Dlouhé zimní večery #4 | Milý Ježíšku... (SOUTĚŽ)

Projekt pořádaný mnou. 
Úvodní článek naleznete zde.

Jako malá jsem každoročně posílala Ježíškovi dopis, nejdříve ho za mě psala mamka, ale jakmile jsem se naučila trochu kreslit a později i psát, pěkně jsem se na něm vyřádila.  V dnešní době už mnoho malých dětí na Ježíška nevěří - což je podle mého škoda. Zazvonil zvonek a běžela jsem celá bez sebe ke stromečku, kde na mě čekala plno dárků. Na rozdíl od dnešní generace, která chce smartphony a nevím, co ještě, měla jsem radost z gumiček, nového pexesa, omalovánek...

Dlouhé zimní večery #4 | Čaj, zapálená svíčka a dojemná kniha + SOUTĚŽ

Projekt pořádaný mnou. 
Úvodní článek naleznete zde.

První adventní neděle je tu. Před chvílí byl konec prázdnin a teď už nám na dveře klepe Štědrý den. Neskutečně ten čas letí. Naštěstí už tak chaotický člověk jako já má většinu dárků nakoupených a doufám, že se letos obejdu bez stresování, zda-li mi všechno přijde včas a omylem nevynechám nějakého člena rodiny. Když jsem včera vybírala dárek pro jednu slečnu, se kterou si píšu, nemyslela jsem si, že to bude tak těžké. Stála jsem v knihkupectví před regálem, na mobilu jsem koukala na její gd profil a modlila se, aby knížku již neměla doma či si ji nepřála k Vánocům. Osobně doufám, že jsem se trefila do jejího vkusu, tak uvidíme po Vánocích, co na knihu řekne. 

Dlouhé zimní večery #4 | Kniha; dárek, který vybírám nejraději

Projekt pořádaný mnou. 

Úvodní článek naleznete zde.

Ráda dostávám dárky, ale ještě raději je nakupuji a daruji lidem. Rozzářené tváže, když zjistí, co je obsahem balíčku jsou nezapomenutelné. Minulý rok jsem například udělala našim radost s retro gramofonem. jenž jsem jim jako Ježíšek nadělila k Vánocům. Knihy kupuji hlavně rodičům, babičce a přátelům, u kterých vím, že rádi čtou. Vybírat dárky pro mě je prý těžké, říká sestřenice a všichni okolo. Dát mi knihu, kterou jsem ještě nečetla či ji nemám je podle nich těžké. Což nechápu. Nečetla jsem takových knih.... 

Dlouhé zimní večery #4 | Mé oblíbené vánoční filmy

Projekt pořádaný mnou. 

Úvodní článek naleznete zde.

S Vánoci si spojím mnoho filmů, na které se každoročně koukám a nedokáži si představit, že bych je letos vynechala. Typickou pohádkou, kterou zajisté všichni znáte je Tři oříšky pro Popelku. Dávají ji vždy o Štědrém dnu, a i když jsem si na ní vypěstovala trochu averzi, stejně se na ní ráda podívám. K Vánocům totiž neodlučitelně patří. 

Popelka: Kdepak, v celém lese, kam jen dohlédneš, je jenom jedna cácorka, pískle.
princ: Pojď dolů.
Popelka: Pojď ty nahoru.
princ: Povídám ti, pojď dolů.
Popelka: Povídám ti, pojď nahoru.

Zdroj: kfilmu.net

Dlouhé zimní večery #4 | Sweater weather

Projekt pořádaný mnou. 

Úvodní článek naleznete zde.

Sweater weather znamená svetrové počasí, kterým je označován především podzim. Já sama jsem si nošení svetru velmi oblíbila a jeden, červený, dost vytahaný, ale pořád pěkný nosím doma pořád. Není nad to zachumlat se do svetru, vzít si teplé ponožky, hrnek čaje a pěknou knížku. Toto počasí nás k tomu přímo vybízí!

Dlouhé zimní večery #4 | Úvodní článek

Projekt pořádaný mnou. 

Letošní rok není výjimkou a já znovu organizuji projekt Dlouhé zimní večery. Poprvé jste se s ním mohli setkat před čtyřmi roky, když jsem teprve začínala blogovat. Možná to zní trochu divně, ale tento projekt mi přirostl k srdci; nedokáži si představit zimu bez něj. Každou neděli psát článek na nějaké téma a při tom si vypít hrnek čaje ♥ Celoročně se na to těším! 

Dlouhé zimní večery #3 - Tradice, zvyky a obyčeje

Projekt pořádaný mnou :)

Dlouhé zimní večery

Dlouhé zimní večery #2

Dlouhé zimní večery #3 - Let it snow!

Projekt pořádaný mnou :)

Úvodní článek. 

Dlouhé zimní večery #3 - Úvod

Projekt pořádaný mnou :)

Dlouhé zimní večery

Dlouhé zimní večery #2 

Dlouhé zimní večery 2# - Vánoce plné kouzel

Projekt pořádaný mnou.

Přihlašovací článek najdete zde. 

Kdo by se netěšil na Vánoce, svátky míru a pohody. Já už se na ně těšila dlouho a konečně tu jsou. Nejvíc na nich mám ráda tu atmosféru, která je kouzelná a nejde ničím jiným nahradit.  Vánoce ráda  trávím se svojí rodinou doma, a i když jsme jenom 3, vždycky si to hrozně užijeme. 

S taťkou rádi sledujeme pohádky, jak ty nové, tak i ty staré. Mamka nás vždycky odhání od cukroví, které je na stole a všichni jsme pohromadě, jako jedna velká rodina. Vánoce jsou moje nejoblíbenější svátky v roce. 

Dlouhé zimní večery 2# - Příroda kolem nás

Projekt pořádaný mnou.

Přihlašovací článek najdete zde. 

Jak já bych chtěla bílé Vánoce, ale bohužel to vypadá, že takové nebudou a to je velká škoda. Lepší Vánoce se sněhem než bez nebo s břečkou, která se také stala už typickou pro Vánoce. Mám ráda křupající sníh pod nohama a také ráda stavím sněhuláky.

Zasněžená krajina je ta nejhezčí a nejde jí ničím nahradit. Procházky v zimě jsou mé nejoblíbenější, ale zatím jsem tu možnost měla jen dvakrát tento rok, protože sníh nevydržel moc dlouho.

(Alej Johanky z Rožmitálu)

Dlouhé zimní večery 2# - Horká čokoláda, čaj či káva

Projekt pořádaný mnou.

Přihlašovací článek najdete zde. 

Určitě každý zná ten pocit, když přijde z venku zmrzlí a nejraději by se zavrtal pod peřinu s horkým nápojem. U mě to vyhrává horká čokoláda, které zahřeje a pohladí na duši. Když občas zajdu někam do cukrárny nebo na bowling, tak si dávám spíš čaje, protože ne všude mi horká čokoláda chutná. 

Čaje. Já jsem milovník čajů, a když jdu do krámu a zabloudím k regálu s nimi, tak si pokaždé alespoň jeden odnesu. V poslední době je mým nejoblíbenějším čajem rakytník s pomeranče, který má velmi specifickou chuť. Ale nepohrdnu ani obyčejným černým nebo zeleným ☺

Kafe jsem nikdy moc nepila a až teď o prázdninách jsem s tím vlastně začala. Takže sečteno podtrženo, mým nejoblíbenějším teplým nápojem v zimě je horká čokoláda, kterou někdy nahradím čajem - málokdy. 

Dlouhé zimní večery 2# - Advent plný mystérií

Projekt pořádaný mnou.

Přihlašovací článek najdete zde. 

První adventní neděli máme už skoro za sebou a každý ji prožívá jinak. U nás ve městě je tradicí, že v sobotu proběhnou na městě jarmarky, které se konají od deseti hodin dopoledne a večer v šest u nás rozsvítí stromeček. Tento rok jsem si to nechala bohužel ujít, ale stejně o moc nepřicházím, protože každý rok je to stejné. 

Advent je odvozen ze slovo adventus neboli příchod. Začátkem adventu se lidé začínají připravovat na Vánoce. Já začínám zmatkovat, že nemám žádné dárky a ve škole nám dávají víc testů, protože "po Vánocích by jste to jistě všechno zapomněli".

Dlouhé zimní večery 2# - All i want for Christmas is you

Projekt pořádaný mnou.

Dnešní téme zní: "All i want for Christmas is you" 

Přihlašovací článek najdete zde. 

Vánoce jsou svátky, které chceme jistě strávit všichni se svojí rodinou, přáteli a se svými milými. Já je budu trávit doma s mamkou, taťkou  a samozřejmě s pejskem Kimem. S rodiči nikdy neslavíme Vánoce ve velkém, aby se sjela celá rodina a bylo nás někde namačkaných třeba 20. Myslím, že všem vyhovují jenom návštěvy, které někdy bývají až moc dlouhé... 

Kdybych si mohla k Vánocům přát jednoho živého člověka, kdo by to byl? 

Heh, ani nevím, jestli někdo, koho bych si přála k Vánocům existuje. Ale jeden človíček by tu možná byl♥  Jen nežije v česku, neumí česky a je to spíš seriálová postava... 

Dlouhé zimní večery 2# - Jmelí: způsob jak někoho políbit

Projekt pořádaný mnou.

Dnes na téma Jmelí: způsob, jak  někoho políbit :) 

Přihlašovací článek najdete zde. 

Já si na tradici s jmelím nijak zvlášť nepotrpím, ale mamka ho každý rok kupuje a věší ho na lustr v kuchyni. Minulý rok měla zlaté, ale já mám raději přírodní zelené. Ještě se mi nepoštěstilo u nás někoho přistihnout pod jmelím, ale třeba se mi tento rok poštěstí, že pod ním budu stát já - nebo taky ne :D 

 

Něco málo z historie jmelí..

Jmelí bylo svěřeno do opatrování bohyni lásky a lidem bylo navždy přikázáno líbat se pod jeho větvemi. Muž směl políbit každou ženu, kterou uviděl procházet pod jmelím. Po každém polibku utrhli společně jednu bobulku-až na tu poslední. S tou se pak jmelí nechávalo viset až do příštích vánoc.

Podle jedné legendy bylo jmelí kdysi stromem, z jehož dřeva byl zhotoven kříž, na kterém byl ukřižován Ježíš. Strom se prý hanbou seschl, aby se přeměnil v rostlinu, která zahrnuje dobrem všechny, kteří pod ní projdou.

Už ve středověku se jmelí přikládala čarovná moc a věřilo se, že chrání před ohněm a zlými duchy a proto se dodnes z jeho dřeva vyrábějí amulety a ochranné talismany.

Aby byla uchována léčivá síla jmelí, měl sběr u druidů přísná pravidla doby sběru a vhodným rituálem. Kolem doby slunovratu, šest dní po novoluní, druid odřízl jmelí jedním švihem zlatého srpu v šamanském postoji (na jedné noze, s jednou paží vztyčenou a s jedním okem zavřeným, na znamení, že není zcela přítomen v tomto světě a jedním okem se dívá do světa vnitřního). Srp představoval sluneční energii. Jmelí se muselo zachytit do bílé látky dřív, než se dotklo země, protože se věřilo, že by byla zmařena jeho moc, takto nasbírané jmelí v době zimního slunovratu rozdávali druidové lidem jako „všelék“.

Jmelí je jedna z mála tradic, co doma dodržujeme. A co vy? Máte doma jmelí nebo ne? :)

Dlouhé zimní večery 2# - Vánoční stromek z knížek

Projekt pořádaný mnou.

Přihlašovací článek se všemi tématy naleznete zde. 

 Už minulý rok jsem všude nacházela obrázky, kde si čtenáři a blogeři vytvářeli stromek z knížek. Já to chtěla vždycky zkusit, ale nenašla jsem odhodlání a zapálení pro uskutečnění. A když jsem vymýšlela témata, tak jsem rozhodla, že to zkusím.A nějak takhle to dopadlo...

Mě osobně se líbí a nebylo to nic těžkého, ale potom srovnávat knížky zpátky do knihovničky už bylo horší. A co vy? Už jste to někdy zkusili? 

Dlouhé zimní večery 2# - Zimní spánek

Projekt pořádaný mnou.

Zima už se blíží a všichni známe svátky, dny lenošení a nic nedělání..

Přihlašovací článek najdete zde. 

Úmorné počasí = úmorná nálada. Mám ráda podzim, ale když je počasí na nic, chce se mi spát a den většinou strávím nic neděláním. Podle počasí se odvíjí i moje nálada. Jsem nepříjemná jak sáňky v létě a nic mě nebaví. Nejraději bych spala nebo celý den koukala na seriály. 

Tohle počasí je ideální na čtení knih. Uvařit si čaj, vzít si něco k zakousnutí, knihu a zavrtat se do postele. To se mi potom nechce vylézat ven a většinou jsem tam do té doby, než knihu dočtu. 

Sníh, zima a venku je teplota pod bodem mrazu. Není to roční období na to, abych byla pořád venku. Takže většinou sedím u počítače, čtu a mám víc času na všechno. V tomhle období se hodně věnuji blogu, takže tu přibývají více recenze, meme a projekty.

Dárky, dárky, dárky. Začátek listopadu a já už začínám shánět dárky. Každý rok si říkám, že bych měla začít už v září, abych to stihla, ale stejně začínám až v listopadu a nestíhám. S rozdáváním dárků to mám trochu složitější, protože chodím na keramiku a všichni příbuzní něco k Vánocům chtějí.

Vždycky mi řeknou co, ale to do Vánoc zapomenu a potom narychlo vymýšlím, co komu udělám. Zabalování dárků mě stejně baví nejvíc. I když né vždycky to dopadne dobře. Ty keramické patvary se někdy těžko zabalují :)

Dlouhé zimní večery 2# - Z pohádky do pohádky

Projekt pořádaný mnou. 

Dnes na téma Z pohádky do pohádky. Vánoce jsou plné pohádek, které zpestřují atmosféru a já se o nich hodlám dnes vykecávat. 

Vánoce jsou svátky míru, pohody a televizní program je vždy nabitý pohádkami všeho druhu. Od malička se na ně koukám, a i když většinu z nich znám nazpaměť, pořád se mi líbí. Nedokážu si představit Vánoce bez pohádky Tři oříšky pro Popelku nebo Mrazíka. 

K srdci mám nejvíc přirostlé české pohádky, které nikdy neomrzí. Lehkou averzi mám na americké vánoční filmy. Santa Klaus je pro mě tabu a skřítci na severním pólu, kteří vyrábějí hračky také. Tyhle filmy způsobí akorát to, že si malé děti v hlavě utvoří mylnou představu o Ježíškovi. 

Pohádky, které má na svědomí Zdeněk Troška nikdy nezklamou. Je to přesně ten typ pohádek, kde dobro vyhrává nad zlem. Princezna ze mlejna, Z pekla štěstí nebo O princezně Jasněnce a létajícím ševci. To jsou prostě pohádky mého dětství. 

Pod Štědrovečerní večeří si nepředstavím jenom bramborový salát s řízkem, ale také zapnutou televizi s pohádkami. Často dávají ty, ve kterých hraje Jan Werich - Pekařův císař, Byl jednou jeden král atd. Můj táta je naprosto miluje, takže není divu, že si je pouštěl i v létě, když měl dovolenou.

Dlouhé zimní večery 2# - Vánoční seznam přání

Projekt pořádaný mnou.

Dnes na téma Vánoční seznam přání. sice je teprve říjen, ale určitě už všichni přemýšlíme nad tím, co by jsme chtěli k Vánocům. Já už to mám vybrané, teď jen, jak to zdělit rodičům :) 

Přihlašovací článek najdete zde. 

Když jsem byla malá psala jsem ručně dopisy, které jsem pak s mámou dávala za okno a čekala, až si pro ně Ježíšek přijde. Ty časy mi chybí, protože teď mámě naškrabu na kousek papíru jednu věc, kterou chci a tu většinou dostanu. Teď si přeji spíš moderní vymoženosti, ale dříve to byly sponky, gumičky, panenky a třeba pastelky. A i tohle mi udělala strašnou radost. 

Co bych to byla za knihomola, kdybych si pod stromeček nepřála žádné knihy. Tento rok je jich sice jen pár, ale jsou to knihy, které si přeji už delší dobu a byla bych hrozně ráda, kdyby se mi pod stromečkem objevily. 

   

  

Každé Vánoce si přeji jeden hlavní a dražší dárek. Tento rok si přeji kameru, protože já jsem člověk, který miluje natáčení. Myslím tím hlavně ve škole, ale videa o knihách mám také ráda. Předminulý rok mi rodiče k Vánocům koupili malou kameru (ale je rozbitá, proto chci novou), o které jsem nevěděla, protože jsem neměla vybraný žádný takový dárek. Já jsem se pod stromečkem skoro rozbrečela- protože mi rodiče udělali strašnou radost♥

Tento rok bych chtěla být více kreativní a vytvořit dopis, který bych sice nedala za okno, ale rodičům. Chybí mi ta tradice, že jsem celé odpoledně seděla a vymýšlela, co budu chtít k Vánocům. Sice jsem vždy napsala miliardu věcí a pak to s mámou zkracovala..... jenže mě to strašně bavilo. 

Dlouhé zimní večery #2 - Láska prochází žaludkem

A jsme konečně u prvního příspěvku do mnou vymyšleného projektu. Láska prochází žaludkem - tak se jmenuje dnešní téma, pod kterým si každý z vás představí něco jiného. Jsem zvědavá, jak se s prvním článkem poperou ostatní blogeři a co napíšou :)
Úvodní článek s tématy a linkovač, do kterého se pořád ještě můžete přihlásit, najdete zde. 

Každý z nás je určitě závislý na nějakém jídle. Někdo nedá dopustit na čokoládu, na gumové medvídky nebo třeba na kebab. Já miluji jablka s eidamem- spojení obou chutí je pro moje chuťové buňky přímo jako extáze. Čokoládu mám také velmi ráda, ale nerada jí jím moc často, protože když sním třeba celou, je mi po ní blbě a říkám si, že čokoládu už nikdy jíst nebudu - ale to stejně nedodržím.

Vánoce se už skoro blíží a já se hrozně těším na cukroví, vánočku a štědrovečerní večeři. Moje mamka umí totiž moc dobře péct a vařit, ale já jsem tyhle geny bohužel nezdědila. Ale ráda bych jí tenhle rok udělala radost a upekla pusinky- které nejsou těžké a nejde na tom nic zkazit (doufám).

Hrozně ráda peču. I když ne vždy to dopadne podle plánu. Naposledy jsem dělala muffiny, kterých mělo být 12 a recept byl strašně jednoduchý. Ale když jsem dělala druhý krok a přimíchávala hladkou mouku, měla jsem jí málo a dala jsem tam polohrubou. Pak jsem si tam dávala, co jsem chtěla a bylo jich nakonec 30. Nakonec to dopadlo celkem dobře. Ve třídě se po nich zaprášilo, ale je fakt, že padly i názory, že to chutná jako chleba nebo že je to gumový.

♫Máma mi říkala "Láska prochází žaludkem" a i když moc nevaří, vím že mě furt miluje♫ 

Fast food je asi nejhorší možnost stravování, kterou ani já nemám ráda. Neříkám, že si jednou do měsíce nedám hranolky se smaženým sýrem, ale abych to jedla každý den, to fakt ne. Když vidím fotky z Ameriky, tak na každém roku je stánek s nějakým rychlím občerstvením. Jsem ráda, že u nás v Česku tohle není. Přeci jenom si dám raději guláš než hamburger.

Když v nějaké knize čtu, že jde někdo na večeři, jídlo není moc často popisované a nehraje tak velkou roli. A když je to popisované, tak tomu zase já nevěnuji tak velkou pozornost, protože mě spíš zajímají jiné věci než zrovna jídlo. Piper (Bohové Olympu) je například vegetariánka a když byli na výpravě, maso nahrazovala tofu.

"Říká se, že láska prochází žaludkem. Teda nevím jak u vás, ale mě prochází žaludkem něco úplně jinýho a jde to hned ven." 

Dokonalý partner. Já nemám tak velké požadavky, ale chci, aby uměl vařit. Neříkám, aby byl nějaký výborný kuchař... snídani do postele by ale zvládnout mohl! Já třeba dobrá kuchařka vůbec nejsem. Umím si udělat tak míchané vajíčka, těstovinový salát a tím už asi tak končím.

Je dobré, když s partnerem sedíte u stolu a panuje tam harmonie. Při jídle se pobavíte, vylíčíte si nové zážitky a společně si promluvíte třeba o tom, co vás trápí. Nedokážu si totiž představit, že bych s někým měla žít a jedli bychom v jiných místnostech nebo ještě hůř, u jednoho stolu, ale bylo by hrobové ticho.

Co bych uvařila, kdybych někoho, kdo se mi líbí, pozvala na večeři?
Určitě něco, co by nebylo moc složité, abych to nemohla pokazit. Ale také, aby to nebylo moc primitivní. Nejspíš bych udělala špagety.

Moje nejoblíbenější jídlo?
Bramborový salát s řízkem (sice je to obyčejné jídlo, ale je jedno z mých nejvíc oblíbenějších!)

Co nerada jím?
Ryby.

Věřím na to, že láska prochází žaludkem? Myslím, že když dva lidé k sobě chovají sympatie, nezáleží tolik na tom, jak perfektně umí oba vařit. A co si myslíte vy?