• Rychleji mluvit nedokážu

    Je téměř nemožné říct, kdy se to přesně stane. Také to neznamená, že necháte všechno okolo ladem a soustředíte se jen na jednu věc. Ten vlak jednou přijede. Možná už je na cestě a vy o tom ještě nevíte.
  • Lidé, kteří mě znali

    "Jen ke mně buď upřímná, dobře? Od teď?" Přikývla jsem a lehla si vedle ní, obtočila jsem kolem ní ruku. Upřímná. Možná to bude to nejtěžší, oč mě kdy žádala.
  • Ve stínu černých ptáků

    Seděla jsem ve vlaku ve vlastní zemi, v roce, který vymyslel ďábel. 1918.
  • Případ ukradeného zubu

    "Jackaby vzdychl. "Ano slečno Rooková. Je to Rumplcimprcampr. Odhalila jste mě. Jsem vychytralý pohádkový skřet." "Rozhodně by to nebylo to nejdivnější, co jste mi řekl od chvíle, kdy jsem pro vás začala pracovat.""
  • Sníh nebo popel

    „Věřit v něco většího nám někdy pomáhá být víc sami sebou.

čtvrtek 4. srpna 2016

Můj školní rok 2015/2016

Pokud sledujete můj blog už delší dobu, tak víte, že navštěvuji Obchodní akademii, obor Ekonomické lyceum. Letos jsem úspěšně prošla druhým ročníkem a musím říci, že jsem plně vyčerpaná. Na blog jsem většinu roku prděla a dokonce jsem chvíli uvažovala nad tím, že s blogováním úplně seknu. Což popravdě zvažuji jednou do roka, jenže pak si vzpomenu, kolik úsilí jsem za ty čtyři roky vložila do něčeho takového a když mě vždy přejde anti-čtecí období tak si uvědomím, jak mě to baví.

Upozornění: dlouhý článek o mém životě, číst na vlastní nebezpečí!