Minirecenze | Za hodně dlouhou dobu

Ne že bych odpustila od klasických recenzí, to rozhodně ne. Nicméně jsem toho za poslední dobu přečetla relativně hodně a ráda bych se s Vámi podělila o knihy, které se mi líbily, a které na mě naopak dojem vůbec neudělaly.
S tím, že už zase začala škola a já nevím, kam dřív skočit, tak na čtení nemám tolik času. Bohužel. Ale i tak jsem se rozhodla, že si chci dát re-reading všech mých oblíbených sérií. Začala jsem se Skleněným trůnem, nyní čtu první díl HP a ráda bych se pustila znovu i do série Horečka nebo Percy Jackson. Mám doma i nedočtené série jako je Sukuba či Pokrevní pouta od Richelle Mead a já bych je velmi ráda všechny dočetla. Tak snad mi to vyjde!

   

The Wrong Girl: Jedna z mnoha knih, na kterou jsem narazila při brouzdání po Amazonu, kde jsem ji našla zadarmo. Děj se sice táhl, ale líbilo se mi prostředí a hlavní hrdinové, tak jsem si bez váhání zakoupila i druhý díl.

Playing with Fire: Druhý díl se nesl v duchu prvního,  i když se autorka snažila o napínavé scény a zvraty, občas jsem se přistihla, že u čtení nevnímám. Na goodreads jde hodnocení u této trilogie 'od pěti k desíti' tudíž si s chutí pořídím i závěrečný díl do Kindlu.

Fallen too far: Ehm... ano, četla jsem tuhle knihu třeba 5x a nikdy jsem se nedostala k dalším dílům. Je to prostě moje guilty pleasure a toho se už jen tak nezbavím.

Call me by your name: Poté, co jsem několikrát viděla filmové zpracování jsem se rozhodla, že dám šanci i knižní předloze. Ano, do filmu jsem se naprosto zamilovala, knihu jsem si též užila... ale v tomto případě na mě udělal větší dojem film. Děj se v knize místy hodně táhl a já se nudila.

   

The Unhoneymooners: Přečteno na doporučení od Penny and books - rozhodně nelituji své volby. Skvěle napsaná odpočinková kniha na jedno odpoledne. Od Christin Lauren jsem krom Unhoneymooners nic jiného nečetla a mám v plánu to napravit!

Rudý úsvit: aneb štafetové čtení, které pořádala Vendea. Kniha je to fajn, ale nebyl to úplně můj šálek kávy.

Ku-klux-klan; Tady bydlí láska: První a zdaleka ne poslední kniha z edice prokletých reportérů od nakladatelství Absynt. I když jsem knihu v recenzi (zde) nehodnotila, doporučuji všemi deseti. Jak zmiňuji ve své recenzi, o Ku-klux-klanu jsem toho do nedávna moc nevěděla, ve školní výuce dějepisu na to nikdo neodkazoval a osobně si myslím, že tento kult, který dodnes v nějaké formě přežívá, stojí alespoň za malou zmínku.

Strážce ztracených měst: Skvělá middle-grade fantasy, u které je mi jasné, že dočtu celou sérii (i přes to, že těch dílů je doopravdy hodně a u nás je vydán teprve první díl). Jednalo se o recenzní výtisk od nakladatelství Ocelot v rámci spolupráce s megaknihami.cz, takže pokud Vás více zajímá, o čem kniha je, celou recenzi naleznete zde.

   

The mermaid's voice returns in this one: Amandu Lovelace mám ráda, avšak třetí díl z její trilogie Woman are some king of magic se mi Mermaid líbila nejméně. Ano, četlo se to samo a některé básně se mi líbily více než jiné... ale první a druhý díl mám raději o dost více.

Krvavé ostří: V létě jsem se rozhodla dát si re-reding Skleněného trůnu a konečně sérii dočíst. Povídky z knihy Krvavé ostří jsem četla poprvé a velmi se mi líbili. Hlavně spojitost s ostatními knihami, které na tuto minulost Celean odkazovaly.

Skleněný trůn: Chaol byl mým vyvoleným od první chvíle. I když bych prvnímu dílu na podruhé nedala již plný počet hvězdiček, i tak jsem si knihu užila.

Půlnoční koruna: Když jsem četla sérii poprvé, měla jsem hlavní hrdinu velmi ráda - a to stále mám - jen mi místy začala připadat otravná a naivní.

   

Dědička ohně, Královna stínů, Říše bouří: Děj si pamatuji, jen mi malinko splývá, co se přesně ve kterém dílu stalo, a proto Vám pouze prozradím, že se mi všechny tři díly líbily. Některý možná o něco méně než zbytek série, ale i tak nelituji, že jsem se do série kdy pustila. Díl od dílu byl lepší a lepší a já byla nervózní, jak to všechno dopadne, protože vždy, když už to vypadalo na předčasný happy end a maličké zpomalení děje, nic takového se nestalo.

Věž úsvite: Kniha o Chaolovi mi rozhodně s ničím nesplývá. Je to skvělá výplňová kniha, která se konečně více zaměřila na vedlejší postavy - and I fell in love with it. ♥

  

Královna popela: Velkolepé zakončení celé série. Sedla jsem si z toho na zadek a i když jsem byla ráda za ten konec, bylo mi na chvíli smutno, že celé dobrodružství skončilo. (Nebudu spoilerovat! Přečtěte si to! :))

Hygge: Hygge se stalo trendem a já nikdy nesáhla po knize, ve které bych se dozvěděla, co to vlastně je. Proto jsem si na Amazunu zakoupila za pár korunu tuhle knihu - je to zajímavé, rozhodně inspirující, ale nic, co bych si pořizovala do knihovničky (ať už se jedna o jakoukoliv knihu pojednávající o Hygge).

War: Druhý díl ze série The four horseman (recenze na první díl zde). Zajímavé téma, termín 'bad boy' nabírá v této sérii trochu jiného významu, protože čtyři apokalyptičtí jezdci zabíjí, ničí a trestají všechny lidské bytosti, bez ohledu jestli se jedná o děti, dospělé, věřící, hříšníky, nemocné lidi... první díl mi přišel zajímaví, druhý už se mi tolik nelíbil.

Podlý král: KONEČNĚ. Podlého krále jsem si pořídila v angličtině hned jak jsem dočetla Krutého prince, ale ke čtení jsem se stejně dostala až u českého překladu a to nějaký ten pátek po jeho vydání. Holly Black mám ráda, líbí se mi její styl psaní a nemůžu se dočkat zakončení trilogie. Bude to jízda!

  

Heartstopper: Ano, bylo to strašně fluffy&cute, ale tím to končí. Jakožto člověk, co často vyhledává shounen-ai mangy, nebylo to nic nového pod sluncem (ale další díly si tak či tak ráda přečtu).

Strážce země: Recenzní výtisk od samotného autora, celá recenze zde. Strážci země jsou milou knížkou, která zaujme děti i dospělé, rozhodně doporučuji jako odlehčující fantasy příběh na jedno odpoledne.

Empowher: Další motivační kniha z Amazonu. Nic nového pod sluncem, avšak osobně podobné knihy ráda vyhledávám a nechávám se inspirovat.