Maturita, formalita | Pocity & dojmy

Pokud sledujete můj blog už nějaký ten pátek, tak víte, že jsem letos maturovala. Též jsem před maturitou vydala článek na téma Já a povinná četba, kdy jsem se zmiňovala, že se maturity bojím jak čert kříže. Když se tak zpětně ohlédnu, nebylo to tak strašné. Učitelé nás strašili a vždy říkali: maturita je vaší první zkouškou v dospělosti a musíte se na ni pilně připravit. V jistém ohledu měli pravdu, doopravdy mě to stálo úsilí a pevné nervy...

Studovala jsem na Obchodní akademii, obor ekonomické lyceum. Ve svých čtrnácti letech jsem neměla nejmenší tušení, co chci dělat - učitelé na základce mi radili gympl, ale s tím, že biologie, fyzika a chemie mě nikdy moc nebavily, rozhodla jsem se pro obchodku. Své volby nelituji. I když jsem musela vytrpět dva roky, co jsme měli chemii, biologie, zeměpis a fyziku, docela jsem si oblíbila odborné předměty, jako je účetnictví, informatika či ekonomie.

Čím se liší maturita na odborné škole? Máme toho trošku víc. Krom státní češtiny a angličtiny, která se skládá ze tří částí (ústní, didaktický test a sloh), jsme měli ještě praktickou zkoušku, z níž jsme měli jednu známku: informatika, účetnictví a obchodní korespondence. A navíc k ústní ANJ a CJL jsme měli ještě povinnou ekonomii a jeden povinně volitelný předmět, já si vybrala účetnictví.

S tím, že jsem nezanedbala přípravu a učení, jsem byla schopna odmaturovat pouze s jednou dvojkou (z češtiny). Za což jsem nesmírně ráda, protože jsem si chtěla dokázat, že když si něco vezmu do hlavy, tak za tím půjdu a dám do toho všechno. V tomhle případě to bylo vyznamenání - na které se mě nikdo nebude nikdy ptát, ale měla jsem ze sebe radost a skvělý pocit, to je nejdůležitější.

Ústní část pro mě byla asi nejhorší, co se přípravy týká. Češtiny jsem se sice nebála, ale měla jsem v seznamu knihy, jichž jsem se nebála a knihy, které jsem si tak úplně vytáhnout nechtěla. Avšak jsem měla šťastnou ruku a vytáhla si Malého prince. (Tu knihu jsem četla asi třikrát, neměli mě na čem nachytat.) Z účetnictví jsem měla Daňovou evidenci aka podnikání fyzických osob, z eka Podnikání a v angličtině jsem povídala o knihách. Ano, štěstí stálo při mně.

Co dál? Hodně jsem přemýšlela nad pedagogickou školou. Baví mě práce s lidmi a jako učitelka jsem se viděla již odmalička. Jenže jsem se toho bála, a tak jsem si řekla: budu pokračovat. Přihlásila jsem se na Západočeskou univerzitu do Plzně, fakulta ekonomická, obor Management obchodní činnosti. Nejsem si jistá, jestli jsem si zvolila správně, to zjistím až postupem času. Nyní se připravuji na začátek zimního semestru a popravdě se toho bojím. Moje bývalá třídní nám vždy kladla na srdce, že vysokoškolská léta jsou ty nejhezčí. Odloučíme se od rodičů a začneme býti samostatní. Popravdě se tím uklidňuji. Jenže vím, že mě čeká hodně nových věcí - a některé z nich budou obtížné.