DCERA ČARODĚJNICE | Elizabeth Anne Hawksmithová
„Jmenuji se Elizabeth Anne Hawksmithová
a je mi tři sta osmdesát čtyři let.
Jestli mne vyslechnete, povím vám příběh o čarodějnicích.“
Jestli mne vyslechnete, povím vám příběh o čarodějnicích.“
Je jaro roku 1628. Mladá Bess Hawksmithová vidí, jak se tělo její matky houpe na Stromě oběšenců. Ví, že ji před stejným osudem může zachránit jen jeden muž – Gideon Masters, čaroděj. Také ví, že za jeho pomoc zaplatí vysokou cenu.
Anglie, současnost. Elizabeth žije tichým životem. Celá staletí strávila o samotě. Po celou tu dobu se stěhovala z místa na místo, přežila morové epidemie, války a také žal, jejž nesmrtelnost přináší. Její osamělost ukončí až přátelství s mladou dívkou jménem Tegan. Elizabeth dobře ví, proč zůstává celá staletí uzavřená, ale přátelství Tegan ji obměkčí a Elizabeth se dívce otevře a začne ji učit řemeslu přírodních čarodějnic.
Ale Gideon je stále na lovu. Nezastaví se před ničím. I po staletích míní získat Elizabethinu duši. A teď už Bess nebojuje jen za sebe: teď musí ochránit dívku, kterou začala milovat jako vlastní dceru.
Dcera Čarodějnice je prvním dílem ze série Shadow Chronicle/Kronika stínů od Pauli Brackston. V zahraničí se o ní mluví jako o povedeném dílku, které se zalíbí každé správné čarodějnici. Musím souhlasit s tím, že kniha je velmi pěkně napsaná - a možná díky tomu i trochu podceňovaná. I když Dcera Čarodějnice skrývá nádherný příběh, není akční a čtenářovu pozornost si drží díky lyrickému popisování přírody, lásky a svobody, ale také bolesti, smutku, strachu a lidské ničivosti. Pokud v dnešní době nemá něco drastický spád a nezanechá to ve čtenáři rozporuplné pocity, může se stát, že knihou, jako je tato, lehce opovrhneme.
Hlavní hrdinka Bess mi byla velmi sympatickou a užívala jsem si čtení jejího příběhu. Autorka nás zaváděla do různých období jejího života. Bess vyprávěla o svém životě, o lidech, kteří do něj přišli a odešli. Své příběhy vypráví mladičké dívence jménem Tegan, která je velmi zvídavou, ale za to milou osobou, jež dělá Bess společnost. Jejich vztah se dostane až do takové fáze, kdy bych no nazvala lásku. Nikoli po romantické stránce, avšak té přátelské, která má tak blízko k rodině, až je to záhadou. Bess se rozhodla, že Tegan řekně všechno. O jejím mládí a rodičích a také Gideonovi, který je jí v patách a nevzdá se, dokud Bess nedstane na svou stranu, aby s ním provozovala černou magii.
Celá kniha je rozlena do čtyř částí: Imbolc, Beltain, Litha a Samhain - jsou to jména pohanských sváků a obsahují úryvky z Bessina deníku, ktrému se říká Kniha stínů. Autorka střídá pohledy ze součastnosti, tedy roku 2007 a minulosti, kdy Bess žila skoro na útěku a snažila se zůstat skrytou. Bess měla vždy sklony k léčitelství, nehledě na dobu a místo, kde byla. Své scopnosti podědělila po své matce, a i přes to, že byla čarodějnicí, svých schopností využivala ke konání dobra a pomáhání lidem.
Jak už jsem se zmínila, Bess byla skvělou hlavní hrdinkou, se kterou jsem prožívala všechny její dobrodruství. Jediné, co mě na knize trochu mrzí je to, že mi ze začátku trvalo strašně dlouho, než jsem se do knihy dostala a ponořila se pořádně do děje. Příběh byl podán lehce a hravě, autorka si pohrála se slovy a bylo vidět, jak moc je okouzlena přírodou.
Komu bych knihu doporučila? Všem fanouškům fantasy žánru a příběhům plných emocí a opisů přírody. Paula Brackston má zajímavý styl psaní a pokud se necháte unést jejím plynulým příběhem o čarodějnici Beth, určitě na Vás udělá dojem. Avšak nečekejte žádný zázrak, je to kniha, která se může pyšnit spíše krásným příběhem, jenž vás okouzlí, než akcí a jedním zvratem za druhým - což je také jedna z věcí, co dělá knihu tak originální!
Sečteno a podtrženo: Dcera čarodějnice se mi líbila. Bylo to oddechové čtení, u kterého jsem mohla vypnout a odreagovat se, takže svůj účel rozhodně splnila. Myslím si, že se jedná o lehce nadprůměrnou knížku, jež mi vykouzlila úsměv ve tváři a možná se k ní někdy vrátím. Za mě pěkné 3,75 hvězdičky.
Za poskytnutí knihy na recenzi děkuji nakladatelství Omega.
Dceru čarodějnice si můžete zakoupit zde.
Celá kniha je rozlena do čtyř částí: Imbolc, Beltain, Litha a Samhain - jsou to jména pohanských sváků a obsahují úryvky z Bessina deníku, ktrému se říká Kniha stínů. Autorka střídá pohledy ze součastnosti, tedy roku 2007 a minulosti, kdy Bess žila skoro na útěku a snažila se zůstat skrytou. Bess měla vždy sklony k léčitelství, nehledě na dobu a místo, kde byla. Své scopnosti podědělila po své matce, a i přes to, že byla čarodějnicí, svých schopností využivala ke konání dobra a pomáhání lidem.
Jak už jsem se zmínila, Bess byla skvělou hlavní hrdinkou, se kterou jsem prožívala všechny její dobrodruství. Jediné, co mě na knize trochu mrzí je to, že mi ze začátku trvalo strašně dlouho, než jsem se do knihy dostala a ponořila se pořádně do děje. Příběh byl podán lehce a hravě, autorka si pohrála se slovy a bylo vidět, jak moc je okouzlena přírodou.
Paula Brackston má bakalářský titul z oboru tvůrčího psaní na Lancaster University a učí na University of Wales v Newportu. Než se stal spisovatelkou, vyzkoušela několik povolání: pracovala v cestovní kanceláři, dělala sekretářku nebo učila angličtinu. Žije v divoké hornaté části Walesu a pokud zrovna nesedí shrbená nad klávesnicí ve svém kumbálku pod schody, hraje s dětmi tenis, chodí na procházky se psem a opečovává svoje záhonky.
Omega se opět rozhodlo vytvořit svou vlastní obálku, která je sice pěkná, ale fotky osob na obálkách nemám ráda, jednak proto, že o knize nic neprozrazují a jednak by si čtenář měl v hlavě vytvořit sám svou postavu na základě popisů. U Dcery Čarodějnice se více přikláním k originální obálce, jež je sice obyčejná, ale za to zajímavá. Komu bych knihu doporučila? Všem fanouškům fantasy žánru a příběhům plných emocí a opisů přírody. Paula Brackston má zajímavý styl psaní a pokud se necháte unést jejím plynulým příběhem o čarodějnici Beth, určitě na Vás udělá dojem. Avšak nečekejte žádný zázrak, je to kniha, která se může pyšnit spíše krásným příběhem, jenž vás okouzlí, než akcí a jedním zvratem za druhým - což je také jedna z věcí, co dělá knihu tak originální!
Sečteno a podtrženo: Dcera čarodějnice se mi líbila. Bylo to oddechové čtení, u kterého jsem mohla vypnout a odreagovat se, takže svůj účel rozhodně splnila. Myslím si, že se jedná o lehce nadprůměrnou knížku, jež mi vykouzlila úsměv ve tváři a možná se k ní někdy vrátím. Za mě pěkné 3,75 hvězdičky.
Za poskytnutí knihy na recenzi děkuji nakladatelství Omega.
Dceru čarodějnice si můžete zakoupit zde.
.jpg.jpg)
.jpg.jpg)
