Název: Ledové oči
Série: Zločin
Autorka: Katrin Stehle
Překladatelka: Michaela Škultéty
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2012
Počet stran: 160
Anotace: Noc v Berlíně.
Školní výlet považuje Kira za skvělý nápad až do chvíle, kdy zabloudí. V cizím městě si připadá ztracená a zoufalá. Z ničeho nic se však odněkud vynoří mladý muž, který jí pomůže. Gunnar je pro Kiru záhadou, je jako její spřízněná duše, se kterou se nechce rozloučit. Zůstávají v kontaktu a píší si e-maily. Každý však skrývá nějaké to tajemství, někdo malé a druhý temné a děsivé... Příběh, který začal tak romanticky, se mění v noční můru. Zvládne se Kira zbavit nebezpečí, které jí hrozí?
Můj názor:
Na tuhle knížku jsem se nevím proč hrozně těšila. Měla jsem od toho velká očekávání, a proto jsem se do toho vrhla po hlavě. Doufala jsem, že to bude něco podobného jako edice thriller a možná to bude dokonce lepší. Ale celá kniha měla divnou atmosféru a ještě teď nad ní kroutím hlavou.
Kira byla obyčejná naivka, která moc sympatií neměla. Když potkala Gunnara, hned se do něj zamilovala. Měl rád všechno co ona: zelenou barvu, jeho nejoblíbenější zvíře byla taky žába. Kira si myslela, že je to její spřízněná duše, a tak si s ním začala psát emaily.
Podá mi ruku a vylezeme spolu oknem. Připadá mi, jako by mě studený noční vzduch hladil. Měsíc stojí přímo nad lesem, je vidět jen úzký srpeček.
Když to Kiře začalo být podezřelé, bylo už pozdě. Její kamarádka jí to říkala, ale ona ji neposlouchala. Z Gunnara se stal psychopat, který jí do hlavy cpal, že se milují a že budou forever happy. Tak to dopadá, když o sobě vyzradíte všechno na veřejných stránkách...
V knize jsem nenašla žádnou chybu natož kostrbatou větu. Obálka se mi zdá taková záhadná a na první pohled mě právě ona zaujala. Fialová je moje nejoblíbenější barva, takže není divu.
Je tu už jen hudba , hudba v mé hlavě a v mém dechu, v mém těle, hudba funguje a funguje.
„With the lights out, it’s less dangerous. Here we are now, entertain us. I feel stupid and contagious…“
Když se vrátím domů, už svítá.
Konec se mi líbil a jsem za něj ráda, protože jak se říká v pohádkách „Konec dobrý, všechno dobré“. Tahle série Zločin má rozhodně co nabídnout a já jsem zvědavá na další díly. Kniha Ledové oči není špatná a rozhodně je to oddychovka, která by vás mohla bavit.
Katrin Stehle...
Katrin Stehle se narodila v únoru 1972 jako nejstarší ze čtyř sester. Studovala sociální výchovu v Mnichově. V roce 2000/2001 se zabývala zejména intenzivním tréninkem výrazu a pohybu (akrobacie, pantomima, řeč těla, divadlo).
Slovo závěrem...
Kniha, která nepřekvapí, ale může zaujmout. I když není dějově moc dobrá, autorka má velmi čtivý styl psaní. Líbily se mi popisy věcí, které nebyly moc krátké ani
moc dlouhé, že by se u nich člověk nudil. Kniha byla průměrná, takže ode mne dostává 3 hvězdičky.
Za poskytnutí RC děkuji nakladatelství Fragment.
Knihu si můžete zakoupit zde.
0 komentářů:
Okomentovat
Pokud se Vám článek líbil, napište mi to! Jsem ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu, i tu negativní.