středa 28. října 2015

Books turn Muggles into Wizards | Dnešní generace mě občas děsí

Jako malá jsem se moc ráda koukala na Harryho Pottera. V mých pěti či šesti letech jsem věděla, čím chci být až budu velká. Byl to kouzelník, nejlépe jeden z Nebelvíru. Moje fantazie a představivost mě vždy zavedly do Bradavic, světa Harryho. Mohla jsem čarovat, létat na koštěti, hrát famfrpál nebo se jen tak poflakovat v prostorách školy. Taková budoucnost by se mi líbila.

books, reading, and tumblr imagePo období Harryho Pottera jsem měla Narniovskou horečku. Četla jsem všechny díly dvakrát a mým nejoblíbenějším je Čarodějův synovec. Je hezké, když jsem v mladších letech snila o dobrodružstvích, která můžu prožít, a i když je docela nereálné narazit na mluvící klobouk či lva, nenechala jsem si svou představivost vzít. 

Teď, když už jsem o pár let starší, se pořád ráda vracím do dob, kdy jsem mohla pobíhat po hřišti a řvát na děti zaklínadla, co jsem si vymyslela. Šplhání po stromě znázorňovalo zdolávání skály. Přeskakovali jsme úzké chodníky a říkali, že skáčeme přes lávu, co protéká údolím. Všechno v té době bylo jednodušší. Teď už musíme dělat závažnější rozhodnutí, učit se do školy, a pokud se rozhodnete doslova a do písmene, vrátit se do dětských let, lidé si na vás budou ukazovat. I většina malých dětí, co sedí na lavičce s mobilem v ruce, na vás budou nevěřícně zírat. 

Když se seznamuji s novými lidmi, vždycky se ptám na knížky. Možná je to trochu zlozvyk, ale zajímá mě, jestli nemám s danou osobou něco společného. Například co jsem byla v Německu, ptala jsem se jedné dvanáctileté holčiny, jestli zná Rubinrot (Rudá jako rubín). Řekla mi, že film je pěkný a tím to haslo... trochu mě zklamalo, že neřekla alespoň jméno autorky. Svým způsobem ji zase chápu. Třeba ještě do knih doroste, mně to také chvilku trvalo.

book and girl imageJenže u té holčiny z Německa to nekončí. Mnoho dětí v dnešní generaci vidí knížky jako nepřátele a nejsou schopni dostat se přes první kapitolu. Trochu mě to mrzí, jelikož neví, o co všechno ve svém dětství přicházejí. Jistý podíl na tom mají i rodiče, to vím z vlastní zkušenosti. Jako malé při před spaním vždy četli, a když jsem uměla trochu číst, tak jsem četla já jim. Nahlas a zřetelně, abych se to pořádně naučila.

Podobné problémy mívám i s mými vrstevníky; Viděla si tu fotku, co poslal xxx na snapu? Hej, koukni, co přidala na pi*da na insta! Podobné rozhovory s nikým nevedu. Snapchat nemám, na instagramu mám povětšinou fotky knih. Někdy si přijdu až divná, když se ve škole chci s někým bavit, ale všichni ostatní jsou na mobilu a je hrobové ticho. Teď zrovna nemám na mysli jen mou třídu, ale obecně všechny teenagery. Psaní dopisů, jak jsem zjistila, je také podle někoho tabu. Mám dvě kamarádky, se kterými si píši dopisy asi přes rok a je to strašně super. Dnešní generace mě občas děsí.

Tento článek jsem napsala, protože jsem se potřebovala vypsat a také by mě zajímalo, jestli to někdo vidí podobně. Ne pouze to, že dnešní generace nečte, ale jak jde všechno do háje. Venku si děti nehrají, místo toho, aby spolu šli kamarádi ven, píší si místo toho přes fb... Neříkám, že právě teď nesedím u počítače a neprokrastinuji, ale sakra, raději bych šla s někým ven nebo si četla, či si prostě jen něco vyráběla, než abych 24/7 seděla přišpendlená u počítače, mobilu nebo jakéhokoliv jiného elektronického žrouta času.


Jedno bezvýznamné plus pro ty, co dočetli moje bláboly až do konce! 

Reakce:

18 komentářů:

  1. Všechno jako kdybys mi vzala přímo z úst. Nad tímhle problémem přemýšlím už hodně dlouho. Co se týče technologií a sociálních sítí jsem zatraceně hodně pozadu. Mám jenom facebook a ten jsem si založila jen kvůli škole, jinak twitter, instagram a podobné blbosti jdou úplně mimo mě. Snapchat ani nevím, co je :D
    Telefon mám sice dotykový, ale jeden z těch úplně prvních, takže taky už několik let starý. Zrovna nedávno se mě ptal brácha, jestli si neplánuju pořídit nový, a když jsem mu řekla, že ho stejně chci jen na smsky a volání, na což mi ten současný stačí, koukal na mě jak na cvoka.
    Co se týče knížek - ani netušíš, jak mě to strašně mrzí! Mně mamka taky četla, když jsem byla malá, a jakmile jsem se naučila číst, jsem na to přešla sama od sebe. Zkrátka mi to přišlo jako přirozenost, zatímco dnešní děti, přesně jak píšeš, považují čtení za nepřítele číslo jedna, což je taková strašná škoda! Výchova na tom určitě má určitý podíl, protože když si vezmu mámina bratra, který je sám fantasy nadšenec a dost čte, tak to vidím na jeho dceři, jak má plné poličky knížek a teď dokonce dospěla do věku, kdy si začíná půjčovat jeho knížky. Na druhou stranu tátův brácha nečte nic a jeho manželka snad neměla knížku nikdy v ruce a jejich děti tím pádem to samé. Zase tak moc ale na výchově nezáleží, protože já a brácha máme výchovu stejnou a on taky nevezme knihu do ruky a znechuceně se na mě šklebí, když vidí, že čtu. Spíš to bude tou dobou. Je mladší než já, takže se narodil do doby technologií a tím pádem je pořád na počítači, a když ho odtamtud po celém dni rodiče konečně vyhodí, vleze si do postele s tabletem, takže je to fakt děs :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám také mobil už pár let, ale jelikož už na to vypadá a blbne, nový si pořídit musím :D Tablet také občas používám, mám ho jako čtečku, protože se na tom knihy také dají číst a můj mobil víc než jednu aplikaci nepobere.
      S tou generací souhlasím, mladší děti si nedokáží představit vyrůstání bez mobilů a her, u kterých dokáží sedět i několik hodin v kuse. Ráda vzpomínám na dny, jenž jsem trávila venku a hrála si. Nikdy jsem k tomu nic jiného než kamarády nepotřebovala. V mé rodina všichni čtou, tedy až na pár výjimek. Babička, mamka a teta mají rádi podobné knihy jako já, například Měděného jezdce jsme četli všichni a moc se nám líbil. Je super mít v rodině další knihomoli, jako jsem já. S tvým bratrem to však chápu. Něco podobného pozoruji u mé malé sestřnice, i když je zatím malá, rodiče ji skoro vůbec nečtou a myslím si, že až bude větší, knihy ji lákat nebudou.

      Jsem ráda, že máš stejný názor jako já! :))

      Vymazat
  2. Úplně s tebou souhlasím. Skvělí článek nemám co k tomu dodat :) Já jsem moc ráda, že mě čtení baví a, že se nepoflakuji pořád u počítače. :)
    Blog:Reading With Lucy

    OdpovědětVymazat
  3. Jo, rozhodně je to smutný. Já spíš s šokem zjišťuju, že ještě nějací lidé čtou... Mně totiž přijde, že už mám i ve své generaci problém, a to je mi sakra jednadvacet! A tak mě vždycky moc potěší, když objevím nějakého milovníka knih, i když nejde o žádného freaka, co by přečetl 80 knih ročně, ale když přečtou třeba do 15 knih ročně, je to prostě úspěch a moc mě to těší. Ale s děckama to jde do kelu už hrozně dlouho. Už jsem si toho na střední všímala, jak přišla o rok mladší vlna, tak se všechno taaaaak znatelně změnilo. Viděla jsem mezi náma až propasti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, také jsem šťasná, když potkám člověka, co alespoň trochu čte. Pár z mých spolužaček přečte asi tak 10 knih do roka, ale i to je úspěch! Myslím si, že čtení a podobné věci jdou, jak si řekla, do kelu, kvůli této době moderních technologií a vymoženostech, co se objevují na trhu.
      Máš pravdu, je to doopravdy smutné.

      Vymazat
  4. Zcela chápu Tvé pocity ohledně dnešních lidí. Vnímám to velmi podobně. Když jsem šla na vysokou, dostala jsem od taťky ,,chytrý" telefon. Upřímně, nemám ho moc ráda. Je velký, do kapsy se nevejde, pořád po mě chce nějaké aktualizace a co je nejhorší - seká se tak, že ho jednou za čas musím restartovat. Hodněkrát jsem se musela držet, abych ho nezahodila. Ale je pravda, že ve škole se mi hodí, když se mohu dostat na internet.

    A co se týče sociálních sítí.... nic z toho nemám. Mám jen blog a e-mail a tím končím :D. Na fb se sice zajdu podívat na mamčin účet (třeba na bazar knih) a musím uznat, že je dobrý, když potřebujete něco prodat. Ale jinak mi přijde třeba instagram naprosto zbytečný...

    Skvělé zamyšlení! :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mobil je sice dobrý společník a při mnoha věcech umí pomoci, ale není dobré, když je na něm člověk závislí :/ Jinak s těmi sociálními sítěmi s tebou souhlasím.
      Děkuji!

      Vymazat
  5. Taky vedu jedině bookstagram :D Prostě "nejsem krásná, ale hnusný kecy si nech" a já vedle toho "dneska čtu Verity" :D
    Taky si dobře pamatuju na moje dětství s Harrym Potterem, nádherná to doba ^^ Moc dobře vím, co asi cítíš, moje mladší ségra ne a ne začít číst, ač už jsem jí podstrčila několik knížek různých žánrů... a nejen jí, moje spolužačka mi včera řekla, že prázdniny budou super, že stráví celý čas nad Facebookem... no já jen wtf? A knihy ne-e?
    Tuším, že tohoto problému se asi nezbavíme a stejně nás všichni budou považovat za ty šílence :D Ráda bych tenhle koment ukončila něčím dobrým, ale tvůj článek to prostě všechno vystihuje :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano! :D Také se podobné věty na mém insta objevují velmi často!
      No, moji kamarádi jsou na tom podobně, ne všichni, ale někteří tráví celé prázdniny zavření doma u počítače... sice nevím, co na tom mají o_O
      Děkuju :))

      Vymazat
  6. Naprosto s tebou souhlasím. :) Přesně tak si připadám, když jdu třeba ve škole po chodbě, všichni přilepení k mobilum. Když nejste přispěndlení k internetu jako byste společensky nežili. Pokud se někdo o něčem baví, tak o tom, kdo dal komu like apod. A stejně jako tebe mě to pořádně děsí.
    Když jsem byla malá, četla jsem pořád. Buď sama anebo alespoň s mamkou. I když ta mi Harryho Pottera do deseti let zakázala, že je prý moc morbidní. Potom jsem si ale knížky zamilovala a miluji je do teď. Když mi bylo jedenáct, vážně jsem čekala na dopis z Bradavic. (Vždycky jsem si představovala, že jsem takovéto dítě mudlů s kouzelnickými schopnostmi jako Hermiona. :D) A teď vidím, že moje mladší sestra, které bylo nedávno dvanáct, přečetla za celý život tři knihy a to do školy. :( Vždycky se jí snažím nacpat knížky, které jsem měla ráda, když jsem byla stará jako ona, ale máma prohlásí, ať ji nechám, že ne každý rád čte. Jenomže já mám pocit, že z těch mladších dětí už nečte rád nikdo. No dobře, to je možná trochu radikální, ale stejně. Každopádně skvěle napsaný článek. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Juj, to je roztomilý, když si představím, že si jako malá doopravdy čekala na svůj dopis! Já jsem chodila po pokoji, mávala s hůlkou a doufala, že se sám uklidí, to si dodnes pamatuji.
      Jakožto jedináček nemám komu strkat knihy pod nos, ale občas to dělám kamarádkám nebo příbuzným. Občas mě však mrzí, že je nedokáže navnadit ani dobrá kniha k tomu, aby začali číst trochu pravidelněji.
      Zrovna dnes se kamarád divil, jak můžou být knihy zábavné. V tu chvíli jsem mu chtěla doopravdy jednu vrazit.

      Vymazat
  7. Vyjádřila si to přesně, celý svět jde do háje. Netvrdím, že já netrávím čas na počítači, ale prostě na tom nejsem závislá, mám i jinou zábavu, včetně knih. Ale s těmi mobily to je u nás úplně stejné, nikdo od něj neudělá ani krok, a když se baví, tak většinou o tom, jaký kdo napsal status.

    Technologie jsou sice užitečné, ale v dnešní době je na nich závislé všechno. Kdyby zkolabovala síť, všichni by byly nejspíš v háji a to úplně všichni. Bohužel bych řekla, že tohle bude časem jen a jen horší. Vážně by bylo fajn, kdybych se mohla jednoduše sebrat a zmizet do Bradavic. Tam by byla s lidmi rozhodně větší zábava, než v tomto světě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, kdyby zkolabovala síť, tak je víc jak polovina lidí v háji. Nevěděli by, jak využít volný čas a co mají bez internetu dělat.

      Vymazat
  8. Tomuhle rozumím naprosto přesně, hold někteří knihomolové jsou tak trochu technologičtí zpátečníci XD
    Je mi sice 26, ale svou generaci jsem taky moc nechápala, takže s tou dnešní jsem úplně mimo. Můj miláček notebook je starý uf... mám ho od střední což mluví asi za vše že? Sedm nebo osm let bude mít určitě a nijak zvlášť bych neuvažovala o novém kdybych jaksi neměla občasné problémy s jeho fungováním (to bude asi tím velkým množstvím knížek v Kobo desktopu XD), za celý svůj život mám teprve druhý mobil, ten první byl starý Siemens a měla jsem ho od patnácti, nový jsem si pořídila až na výšce a to především kvůli tomu že mi u toho starého chcípla nabíječka a zároveň mi odešla MP4, tak jsem se rozhodla, že toho využiju a koupila jsem si mobil ve kterém můžu mít i hudbu, ale stejně je to starý model dotýkáče a rozhodně to není nějaký inteligentní. Vlastně jsem ráda, že je to starý model, protože stejně kdybych si chtěla koupit nějaký novější bude tam horda nějakých pitomých aplikací které stejně nikdy nevyužiju, ale právě kvůli nim bude ten mobil drahý. Jako už i tak ty kraviny ve svém vůbec nepoužívám, mám ho jen na volání, textování a poslouchání hudby. Ne jako moderní děcka. Občas mě děsí když vlezu do autobusu a všichni jsou tam čumákem přilepeni k mobilu, co s ním proboha všichni pořád dělají?
    Facebook jsem dlouho odmítala, ale nakonec jsem si ho založila kvůli děckám ze střední, abych s nimi mohla být alespoň v nějakém kontaktu a samozřejmě toho využívám pro hledání knihomolů a skupin. Twitter mám taky jen a jen kvůli knihám a zahraničním bloggerům nebo autorům. To že někteří řeší co kdy měli k jídlu a především náctileté dámy se musí každých pět minut chlubit selfíčkem na kterém pokud možno vyniká jejich poprsí a ještě se odváží k tomu napsat že nejsou hezké, nechápu. To je vážně většina populace tak zoufálá že si musí něco dokazovat?
    Je pěkné vidět, že knihomolové zachovávají jistou část populace jako normální a zdravou, vivat knihy!
    Měla jsem se narodit do jiné doby, vidím to na viktoriánskou Anglii XD

    PS: Asi to není tak vidět, ale z mladých lidí opravdu někteří čtou a málo jich není, knihomolové nevymřou, toho se podle mě bát nemusíme =) Vždycky když vlezu do knihovny v našem mlém městečku jsou tam malé holčičky nebo kluci s hromadou knížek, gen knihomolství je podle mě věčný a je jedno jak daleko technologie postoupí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S tou viktoriánskou Anglií si to zabila xD Bylo by fajn bydlet někde bez technologií a potřeby každou chvíli "čekovat" facebook. Můj notebook už také něco zažil, ale jelikož funguje, tak nevidím důvod, proč si pořizovat nový.

      Také si nemyslím, že by knihomolové vymřeli, pořád je nás hodně, někdy se až divím, kolik existuje knižních blogů :D

      Vymazat
  9. Souhlasím s tebou na 1000000000000% Moje sestřenice, který je deset nedokáže přečíst ani dětskou knížku a povinou četbu si vymýšlí. Když jsem to slyšela a i to, že jejím rodičům to nevadí byla jsem hodně, ale fakt hodně naštvaná!! (+ takový menší třešnička toho všeho je, že hraje pořád na mobilu a kouká na televizi)

    Já jsem ráda za to, že já se sestrou hodně čteme. Tímto bych to asi ukončila.

    http://knizniblogspot.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  10. Podle mě máš na 100% pravdu. Chybí mi ty časy, kdy jsme s kamarádkami jako malé hrály schovku, hoňku a spoustu dalších her. Sice jsem jako malá moc nečetla (na to jsem až moc ráda byla venku:D), ale stejně bych neměnila. Je mi líto dnešních dětí, které jsou hlavně na mobilu a mají plno dalších elektronických věcí, ale neví jaké je to žít. Znají jenom svět za mobilem či počítačem a nevydrží bez něj ani 10 minut. A taky mě trošku mrzí, když slyším 9leté děti mluvit sprostě. Ne, že já bych nemluvila sprostě, ale já už jsem trošku starší :D A napsala si to krásně! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejsi sama, jako malá jsem také moc nečetla, ale dobře si to vystihla - uměla jsem si hrát. Ještě živě si pamatuji na můj první počítač. Moc jsem na něj nechodila a jednou mě mamka sprdla, že neví, proč mi platí internet, když tam stejně nechodím :D V dnešní době se asi nic takového stát nemůže...
      děkuji!

      Vymazat

Pokud se Vám článek líbil, napište mi to! Jsem ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu, i tu negativní.