Dlouhé zimní večery 2# - Jmelí: způsob jak někoho políbit

Projekt pořádaný mnou.

Dnes na téma Jmelí: způsob, jak  někoho políbit :) 

Přihlašovací článek najdete zde. 

Já si na tradici s jmelím nijak zvlášť nepotrpím, ale mamka ho každý rok kupuje a věší ho na lustr v kuchyni. Minulý rok měla zlaté, ale já mám raději přírodní zelené. Ještě se mi nepoštěstilo u nás někoho přistihnout pod jmelím, ale třeba se mi tento rok poštěstí, že pod ním budu stát já - nebo taky ne :D 

 

Něco málo z historie jmelí..

Jmelí bylo svěřeno do opatrování bohyni lásky a lidem bylo navždy přikázáno líbat se pod jeho větvemi. Muž směl políbit každou ženu, kterou uviděl procházet pod jmelím. Po každém polibku utrhli společně jednu bobulku-až na tu poslední. S tou se pak jmelí nechávalo viset až do příštích vánoc.

Podle jedné legendy bylo jmelí kdysi stromem, z jehož dřeva byl zhotoven kříž, na kterém byl ukřižován Ježíš. Strom se prý hanbou seschl, aby se přeměnil v rostlinu, která zahrnuje dobrem všechny, kteří pod ní projdou.

Už ve středověku se jmelí přikládala čarovná moc a věřilo se, že chrání před ohněm a zlými duchy a proto se dodnes z jeho dřeva vyrábějí amulety a ochranné talismany.

Aby byla uchována léčivá síla jmelí, měl sběr u druidů přísná pravidla doby sběru a vhodným rituálem. Kolem doby slunovratu, šest dní po novoluní, druid odřízl jmelí jedním švihem zlatého srpu v šamanském postoji (na jedné noze, s jednou paží vztyčenou a s jedním okem zavřeným, na znamení, že není zcela přítomen v tomto světě a jedním okem se dívá do světa vnitřního). Srp představoval sluneční energii. Jmelí se muselo zachytit do bílé látky dřív, než se dotklo země, protože se věřilo, že by byla zmařena jeho moc, takto nasbírané jmelí v době zimního slunovratu rozdávali druidové lidem jako „všelék“.

Jmelí je jedna z mála tradic, co doma dodržujeme. A co vy? Máte doma jmelí nebo ne? :)