Andy Carter byl šťastný. Měl solidní zaměstnání, běhal pro charitu, vedl klidný a spokojený život na americkém Středozápadě. A pak ho opustila žena . Kvůli sousedovi, pohlednému a urostlému řidiči sanitky. Všichni jsem tak trochu vadní je mimořádně zábavná a čtivá kniha se svižnými dialogy, chytrým humorem, množstvím odkazů na současnou populární kulturu a spoustou více i méně hlubokých zamyšlení.
Příběh začíná rok poté, co Andy ztratil svou ženu, přestěhoval se do jiného státu a přestal věřit na lepší život. Jakožto barman se neměl špatně, ale co se žen týká, od té doby, co se s ním Karen rozvedla, nepovedlo se mu navázat šťastný vztah. Vrátit se do Omahy bylo jeho noční můrou, jenže rodinné záležitosti ho přinutili změnit postoj. Jeho dědeček na tom byl už dlouho špatně, avšak tentokrát už to doktoři viděli bídně. Pokud chce Andy dát své poslední sbohem, musí zatnout pěsti a vrátit se do rodného městečka, ze kterého po rozvodu prchl.
Bylo pro něj připraveno nejedno velké překvapení. Rodiče se přestěhovali do jiného domu a z jeho matky se stala ikonická postava města - doktorka Nancy Moudrá má vždy pravdu; to stojí na všech plakátech ve městě. Ale to nebylo to nejhorší, děda už nemohl pomalu mluvit a i doktoři věděli, že mu moc dlouho nezbývá. Andy si myslel, že o dědovi všechno ví, tedy dokud nepoznal Daisy, jeho kamarádku. Ta o něm věděla víc, než by se mu líbilo a dala si za úkol Andymu pomoci vrátit se do normálního života. Cesta je však plná nástrah a nečekaných událostí. Dokáže Andy znovu věřit na lásku - i po špatné zkušenosti, která ho natolik poznamenala?
Andy je sympatickým knižním hrdinou, kterému ze všeho nejvíc přejete šťastný konec. Avšak je něco jiného číst příběh o tom, jak žena zachraňuje muže, jehož omrzel život a na druhou stranu příběh z pohledu muže, jenž to prostě vzdal. U mnoho pasáží jsem se nasmála od srdce a autorův humor se mi dostal pod kůži - zde se však objevuje jedno ALE. Některé věci autor trochu přepískl, beru v potaz, že kniha měla být napsána ve vtipném duchu, občas jsem se místo smíchu tvářila trochu zmateně. Humor je v knihách dobrý, ale nemělo by se to s ním nijak zvlášť přehánět.
Co se obálky a designu týká, jsem ráda, že se Jota rozhodla změnit původní obálku. I když není ošklivá, na první pohled by mě více zaujal ta naše. Přeci jen vystihuje hlavní hrdiny, a i přes to, že jsou na ní fotografie osob, není jim vidět do obličeje. Takže představivost čtenářů není ničím brzděna. Jsem ráda, že je kniha psána z mužského pohledu, pro mě to je trochu atypické, jelikož většinou čtu knihy z ženského úhlu pohledu. Bylo to osvěžující se podívat do hlavy i mužskému, který ať se napovrch chová jakkoliv nezlomitelně, uvnitř je to přesný opak.
Komu bych knihu doporučila? Všem, co mají rádi oddechové čtení, u kterého se pobaví a stráví jedno až dvě odpoledně. Všichni jsme nějak vadní je určená všem, co mají rádi bláznivé komedie plné úletů s kapkou romantiky. Nečekejte nic speciálního či originálního, co se námětu týká. Autor do knihy vložil svůj smysl pro humor a vytvořil tak povedené dílo, jež umí překvapit a zaujmout jak ženy, tak muže.
Matthew Norman pracuje jako reklamní textař, žije se svou ženou a dvěma dcerami v Baltimoru a publikuje na internetových stránkách Salon, Good Men Project a Weeklings. Jeho první román Domestic Violets byl nominován na cenu Goodreads Choise za nejlepší humoristické dílo.
Všichni jsme nějak vadní se četlo dobře. Užila jsem si celou knihu a vychutnala si všechny pasáže, ve kterých byla bláznivá Daisy. Matthew Norman se předvedl v dobrém světle a já jsem ráda, že jsem měla možnost přečíst si jedno z jeho děl. Doufám, že se Jota rozhodně vydat i jeho zbylé knihy, které bych si moc ráda přečetla. Ode mne si kniha odnáší pěkné 3,5 hvězdičky.
Bylo pro něj připraveno nejedno velké překvapení. Rodiče se přestěhovali do jiného domu a z jeho matky se stala ikonická postava města - doktorka Nancy Moudrá má vždy pravdu; to stojí na všech plakátech ve městě. Ale to nebylo to nejhorší, děda už nemohl pomalu mluvit a i doktoři věděli, že mu moc dlouho nezbývá. Andy si myslel, že o dědovi všechno ví, tedy dokud nepoznal Daisy, jeho kamarádku. Ta o něm věděla víc, než by se mu líbilo a dala si za úkol Andymu pomoci vrátit se do normálního života. Cesta je však plná nástrah a nečekaných událostí. Dokáže Andy znovu věřit na lásku - i po špatné zkušenosti, která ho natolik poznamenala?
"Jak máte nejraději cappuccino?" ptá se Stephen. Dívám se na Ronnieho a Chilliho, kteří na mě upřeně zírají. "Jakkoli." "Tomu rozumím," říká Stephen. "Tady mají to nejlepší cappuccino ve městě. A taky skvělé latté. Klidně se přiznám, že mezi cappuccinem a letté nevidím žádný velký rozdíl. A totéž vlastně platí i pro espresso. Koneckonců, všechno je to káva s mlékem, ne? A možná trochou pěny. Kdo se v tom má vyznat?"
Andy je sympatickým knižním hrdinou, kterému ze všeho nejvíc přejete šťastný konec. Avšak je něco jiného číst příběh o tom, jak žena zachraňuje muže, jehož omrzel život a na druhou stranu příběh z pohledu muže, jenž to prostě vzdal. U mnoho pasáží jsem se nasmála od srdce a autorův humor se mi dostal pod kůži - zde se však objevuje jedno ALE. Některé věci autor trochu přepískl, beru v potaz, že kniha měla být napsána ve vtipném duchu, občas jsem se místo smíchu tvářila trochu zmateně. Humor je v knihách dobrý, ale nemělo by se to s ním nijak zvlášť přehánět.
Co se obálky a designu týká, jsem ráda, že se Jota rozhodla změnit původní obálku. I když není ošklivá, na první pohled by mě více zaujal ta naše. Přeci jen vystihuje hlavní hrdiny, a i přes to, že jsou na ní fotografie osob, není jim vidět do obličeje. Takže představivost čtenářů není ničím brzděna. Jsem ráda, že je kniha psána z mužského pohledu, pro mě to je trochu atypické, jelikož většinou čtu knihy z ženského úhlu pohledu. Bylo to osvěžující se podívat do hlavy i mužskému, který ať se napovrch chová jakkoliv nezlomitelně, uvnitř je to přesný opak.
Komu bych knihu doporučila? Všem, co mají rádi oddechové čtení, u kterého se pobaví a stráví jedno až dvě odpoledně. Všichni jsme nějak vadní je určená všem, co mají rádi bláznivé komedie plné úletů s kapkou romantiky. Nečekejte nic speciálního či originálního, co se námětu týká. Autor do knihy vložil svůj smysl pro humor a vytvořil tak povedené dílo, jež umí překvapit a zaujmout jak ženy, tak muže.
Matthew Norman pracuje jako reklamní textař, žije se svou ženou a dvěma dcerami v Baltimoru a publikuje na internetových stránkách Salon, Good Men Project a Weeklings. Jeho první román Domestic Violets byl nominován na cenu Goodreads Choise za nejlepší humoristické dílo.
Všichni jsme nějak vadní se četlo dobře. Užila jsem si celou knihu a vychutnala si všechny pasáže, ve kterých byla bláznivá Daisy. Matthew Norman se předvedl v dobrém světle a já jsem ráda, že jsem měla možnost přečíst si jedno z jeho děl. Doufám, že se Jota rozhodně vydat i jeho zbylé knihy, které bych si moc ráda přečetla. Ode mne si kniha odnáší pěkné 3,5 hvězdičky.
Za poskytnutí knihy na recenzi děkuji internetovému knihkupectví Knihcentrum.cz
Knihu Všichni jsme nějak vadní si můžete zakoupit zde.
0 komentářů:
Okomentovat
Pokud se Vám článek líbil, napište mi to! Jsem ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu, i tu negativní.