Cover of the Week #87

A world divided.

A queendom without an heir.

An ancient enemy awakens.

The House of Berethnet has ruled Inys for a thousand years. Still unwed, Queen Sabran the Ninth must conceive a daughter to protect her realm from destruction—but assassins are getting closer to her door.

Ead Duryan is an outsider at court. Though she has risen to the position of lady-in-waiting, she is loyal to a hidden society of mages. Ead keeps a watchful eye on Sabran, secretly protecting her with forbidden magic.

Across the dark sea, Tané has trained all her life to be a dragonrider, but is forced to make a choice that could see her life unravel. Meanwhile, the divided East and West refuse to parley, and forces of chaos are rising from their sleep.

Samantha Shannon kromě série Kostičas vydala i novou knihu The Priory of the Orange Tree, je to pouze stand-alone román s naprosto božskou obálkou. Na knihu jsem narazila náhodou, hledala jsem, kdy v originále vyjde čtvrtí díl ze série Kostičas a narazila na její novou knihu. Sama autorka napsala, že na příbehu pracovala od roku 2015 a je nadšená, že se konečně dostal ke čtenářům. Číst či nečíst? Jsem dost zvědavá, takže prozatím si dám knihu do to-read listu a uvidíme, třeba se ji chopí nakladatelství Host. 

CHLAPEC, KTERÝ UMĚL LÉTAT | Recenze & rozhovor

Knihu si můžete přečíst zde. 

"Představil se mi jako Tomáš, ale nedlouho poté už pro mě byl jenom chlapcem, který byl posedlý létáním. Od pohledu snílek, ačkoliv v tom věku, ve kterém jsme byli... Kdo by nesnil o dokonalém životě a nadpřirozených silách?

Stávali jsme v zimě u oken v družině, sledovali, jak padají obrovské sněhové vločky, luskali do rytmu a zdálo se nám, že se tím něco děje. Že se snáší k zemi postupně rychleji a pak zas pomaleji, podle toho, jak jsme to zamýšleli. Když člověk něco vidět chce, prostě to vidí, i když to tam není. A děti jsou v tomto obzvláště dobré, protože ještě nemají mozky poškozené krutou realitou. " 

Máte chuť přečíst si knihu, která Vás naprosto zničí? Pokud ano, Chapec, který uměl létat je Vaším šálkem kávy, protože na konci budete sedět se zavřenou knihou v klíně a nevědět, co dál. Očekávala jsem milý příběh plný klišé dějových linek a happy endu, ale v tom jsem autora naprosto podcenila. A možná proto jsem se po dočtení cítila tak mizerně. Skvělé na tom je, že na otázky, zda-li autora baví ničit své čtenáře a plánuje v tom pokračovat se mi dostalo dvojího ano. Máme se tedy ještě na co těšit.

Příběh se odehrává v Česku a hlavní hrdna je slepě zamilován do svého nejlepšího přítele, Tomáše. Kluci se potkali již v útlém věku a vyrůstali spolu, nikomu se nepodařilo mezi ně dostat. Tomáš byl ten, co měl hlavu v pejru, rád pozoroval hvězdy a mluvil v hádankách, zatímco jeho kamarád stál nohama pevně na zemi. Jejich vztah byl vystaven hrozbě přechodem na vysokou školu, a i když od sebe byli jen "čtyři paneláky", hodně se toho změnilo.

Kniha je útlá, proto Vám k příběhu neprozradím více, budete si ji muset přečíst. Osobně jsem mile překvapená, zamilovala jsem se do příběhu a nemohla se od knihy odtrhnout. Oba hrdiny jsem si zamilovala, každý byl jiný, výjimečný, ale společně tvořili správnou dvojku, doplňovali se. Komu bych příběh doporučila? Rozhodně všem milovníkům LGBT literatury a krátkých povídek. Chlapec, který uměl létat je kniha na zamyšlení, a rozhodně Vám nebude stačit si ji přečíst pouze jednou.

Sečteno a podtrženo: Chlapec, který uměl létat je útlá knížek s nebeskou obálkou a ilustracemi. Přečetla jsem ji behěm hodiny, příběh mě totiž vtáhnul dovnitř a já nemohla přestat. Pro příště bych sama sobě doporučila číst o čem knihy jsou, než se do nich vrhnu, protože konec mě dostal do kolen. Andymu bych chtěla moc poděkovat za krásné věnování a záložku, nelituji jediné koruny, co jsem do knihy vrazila a doufám, že se dočkám vydání tvých dalších dílek. Ode mě si kniha odnáší krásné 4 hvězdičky.

ROZHOVOR

Ahoj, prozradil bys nám něco o sobě? Například něco, co o tobě málokdo ví?

Ahoj, prozradil bych rád, ale budu muset popřemýšlet, co je takové, že to o mně neví úplně každý, protože na stránce, v knihách, na Instagramu a všude je spousta maličkostí, ke kterým má přístup každý.

Přesto však většina lidí vůbec neví, kdo reálně jsem, protože nejsem zrovna dvakrát společenský a obecně si spíš držím odstup. Zatím mě viděli jen dva moji čtenáři a nevidím to, že by lidí, kteří mě takto uvidí, bylo víc než zhruba tak pět.

A moc lidí asi neví třeba i to, že nosím jen jednu kontaktní čočku. 

Co pro tebe kniha Chlapec, který uměl létat znamená?

Znamená toho docela hodně. Jednak je to první fyzická kniha, kterou jsem dal dohromady (vyjma diplomové práce, ale to se fakt nepočítá, že jo), takže u mě bude mít už jen kvůli tomuto vždy speciální místo.

Její obsah má pro mě ale taky obrovskou hodnotu, protože tato knížka mi dovolila uzavřít jednu zásadní kapitolu života, takže se teď můžu těšit z toho, že jdu v životě dál a už se nemusím ohlížet.

Pamatuješ si na nějaký zásadní moment, když jsi knihu psal?

Zrovna Chlapce jsem napsal během chvilky, takže na takovéto věci nebyl moc prostor. Ale pamatuju si, jak jsem poprvé napsal kus toho příběhu (nějaký kousek z prostředka knihy) a od toho se odvíjel celý zbytek. Pamatuju si, jak jsem cítil tu potřebu to celé sepsat. Doufám, že mě něco takového potká i v budoucnu.

Paperback nebo hardback?

Rozhodně hardback. Paperbacků osobně ani tak moc nemám, většinou jen u těch knih, které jsem vážně chtěl mít v knihovničce a nebyla jiná možnost.

Jakým knižním žánrům se při svém psaní nejraději věnuješ? A proč?

Moc rád v posledních letech píšu různé druhy básní. Co se týče prózy, převládají u mě nejspíš novely a povídky, mým cílem je opravdu plnohodnotný román.

Pokud se bavíme o žánrové variantě, nejvíc mě baví psychologická díla, v poslední době i humorná, lehce romanticky laděná... Záleží to dost na momentální náladě. 

Kdo je tvým knižním „crushem“?

Nemyslím, že mám knižní crush. Ale když jsem si tu otázku přečetl, tak mě jako první napadl Sirius Black, což nedává smysl, když vezmeme v potaz, že jsem spíš cat person. Takže netuším proč. 

Pokud bys měl to štěstí setkat se se svou oblíbenou knižní postavou, kdo by to byl? A proč?

Oblíbenou postavu nemám, ještě jsem nečetl knihu, kde bych se s postavou mohl opravdu více ztotožnit.

Co tě inspiruje k psaní?

Obvykle moje zážitky, okolí, sny, lidé. V podstatě vše, když mi to přijde dostatečně zajímavé.

Sci-fi, fantasy nebo dystopie?

Ani jedno příliš nečtu, ale kdybych si měl vybrat tak dystopie a těsně za ní fantasy. Naopak třeba v seriálech zas sci-fi.

Jak dlouho ti trvá napsat knihu?

To je ošemetná otázka. Pokud je rozsahem jako třeba vydaný Chlapec, tak to se dá napsat za 1–2 dny. Pak je ale třeba Budoucnost, kterou jsem psal cca 8 měsíců a Bratra přes pět let. Záleží na spoustě faktorů.

Povedlo se někdy nějaké knize tě rozbrečet?

Ano, ale já jsem citlivka, rozbrečí mě kde co, když to ke mně nějak přiroste...

Káva, čaj nebo horká čokoláda?

Piju vše, takže podle chuti. Nejvíc ale káva.

Máš nějakou knihu, kterou miluješ, ale ostatní ji nenávidí nebo naopak?

Asi ne. Čtu často knihy, o kterých se příliš nemluví, takže ani nemůžu vědět. A ze známějších titulů čtu obvykle takové, které půlka lidí nesnáší a druhá miluje. 

Řadí se psaní mezi tvé každodenní rutiny?

Beletristické psaní rozhodně ne, jiné psaní určitě ano.

Plánuješ do budoucna vydat další knihu?

Ano, tento rok bych rád vydal stejným způsobem jako Chlapce i Chlapce v sukních a příští rok, případně 2021, bych rád oslovil nakladatelství.

Tvá nejoblíbenější dětská kniha?

Určitě Harry Potter, i když by se dalo polemizovat o tom, jestli je to vyloženě série pro děti, nebo pak Malý princ, kde je stejný problém. Pak si pamatuju, že jsem hrozně rád četl pohádky od Němcové.

Kde nejraději píšeš?

Doma na sedačce s notebookem na klíně, v Costě nebo v knihovně. Ale jinak je mi to vesměs jedno.

Jaký je tvůj názor na Wattpad, na kterém publikuješ svá dílka?

Myslím, že to je skvělá platforma pro lidi, které psaní baví. Umožňuje získání zpětné vazby, je jednoduchá, intuitivní. Za mě fajn. Jasně, má svoje mouchy, ale to je všude. S komunitou je to občas horší, aspoň tedy tu v Česku, o čemž jsem psal už párkrát třeba na svojí stránce, případně i ve skupinách o WP apod. Je smutné, že si tuhle fajn platformu (třeba v zahraničí díky ní vyšly reálně knihy, že jo) sami ničíme, když by stačilo, aby to lidi začali pojímat trošku jinak a bylo by to skvělé místo pro hledání nových opravdových talentů.

Ale já na Wattpadu pravděpodobně i tak zůstanu, přestože trochu koketuji s myšlenkou, že půjdu i jinam.

Děkuji za rozhovor!

Tobě taky díky, bylo to zábavné. 

DALŠÍ AUTOROVA TVORBA NA WATTPADU 

| U každé obálky je proklik na příběh na wattpadu. |

       

   

 

Slovo závěrem? Podporujme lidi, co píší na wattpad a sami si své příběhy vydávají. Neříkám, že na Wattpadu nenalezneme věci, co pravděpodobně neměly být nikdy napsány, ale na druhou stranu nesmíme všechny házet do jednoho pytle. Například Andy má čtivý styl psaní a rozhodně by si zasloužil, aby jeho knihy vycházely v našich nakladatelstvích. Obdivuji lidi, co někdy vydali knihu sami, doma mám například dvě takové knihy z pera Veroniky Burgerové, Radečka od Katky Heřmanové či Písečníky od Václavá Dvořáková. Všechny dílka se četly jedním dechem a já Vám je vřele doporučuji. 

Cover of the Week #86

Once upon a nightmare, her fairy tale begins...

After Lyra—a princess incapable of speech or sound—is cast out of her kingdom of daylight by her wicked aunt, a witch saves her life, steals her memories, and raises her in an enchanted forest ... disguised as a boy known only as Stain. Meanwhile, in Lyra's rival kingdom, the prince of thorns and night is dying, and the only way for him to break his curse is to wed the princess of daylight, for she is his true equal. As Lyra rediscovers her identity, an impostor princess prepares to steal her betrothed prince and her crown. To win back her kingdom, save the prince, and make peace with the land of the night, Lyra must be loud enough to be heard without a voice, and strong enough to pass a series of tests—ultimately proving she’s everything a traditional princess is not. 

Knihy od A. G. Howard mám velmi ráda, a proto není divu, že Stain jsem ihned zařadila do svého to-read listu. Obálka je zajímá, líbí se mi, že knihy od této autorky "ladí" - mají podobný design a lehce uhodnete, kdo knihu napsal. Anotace naznačuje, že o jakýsi retelling pohádky, samozřejmě temnějsí a plný nečekaných zvratů. Nejsem si jista, zda-li se CooBoo chopí i této knihy, každopádně bych se k ní ještě letos ráda dostala. 

KING | Jane Doe a majetnický zločinec

Goodreads 4.23 | Databáze knih 90% | ČBDB 87%

King, zuřivý, vášnivý, odhodlaný. Vyrůstal v nelítostném světě a vždy žil na hraně zákona. Dnes je umělecký tatér, ale také kariérní kriminálník a drsný alfa samec, který byl právě propuštěn z vězení. Doe. Naprostý protiklad. Její vlastní minulost je záhadou. Poté, co se probudí v popelnici celá potřísněná krví, není schopna vybavit si jedinou vzpomínku na to, kým je a odkud pochází. 

"Novinka od nakladatelství Ocelot, román roku, který si nesmíte nechat ujít," ze všech stran se na mě valila upozornění, že kniha z pera T. M. Frazier míří do Čech. Byla jsem zvědavá, i když podobné knihy nevyhledávám tak často, většinou se jedná o oddechové čtení, u kterého se skvěle pobavím. Když se mi kniha dostala do rukou, byla jsem nadšená, design celé obálky je naprosto skvostný a mnohokrát lepší nežli originál. Kámen úrazu však přišel po první kapitole, kdy jsem zaváhla nad tím, jestli knihu vůbec dočtu. 

Brantley King byl právě propuštěn z basy a jeho kámoš mu uspořádal uvítací párty, jenže King už si je neužívá na tolik, jako před tím. Něco tomu chybí. S Preppym se seznámil v útlém věku a od té doby spolu podnikají v různých - většinu času ilegálních - věcech. Doe, dívka, jež ztratila minulost. Vlastně se ani Doe nejmenuje, ale když ji našla Nikki, bylo zázrakem, že ještě žila. S Kingem se seznámila na jeho uvítací oslavě, na kterou přišla kvůli jedinému účelu: najít si motorkáře, který by ji uchránil než vymyslí, co dál. Jeden z chlapů, Bear, chtěl aby potěšila Kinga, jenž se zašil v pokoji. Bohužel ten s Doe nic míc nechtěl. A pak se to zvrtlo. Všechno. Nikki Kinga okradla o šest táců, postřelila Doe, utekla a z Doe se stal Kingův majetek.

Protože já se totiž právě chystám prodat své tělo. A ten zbytek duše, co mi ješě zůstal.  

Nikki našli mrtvou, bez peněz. King trval na tom, že Doe zůstane jeho majetkem, dokud ho to nepřestane bavit, nakonec ji pustil. Jenže ne na dlouho. Doe neměla kam jít a naletěla jednomu z mnoha podivínů, King ji zachránil. Nárokoval si ji jako jeho majetek. Byla jeho a neměla na výběr. Jenže Doe chtěla svobodu, i když neměla nic. Neměla vzpomínky, přátele, peníze, střechu nad hlavou, ale stále chtěla být volná. S Kingem neprožili lásku na první pohled... a i přes to se nakonec sblížili natolik, že King odhalil Doe svojí minulost. Proč byl ve vězení a kdo je Max. 

Doe byla typickou hlavní hrdinkou. Zranitelná, naivní a tvrdohlavá. Její charakter se během knihy nijak nevyvinul, a proto jsem zvědavá na další díl, jenž rozhodně přinese mnoho nových překvapení a ztracenou minulost. King neměl v mládí štěstí, s kamarády se rozhodl podnikat, prodával trávu a byl velmi opatrný.. i tak nakonec skončil ve vězení na tři roky. Popsala bych jej jako majetnického, výbušného a vychytralého, přeci jen mě na konci zaskočil a nemile překvapil. Hlavní postavy jsem si nezamilovalo, jejich chemie mě sice neoslnila, ale i tak si další díl ráda přečtu. Autorka ví, jak na čtenáře... takový cliffhanger jsem u Kinga doopravdy nečekala.

Líbilo se mi, jak na mě leží.
Jak se mě dotýká. Jak po mně touží
Ne. Nestačí říci, že by se mi to líbilo.
Šíleně jsem po tom toužila.
Zbožňovala jsem spaní vedle jeho těla.
Zbožňovala jsem cítit se vedle něj tak malá. 

Tracey Marie Frazier je jednou z nejprodávanějších autorek v USA a její knihy byly přeloženy do mnoha jazyků a vydány po celém světě. Autorka si užívá psaní románů s odvrácenou stranou, románů s antihrdiny a odvážnými hrdinkami. Žije na Floridě se svým manželem a dcerou, když zrovna nepíše, tak se věnuje svým čtenářům, poslouchá country a cestuje. 

Drsné, temné a "raw", tak bych knihu popsala. Autorka se s ničím nepáře, své postavy nechala trpět a jejich život nebyl procházkou růžovým sadem. T. M. Frazier má zvláštní a dosti specifický styl psaní, takže se připravte i na pěknou dávku vulgarismů. Kvůli nim jsem po prologu a prví kapitole byla šokována a knihu na dlouhou dobu odložila. V tomto ohledu vyhrála zvědavost. Vždyť je kniha tak oblíbená a dobře hodnocená. Třeba se to zlepší. A věřte, že se to zlepšilo. Nebo jsem si na to zvykla a konečně se do knihy začetla. (Dalším rušivým elementem, jenž mi při čtení vadil, je formátování. Na tom by mělo nakladatelství Ocelot zapracovat.)

Nezdálo se mi o něm; v tom měl pravdu.
Protože King nebyl sen.
King byl noční můra. 

100 lidí, 100 chutí - přesně k téhle knize se to hodí. King je velmi dobře hodnocenou knihou, ale vždy se najde někdo, komu se nelíbí. Pokud máte rádi romantické knihy, jež jsou temné, drsné a dost přitažené za vlasy, tak si Kinga přečtěte, třeba se Vám bude líbit. A mít Kinga v poličce je potěšením pro oči, protože jak už jsem se zmínila v druhém odstavci, obálka je naprosto dokonalá. 

Sečteno a podtrženo: King není mým šálkem kávy. Neříkám, že jsem knihou byla naprosto zklamána a vůbec se mi nelíbila, to vůbec ne, jen mě neoslnila. Mnoho lidí hodnotí Kinga kladně, zamilovali se do příběhu a byli unešení hlavními hrdiny. Já knize dávám 3 hvězdičky. Další díl s názvem Tyran zůstává v mém hledáčku a já jsem zvědavá, co si pro nás T. M. Frazier připravila. 

Román King jsem dostala na recenzi od internetového knihkupectví Megaknihy. cz, kterému velmi děkuji za spolupráci. 

Prvotinu z nakladatelství Ocelot si můžete zakoupit zde. 

MOJE KNIŽNÍ NEJ ZA ROK 2018

Rok 2018 mi přinesl do života hodně změn. Hodil mě do vody a nechal mě, abych se v tom naučila plavat. V květnu 2018 jsem úspěšně odmaturovala na Obchodní akademii a Vyšší odborné škole v Příbrami a v září 2018 začal můj vysokoškolský život. Byla jsem zvyklá na dojíždění, ale najednou jsem si musela zvyknout na kolej, jiný školní režim a mnohem více zodpovědnosti. Momentálně studuji na Západočeské univerzitě v Plzni - Management obchodní činnosti, aka na MOČce. 

Letos jsem přečetla pouze 49 knih a 10 473 stránek. Pod rukou mi prošly zajímavé knihy - pustila jsem se i do moderní poezie a samozřejmě ještě narychlo před maturitou dočítala povinnou četbu. Na příští rok jsem si challenge stanovila na 50 knih, ale ráda bych zkusila i nové knižní žánry, začala více číst české autory a být ve vybíravější v tom, co chci číst. 

Nejlepší knihy, co jsem četla 

   

1984 je kniha ze seznamu povinné literatury k maturitě. měla jsem z ní trochu obavy, hlavně proto, že mi ji učitelka k maturitě nedoporučovala. Nicméně jsem 1984 přečetla velmi rychle a byla okouzlena - tedy trochu znechucena režimem, jenž byl v knize popsán, ale rozhodně toto dílko z pera George Orwella doporučuji. Já sama se k němu hodlám vrátit. Malého prince jsem četla podruhé, ale i tak jej sem musím zařadit. Všichni víme, že Sarah J. Maas je skvělou autorkou, já nejsem výjimkou a patřím do řady jejích obdivovatelů. Nejvíce se mi z prvních třech dílů líbil ten druhý s názvem Dvůr mlhy a hněvu. Jako zabít ptáčka je taktéž povinnou četbou, byla jsem příběhem okouzlena a naprosto se do něj zamilovala.

Nejlepší knižní hrdinové 

  

Fever se řadí k mým nejoblíbenějším sériím, proto není divu, že do tohoto seznamu zahrnuji Mac. Od prvního dílu se její charakter vyvíjel a já jsem velmi spokojena s tím, jak ji autorka nechala dospět. Fayere, Sarah J. Maas, Dvůr trnů a růží. Co k tomu víc dodat. Letos jsem přečetla novou knihu od české autorky Michaeli Burdové. Hlavní hrdinka Nala, poslední Dcera Hvězd, na mě též zapůsobila, líbilo se mi, jak se během knihy stala z dívky s kamenným srdcem dívka, která začíná pomalu vnímat a cítit jako člověk. 

Nejvtipnější knihy 

  

Humorous History já náhodně vybranou knihou z Amazonu, dobře jsem se u ní odreagovala a pobavila. Just the Sexiest Man Alive, další slaďárna, která pobaví a neurazí. 

Nejlepší knižní pár 

Feyre a Rhysand. Kdo by jim mohl odolat. Pokud jste se ještě k této sérii nedostali, vřele doporučuji. Já jsem po prvním díle nebyla nijak nadšená, jelikož jsem před tím četla Sklenění trůn, ale dala jsem sérii druhou šanci a naprosto se zamilovala do celého příběhu. Nemůžu se dočkat dalších dílů! 

Největší překvapení 

   

Pestilence jsem viděla u Vendey a anotace mě velmi zaujala. Děj se točí pouze kolem dvou postav a pojem bad boy zde dorůstá opravdu jiných rozměrů. O myších a lidech. Nikdy bych neřekla, že tak útlá kniha mě dovede k slzám, ale stalo se. There is Beaty in the Bleeding je sbírkou poezie, pohladí po duši a čte se skoro sama. The princess saves herself in this one, pustila jsem se do této sbírku kvůli srovnávání s Milk&Honey, kterou jsem též četla, avšak Amanda Lovelace vytvořila mnohem lepší dílko, ke kterému se neustále vracím. 

Písečníci a bludný asteroid | Vyhlášení soutěže

RECENZE | ROZHOVOR | UKÁZKA | WEB 

Všem děkuji za účast v soutěži, doufám, že Vás tato série článků a spolupráce s autorem bavila. Jsem moc ráda, že jsem měla příležitost na blogu uspořádat soutěž o skvělou knihu a také bych tímto chtěla samotnému autorovi poděkovat za spolupráci a popřát mnoho dalších knižních úspěchů! 

Vítězem podepsaného výtisku knihy Písečníci a bludný asteroid se stává: 

Tereza