1. Ahoj Jsem ráda, že
jsi souhlasila z rozhovorem. Můžeš nám prozradit jak tě napadlo napsat knihu
jako je“Nebezpečná láska“ ?
Upřímně - na začátku mě nenapadlo, že z toho bude
knížka, fakt ne Spustily jsme náš povídkový web Bez Hranic a měly
jsme trochu obavy, že tam při rozjezdu bude pusto a prázdno, tak jsem už o něco
dřív začala psát Malé kluky, ze kterých se nakonec stala Nebezpečná láska. A
úplně na začátku byl nápad: Co kdyby on byl tak nějak mimo a ona se o něj
starala, aniž ho předtím znala? To se mi stává pořád, vidím jednu scénu, a když
o ní začnu přemýšlet, postupně se mi v hlavě začne skládat kostra příběhu. Celý
děj, to, jak se to nakonec pospojuje dohromady, to je překvapení i pro mě
2. Někde jsem četla, že chystáte
druhý díl , který však bude o jiné postavě. Co je na tom pravdy?
Je to pravda, přísahám na holý pupek! Volné pokračování je hotové,
poslané do Fragmentu a mělo by vyjít v únoru, pokud se nic nepokazí. Prozatimní
název je Nepřítel nepřítele (a doufám, že projde, i když konečné slovo má
nakladatelství) a hlavními postavami jsou Robert a bývalá policajtka Jo.
Některé čtenářky byly zklamané z toho, že se v NL moc neřešila mafie, tak jim
můžu slíbit, že v Nepříteli jí bude o něco víc - ale pořád je to romantika, ne
detektivka, takže pro opravdové čtení o mafiánech vřele doporučuju Kmotra
.jpg)
3. Jsi nějak spřízněná s tvými postavami v knize? Podobá se ti nějaká v chování?
Paige
jsem "darovala" svou nízkou toleranci k vínu Taky mi stačí
dvě skleničky a mám křivý úsměv, rozbitou motoriku a moc rozkecáno.
A ráda bych řekla, že jsem tak obětavá jako ona a tak statečná jako Jo, ale
nejsem. Hrdinky jsou smyšlené a je mi jasné, že v reálném životě by spousta
věcí probíhala jinak - ale k čemu by bylo, kdyby Paige s křikem utekla, když
zjistila, co jsou Bavettovi zač, že.
4. Jak tě napadlo udělat postavu jako je Mike? Jak by jsi ho
popsala jedním slovem?
.
Mike, hmm, netuším, jak jsem na něj přišla. Prostě se vyskytl. A dokud byl
Mikee, netušila jsem ani, jaký přesně bude jako dospělý. Pak se objevil Michael
a omotal si mě kolem prstu (i když zase - nejsem si jistá, jestli by se mu v
reálu podařilo se mnou mávat tak, jak to uměl s Paige). A jedno slovo? Prevít.
Ale v tom nejlepším smyslu
5. Máš v knize nějakou scénu, kterou máš
opravdu ráda?
Jsem hrdá na scénu před koncem knihy. Nechci moc
spoilerovat, ale odehrává se na cestě mezi vinicemi a Johnny při ní jde k autu,
které jim přijelo naproti. Paige je nervózní, bojí se, neví, co se stane, trne
- a pak bum! Akce, překvápko (teda, jak pro koho, některým bylo jasné, co se
tam stane ) - tahle scéna mě dostává pokaždé.
6. Mohla by si nám poskytnout
kousek s tvojí chystané knihy?? ( abychom věděli na, co se máme těšit )
Ráda, jen toho nechci moc prokecnout
„Nemám
zbraň,“ hlesla jsem.
„Drž hubu!“ okřikl mě. „Do prdele práce! Já se na to vyseru!“ Škubnul mi
rukama, asi si potřeboval vybít vztek. Když zjistil, že nemám nic ani na těle
ani na nohách, dalším trhnutím mě postavil. Sykla jsem, protože mi drtil
zápěstní kůstky, ale nebylo mi to nic platné.
„Kurva!“ ulevil si znovu.
„Tím si moc nepomůžeš,“ konstatoval Bavetta suše.
„Ty jdi taky do hajzlu!“ obořil se na něj. Pak jsem cítila, jak se někam
natahuje.
„Co děláš?“ Bavetta zněl překvapeně. Johnny neodpověděl, ale pak jsem ucítila,
jak mi svazuje zápěstí k sobě nějakou látkou. „To je kravata od Gucciho,
Johnny,“ zavrčel.
„Na to ti seru.“
„Takhle mi zastavíš krevní oběh,“ ozvala jsem se.
„Ty drž hubu!“
„Stála sto osmdesát dolarů a ty s ní svazuješ ruce.“ Ježíši, kravata za skoro
dvě stě dolarů? Navzdory faktu, že jsem byla docela v háji, jsem se musela
uchechtnout.
7. Která píseň se podle tebe hodí ke knize?
8. Máš nějaký svůj vzor nebo
oblíbeného autora či autorku?
Vzor v psaní? Až budu velká, chci umět psát romance jako Susan Elizabeth
Phillips. V češtině od ní vyšlo jen pár knížek a je to hrozná škoda,
protože je vtipná, její hrdinové jsou k sežrání (série o hráčích amerického
fotbalu!) a čte se to samo. Další úžasnou ženou je polská autorka Joanna
Chmielewská, autorka detektivek. Její Zpráva od nebožtíka je prostě úžasná a za
posledních patnáct let jsem ji četla fakt nejmíň desetkrát - a pořád mě baví.
Pak mám ráda zase něco úplně jiného - Stephen King a jeho horory, nebo Neil
Gaiman a jeho fantastické příběhy (a teď se konečně chystám i na komiks
Sandman). A taky městská fantasy a některé paranormální romance, to mě baví.
Teď naposledy se mi pod kůži dostaly první dvě části Démonské trilogie od
Petera V. Bretta a Lovci monster s.r.o. od Larryho Correiy. Jo a nesmím
zapomenout na trilogii o Takeshim Kovacsovi od Richarda K. Morgana a sérii o
Stephanii Plumové od Janet Evanovich; na tu jsem narazila teď nedávno a jsem
moc ráda.
Ehm, asi jsem se nechala trochu unést, že
9. Těší tě to jak je kniha oblíbená u českých i slovenských čtenářů? Čekala si
to nebo je to pro tebe velké překvapení?
No jéje, ještě aby
netěšilo! Už jsem to někde psala - na začátku února jsem si říkala,
že kdybych se ve všech těch knižních databázích dostala na tři hvězdičky -
jakože průměr -, bylo by to super. A ono je to ještě víc než super!
Měla jsem výhodu z Bez Hranic, zpětnou vazbu od tamních autorek a čtenářek,
takže jsem věděla, že to není vyloženě pitomé, ale překvapilo mě, kolik
náctiletých slečen se do toho pustilo, protože Nebezpečná láska rozhodně není
YA. Ale dělá mi to velkou radost, taková spousta recenzí. Když si můžu přečíst,
jak jednotlivé bloggerky knížku vnímaly, dává mi to hodně. A jsem ráda, že se
mi potvrdila některá slabší místa, která bych teď řešila trochu jinak. Poučení
pro další psaní!
10. Tak a na konec, co by si
vzkázala svým čtenářům ?
Vzkaz,
hmm, mělo by to být něco inteligentního a duchaplného a tak, že? Tos
nenatrefila na tu pravou osobu Tak asi: nebojte se neúspěchu. Je
lepší do toho jít po hlavě, než to nezkusit a pak se užírat tím, co mohlo být,
kdybyste se nebáli. (Ale zas se to nevztahuje na všechno, jen na ty kladné
věci )
Zdroje:
Obrázky ( první dva )
Obrázky ( poslední dva )