Minirecenze | Za hodně dlouhou dobu

Ne že bych odpustila od klasických recenzí, to rozhodně ne. Nicméně jsem toho za poslední dobu přečetla relativně hodně a ráda bych se s Vámi podělila o knihy, které se mi líbily, a které na mě naopak dojem vůbec neudělaly.
S tím, že už zase začala škola a já nevím, kam dřív skočit, tak na čtení nemám tolik času. Bohužel. Ale i tak jsem se rozhodla, že si chci dát re-reading všech mých oblíbených sérií. Začala jsem se Skleněným trůnem, nyní čtu první díl HP a ráda bych se pustila znovu i do série Horečka nebo Percy Jackson. Mám doma i nedočtené série jako je Sukuba či Pokrevní pouta od Richelle Mead a já bych je velmi ráda všechny dočetla. Tak snad mi to vyjde!

   

The Wrong Girl: Jedna z mnoha knih, na kterou jsem narazila při brouzdání po Amazonu, kde jsem ji našla zadarmo. Děj se sice táhl, ale líbilo se mi prostředí a hlavní hrdinové, tak jsem si bez váhání zakoupila i druhý díl.

Playing with Fire: Druhý díl se nesl v duchu prvního,  i když se autorka snažila o napínavé scény a zvraty, občas jsem se přistihla, že u čtení nevnímám. Na goodreads jde hodnocení u této trilogie 'od pěti k desíti' tudíž si s chutí pořídím i závěrečný díl do Kindlu.

Fallen too far: Ehm... ano, četla jsem tuhle knihu třeba 5x a nikdy jsem se nedostala k dalším dílům. Je to prostě moje guilty pleasure a toho se už jen tak nezbavím.

Call me by your name: Poté, co jsem několikrát viděla filmové zpracování jsem se rozhodla, že dám šanci i knižní předloze. Ano, do filmu jsem se naprosto zamilovala, knihu jsem si též užila... ale v tomto případě na mě udělal větší dojem film. Děj se v knize místy hodně táhl a já se nudila.

   

The Unhoneymooners: Přečteno na doporučení od Penny and books - rozhodně nelituji své volby. Skvěle napsaná odpočinková kniha na jedno odpoledne. Od Christin Lauren jsem krom Unhoneymooners nic jiného nečetla a mám v plánu to napravit!

Rudý úsvit: aneb štafetové čtení, které pořádala Vendea. Kniha je to fajn, ale nebyl to úplně můj šálek kávy.

Ku-klux-klan; Tady bydlí láska: První a zdaleka ne poslední kniha z edice prokletých reportérů od nakladatelství Absynt. I když jsem knihu v recenzi (zde) nehodnotila, doporučuji všemi deseti. Jak zmiňuji ve své recenzi, o Ku-klux-klanu jsem toho do nedávna moc nevěděla, ve školní výuce dějepisu na to nikdo neodkazoval a osobně si myslím, že tento kult, který dodnes v nějaké formě přežívá, stojí alespoň za malou zmínku.

Strážce ztracených měst: Skvělá middle-grade fantasy, u které je mi jasné, že dočtu celou sérii (i přes to, že těch dílů je doopravdy hodně a u nás je vydán teprve první díl). Jednalo se o recenzní výtisk od nakladatelství Ocelot v rámci spolupráce s megaknihami.cz, takže pokud Vás více zajímá, o čem kniha je, celou recenzi naleznete zde.

   

The mermaid's voice returns in this one: Amandu Lovelace mám ráda, avšak třetí díl z její trilogie Woman are some king of magic se mi Mermaid líbila nejméně. Ano, četlo se to samo a některé básně se mi líbily více než jiné... ale první a druhý díl mám raději o dost více.

Krvavé ostří: V létě jsem se rozhodla dát si re-reding Skleněného trůnu a konečně sérii dočíst. Povídky z knihy Krvavé ostří jsem četla poprvé a velmi se mi líbili. Hlavně spojitost s ostatními knihami, které na tuto minulost Celean odkazovaly.

Skleněný trůn: Chaol byl mým vyvoleným od první chvíle. I když bych prvnímu dílu na podruhé nedala již plný počet hvězdiček, i tak jsem si knihu užila.

Půlnoční koruna: Když jsem četla sérii poprvé, měla jsem hlavní hrdinu velmi ráda - a to stále mám - jen mi místy začala připadat otravná a naivní.

   

Dědička ohně, Královna stínů, Říše bouří: Děj si pamatuji, jen mi malinko splývá, co se přesně ve kterém dílu stalo, a proto Vám pouze prozradím, že se mi všechny tři díly líbily. Některý možná o něco méně než zbytek série, ale i tak nelituji, že jsem se do série kdy pustila. Díl od dílu byl lepší a lepší a já byla nervózní, jak to všechno dopadne, protože vždy, když už to vypadalo na předčasný happy end a maličké zpomalení děje, nic takového se nestalo.

Věž úsvite: Kniha o Chaolovi mi rozhodně s ničím nesplývá. Je to skvělá výplňová kniha, která se konečně více zaměřila na vedlejší postavy - and I fell in love with it. ♥

  

Královna popela: Velkolepé zakončení celé série. Sedla jsem si z toho na zadek a i když jsem byla ráda za ten konec, bylo mi na chvíli smutno, že celé dobrodružství skončilo. (Nebudu spoilerovat! Přečtěte si to! :))

Hygge: Hygge se stalo trendem a já nikdy nesáhla po knize, ve které bych se dozvěděla, co to vlastně je. Proto jsem si na Amazunu zakoupila za pár korunu tuhle knihu - je to zajímavé, rozhodně inspirující, ale nic, co bych si pořizovala do knihovničky (ať už se jedna o jakoukoliv knihu pojednávající o Hygge).

War: Druhý díl ze série The four horseman (recenze na první díl zde). Zajímavé téma, termín 'bad boy' nabírá v této sérii trochu jiného významu, protože čtyři apokalyptičtí jezdci zabíjí, ničí a trestají všechny lidské bytosti, bez ohledu jestli se jedná o děti, dospělé, věřící, hříšníky, nemocné lidi... první díl mi přišel zajímaví, druhý už se mi tolik nelíbil.

Podlý král: KONEČNĚ. Podlého krále jsem si pořídila v angličtině hned jak jsem dočetla Krutého prince, ale ke čtení jsem se stejně dostala až u českého překladu a to nějaký ten pátek po jeho vydání. Holly Black mám ráda, líbí se mi její styl psaní a nemůžu se dočkat zakončení trilogie. Bude to jízda!

  

Heartstopper: Ano, bylo to strašně fluffy&cute, ale tím to končí. Jakožto člověk, co často vyhledává shounen-ai mangy, nebylo to nic nového pod sluncem (ale další díly si tak či tak ráda přečtu).

Strážce země: Recenzní výtisk od samotného autora, celá recenze zde. Strážci země jsou milou knížkou, která zaujme děti i dospělé, rozhodně doporučuji jako odlehčující fantasy příběh na jedno odpoledne.

Empowher: Další motivační kniha z Amazonu. Nic nového pod sluncem, avšak osobně podobné knihy ráda vyhledávám a nechávám se inspirovat.

Strážci Země | "Ty víš, který strážce tam spí, najdi modřín opadavý"

Goodreads 3.00 | Databáze knih 90% | ČBDB

Olaw, jeden ze strážců Země, byl probuzen ze sladkého spánku v kmeni svého modřínu. Dozvěděl se, že jeden z dalších strážců není k nalezení, a jeho vždy usměvavý obličej se zachmuřil. V podobě puštíka se okamžitě rozletěl zjednat pořádek. Divočina i zvěř kolem něj však začaly mizet a on se ocitl v neznámém světě. V patách mu jsou nejen vojáci, ale i okřídlenci chrlící oheň, kteří nemají na Zemi co dělat. Přijde na to, proč ostatní strážci Země nemohou procitnout ze svých stromů odpočinku a proč se začala objevovat neznámá zvířata? Vyhne se nástrahám, které mu neznámý nepřítel nachystá? 

Tomáš Crlík aka Ergal vydal v roce 2015 svou první knihu - Galgad, příběh strážce země. Tenkrát jsem jeho prvotinu, jenž vydal na vlastní náklady, četla. Pamatuji si, že to byl milý příběh, který se četl sám. Když jsem o čtyři roky později dostala nový e-mail s možností přečíst si další knihu od Ergala, hned jsem po ní skočila! Strážci země jsou fantasy knihou pro děti od 11 let, pyšní se skvostnou obálkou a příběh je vydán pod nakladatelstvím Fragment. Pokud byste knihu drželi v rukou, rozhodně Vás zaujme matná obálka a detailně vykreslený strážce. (Ano, ano... ta obálka se mi moc líbí a určitě ji o kus níže znovu vychválím!) 

Předtím, než se na světě objevili lidé a ostatní stvoření, byli tu Strážci. Snažili se udržet svět v rovnováze, krotili živly a mír byl na prvním místě. Jenže když ulehli ke spánku, něco se pokazilo. Olaw, jeden ze strážců Gathary, byl probuzen díky snaze lopracha (hlídače stromu odpočinku, na obálce jej můžete vidět na zádech strážce). I přes to, že strážce může probudit pouze jiný strážce, loprachovi jménem Forgoll se to povedlo díky pomoci od živlů. Forgoll byl vytvořen Tromem, jenže tomu se podle lopracha něco špatného přihodilo. Proto se odhodlal vypravit najít dalšího strážce. Každý strážce má svoje území a v háji strom, ve kterém dřímá. Když se Olaw vypravil najít odpověď, co se přihodilo Tromovi, zjistil, že zemřel. Jenže jak? A proč nejsou ostatní strážci probuzeni? Pokud se přihodí něco takového, ostatní strážci by tu už dávno měli být a zjišťovat příčinu, protože by je matka Země probudila. Co se pokazilo? 

Modříne opadavý, jediného tebe zima zbaví,
až budeš opravdu zoufalý, přes nos tebe trefí.
Musíš hledat modřín opadavý, tam spí pomoc i on to ví.
Háj prastarý, jediný on z nich je stále usměvavý,
ty víš, který strážce tam spí. Najdi modřín opadavý.
Strom, který je jiný než ostatní jehličnany, modřín opadavý...
str. 1

Olaw se poprvé setká s lidmi - novým druhem, který mu ještě nikdy před tím nepřišel do cesty. Jak postupem času zjišťuje, ne všichni lidé jsou dobří a k jeho překvapení neví nic o strážcích Gathary. Uctívají boha jménem Órm, který jedinou povolenou vírou. Co je více překvapující, lidé kácí stromy, týrají zvířata a zabíjí je. Rovnováha, jež panovala před dávnými časy je pryč... s lidmi přišel nový věk, zlo a stvůry chrlící oheň, které by v této době neměly vůbec existovat. 

A kdo vlastně ti strážci Gathary jsou? Prastaří tvorové, jenž stvořila matka Země, dokáží na sebe brát podobu jakéhokoliv živého tvora a dokonce mluvit i jejich řečí. Každý strážce má jiný druh stromu, který zastupuje, náš hlavní hrdina Olaw je strážce modřínu. Loprach - ti hlídají strom odpočinku, do kterých chodí strážci dřímat. Loprachové jsou vytvořeni z větvičky stromu odpočinku a jsou to živí tvorové.

Hlavní postavou je Olaw, strážce země. Rychle jsem si jeho postavu oblíbila, zejména interakci s lidmi, která mu nešla. Zalíbila se mi jeho myšlenka, že pokud je jeden druh dobrý, je zvláštní, aby se jedinec od jedince lišil. Jak můžou být lidé zlí a zároveň přátelští? V době, kdy se Olaw probudil, nebyli lidé poznamenáni moderní technologií, to by byl teprve zděšen, co jsme vše dokázali zničit... 

Zraní-li tě něco a budeš-li daleko od svého stromu odpočinku, nezapomeň na zem, která hojí rány. 

Strážci země jsou milou middle-grade fantasy knihou, která očaruje nejen děti, ale i dospělé. Příběh mě vtáhl do děje velmi rychle a já si užívala každou stránku na sto procent. I když se nejedná o knihu, ze které byste se posadili na zadek, rozhodně pohladí po duši a vykouzlí Vám úsměv ve tváři. A jak už jsem se zmínila, obálka je pastva pro oči. 

Tomáš Crlík je autorem dvou fantasy knih, které na sebe volně navazují. Sám o sobě napsal: "Jedno dne jsem si vzal do hlavy, že jednou budu psát příběhy. K tomu mě přivedl první strážce Země, který se mi zrodil v hlavě. Prastarý hrdina dohlížející na svět přírody, který na sebe dokáže brát podobu tvorů a dokáže s nimi promlouvat. Po letech se mi tato práce začíná plnit. Žiji na Vysočině a vše se rodí v místních hvozdech." (databazeknih.cz) 

Pocit bezpečí vyprchával, když se ty siluety vzdalovaly. Nevěděl, co jsou zač, ale nastal čas, aby nalezl bezpečí úkrytu. 

I když jsem neměla problém se do knihy začíst, jak už jsem se zmínila, není to nic, z čeho si sednete na zadek. Příběh je milý, neustále se u něj usmíváte a kroutíte hlavou nad činy lidí. Silně soucítíte se strážci Země, kteří chtějí udržet rovnováhu a mír, jenže se jim to vymklo z ruky, a proto se snaží napravit škody a zjistit, kdo je za to zodpovědný. Pustila bych se do další knihy z tohoto světa? Rozhodně bych ji dala šanci! Strážci Země si ode mne odnášejí pěkné 3.5 hvězdičky. 

Za poskytnutí knihy na recenzi děkuji samotnému autorovi.
Strážce Země si můžete zakoupit zde!