MICHAELA BURDOVÁ | ROZHOVOR

1. Prozradila bys nám pár slovy něco o sobě?

Jmenuji se Míša, je mi 28 let a miluji psaní. Fantasy knížky píšu už 12 let a právě chystám vydání své nové již 13. knihy. Má prvotina Poselství jednorožců získala ocenění za nejoblíbenější dětskou knihu roku 2009 v anketě SUK – 3. místo, nominaci na Zlatou knihu a také se vydává v zahraničí. Temná fantasy o vlkodlacích Syn pekel vyšla i v angličtině a prodává se na americkém Amazonu. Psala jsem do rubriky Profíci radí pro časopis Pevnost a porotcovala jsem v soutěži Hledá se autor bestselleru 2015. Ráda maluji, vystavuji své obrazy, dělám ilustrace, zbožňuji zvířata a miluji svoje pejsky Charlíčka a Jessíčka. Jsem vegetariánka, napůl veganka a snažím se angažovat v ochraně zvířat.

2. Bylo pro tebe psaní knih vždy snem?

Právě že ne. Chtěla jsem být veterinářka a mým velkým snem později bylo stát se mořskou zooložkou. Kouzlo knih jsem objevila až někdy v 15 letech a o rok později jsem si řekla, že zkusím napsat knihu. Buď mě to bude bavit nebo ne. No a baví mě to dodnes.

   

3. Kolik knih si už napsala? Která je ti nejbližší?

Když budu počítat svou právě dopsanou knížku, je jich 13. Ke všem mám silnou vazbu a každá je mi blízká něčím jiným, protože jsem každou psala v určitém období svého života. Hodně mě teď ale pohltila právě má čerstvě dopsaná kniha Dcera hvězd. Pracovala jsem na ní 2 roky a moc se těším, až vyjde.

4. Máš nějaké místo, kde píšeš nejraději?

Doma v ložnici u stolu, občas u rodičů, schoulená v křesle.

5. Čím sis přála být jako malá?

Výše zmíněnou veterinářkou. Vždycky jsem milovala zvířata. Když jsem ale později zjistila, co všechno vlastně veterina obnáší (krev, operace, usmrcování…), rychle jsem si to rozmyslela. Rozhodla jsem se, že se stanu malířkou. Což se mi vlastně splnilo. Mým velkým snem ale byla mořská zooložka. Láká mě to dodnes, protože mě mořský svět fascinuje.

   

6. Jak se jmenuje tvá nová kniha, komu bys ji doporučila?

Dcera hvězd. První díl temné fantasy série o válečnicích bohů. Je to příběh o odvaze, síle, osamění a smrti. Doporučila bych ho všem, kdo mají rádi temnější fantasy a mytologii 

7. Upír, vlkodlak, čaroděj nebo elf?

No, to je těžké! Byla jsem blázen do upírů, ale přitahují mě i vlkodlaci. V závěru to ale vyhraje elf. Vždycky jsem je obdivovala – koneckonců o tom svědčí i fakt, že jsem je obsadila do 9 svých knih.

8. Čemu se věnuješ, když zrovna nepíšeš nebo nekreslíš?

Moc ráda chodím na dlouhé procházky do přírody se svými pejsky. Taky hodně čtu, ráda chodím do kina, cestuji. Baví mě jóga, trampolína a kolo, ale jsem moc líná. 

9. Jaký autor/ka je tvým vzorem?

Nemám asi přímo vzor. Obdivuji Tolkiena a Kinga, ale knihy si vybírám spíš podle toho, jak mě zaujmou.

   

10. Vyber si jednu svou knižní postavu a popiš její hudební vkus.

Tak to je těžké -  moje postavy hudbu totiž moc neposlouchají. Až na Noel z Volání sirény – Pomsta. Je to středoškolačka z Anglie. Ráda si pustí pop-rock i klasický rock, ale tajně miluje ploužáky a všechny romantické písničky, jako je song z Titaniku nebo A thousand years ze Stmívání.

11. Kdybys nemohla být autorkou, čím by si byla?

Tak to nevím. Možná ilustrátorkou dětských knížek nebo ošetřovatelkou v zoo.

12. Jak dlouho ti průměrně trvá napsat knihu?

Většinou rok. Někdy i déle. Dcera hvězd mi zabrala přes 2 roky práce. Psát jsem ji ale začala už v roce 2011. Tehdy jsem sepsala asi 50 stran. Potom jsem se k ní občas vracela v průběhu psaní dalších knížek jakou jsou Křišťály moci nebo Syn pekel. Plně jsem se na ni ale zaměřila až před dvěma lety.

13. Zvažovala si někdy, že bys psala pod pseudonymem?

Na úplném začátku mě to napadlo. Ale připadá mi to příliš neosobní. Jsem hrdá, že můžu na svých knížkách vidět své jméno 

14. Co pro tebe znamená úspěch?

Znamení toho, že to, co dělám, dělám správně, a že to těší nejen mě, ale i ostatní lidi. Úspěch je pro mě také odměnou za tvrdou práci, kterou se snažím odvádět.

15. Jak vybíráš jména pro své postavy?

To je čím dál těžší! Jak se knihy hromadí, vzniká větší riziko, že se jména budou podobat. Vždycky ale postupuji podle toho, aby mi jméno dobře znělo, dobře se mi psalo i vyslovovalo a krásně pasovalo k dané postavě. Také se musí lišit jména např.: pro elfku a pro záporáka. Třeba Thargos je tvrdé jméno. Představuje postavu grona v mém příběhu Dcera hvězd, který patří mezi záporáky.

16. Podporuje tě v psaní tvá rodina, přátelé a blízké okolí?

Ano, neskutečně moc. Bez nich bych nikdy nedosáhla všeho, co se mi podařilo. Podpora mé rodiny je obrovská a já si jí obrovsky vážím. Stejně tak mě podporuje a povzbuzuje přítel i kamarádi.

17. Co bys na závěr vzkázala svým čtenářům?

Jsem ráda, že vás mám. Opravdu. Každičký vzkaz, který od vás obdržím, je pro mě jako poklad. Vždycky mi vyloudí úsměv na tváři a zahřeje mě u srdce. Moc si vážím vašeho povzbuzování a nemůžu se dočkat, až se společně vrhneme do nového světa v mé knížce Dcera hvězd!

Děkuji Míše za skvělý rozhovor a nově navázanou spolupráci. Můžete se těšit na články o jejích knihách - a dokonce Vás nemine ani soutěž. Doufám, že se jí zúčastníte a pomůžete mi podpořit tuto skvělou českou autorku a její knihy!