Písečníci a bludný asteroid | ROZHOVOR

Pokud jste si všimli, momentálně mi na blogu běží menší projekt se začínajícím českým autorem, Václavem Dvořákem. Budu velmi ráda, když si přečtete mou recenzi - která Vás, doufám, na knihu naláká. Jako poslední článek z tohoto projektu bude soutěž o jeden podepsaný výtisk, jenž Vám zašle sám autor. Máte se na co těšit! A teď už k rozhovoru... 

Dobrý den, ještě jednou moc děkuji za souhlas k rozhovoru. Co byste nám o sobě prozradil?

Dobrý den a děkuji za možnost povídat o mé knížce. Jmenuji se Václav Dvořák a pracuji jako docent na Technické univerzitě v Liberci. Písečníci a bludný asteroid jsou mým prvním románem pro děti a mládež. Na příběhu jsem pracoval pět let a další rok mi trvalo, než jsem rukopis vydal jako knihu.

Mohl byste pro čtenáře, kteří o Vaší knize slyší poprvé, stručně a vlastními slovy shrnout děj?

Hlavní hrdinou knihy je jedenáctiletý Tomáš Nebula, sirotek žijící na planetě Písečnici. Touží se podívat do vesmíru, ale místo toho musí pracovat v dolech vykopaných neznámými mimozemšťany. Do cesty se mu připlete malá Lucka a on se s ní proti své vůli skamarádí. Když se mu naskytne příležitost se do vesmíru vydat, musí si vybrat – navždy odletět a opustit Lucku, nebo zůstat a pokusit se odhalit tajemství své minulosti.

Proč jste se rozhodl vydat knihu na vlastní náklady? Zkusil jste před tím oslovit nějaké nakladatelství?

Já jsem vlastně nikdy netoužil po tom, vydat si knihu sám. Naopak – na autory vydávající si díla sami jsem se díval svrchu. Rukopis jsem nabídl jistému renomovanému nakladatelství a tam byli z příběhu nadšení. Jenže spolupráce nakonec stejně nedopadla. Prý jsem moc náročný. Chtěl jsem dělat věci naplno, být aktivní autor, mít vlastní stránky, pořádat besedy, psát blog… Ale když jsem svoji vizi představil nakladatelství, narazil jsem. Než aby se se mnou nakladatelství „dohadovalo“, raději okamžitě ukončilo spolupráci. A to myslím doslova – k žádnému jednání vůbec nedošlo! Možná v tom sehrála roli i moje neochota pozměnit jména hlavních postav, kdo ví… Každopádně to byla tak negativní zkušenost, že jsem to zkusil sám. A vyšlo to.

Jste spokojený s tím, jak kniha vypadá? (obálka, ilustrace..)

Určitě. Jakmile jsem se rozhodl, že si knihu vydám sám, šel jsem do toho opět na sto procent. A protože některé věci skutečně neumím, hledal jsem pro svoji knihu profesionály – od korektorky a dlouholeté redaktorky Albatrosu Šárky Krejčové, přes ilustrátora Jakuba Cenkla až po grafika Jana Herynka. Samozřejmě, že vždy si člověk může říkat, že něco se mohlo udělat lépe a na některé věci má každý člověk jiný názor. Ale knížka se libí a to je hlavní!

Hodláte pokračovat v psaní a vydávání knih?

V psaní určitě, ale jestli půjdu i nadále cestou autora samovydavatele, to skutečně netuším. Je to hodně náročné, časově i finančně. Na druhou stranu „nikdy neříkej nikdy“ a teď, měsíc po vydání mé první knihy, je skutečně ještě brzy na hodnocení. Co se psaní týče, tak dokončuji druhý román, ale dokud nebude opravdu hotový, je na jakékoliv podrobnosti ještě brzy.

Když jste vymýšlel postavy do svého příběhu, nechal jste se inspirovat lidmi ve Vašem životě?

Jedna postava z mého okolí tam je, ale samozřejmě neprozradím která. Pravda je, že mám v příběhu docela dost dívčích postav. Asi je to tím, že sám mám doma dva kluky a tak si to tímto vynahrazuji J. Většinou ale vytvářím nové postavy proto, že je typově potřebuji do příběhu. Znám jejich motivaci, schopnosti a postupně mi z toho vykrystalizuje ta správná osobnost. To, že se mi pak k nim hodí někdo z mého okolí, je víceméně náhoda.

Stalo se Vám někdy v průběhu psaní knihy, že jste ztratil inspiraci a byl v koncích? Jak jste se s tím vypořádal?

Stalo a hned na začátku. A tak jsem začal hledat, jak se vlastně knihy píší, jak psát čtivě. Našel jsem si literaturu a vše si nastudoval. Nevím, zda jsem na to nešel moc vědecky, ale vyplatilo se. Jsou zkrátka metody, jak autorský blok a ztrátu inspirace překonat a znalost řemesla, v tomto případě spisovatelského, je základem úspěchu.

Lákal Vás vesmír již od malička?

Lákal, ale určitě nejsem ten typický „milovník“ vesmíru. Doteď třeba nemám vesmírný dalekohled a k pozorování noční oblohy jsem se pořádně dostal až letos, kdy jsem měl příležitost vidět jižní oblohu. Ta moje „láska“ k vesmíru se spíše projevuje v představách – sněním o tom, jaké by to asi v tom vesmíru mohlo být. V tom Tomáš Nebula, hlavní hrdina knížky, vychází ze mě osobně. Napsání příběhu o Písečnících pro mě byla vlastně možnost, jak si ten svůj sen podívat se do vesmíru alespoň trochu splnit.

Patří čtení a psaní k vašim každodenním koníčkům?

Četl jsem hodně v dětství, vlastně až do svých studií, mnohdy to bylo třeba pět knih týdně. Četl jsem samozřejmě zejména sci-fi (Jules Verne), hlavně dobrodružné, ale mojí nejoblíbenější četbou byl Asimov a jeho série Nadace. Pak jsem měl spoustu let čtecí pauzu a ke čtení se vrátil až se svými dětmi – a začal psát. Psaní se opravdu pravidelně věnuji posledních pět, ale třeba už toho nenechám. Na čtení bohužel už moc času nemám.

Kdo je vaším vzorem a inspirací, co se autorů týká?

Určitě nemůžu popřít inspiraci dílem J. K. Rowlingové – jako autorka knih je výborná a její knihy jsou opravdu dobře napsané. Chtěl jsem se inspirovat právě v tom.

Ještě jednou moc děkuji za rozhovor. Vzkázal byste něco čtenářům?

To já děkuji za rozhovor! A co vzkázat čtenářům? Ať více čtou! Hlavně české autory, ať se jim nebojí dávat šanci a zároveň ať se nebojí dobré knihy českých autorů propagovat – doporučovat známým a podobně. Také je dobré, dříve než si knihu koupí, zajímat se o recenze, zkrátka hledat a podporovat zejména to dobré a nejít jen s davem. Pokud lidé chtějí číst dobré české knihy, musí jim trochu pomoct a začít mohou třeba u Písečníků a bludného asteroidu J . My, čeští autoři, to máme totiž velice těžké.

Písečníci a bludný asteroid | RECENZE

Goodreads 4.67 | Databáze knih 92% | ČBDB 85%

Když vyrůstáte v sirotčinci na zaostalé planetě Písečnice, nemáte zrovna super vyhlídky. A je úplně jedno, že se v dolech vykopaných mimozemskou rasou vyznáte jako nikdo jiný. Můžete akorát snít, že jednou pojedete do Hlavního Města. Ledaže ... ledaže by se k Vaši planetě blížila mezihvězdná loď a vy jse dostali pozvánku na palubu. Potom si musíte vybrat: navždy odletět a studovat na vesmírné akademii  pro tajemné pátrače, nebo zůstat a pokusit se odhalit tajemství své minulosti. 

Kniha Písečníci a bludný asteroid se mi zprvu jevila jako milé, pohádkové čtení, u kterého si odpočinu, proto když mi sám autor napsal, zda-li bych jeho prvotinu nezrecenzovala, byla jsem nadšená. Ráda objevuji nové české autory a ještě raději se pouštím do nových žánrů - I když po tom, co jsem četla Manolita, jsem si knihy pro mládež velmi oblíbila. Václav Dvořák vydal knihu na vlastní náklady a když se mi poprvé Písečníci dostali do rukou, mile mě překvapili. Kniha se pyšní nádhernou obálkou a ilustracemi od Jakuba Cenkla a ještě více mě překvapil její formát - pevná vazba s přebalem. Písečníci jsou prostě pastvou pro oči.

"Pamatuji si den, kdys přišel do dolu," promluvil důlní mistr podivně zastřeným hlasem. "Byls tam poprvé a znals cestu. Od prvního chvíle jsi věděl kudy kam! Nemám tušení, jak to děláš. Je to něco mezi nebem a zemí."

Budoucnost, vesmír a mimozemšťané. Těšit se můžete na všechno. Děj se odehrává na planetě Písečnici, kde lidé vybudovali svou kolonizaci, nejzajímavější je, že pod krátery jsou doly, jenž nevybudoval člověk, nýbrž jiná, mimozemská rasa. Hlavní hrdina, sirotek  Tomáš Nebula, rád tráví noci venku a pozoruje oblohu, vždy ho velmi fascinoval vesmír a ví toho o něm více, než ostatním přiznává. Lucinka, dívka ze sirotčince, jej osloví s tím, že má být jejím průvodcem, to se Tomášovi ani trochu nezamlouvá. Proč by měl dělat průvodce malý ufňukaný holce? Jenže od té doby, co ji pozná, si ji oblíbí a nebojí se riskovat vlastní život pro její záchranu. Doly jsou nebezpečné a není radno zacházet do neoznačených míst, Tomáš má tu výhodu, že zdá důl jako svoje boty -vždy dokáže najít cestu zpět.

K planetě se blíží mezihvězdná loď Poutník - a mimo zkoumání flóry a fauny na Písečnici, chce rekrutovat nové členy posádky. Tomáš vždy snil o vesmíru, ale nikdy by nevěřil tomu, že dostane tu příležitost studovat na vesmírné akademii. Nemá rodinu, a tak by ho nemělo nic držet v sirotčinci, jenže slíbil Lucince, že ji neopustí - a proto vymyslí způsob, jak to splnit. I když se záhy dozví, že se budou vídat jen o prázdninách, je rád, že není sám. Největším tajemstvím však stále zůstává Tomášův původ. Kdo byli jeho rodiče a jak přišel ke svým výjimečným schopnostem?

"Jsem tvůj průvodce. Už nikdy tě nenechám samotnou."

Ano, nebudu originální a stejně jako další recenzenti uvedu, že příběh mi připomínal ten z pera J.K.Rowling. I když je pár shod neopominutelných, vůbec mi to nevadilo. Přeci jen chlapců se zajímavou minulostí a výjimečnými schopnostmi je plná řada. Hlavní dvojici, Tomáše a Lucku, jsem si velmi oblíbila už na začátku děje, kde jsem doufala, že se spojí. Co se dalších postav týká, též jsem s nimi byla spokojená. Vševědoucí Alice a Jana skvěle doplňovaly Tomáše a Olleho. 

Václav Dvořák je začínajícím českým autorem, vystudoval fakultu strojní na Technické univerzitě v Liberci, kde dnes působí jako docent. Na svém prvním románu Písečníci a bludný asteroid pracoval pět let, příběh chtělo původně vydat renomované nakladatelství, ale Václav Dvořák se nakonec rozhodl pro cestu nezávislého autora. Projekt na vydání knížky umístil na Startovač, kde se mu za krátký čas podařilo vybrat více než dvojnásobek požadované ceny. Více se o autorovi můžete dozvědět zde.

První co si uvědomil venku mimo loď, bylo prázdno. Všudypřítomná, ničím nerušená prázdnota doprovázená absolutním tichem. Před ním a okolo něj nebylo nic než prázdný prostor a hvězdy. Jako když na Písečnic spával pod noční oblohou, ale tady to bylo tisíckrát intenzivnější. 

Komu bych knihu doporučila? Rozhodně všem, co se chtějí odreagovat a mají chuť na pohádkovou jedhohubku. Jelikož se blíží Vánoce, doporučila bych knihu i jako dárek pro dítě, rozhodně neurazí a dokáže leckterému dospělákovi, ale i dítěti, vykouzlit úsměv na tváři. I přesto, že nejsem cílovou skupinou čtenářů, Písečníci na mě udělali velký dojem a rozhodně je budu doporučovat jako četbu pro mládež. 

Myslela jsem si, že budu mít problém se do knihy začít, proto jsem ji zprvu docela odkládala, ale autor má čtivý styl psaní a já se během několika stránek ponořila do tajuplného příběhu. Velmi se mi zpracování příběhu líbilo a nejvíce jsem si oblíbila malou Lucinku, u níž jsem měla trochu nutkání spojovat si ji s Lucinkou z Narnie, avšak to mi vůbec nevadilo, ba naopak! Ilustrace skvěle doplňují příběh, nemohla jsem si pomoci a pořád se k nim vracela. Konec byl plný zvratů a nových objevů, a já pevně doufám, že se v budoucnosti dočkáme dalších dílů a nových dobrodružstvích skupinky mladých pátračů. Ode mne si kniha Písečníci a bludný asteroid odnáší 4,5 hvězdičky. 

Za poskytnutí knihy na recenzi bych tímto chtěla moc poděkovat samotnému autorovi.
Knihu si můžete zakoupit zde.

Cover of the Week #85

I am Henrietta Howel. The first female sorcerer. The prophesied one. Or am I?

Henrietta Howel can burst into flames. When she is brought to London to train with Her Majesty's sorcerers, she meets her fellow sorcerer trainees, young men eager to test her powers and her heart. One will challenge her. One will fight for her. One will betray her. As Henrietta discovers the secrets hiding behind the glamour of sorcerer life, she begins to doubt that she's the true prophesied one. With battle looming, how much will she risk to save the city--and the one she loves?

Tentokrát jsem zvolila obálku knihy A Shadow Bright and Burning z pera Jessicy Cluess. Tato kniha mi v týdnu přišla domů a jsem velmi zvědavá, jestli se mi bude líbit. Na goodreads jsem narazila na mnoho rozporuplných názorů a hodnocení též není nijak zvlášť vysoké, avšak anotace mě zaujala natolik, že jsem se rozhodla dát knize šanci. Třeba mě mile překvapí. 

Cover of the Week #84

SNY JSOU JAKO PŘÍBĚHY - DIVOKÉ A NEPRAVDĚPODOBNÉ. 

Sen si vybírá snílka, nikdy ne obráceně. Lazlo Neznnámý, sirotek a knihovník, se vždy obával, že jeho si vybere nějaký obyčejný sen. Ale i přesto byl již od svých pěti let posedlý mytickým ztraceným městem Pláč. Avšak na to, aby se ho vydal hledat přes půlku světa, by musel být mnohem odvážnější. A tak ho hledá v knihách. Každou zmínku o městě, které záhadně a nenávratně zmizelo. Až do chvíle, než se mu jako zázrakem naskytne příležitost, aby vyrazil se skupinou legendárních válečníků a splnil si svůj den... nebo ho ztratil navždy. 

Co se stalo v Pláči před dvěma sty lety? Proč byl najednou odtržen od zbytku světa? kdo je velitel známých válečníků a jakou tajemnou záhadu se snaží vyřešit? A proč mu může pomoci zrovna Lazlo? 

Odpovědi čekají ve městě Pláč, stejně jako bohyně s modrou kůží, která navštěvuje Lazla ve snech. Jak o ní může snít ještě předtím, než ji potkal? A jestli jsou všichni bohové mrtví, proč se zdá ona tak skutečná? 

I přes to, že je kniha Snílek neznámý už nějakou chvíli venku, já na něj začínám narážet až teď. Překrásná obálka na mě kouká v každém knihkupectví a já jen čekám, kdy ji neodolám a odnesu si ji sebou. Anotace zní zajímavě, i když na mě je v ní až přespříliš otázek. Četla jsem mnoho kladných recenzí, tak doufám, že se ke knize v blízké době dostanu a vytvořím si na ni vlastní názor. 

Četli jste knihu? | Líbila se Vám? 

PÍSEČNÍCI A BLUDNÝ ASTEROID

Myslím si, že podporovat české autory je velmi důležité - hlavně ty, co s publikací svých knih teprve začínají. Ráda bych Vás nalákala na sérii 4 článků, které díky spolupráci s Václavem Dvořákem, autorem knihy Písečníci a bludný asteroid, můžu zveřejnit na svém blogu. Václav je výjimečný tím, že svou prvotinu publikoval na vlastní náklady - a slovem publikoval, myslím se vším všudy. Kniha se pyšní pevnou vazbou s přebalem, nádhernou obálkou a ještě kouzelnějšími ilustracemi od Jakuba Cenkla. 

Písečníci a bludný asteroid je knihu určená dětem od 9 let. I když nejsem cílovou skupinou čtenářů, tak jsem si příběh vychutnala na sto procent. Pokud se rádi vracíte do svých dětských let a chcete prožívat jedno dobrodružství za druhým, rozhodně bych Vám knihu doporučila.

Na jaké články se můžete těšit?

• Recenze 
• Rozhovor
• Ukázka
• Soutěž 
• Vyhlášení soutěže 

Moc děkuji samotnému autorovi za spolupráci a ochotu poskytnout do soutěže jeden podepsaný výtisk. (Máte se na co těšit!)

Václav Dvořák | Web 

CROWN OF DEATH | Klišé upířina

Název: Crown of Death
Série: Crown of Death
Díl: 1
Autorka: Keary Taylor
Rok vydání: 2017
Goodreads: 4.10

Anotace:  Roky neštěstí zavinily, že je Logan Pierce tak trochu zahořklá, ale všechno jde od špatného ještě k horšímu tu noc, co je svědkem, jak dvě nesmrtelná stvoření utrhnou muži hlavu holýma rukama. 

Její život je přes noc zničen jedním jediným mužem - Cyrusem, který si myslí, že je důležitá v jeho krvavém světě. Avšak nebudou to vědět jistě, dokud nezemře a on je velmi zoufalý, aby ji k tomu pomohl. 

Ale Logan se neobejde bez boje. Donutí ho uzavřít dohodu. Zemře, ale jako první s ní musí Cyrus strávit měsíc, aby ji poznal... a aby změnil názor. Co ale nečeká je měsíc plný bohatství, spontálních výletů přes celý stát a neuvěřitelná síla nesmrtelnosti. Logan stráví své poslední dny s Cyrusem, přestane vidět to monstrum a začne si všímat opuštěného a zlomeného muže, od kterého nemůže jen tak odkráčet. Pokud nebude dostatečně opatrná, nebude to pouze její život, který může ztratit na konci měsce, ae i její srdce. 

Jako společníka do autobusu často vyhledávám e-knihy, které můžu v pohodlí číst v telefonu. Crown of Death mě oslovila obálkou a anotací, jež zněla jako klišé upířina -  a přesně na to jsem měla chuť. Pamatuji si, že upíři byly před pár lety, hlavně po vydání Twilight, v kurzu, dnes už na ně u nových knih tak často nenarážím a já jsem byla zvědavá, jak se mi budou líbit z pera Keary Taylor. 

Život Logan Pierce není nijak zvláštní. Má ve svém životě pár kamarádů, skvělou rodinu a konečně může dělat to, co chtěla. I když by pro leckoho její práce mohla být kontroverzní, Logan si nestěžuje.. . až do té doby, než se v jejím okolí začnou dít podivné události a kamarád doporučí, aby se na chvíli vrátila zpět domů, k rodičům. Jenže Logan se ta představa nelíbí, nechce opustit svou práci. Kdyby tušila, co ji čeká, rozhodně by nečekala ani chvíli a vydala se zpět do domoviny. 

“Sometimes, even when you’re doing everything right, life has a way of knocking you on your back, and kicking you while you’re down.”

Musíš umřít. To byla jedna z prvních věcí, co ji pohledný Cyrus řekl. Její život se obrátil vzhůru nohama během jednoho večera. Bylo ji řečeno, že je upír, avšak aby se jím doopravdy stala, musí zemřít a vstát z mrtvých. Logan se nechce vzdát svého smrtelného života, kamarádky a rodiny. Cyrus si též pevně stojí za svým - uzavřou spolu dohodu. Logan má jeden měsíc na to, aby se rozloučila se svým smrtelným životem. 

Logan je trochu zahořklou hlavní hrdinou, v životě už ji potkalo mnoho věcí, co ji srazily na kolena, jenže ona byla vždy dostatečně silná, aby se znovu postavila. Má skvělou rodinu, přátelé a práci, po níž vždy toužila... a i přesto skrývá jedno tajemství, o kterém nesmí nikdo vědět. Cyrus je velmi váženým upírem a z neznámých důvodů je posedlí proměnou Logan, nechce ji oddalovat, avšak Logan mu nedá moc na výběr. 

“Make a woman feel like the most important part of your world, but never forget that she is still her own person,” Cyrus says with absolute confidence. “For if you hold her too close, she will only want to roam.”

Komu bych knihu doporučila? Všem fanouškům klišé příběhů o upírech. Crown of Death není špatně napsanou knihou, jen mě neoslovil příběh a jeho zpracování. Četla jsem již mnoho, v podstatě stejných, knih o upírech. Lidská dívka, upír, insta love - protože zamilovat se do upíra, co vás chce zabít, je naprosto normální. Kniha vám může nabídnout pořádný cliffganger, jen je škoda, že ani ten mě nedonutí pustit se do dalších dílů... škoda. Kniha vypadala slibně. 

Crown of Death nepřinesla do knižního světa upírů nic nového. Přiznám se, že jsem čekala trochu víc akce a napětí, i když jsem knihu přečetla relativně rychle a nevzdala jsem to v první polovině, na další díly se nechystám, protože mám takový dojem, že by se mi ani nelíbily. Keary Taylor nemá špatný styl psaní, jen tento příběh o krvelačných upírech na mě neuděl velký dojem. Kniha si ode mne odnáší 2,5 hvězdičky. 

Cover of the Week #83

Feyre, Rhysand a jejich nejbližší přátelé pracují na obnově Nočního dvora i válkou zničené země. Ačkoli lidské královny i vílí vládci kují pikle, ve Velarisu alespoň na chvíli nastala sváteční atmosféra. Blíží se totiž oslavy zimního slunovratu. A právě v okamžicích klidu a míru se ukáže, že některé rány ještě nejsou úplně zahojené… Feyre čeká dlouhá cesta plná napětí, vášně, intrik a politikaření, než opravdu zavládne mír.

Sarah J. Maas je jednou z mých nejoblíbenějších autorek a na novelku s názvem Dvůr mrazu a hvězd se velmi těším. Trošku mě mrzí, že jsem četla nejednu špatnou recenzi, kdy byli čtenáři zklamáni - teď můžu jen doufat, že v tomhle ohledu to nebude můj případ. Už se těším, až tato nádherná obálka bude zdobit mou knihovničku.

PESTILENCE | The Four Horseman

Název: Pestilence
Série: The Four Horseman
Díl: 1
Autorka: Laura Thalassa
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: CreateSpace
Goodreads: 4.08
Anotace: 

Přišli na Zemi - Mor, Válka, Hladomor a Smrt - čtyři apokalyptičtí jezdci na jejich  koních, uhánějící až na konec světa. Čtyři jezdci s mocí zničit celé lidstvo. Přišli na Zemi... a přišli nás vyhladit. 

Když si Mor přijde pro město Sary Burnsové, jedna věc je jistá: všichni, které Sara zná a miluje, jsou předurčení zemřít. Jedině, že by dokonale-vypadající jezdec byl zastaven, což je právě to, co má Sara v úmyslu, když sestřelí jezdce z jeho koně... škoda, že Mor se nedá zabít. 

Nyní je jezdec znovu naživu a velmi naštvaný. Vzal Saru jako zajatce a chce, aby trpěla. Jenže čím déle je s ním, tím méně jistá si je Morovými pocity pro ni ... a jejími pocity pro něj. 

Sara může být stále schopná zachránit svět, ale aby to udělala, bude muset obětovat své srdce. 

Na knihu Pestilence jsem narazila díky Vendee, jejíž hodnocení bylo více než kladné. Dlouho jsem žádnou New adult knihu nečetla, a proto jsem neváhala zabrouzdat na Amazon a knihu si pořídila. Do čtení jsem se ihned vrhla a doufala, že moje očekávání budou splněna - přeci jen jsem neměla tak vysoké požadavky, hlavně jsem se u knihy chtěla odreagovat a trochu nasmát. To se autorce povedlo.  

Svět není takový, jaký býval. Po té, co se na Zemi ukázali čtyři jezdci, spadl internet, elektřina byla luxusem a lidé se obávali o své životy. Avšak jezdci zmizeli a až po nějaké době se ukázal Pestilence (mor), který byl viděn na mnoha kontinentech a nechával za sebou masa mrtvých lidí. Nakazil se každý, Pestilece nebral ohled na nikoho. Sara je mladou hasičkou a pomáhá s evakuací svého města. Rozhodla se, že se obětuje ve prospěch lidstva a dá svým lidem alespoň nějaký náskok. Pokud její plán vyjde, Pestilence zemře. 

I've now got front row seats to the end of the world. 

Sestřelit jej z koně a zapálit. Tak zněl plán. Jenže Sára nečekala, že bude prosit o slitování... cítila se vinna, i když její čin mohl zachránit lidstvo. Na vlastní oči viděla, jak Pestilence shořel - viděla, jak zemřel. Více se mýlit nemohla. Druhý den, když se probrala, spatřila Pestilence, který žil. Sice byl popálený až na kost, ale žil. Apokalyptického jezdce totiž nejde zabít. Sara čekala, že zemře, ale Pestilence se rozhodl, že bude trpět. Nechá ji žít a prosit o odpuštění. Jak on sám říká; Suffering is made for the living. 

I přes to, že se v knize mine i pár vedlejších postav, nezůstanou v příběhu dlouho. Autorka se rozhodla soustředit pouze na jednu dějovou linku - a to Sáru a Pestilence (Mor). Jejich vztah byl sice přitažený za vlasy, ale autorka si dala na čas. Nechala čtenáře lačnit po nějaké akci a snažila se, aby mezi hrdiny byla hmatatelná chemie, to se jí povedlo. Člověk a jeden z Apokalyptických jezdců, koho by to kdy napadlo, že tak kontroverzní pár může dostat čtenáře do kolen. 

"After I put Pestilence's crown on my head (moterfucking queen right here), I hook my arms under his shoulders." 

Komu bych knihu doporučila? Všem vášnivým čtenářům, kterým nevadí angličtina a chtějí se odreagovat a přitom dobře pobavil. Bad boys jsou očividně pořád v kurzu, i když co se Pestilence týká, pojem bad boy nabral nového smyslu - protože on je doopravdy záporným hrdinou. Zabijí všechno živé a v některých pasážích... it is nasty. Takže doporučuji mít silný žaludek. 

"That boy out there has seen a lot of human nature, the bulk of it ugly. He's only now seeing the beuty of it, and largely through you. Show him humanity is worthy of redemption." 

Laura Thalassa mi představila nový alternativní svět - postaven je na tom našem, ale biblická apokalypsa a konec internetu? Skvělý námět pro knihu. Pestilence byla skvělá jízda od začátku až do konce, čtení rozhodně nelituji a těším se na další díl - tentokrát s druhým apokalyptickým jezdcem, Válkou. Pestilence je mojí první knihou od Laury, ale určitě ne poslední. Ode mne si kniha odnáší pěkné 4 hvězdičky.