Když ta kniha na mě křičela "kup si mě, kup si mě!" | KNIHOMOLSKÉ VÝMLUVY

Známe to všichni. Nechceme si kupovat nové knihy, protože šetříme/musíme dočíst ty, co se nám doma už pár let válí/naše peněženka už by toho více neunesla. Já osobně si to říkám pořád. Ale i přes to vím, že se mi nikdy nepovede udržet mou touhu na řetězu a nerozběhnu se do prvního knihkupectví, co uvidím.

Já: Jen se tam dojdu podívat.
Kamarádka: Jasný.
Já: Vážně! Jen. Se. Podívám.
Kamarádka: Jojo.
O hodinu později vycházíme z knihkupectví...
Já: Co? Nekoukej na mě tak. Já za to nemůžu!
Kamrádka: ...

Tohle se mi stává kupodivu docela často. Moje "jen se podívám" se nakonec zvrhne a já odejdu minimálně s jednou knihou. Naštěstí už jsou na to lidé okolo mě zvyklí, ale některé z nich stále nepřestávám udivovat. Na to, že knihkupectví, ve kterém jsem stálým zákazníkem, je dost malé, jsem schopna tam strávit docela dlouho. Přeci to musím projít, a i když vím, co kde mají za knihy a tak... co kdyby tam bylo něco nového, no ne?

Já: Teď si žádné nové knihy kupovat nebudu. Nemám tolik času na čtení a doma se mi válí kupa nepřečtených knih.
Otevřu facebook. 
Já: Yay, to teď vyšel nový díl z mé oblíbené série? Ten musím mít.

Nevinně sedím u počítače. A mám špatnou náladu. 

Já: Měla bych se nějak rozveselit.... 

A pak už do nákupního  košíku padá jedna knížka za druhou. 

Teď mi to ve škole jde, měla bych se za tu snahu nějak odměnit. 

Pár týdnů jsem si už nekoupila žádnou knihu. 

... myslím si, že bych to měla napravit. 

Přerovnávám si knihovničku a uvolní se mi nějaké místo. 
Já: Měla bych ho zaplnit.



Já: Zrovna vydali Volání netvora, musím si ho pořídit!
Kamarádka: Nemáš náhodou to první vydání od Joty... a nepořídila sis tu knihu i v angličtině?
Já: Možná. Ale je to jiné vydání s filmovou obálkou!
Kamarádka: ...



Aww, tento autor je tak naprosto boží! Musím si od něj pořídit další knihy! 




Jste na tom podobně jako já? ☺