Labyrint: Útěk
James Dashner
YOLI
2014
Goodrieds 4.02
Všechno se změní... Když se Thomas probudí ve výtahu, nepamatuje si nic než své křestní jméno. Nemá žádné vzpomínky na rodiče ani na domov a netuší, jak se dostal tam, kde je. Jeho paměť je prázdná. Není však sám. Když se výtah otevře, Thomas zjistí, že má kolem sebe chlapce, kteří ho uvítají na Place, širokém prostranství uzavřeném vysokými kamennými zdmi. Placeři, jak si jeho obyvatelé říkají, nevědí, proč nebo jak se tam ocitli. Kam jejich paměť sahá, vědí jen to, že každý den se otevřou kamenné brány do labyrintu, jenž je obklopuje. A stejně tak se každou noc pevně zavřou. Jednou za měsíc přiveze výtah nového chlapce. A nikdo nechce zůstat v labyrintu po setmění. Thomasův příchod Placeři očekávali. Ale další den se objeví dívka - vůbec první, která na Plac dorazila. A ještě překvapivější je zpráva, kterou jim doručí. Placeři byli vždy přesvědčení, že když se jim podaří labyrint kolem Placu vyřešit, najdou cestu domů... ať je to kdekoli. Ale čím dál víc se zdá, že Labyrint řešení nemá. Dívčin příchod nevysvětlitelně způsobí, že si Thomas začně připadat jiný. Něco mu říká, že by mohl znát některé odpovědi - kdyby našel způsob, jak se dostat k temným tajemstvím uzamčeným v jeho mysli.
Můj názor...
Když jsem si tuhle knížku kupovala, byla jsem v jednom
ohni. Nevěděla jsem, jestli si ji chci přečíst a nebo ne. Naštěstí jsem se zadívala na obálku...
ehm hlavně na Dylana O'Briena a věděla jsem, že bez té knížky neodejdu. Labyrint
je mojí první knížkou od YOLI a udělala na mě dojem jak po grafické stránce,
tak i po té obsahové.
Na stejnojmenný film jsem se těšila už nějaký pátek, ale v
hlavě se mi pořád honily myšlenky jako: Mám si před filmem přečíst knihu? A tak
jsem se do ní pustila. Ze začátku jsem byla trochu zmatená a spolu s hlavním
hrdinou jsem některé věci prostě nechápala. Autor mě nechával tápat ve tmě a
čekat na to, co se jako další stane.
Hlavní hrdina Thomas sice byl mým oblíbeným hrdinou, ale
Chuck na tom byl podobně. Byl jednou z nejmladších postav v celé knize a také
se objevoval na scéně často. K srdci mi přirostla hlavně jeho upovídanost a to,
jak se snažil být na všechny milý, ale ne vždy se mu to vyplatilo, protože
skoro nikdo ho neměl rád.
Začíná se to
vyjasňovat, asi už vím, o co půjde. Tuhle větu jsem si při čtení řekla
několikrát, ale pokaždé jsem ji zapomněla a raději na ní přestala myslet,
protože se pokaždé stalo něco, čím se od základu všechno změnilo. U konce jsem měla
strach o své nehty, jelikož to pořád ne a ne dobře skončit.
Děj...
Thomos se probere ve výtahu a neví, kde je, natož pak kam
se to dostal. Lidé tam vypadají staře, nosí obnošené oblečení a první dojem na
něj moc přátelský neudělali. Thomas se ocitl v Labyrintu... tedy v té bezpečné
části , v Placu. Všechny jeho vzpomínky jsou pryč, jako kdyby mu někdo vymazal
paměť, jediné, co si pamatuje, je jeho jméno.
Plac přijde Thomasovi povědomí, ale neví proč. Hned jak se
tam dostal, začal vyzvídat o Labyrintu a hlavně o běžcích, kteří se každý den
vydávají prozkoumávat Labyrint a když se vrací, zapisují si poznatky a kreslí
mapy. Každým dnem se Labyrint mění. A tou nejděsivější věcí na něm jsou
Rmutové, kteří číhají všude po Labyrintu a pokud po jejich bodnutí nedostane
člověk sérum, zemře.
Když už se všechno začíná zdát jasné, najednou přijede
výtahem dívka. Hned po Thomasovi. Nikdo to tak nebylo a lidé jsou patřičně
vyděšeni. Má vzkaz, který musí vyřídit Thomasovi. Oni jsou poslední. Tohle je
konec.
James Dashner...
James se narodil a vyrůstal v Georgii, ale nyní žije v
Rocky Mountains se svou rodinou. Má čtyři děti, někteří by si mohli myslet, že
příliš mnoho, ale myslí si, že je tak akorát. Kdysi dávno, James studoval
účetnictví a pracoval v oblasti financí, ale nyní píše na plný úvazek již
několik let.
Ve svém volném čase, James miluje číst, sledovat filmy a
(dobré) televizní pořady, lyžuje a čte. (četba byla zmíněna dvakrát úmyslně.)
Nejvíce ze všeho je vděčný, že se mu dostalo možnosti vydělávat na živobytí
psaním příběhů, a do značné míry se domnívá, že je ten nejšťastnější chlap na
světě.
James je autorem trilogie THE MAZE RUNNER a THE 13TH
REALITY série. Také před několika lety publikoval řadu (počínaje A DOOR IN THE
WOODS) s malým vydavatelem.
Hodnocení...
Strhující, napínavé, akční. Těmito slovy bych shrnula celý
děj knihy, který se ani na chvilku nezastavil a já nestačila zírat, co se děje.
Autorův geniální nápad na tento svět opravdu obdivuji a jsem nesmírně zvědavá,
na další díl. Ten konec byl.... překvapující a já pořád nevím, co si o tom mám
myslet.
Zdroje:
Konec mě také překvapil, na další díl se rozhodně těším. :)
OdpovědětVymazathmm, hmmm :D ve svém to-readu mám tuhle knihu už pekelně dlouho, pravděpodobně jsem na ni padla, protože se začal točit film, tak si ji lidi skupovali :D a já pak zjistila, že se má vydávat i v čj :D
OdpovědětVymazat(a teď samozřejmě, jak je to všude, tak je to pro mě děsné utrpení :D)
Jenom si ji taky kup! :D Vážně.... Nebudeš litovat, fakt super knížka :D Dej na mě!
VymazatKnižka má peknú obálku, to máš pravdu :) Rada by som si ju prečítala a potom si pozrela aj film . :)
Vymazatjo, řeknu si to u každé knihy a "bye bye, erasme":D
VymazatJá vím.... tak si ji zamluv v knihovně třeba... :D (Jestli už jí tam máte)
VymazatÚžasný článek :-)
OdpovědětVymazatUž dlouho jsem také chtěla napsat recenzi této knížky / filmu a napsat svůj názor, ale zajímal mě i názor ostatních lidí, tak jsem koukala po internetu a hodně mě překvapilo, že lidé (hádám spíše dospělý) měli k tomuto filmu tolik negativních komentářů.
Když jsem u tebe četla, že jsi se zadívala na obálku knížky a hlavně na Dylana, tak jsem byla hrozně ráda, že nejsem sama kdo to tak měl !:-D:-)
Kdyžtak můj článek tadyy : http://welcometoglade.blogspot.cz/2014_11_01_archive.html