Určitě jste již slyšeli o Míšině nové knize, která nese název Dcera hvězd. Já osobně mám s knihami od této české fantasy autorky skvělé zkušenosti. Zamilovala jsem si Poselství jednorožců a ještě víc Křišťály moci. Na Dceru Hvězd jsem se těšila díky zajímavé anotaci a ještě zajímavější ukázce. Po prologu jsem si byla jistá, že kniha je něco pro mě. Dcera hvězd má spád již od začátku do konce a já jsem velice ráda, že jsem si našla cestu k tak skvělému příběhu.
Nala je pouhou služebnicí v jedné osadě. Snaží se zapadnout mezi lidi, nevyčnívat z davu a splynout se svým okolím. Proč? Protože je poslední. Poslední Dcera hvězd. Dříve jich bývaly stovky. Chránily mír a zachovávaly řád. Jenže lidé se zřekli jejich pomoci a jak to dopadlo. Při válce se povedla Gronům vzpoura, dostali se na vyšší pozici a udělali si z lidí otroky. Teď už nemá cenu bojovat za něco, co bylo dávno zničeno.
Dcery hvězd nebyly vychovávány jako ostatní lidé. V jejich popisu nebyla shovívavost, nevěděly, co je lítost, natož jaké je to mít city. Jenže Nala byla sama. Poslední z těchto dávných legendárních bojovnic. Proto není divu, že si k sobě pustila lidskou dívku, Meju. Zprvu ji brala pouze jako otravu, jenže zjistila, že ji chrání a postupem času si k ní nevědomky vypěstovala náklonnost. Všechno se zvrtlo, když Nala našla v lesích, kam nikdo nikdy nechodil, promrzlého chlapce s podivným tetováním. Meja jej vyléčila a pak chlapec zmizel. Se slovy, že se s Nalou ještě v budoucnu shledají. Další podivností jsou temné síly, které lákají Nalu do lesa k pohřebišti.
Michaela Burdová je ve svých 28 letech vyhledávanou autorkou fantasy knih pro děti a mládež. První knihu publikovala v devatenácti letech a od té doby prodala přes 40 000 výtisků. Nyní se chystá vydat svou 13. knihu s názvem Dcera hvězd. Míša ráda maluje, vystavuje své obrazy, dělá ilustrace, zbožňuje svoje zvířata a miluje svoje dva pejsky. Jak sama o sobě říká, je napůl vegetariánka, napůl veganka a snaží se angažovat v ochraně zvířat. Více se toho o Míše můžete dozvědět v rozhovoru.
Nala je zajímavá knižní postava. Líbí se mi, jak je odměřená a snaží se tvářit, že ji na nikom nezáleží. I přesto, že v sobě našla kus soucitu nad ostatními a Meju brala jako přítelkyni. V průběhu knihy se z ostražité Dcery hvězd stane dívka s pocitem pro povinnost a s touhou ochránit její nejbližší. Začne znovu sbírat hvězdy a její moc se pomalu navrátí. I když je poslední svého druhu, bude silná, ne-li silnější než před tím. Vyvinula se.
Obálku pomohla Míše vybrat její maminka - a odvedla skvělý kus práce. Dcera hvězd se totiž pyšní naprosto božskou obálkou a jejímu kouzlu nejde odolat. Doufám, že i díky tomu se kniha dostane do podvědomí českých čtenářů, protože by přišli o možnost přečíst si jednu z nejlepších českých fantasy knih.
Čtení jsem si užila, neobjevila jsem v knize nic, co by se mi nelíbilo. Hlavní hrdinka je přesně ten typ badass postav, jež se nemůžu nabažit a jsem zvědavá, jaký osud si pro ni Míša Burdová připravila. Kniha měla spád, skvělou zápletku a ještě větší cliffhanger, který mě odsoudil napospas mé zvědavosti a nutkání rychle se dozvědět, co se stane dál. Bez výčitek svědomí dávám Dceři hvězd plný počet hvězdiček. Doopravdy si to zaslouží.
Za poskytnutí knihy na recenzi a krásné věnován děkuji samotné autorce Michaele Burdové. Velmi si vážím naší spolupráce.
Michaela Burdová | Web | Facebook | Instagram
Dcery hvězd nebyly vychovávány jako ostatní lidé. V jejich popisu nebyla shovívavost, nevěděly, co je lítost, natož jaké je to mít city. Jenže Nala byla sama. Poslední z těchto dávných legendárních bojovnic. Proto není divu, že si k sobě pustila lidskou dívku, Meju. Zprvu ji brala pouze jako otravu, jenže zjistila, že ji chrání a postupem času si k ní nevědomky vypěstovala náklonnost. Všechno se zvrtlo, když Nala našla v lesích, kam nikdo nikdy nechodil, promrzlého chlapce s podivným tetováním. Meja jej vyléčila a pak chlapec zmizel. Se slovy, že se s Nalou ještě v budoucnu shledají. Další podivností jsou temné síly, které lákají Nalu do lesa k pohřebišti.
Michaela Burdová je ve svých 28 letech vyhledávanou autorkou fantasy knih pro děti a mládež. První knihu publikovala v devatenácti letech a od té doby prodala přes 40 000 výtisků. Nyní se chystá vydat svou 13. knihu s názvem Dcera hvězd. Míša ráda maluje, vystavuje své obrazy, dělá ilustrace, zbožňuje svoje zvířata a miluje svoje dva pejsky. Jak sama o sobě říká, je napůl vegetariánka, napůl veganka a snaží se angažovat v ochraně zvířat. Více se toho o Míše můžete dozvědět v rozhovoru.
V obličeji pořád cítila ten odporný, ledově pulsující dech, který pocházel z míst, s nimiž doufala, že se nikdy nesetká. Byla to síla nesoucí jediné jméno. Smrt.Hledáte fantasy knihu plnou akce, napětí a neznáma? Potom bych vám velmi ráda doporučila právě Dceru hvězd. Překvapila mě nejen svou skvělou obálkou, ale zejména příběhem. Míša se opět předvedla v dobrém světle a vytvořila svět plný krvelačných příšer, bohů a lidí, kteří mají ještě špetku naděje na lepší zítřek. Čtení jsem si vychutnala na maximum a nemůžu se dočkat, až se dozvím, jak to všechno dopadne.
Nala je zajímavá knižní postava. Líbí se mi, jak je odměřená a snaží se tvářit, že ji na nikom nezáleží. I přesto, že v sobě našla kus soucitu nad ostatními a Meju brala jako přítelkyni. V průběhu knihy se z ostražité Dcery hvězd stane dívka s pocitem pro povinnost a s touhou ochránit její nejbližší. Začne znovu sbírat hvězdy a její moc se pomalu navrátí. I když je poslední svého druhu, bude silná, ne-li silnější než před tím. Vyvinula se.
Obálku pomohla Míše vybrat její maminka - a odvedla skvělý kus práce. Dcera hvězd se totiž pyšní naprosto božskou obálkou a jejímu kouzlu nejde odolat. Doufám, že i díky tomu se kniha dostane do podvědomí českých čtenářů, protože by přišli o možnost přečíst si jednu z nejlepších českých fantasy knih.
"Ještě vydrží. Nasbírám další hvězdy a potom... potom poteče groní krev. Zabova krev. Zaplatí za smrt mých sester."Míšiny knihy jsem četla již od puberty. Zamilovala jsem se do Křišťálů moci a byla velmi zvědavá, co si pro náš tato česká autorka připravila. U Dcery hvězd jsem si všimla rovnou dvou věcí. Je vidět, že kniha není autorčinou prvotinou - oproti ostatním jejím dílkům je znát, že se doopravdy "vypsala" a zlepšila. Akce a napětí provázely děj celou dobu a nestalo se mi, že bych se při čtení nudila. Míšiny knihy jsou všechny dobré; některé se mi líbily více (Poselství jednorožců) a některé méně (Siréna), ale Dcera hvězd se rychle stala mou nejoblíbenější.
Čtení jsem si užila, neobjevila jsem v knize nic, co by se mi nelíbilo. Hlavní hrdinka je přesně ten typ badass postav, jež se nemůžu nabažit a jsem zvědavá, jaký osud si pro ni Míša Burdová připravila. Kniha měla spád, skvělou zápletku a ještě větší cliffhanger, který mě odsoudil napospas mé zvědavosti a nutkání rychle se dozvědět, co se stane dál. Bez výčitek svědomí dávám Dceři hvězd plný počet hvězdiček. Doopravdy si to zaslouží.
Za poskytnutí knihy na recenzi a krásné věnován děkuji samotné autorce Michaele Burdové. Velmi si vážím naší spolupráce.
Michaela Burdová | Web | Facebook | Instagram
0 komentářů:
Okomentovat
Pokud se Vám článek líbil, napište mi to! Jsem ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu, i tu negativní.