Název: Národ
Autor: Terry Pratchtt
Ilustrace: Johny Duddle
Nakladatelství: Talpress
Přeložil: Jan Kantůrek
Rok vydání: 2009
Počet stran: 343
Anotace: V den, kdy skončil svět…
…byl Mau na cestě domů z Ostrova chlapců. Brzy se měl stát mužem. Pak přišla vlna – obrovská, táhnoucí za sebou černočernou noc. Přinesla škuner, Sladkou Judy, která na jejím hřebeni přeplula téměř celý ostrov a skončila v pralese. Ve chvíli, kdy loď ztroskotala, zbyla na palubě jen jediná živá duše (nebo dvě, pokud počítáte papoušky). Vesnice zmizela. Celý Národ zmizel. Zůstal jen Mau, který na sobě skoro nic nenosí, kalhotová dívka, která toho naopak nosí až příliš, a veliká spousta nedorozumění. Nevědí, co mají dělat, a co je horší, nevědí ani, jak si to říct. Společně musí z polámaných kousků sestavit nový Národ. Stvořit nové dějiny.
Jenže…
Kdo střeží Národ? Kde je naše pivo?
…staré dějiny nehodlají jen nečinně přihlížet, ne dokud mají Praotcové stále ještě hlas. A tak se Mau, ještě než se postaví tváří v tvář budoucnosti, musí vyrovnat s minulostí.
Národ je moudré a vtipné dobrodružství pro všechny malé i velké čtenáře, plné nenapodobitelné komické satiry Terryho Pratchetta, které – doslova – převrací svět vzhůru nohama.
• • • • •
Jednoho dne se Imo
vydal na lov ryb, ale moře neexistovalo.
Nebylo nic, jen Imo. Proto si plivl do dlaní, zamnul jimi a vytvořil kouli
z moře. Pak stvořil nějaké ryby, ale ty byly líné a hloupé. Proto vzal
duši několika delfínů, kteří se naučili alespoň mluvit, smíchal je s hlínou,
promnul ji v rukách a změnil jejich tvar. Z nich se stali lidé. Byli
chytří, ale nedokázali plavat celý den a proto vzal Imo další hlínu, promnul ji
v rukách a vypálil v ohni svého rybářského tábora. Tak vznikla země.
Svět byl stvořen
jinak, než jsme si mysleli. Stvořil ho bůh, který měl jiné zákony než mi. Lidé,
kteří se stanou něčím víc, než jen obyčejnou hlínou, se budou moct odívat
hvězdami.
Mau je mladý chlapec, který byl poslán na Ostrov chlapců. Každý, kdo se z něj po měsíci
vrátí živ se stane mužem. Když odtamtud Mau po měsíci vyplouval, stalo se něco zvláštního. Národ zmizel. Na
ostrově nikdo jiný než Mau nebyl až do ztroskotání Sladké Judy, na jejíž palubě
byla jen jediná živá duše.
Dafné je kalhotová dívka a oproti Mauovi toho na sobě nosí
příliš. Je zvyklá na slušné vychování a na vyvinutější svět, než je na ostrově.
Každý z nich mluví jinou řečí, a proto je těžké se domluvit. Klacíky a písek
jim pomohly vytvořit obrázky, ze kterých se dorozumívali.
Na tuhle knihu mě nalákala jedna recenze, která mě natolik
zaujala, že jsem si knihu musela přečíst. Byla jsem na ní hodně zvědavá a
bohužel od ní měla až moc vysoká očekávání. Myslela jsem si, že to bude kniha
přecpaná humorem a fantasy tématikou. Tahle kniha byla však spíš o životě a
smrti. Hodně se v ní řešilo i náboženství a víra v sebe samého.
Mau mi byl sympatický od samého začátku, protože se choval
vyspěle na svůj věk a byl hodně nápomocný.
Dafné jsem typovala na rozmazlenou a usmrkanou dívku, která má bohatého
tatínka. Byla to však hodná dívka, které všichni říkali „kalhotová“.
Národ je čtivá kniha s mrazivými okamžiky, u kterých
vás v očích pálí slzy. Autor si vymyslel svět, ve kterém kalhoty nosí
stoly a koně se srovnávají s prasaty. Je to úžasná ukázka o tom, že když
máme ruce a nohy můžeme se domluvit.
Obálka je zvláštní, a když jsem kolem knihy chodila
v knihovně, nezaujala mě. Přišla mi tmavá, jednobarevná a kniha tam
splývala s ostatními. Nijak nevynikala. Když se na obálku koukám o něco
déle, nacházím zajímavé věci, které se mi líbí. Palmy, delfín, úžasný měsíc
s oblaky, které vypadají jako vlny a odraz měsíce ve vodě. Obálku a
obrázky v knize ilustroval Johny Duddle.
Tohle je moje prvotina od autora, ale jeho styl psaní mě
natolik oslovil, že se podívám i po jeho nejznámější sérii Zeměploše. Kniha se četla velmi dobře, protože v ní
nebyly zbytečné pasáže o ničem, které by normálně člověk přeskakoval. Pořád se
něco dělo a Mau ani Dafné neměli chvilku klidu. Možná jsem od knihy čekala víc,
ale nemůžu říct, že jsem z ní zklamaná. Ode mě krásné 4 hvězdičky.
Zdroje:
0 komentářů:
Okomentovat
Pokud se Vám článek líbil, napište mi to! Jsem ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu, i tu negativní.