Název : Hladová přání
Autorka : Tereza Matoušková
Nakladatelství : Krigl
Počet stran : 98
Rok vydání : 2011
Anotace : Podmoří je svět, který je magií přímo prosáklý. Čarodějové na Tark Itlen, kteří ji studují, ne vždycky činí nejmoudřejší rozhodnutí. Nepodařené pokusy se ztrácejí v podzemí kláštera, kde čekají, až budou znovu nalezeny.
Když jim ze sklepení pomůžete, splní vám jakékoliv přání. Chtít za to budou jenom pár kapek vaší krve. Alespoň to tak tvrdí. Ve skutečnosti vás možná připraví o vše, na čem vám v životě záleželo. Co se stane, když se jim dostane do rukou holčička, která ještě věří v kouzelné skřítky a dobré víly z pohádek?
Moje hodnocení obálky : 3/5
Moje hodnocení : 4/5
Můj názor :
O knize vím už docela dlouho, ale nějak jsem jí nikde nemohla najít a proto děkuji Tereze Matouškové za zaslání této knihy a také za krásné věnování. Tahle kniha je moje první česká fantasy. Ze začátku jsem se k ní tolik nehrnula, ale to jsem dělala chybu. Opravdu mě velmi překvapila a to kladným dojmem. Některým lidem nesedli sprosté slova, která byla použita v knížce, ale mě se tam líbili a vždycky mě donutili se usmát. Knize dávám zasloužené 4 hvězdičky.Věříte na pohádkové postavy?
Jukata nebo-li hlavní hrdinka této knihy věřila. Atalan její opatrovník jí četl knihy ve, kterých bylo spoustu postav a strašidel , které neexistují.
Co když se zhmotní i vaše nejhorší noční můry?
Jukatiny noční můry jsou jako živé. No oni sou opravdu živé. Ale proč ?? Říká si Jukata. Je to tím, že zahlédla v jeskyni malého stříbrného skřítka jménem Cukrátko, dala mu svojí krev a on jí za to splnil nějaké přaní? Ano je to tím. Cukrátko není hodný skřítek...
Co když ublíží někomu koho má Jukata ráda?
V klášteře má Jakata všechny ráda některé sice méně a některé více , ale i přestou jsou všichni její rodina. Vyrůstá tam už od malička a nikdy nepřekročila brány kláštera. Dříve bydlela nahoře ve věži, ale Atalan si přál aby jí mohl více pozorovat a aby byla v bezpečí tak jí přestěhoval blíže k němu. Jukata proto Cukrátko schovala nahoře ve věži...
Co když si už nebude mít co přát? Co potom?
Cukrátko začalo Jukatu ovládat a přál si za ní to, co mu přišlo nejvhodnější. Jukata si přála aby ty chapadlaté příšery neublížili nikomu v klášteře to Cukrátko splnil. Jenže se z něj nevyklubal domácí mazlíček, ale pěkná potvora.
Co když má v plánu někomu ublížit?
Jukata se bojí, že má Cukrátko v plánu ublížit někomu koho má ráda. Atalanovi, Zoreně, Femorianovi spoustu dalším obyvatelům kláštera...
Je to opravdu velmi napínaví příběh a z toho Cukrátka mi šel mráz po zádech už když se seznámil z Jukatou. V knize nechybí napínavé okamžiky při kterých nevíte, co bude dál. Bez romantických kudrlinek se to samozřejmě neobejde a občas to mezi někým jiskří. Jinak se kniha čte velmi pěkně, ale není to něco u čeho by jste museli sedět do té doby než to přečtete. V knize se mi také líbí obrázky, které doplňují text.
Na obálce se mi líbí postava, která má byt Jukata. Já si jí i nějak takhle představuji. To co chytá do rukou a svítí to tak to je skřítek Cukrátko a soudě podle toho jak je to nakreslená bych tipla, že je to v jeskyni když spatřila Cukrátko podruhé. Obálka je velmi pěkné sladěná a písmo je také velmi pěkné.
Za poskytnutí téhle knížky bych chtěla poděkovat Tereze Matouškové.
Zakoupit můžete zde.
0 komentářů:
Okomentovat
Pokud se Vám článek líbil, napište mi to! Jsem ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu, i tu negativní.