RC recenze: Hon na válečné zločince

Hon na válečné zločince 
Guy Walters
Slovart 
2010 
Goodreads 

Fascinující pojednání o nacistických zločincích, kteří unikli spravedlnosti ve zmatku poválečných let – a o těch, kdo se je snažili vystopovat. Na vzorku několika nacistů – např. Josefa Mengeleho, Adolfa Eichmanna nebo Franze Stangla – autor popisuje jejich únik z Německa a odhaluje, kdo jim pomáhal utéct a založit novou existenci v zahraničí. Sleduje, kdo se naopak pustil do úkolu vyhledat je v těchto nových domovech – nejznámější mezi nimi je Simon Wiesenthal. Přístup autora je sympaticky obrazoborecký: Wiesenthala označuje za „lháře, a ještě k tomu špatného"; nezdržuje se mnoha konspiračními teoriemi, které se na námět za léta nabalily. Jako nadaný vypravěč dokazuje, že pravda může někdy být ještě bizarnější než románová fikce.


Začala bych nejspíš tím, proč jsem si chtěla knihu přečíst. Odpověď je však velmi jednoduchá - tohle téma mě i v mém útlém věku a mé nevědomosti zajímá. Rozhodně nejsem nějaký všeználek, který zná všechno jména uprchlých nacistů nebo zná všechny jejich lovce, ale jsem věrná čtenářka a knihy, které napsal sám život jsou pro mě něco jako poklad. Ráda se dozvídám nové věci a mnohdy se něčemu novému i naučím.

V knize padlo mnoho jmen a popravdě nejsem schopna vybavit si všechny. Některé jsem slyšela už dříve, hlavně ty významná, a některé pro mě byly novým faktem. Jak málo stačí k tomu, aby jedna jediná osoba napomohla ke zkáze světa a jak vůbec mohlo něco takového vzniknout? Takové otázky jsem si pokládala pořád, ale jedno vím jistě, některé věci mi hlava nebere do teď.

Lidé byli zákeřní už dříve, jenže ne tolik, aby začali zabíjet kvůli náboženství a národnosti. Dodnes si lidé klepou na čelo a říkají PROČ? Nikdo nezná přímou odpověď. Němci zavinili 2.SV a mohli skoro za všechny škody, které byli za ty léta napáchány po celé Evropě. Ti Němci, kteří tomu napomohli nejvíce se snažili po konci utéct a některým se to povedlo, ale někteří se zabili sami - což pro ně mohl být očistec, ale zasloužili by si krutou smrt (a to já nejsem škodolibá), protože za to, co provedli není žádná omluva.

Autor mi umožnil nahlédnout do historie toho, co se po tom všem dělo. Poukazoval na to, že i ti, co si hráli na dobré mohli být mnohdy právě naopak těmi zlými a poradními. Nepřikláněla jsem se na žádnou stranu a snad žádnou postavu jsem si ani neoblíbila. Ti, co byli na stopě Němcům byli sice na té dobré straně, ale učebnice už nám neukazují, jak to dělali, a co všechno proto museli obětovat.

Ze začátku mě děsila tloušťka knížky a jediné, na co jsem myslela bylo: To nikdy nemůžu přečíst! Chyba, přečetla jsem. Sice jsem to neměla jako jednohubku a knížku jsem četla poměrně dlouho, jsem ráda, že jsem se do ní pustila bez výčitek. Takže jestli budete uvažovat pouze nad tím, že je to tlustá knížka, prostě si ji hoďte do košíku a nepřemýšlejte nad tím. Knížku si určitě přečtěte!

Moje pocity a dojmy z knihy? Popravdě jí nemůžu hodnotit hvězdičkami, protože tohle není něco, co by se mi líbilo nebo nelíbilo. Je to minulost, která se odehrála a přikrášlovat se moc nedá. Autorův styl byl zajímavý a celá kniha byla vlastně jako jeden dlouhý příběh, plný zvratů a všech možných děsivých odhalení. Pro ty, které to alespoň trochu zajímavá by mohla být kniha něčím jedinečným.

!Za poskytnutí knihy na recenzi mnohokrát děkuji nakladatelství Slovart. Knihu si můžete koupit zde!