové oči

Název: Ledové oči
Série: Zločin
Autorka: Katrin Stehle
Překladatelka: Michaela Škultéty
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2012
Počet stran:  160
Anotace: Noc v Berlíně.
Školní výlet považuje Kira za skvělý nápad až do chvíle, kdy zabloudí. V cizím městě si připadá ztracená a zoufalá. Z ničeho nic se však odněkud vynoří mladý muž, který jí pomůže. Gunnar je pro Kiru záhadou, je jako její spřízněná duše, se kterou se nechce rozloučit. Zůstávají v kontaktu a píší si e-maily. Každý však skrývá nějaké to tajemství, někdo malé a druhý temné a děsivé... Příběh, který začal tak romanticky, se mění v noční můru. Zvládne se Kira zbavit nebezpečí, které jí hrozí?



Můj názor:

Na tuhle knížku jsem se nevím proč hrozně těšila. Měla jsem od toho velká očekávání, a proto jsem se do toho vrhla po hlavě. Doufala jsem, že to bude něco podobného jako edice thriller a možná to bude dokonce lepší. Ale celá kniha měla divnou atmosféru a ještě teď nad ní kroutím hlavou.


Kira byla obyčejná naivka, která moc sympatií neměla. Když potkala Gunnara, hned se do něj zamilovala. Měl rád všechno co ona: zelenou barvu, jeho nejoblíbenější zvíře byla taky žába. Kira si myslela, že je to její spřízněná duše, a tak si s ním začala psát emaily.

Podá mi ruku a vylezeme spolu oknem. Připadá mi, jako by mě studený noční vzduch hladil. Měsíc stojí přímo nad lesem, je vidět jen úzký srpeček.

Když to Kiře začalo být podezřelé, bylo už pozdě. Její kamarádka jí to říkala, ale ona ji neposlouchala. Z Gunnara se stal psychopat, který jí do hlavy cpal, že se milují a že budou forever happy. Tak to dopadá, když o sobě vyzradíte všechno na veřejných stránkách...


V knize jsem nenašla žádnou chybu natož kostrbatou větu. Obálka se mi zdá taková záhadná a na první pohled mě právě ona zaujala. Fialová je moje nejoblíbenější barva, takže není divu.

Je tu už jen hudba , hudba v mé hlavě a v mém dechu, v mém těle, hudba funguje a funguje.

„With the lights out, it’s less dangerous. Here we are now, entertain us. I feel stupid and contagious…“

Když se vrátím domů, už svítá.

Konec se mi líbil a jsem za něj ráda, protože jak se říká v pohádkách „Konec dobrý, všechno dobré“. Tahle série Zločin má rozhodně co nabídnout a já jsem zvědavá na další díly. Kniha Ledové oči není špatná a rozhodně je to oddychovka, která by vás mohla bavit.



Katrin Stehle...
Katrin Stehle se narodila v únoru 1972 jako nejstarší ze čtyř sester. Studovala sociální výchovu v Mnichově. V roce 2000/2001 se zabývala zejména intenzivním tréninkem výrazu a pohybu (akrobacie, pantomima, řeč těla, divadlo).


Slovo závěrem...
Kniha, která nepřekvapí, ale může zaujmout. I když není dějově moc dobrá, autorka má velmi čtivý styl psaní. Líbily se mi popisy věcí, které nebyly moc krátké ani
moc dlouhé, že by se u nich člověk nudil. Kniha byla průměrná, takže ode mne dostává 3 hvězdičky.

Za poskytnutí RC děkuji nakladatelství Fragment.

Knihu si můžete zakoupit zde. 

Co týden dal...

Tenhle týden jsem si maximálně užila a konečně je tu to letní počasí na koupání. Brigádu jsem si maximálně užila a v sobotu jsem byla obsluhovat na svatbě (už dlouho mě tak neboleli nohy a nebyla jsem tak přežraná!!) Čtení šlo trošku mimo mě, ale snažím se číst každou volnou minutu co mám (těch je opravdu málo). Teď musím dočíst všechny RC a vrhnu se na knihy, které jsem si koupila sama. Finaly.

S kamarádkou na koupáku. Nejsem zrovna padavka, ale ta mrtvá krysa, co tam plavala u břehu mi naháněla husí kůži :D 

Další fotka s kámoškou ( Petý ). To jsme slézali ty "vodopády" za námi.

Jedna zrcadlovka. V těch šatech jsem obsluhovala na té veselce a ty páskové boty co jsem měla... myslela jsem si, že mi umřou nohy! Jinak jsem si to tam užila. Ze začátku jsem byla ve stresu, protože roznášení guláše pro 110 lidí byl děs a ještě k tomu jsem se bála abych to na ně nevylila.Potom u konce, když jsem byla za výčepem tak tam byli dva pánové. Jeden byl z Prahy a druhý z Moravy. Vždycky když řekl něco po moravsky tak jsem tomu nerozuměla a ten druhý mi to překládal. Byla jsem tam asi do půl druhý do rána a už jsem tam usínala. Nohy bolí doteď! 

A na závěr fotka naší třídy! 

Kdo mě najde? :D 

UŽÍVEJTE PRÁZDNINY NA STO PROCENT A MĚJTE SE FAJN!! 

INSTAGRAM

Tak a je to tu... já věděla, že to jednou přijde! Už jsem přihlášená na instagramu! Ze začátku s tím byl trochu boj, protože jsem tomu totálně nerozuměla, ale konečně ho mám! 

Sledovat mě můžete zde.

Na jedinci nezáleží, záleží jen na misi | Rc recenze- Mise

Mise
Boy nobody
Allen Zadoff
Fortuna libri
Goodreads 3.97

Na jedinci nezáleží, záleží jen na misi.

Potřebují perfektního vojáka.

Někoho, kdo si dokáže zachovat chladnou hlavu.

Někoho, kdo jedná bez soucitu, beze strachu, bez emocí.

A proto vycvičili teenagera bez minulosti a beze jména.

Je nenápadný, málokdo si ho všimne. Střídá města, školy, kamarády, na novém místě zůstane vždy jen krátce, ale pokaždé někdo zemře. Mise je splněna a on má před sebou nový úkol.

Všechno je najednou jinak, když má zneškodnit starostu New Yorku. S jeho dcerou toho má mnoho společného a starosta mu připomíná otce. Hluboko uvnitř totiž sní o normálním životě, o lásce, o domově a o rodičích, o které přišel. Touží po obyčejném životě natolik, aby misi sabotoval?

♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ • ♦ 

Geniálně napsaná kniha, která mě chytla za srdce. Autorovi se podařilo celou tu dobu, co jsem četla knihu, pohrávat si s mojí psychikou. V jednu chvíli si něco myslíte a potom se vám začerní před očima, protože se stal přesný opak té věci, o které jste si mysleli, že jí máte prokouklou.

Voják, který plní úkoly. Matka, která mu volá po splnění úkolu a otec, který mu je posílá. Každá mise je důležitá a on jí musí splnit. Vždycky se někam přestěhuje, skamarádí se s lidmi, kteří ho dostanou do blízkosti osoby, kterou má zabít.

Probíhá to nenápadně a nikdo ho za to nepodezírá. Je to přeci jenom kluk, který byl ve špatný čas na špatném místě. Oni jsou však na omylu. Pokaždé se jmenuje jinak, jeho jména se střídají.

Tentokrát dostal úkol, který měl splnit za 5 dní. Ale bohužel se to trochu zvrtlo.

Domov je tam, kde je tvé ♥

Vzpomínky. To je slabina, kterou musí potlačit, jinak by nemusel splnit misi. V temném zákoutí mozku tuhle slabinu však má a někdy na povrch vyplouvají vzpomínky na doby, kdy byl malý. Jeho otec umřel a on byl odvlečen do programu. Mohl si vybrat smrt nebo život pod podmínkou výcviku. On si vybral smrt a tím uspěl.

Úžasná, dokonalá a originální kniha, která se zalíbí hlavně těm, co mají rádi knihy s neokoukaným námětem a chytlavým stylem psaní. Já jsem s knihou bojovala prvních 20 stran, protože jsem si chvilku nemohla na ten styl zvyknout, ale jsem ráda, že jsem se dostala k tak skvělé knize.

Allen Zadoff se narodil v Bostonu ve státě Massachusetts. Žil v New Yorku na Manhattanu, ale i v Tokiu či Los Angeles. Býval divadelním režisérem. Studoval na Cornellově univerzitě a na Divadelním institutu Harvardovy univerzity. Jeho román Food, Girls, and Other Things I Can't Have (Jídlo, holky a jiné věci, které nemůžu mít) získal ocenění Sid Fleishman Humor Award a dostal se na seznam nejlepších románů pro mladé.

O téhle knize na mém blogu neuslyšíte naposledy, protože ji určitě budu zase cpát všude možně, abych lidi přesvědčila o tom, že je vážně skvělá a stojí za přečtení! Já jsem si ji vychutnala a četla jí s chutí. Nemohu v hodnocení opominout ani vydařenou obálku! Tahle kniha ode mne dostává všemi deseti 5hvězdiček.

Za poskytnutí RC děkuji nakladatelství Fortuna libri.

Knihu si můžete zakoupit zde.

Co týden dal...

První týden prázdnin uběhl jako voda, ale nic zvláštního se v něm nestalo. Četla jsem, byla jsem na brigádě nebo venku s kamarády. Na to, že byli prázdniny mi to přišlo pouze jako jeden dlouhý víkend. Doufám, že tento týden bude lepší počasí na koupání a konečně si užiju pořádnou letní zábavu.

Líbání zakázáno jsem četla na brigádě, když jsem neměla zrovna co dělat. S kamarádkou jsme tam ještě hráli šipky a pak i ping-pong. Asi si říkáte, že je to lážo-plážo brigáda a máte pravdu, protože v ten den tam bylo jenom soustředění a kvůli počasí tam nebylo moc lidí. 

A tohle je z neděle. Hezky jsem sebou flákla na deku a četla. 

Čteme klasiku #2

Tento projekt pořádá Roxanne.

Zapojit se můžete zde. 

První knížku z mého seznamu je Lakomec, kterého jsem už stihla přelouskat a musím uznat, že to byla velmi povedená kniha. Moliére je úžasný spisovatel, který mě jeho komedií dokázal pobavit. Vím, že jsme ho brali letos ve škole a učitelka nám o Lakomci hodně vyprávěla, jak se bojí o svou truhličku peněz, je lakomý a sobecký. Docela mě to ve škole zaujalo, ale prostě jsem knihu odsoudila, protože byla napsaná roku raz dva a není to můj oblíbený žánr. Uznávám, že jsem byla hloupá, protože tohle se mi líbilo i přes to, že je to napsané v minulých století. 

Zpočátku jsem se knihy trochu bála, protože to přeci jenom byla moje první knížka, která je psána divadelní formou. Pět dějství a výstupy. Toho jsem se lekla, protože jsem nevěděla, co to bude, ale nakonec se mi to touhle formou líbilo. Lakomec mě přesvědčil, že si přečtu další knihy z Moliérova pera. 

Moje první myšlenka na první stránce:  Wow. Je to napsané opravdu zvláštně. Tohle do smrti nedočtu!

Moje myšlenka po dočtení knihy:  Tak tohle bylo něco. Rozhodně si přečtu víc takových knih! 

RC recenze: Říše temnot - Tajemný anděl

Název: Tajemný anděl
Série: Říše temnot
Díl: 4#
Autorka: L.J.Smith
Překladatelka: Milena Hordinová
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2013
Počet stran: 207
Anotace:  Šestnáctiletou Gillian zachrání před jistou smrtí podivný anděl. Stává se jejím strážcem a s jeho pomocí se dříve nevýrazná dívka stane atraktivní a populární. Vše je perfektní. Alespoň do chvíle, než začne tajemná bytost klást podivné požadavky. Co je zač tento anděl? A co ho přivedlo z onoho světa? Gillian a jejím blízkým hrozí nebezpečí. Jak bytost dostat zpátky tam, odkud přišla? 





Můj názor...
L.J. Smith je jedna z mých oblíbených autorek, protože její knihy se čtou lehce a většinou mě chytí a do konce knihy nepustí. Tajemný anděl nebyl výjimkou. Jsem ráda, že to bylo o něčem jiném než jenom o tom, jak si jistá osoba najde spřízněnou duši a pak řeší jenom to, jak se ochrání před Říší temnot. I když si tenhle díl vychvaluji, dějově byl zatím nejslabší.


Gillian je ve škole nevýrazná a krom jejích kamarádek o ní nikdo neví. Chová se tajnůstkářsky, ale není zlá nebo tak. Jednoho dne, když jde domu, uslyší z lesa dětský křik. Nejdřív se trochu bojí tam jít, ale nakonec se tam rozběhne, až se dostane k polo-zamrzlému potoku, kam zahučí. Bojuje ze všech sil, ale voda je studená a svaly jí ochabují. A najednou se tam ocitne...

(Být populární znamená, že všichni jsou rádi, když se ti něco stane.)

(Tenhle svět je krutý, mrně.) Anděl se zadušeně zasmál.

Něco jako nebe. Je to mezisvět, do kterého se dostala a poznává tam záhadného anděla, který jí zachrání život. Gillian se na stane populárnější a zamiluje se do Davida. Její život se zlepšuje a ona začíná poznávat sebe. Anděl je však čím dál tím víc podezřelejší, protože po ní chce divné věci..


Říše temnot je skupina určitých lidí s nadpozemskými schopností. Patří do ní vlkodlaci, čarodějnice, upíři a mnoho dalších. Jediné, a to nejdůležitější pravidlo pro Říši temnot, je nezamilovat se do smrtelníka a nevyklopit mu všechno o Říši. Jak je ale očividné, spousta tvorů tohle pravidlo porušuje, protože spřízněnou duši mají jenom jednu, a když jí najdou, už bez ní nebudou nikdy šťastní.


L.J.Smith...
L.J. Smith žije ve slunné Kalifornii. Doma má kočku Suzie a hromadu knih. Většina jejich nápadů na knihy přichází, když spí. Neví, jestli skutečná magie existuje nebo ne, ale přijde jí zábavné o ní psát.

Slovo závěrem...
Anděl, který má nekalé úmysly... znělo to zajímavě a kniha rozhodně zajímavá byla. Autorčin styl psaní je čtivý a proto není divu, že jsem knihu za jedno odpoledne přelouskala. Je to fajn oddechovka, která zaujme. Za mě pozitivní hodnocení třemi hvězdičkami.

Za poskytnutí RC děkuji nakladatelství Fragment.

Knihu si můžete zakoupit zde.

Zdroje: 

Anotace

Líbání zakázáno

Název: Líbání zakázáno
Série: KISS ME HOST
Díl: 1#
Autorka: Nači Júki
Překladatel: Jan Horgoš
Nakladatelství: Zoner press
Datum vydání: 2012
Počet stran: 183
Anotace: Romantická manga o sladkém středoškolském životě a o tom, co všechno může způsobit zakázaný polibek.

Patnáctiletá Mako se přestěhovala s rodinou do Tokia a nastoupila na střední školu. Ale ne ledajakou – na této škole funguje neobvyklý Klub kavalírů, mladých chlapců, kteří se věnují a dvoří děvčatům, ale nikdy jim nemohou poskytnout lásku a líbání je naprosto zakázáno. Takové věci se Mako nelíbí, nechce mít s Klubem nic společného. Ale jak už to bývá… odříkaného největší krajíc.

Můj názor...

Nemám moc ve zvyku číst shoujo mangy, protože ukřičené a bezbranné hrdinky mě iritují. Tahle manga nebyla o ničem jiném, ale i když to bylo přeslazené, tak mě to bavilo! Četla jsem to jedním dechem a díky krásné kresbě čtení ubíhalo rychle. Mako je zajímavá postava, kterou jsem si i přes všechny ty věci oblíbila.

Mangy čtu v angličtině často, a proto se mi v českém překladu tolik nelíbilo třeba-blik, sklouz, toč. Ano vím, že je to i v originále, ale počeštění mi k tomu prostě nesedlo.

Holčičí škola pouze s jednou třídou kavalírů. Držela jsem se názoru jako Mako, protože mi to přišlo jako kravina. Aby někdo sbíral body a potom je utrácel za takové kraviny.... nicméně všechno je možné a fantazii se meze nekladou a to platí hlavně pro Japonce, protože co oni v mangách vymyslí…k tomu nemám slov.

Velké plus jsou ode mne autorčiny sloupky, u kterých jsem se nasmála. Líbí se mi, že nám čtenářům sděluje průběh vzniku téhle mangy a sem tam nám prozradila něco o sobě, redaktorech a vlastně o spoustě věcech, které ani nejsou podstatné, ale člověk se jim prostě zasměje.

Když jsem v knihkupectví stála u regálku mang, přemýšlela jsem, jakou si vyberu, protože například Naruto není zrovna můj šálek čaje. Host klub ve škole? Proč mi to tak hrozně připomínalo OHSHC? Možná protože se autorka inspirovala nebo to prostě okopírovala.

Autorka se jmenuje Yuuki Nachi a já opravdu nepochopím, proč, ale sakra proč je to u nás Nači Júki. Nelíbí se mi to, ale nebudu kvůli tomu dávat nižší hodnocení než si manga zaslouží, protože tohle je chyba nakladatelství, ne mangy a tuplem ne autorčina.

Slovo závěrem...

Manga má kladné, ale i záporné body. Ta podobnost s OHSHC mě štve a ta uječenost hlavní hrdinky také.  Tohle byl průměr. K dokonalosti to mělo totiž ještě daleko, takže za mě 3 hvězdičky.

Zdroje:

Anotace

Obrázky 

Čteme klasiku #1

Tento projekt pořádá Roxanne.

Zapojit se můžete zde. 

Já a klasika. Tohle téma není zrovna u mě často používané, protože jsem doposud žádnou klasiku nečetla. Ve škole povinnou četbu nemáme (jdu do 9.třídy), a i když nás naše paní učitelka přesvědčuje k tomu, aby jsme se něco z klasiky přečetli, ještě jsem se k tomu nedokopala. Nevím jestli je to tím, že nemám moc času nebo tím, že jsem na to neměla chuť. Ale když jsem uviděla tuto výzvu, rozhodla jsem se zapojit a dát klasice šanci (přece jenom na střední jí číst budu muset, takže když se do toho ponořím už teď, nebude to vůbec na škodu). 

Na začátek jsem si vybrala nízké číslo, které chci za každou cenu splnit a když to půjde dobře, třeba bych si  potom troufla i na 6, ale kdo ví. Recenze na klasiku nebudou, ale udělám to stejně jako Roxanne a budu pouze psát příspěvky, jak se mi to zatím líbí a co mi na tom nesedí. Ufffff, jsem na sebe upřímně hodně zvědavá. 

Můj seznam: 

Lakomec, Moliére

Babička, Božena Němcová 

Měsíční párování (červen 2013) #3

Projekt pořádá Vendea. 

Trochu opožděně přidávám Měsíční párování.  Byla jsem vskutku zvědavá koho dostanu a co mi dotyčný vybere. Erný se stala tou vyvolenou a vybrala mi Zlatou lilii, na kterou se hrozně těším. Ještě mi jednu knihu ze seznamu vybrala Vendea a to  My Life Next Door. Snad obě knihy do konce měsíce přečtu :))

 

Samotářská tour - SOUTĚŽ

Moc děkuji autorům a nakladatelství Fortuna libri za spolupráci. 

A soutěž o dvě Karantény je konečně tady! :))

Pravidla: 

• Musíte být starší 13-ti let, jinak se souhlasem rodičů.

• Soutěž je pro ČR i SR

• Soutěžíme od  2.7. do 20.7.2013

• Výherce vylosuji nejdéle do 30.7. pomocí random.org

SOUTĚŽNÍ FORMULÁŘ